| Anotace: |
Obecnou školu navštěvovala ve svém rodišti a devítiletou měšťanskou
školu v blízkém Postřelmově. Po jejím ukončení v r. 1951 se
účastnila přijímacích zkoušek na Uměleckoprůmyslovou školu v Brně,
kde však přijata nebyla. Proto v tomtéž roce nastupuje do Rapotínských
skláren v Rapotíně jako malířka skla. V roce 1953 úspěšně složila
zkoušky na Vyšší průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě,
avšak do školy nenastoupila a pokračovala v původním zaměstnání až do
r. 1960. V roce 1966 se s rodinou stěhuje ze Šumperka do Olomouce, kde
začíná intenzivně rozvíjet některé ručně vázané textilní techniky
jako je goblén, macramé a především šité krajky do rámu, tzv. niťáky.
V této technice pracovala převážně s černou čalounickou nití,
přírodními i barevnými materiály, jako byly koudel, různé provázky,
sisal, korálky, barevná příze aj. Prvním jejím niťákem byla Pastýřka
(1969). V r. 1971 vytvořila jednu z větších realizací, niťák strom
z ráje, nazvaný „Symbol lékařství“ o rozměrech 100×150 cm, který
je doposud instalován v přízemní čekárně odběrů krve zdravotního
střediska SPEA na náměstí Hrdinů 1 v Olomouci. Pro obřadní síň
v Žulové vytvořila sisalový závěs nazvaný Hvězda života. Od roku
1969 až do r. 1980 přes komisi Fondu výtvarných umělců prodává své
textilní práce v prodejnách Dílo v olomoucké oblasti, kde se také
účastnila četných společných výstav v různých městech i 2×
v pavilonu A na výstavišti Flóra v letech 1970 a 1976. V r.
1977 získává diplom a cenu v oboru užitého umění v okresní soutěži
amatérských prací v Olomouci za niťák „Podzim přichází.“. V letech
1978 a 1980 se zúčastňuje celostátních amatérských textilních
soutěží „AMTEX 78“ v Klatovech, kde získala cenu za niťák „Květ
podzimu“ a „AMTEX 80“ (tamtéž) čestné uznání také za niťák
„Tesaříkův svět“. Poté, kdy nový Svaz českých výtvarných umělců
zakázal přijímat práce výtvarníků, kteří nebyli jeho členy, nastupuje
do zaměstnání jako úřednice a pracuje tzv. do šuplíku. Teprve až v r.
1999 se účastnila společné ýstavy se svým manželem Ladislavem Ruskem ve
Skautském domě v Olomouci. Během 20ti let vytvořila na 100 závěsných
textilních prací ručně vázaných niťáků a tapiserií, z nichž na
80 zdobí soukromé i veřejné interiéry nejen v Čechách, ale i Dánsku.
Svět její textilní tvorby je publikován v časopise Vlasta (1978 a1980).
V roce 2007– 8 intenzivně pracuje na monografii Ladislava Ruska, která
vyšla v grafické úpravě syna Michala roku 2009 pod názvem "Pedagog,
skaut, výtvarník, publicista, básník LADISLAV RUSEK ve dvoutisícovém
nákladu v Českých Budějovicích. Zemřela na mozkovou mrtvičku
v olomoucké nemocnici. Bydleli jsme v jednom domě na Příčné poslední
tři roky. V červnu 2020 dokončila rodinnou kroniku a poslední dny
věnovala výtvarné tvorbě, nítovým obrazům.
|
| Zdroj: |
osobní list a elektronicky email ze dne 15.2.2011 Ševčíková, H.:
Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2016, č.2,
S.8–9. Sdělení syna dne 26.8.2020. Dne 7.11.2020 jsem meilem dostala
oznámení o úmrtí od synů Michala a Ivana Ruskových.
|
