Osobnosti Moravy.eu

V roce 1965 absolvoval FFUK Praha, obor romanistika. 1965–1969 nakladatelský redaktor. 1970–1987 překladatel, 1988–1989 redaktor časopisu Kmen, 1990 pracuje pro ČT. Dosud přeložil na 65 beletristických knih italských, francouzských a španělských autorů. Na Karlově univerzitě vystudoval francouzštinu a italštinu, svá studia završil v roce 1965 diplomovou prací srovnávající Cecca Angiolieriho a Françoise Villona. V roce 1976 obdržel cenu Univerzity v Trentu za překlad knihy L. Martiniové Marco na Sicilii. Celý život pracoval jako překladatel a tlumočník, do novin a časopisů přispíval články o italské literatuře a kultuře. Věnoval se nejrůznějším žánrům, od zábavné literatury, přes esejistiku až po důležitá díla moderní italské literatury (např. D´Annunziův Triumf smrti, Leviho Kristus se zastavil v Eboli, Fenogliova Válka na pahorcích, Bassaniho Zahrada Finzi-Continiů) a klasiky (např. Foscolovy Poslední dopisy Jacopa Ortise a Machiavelliho spisy Vladař, Úvahy o vládnutí, Úvahy o umění válečném). V období 1987–1990 byl redaktorem kulturní rubriky týdeníku Kmen, v posledních letech spolupracoval zejména s nakladatelstvím Argo, které se chystá ještě do konce roku vydat jeho nedávno dokončené překlady Casanovy a Pigafetty.

Kdo je kdo v České republice 1994–1995.Praha, Modrý jezdec 1994.S.151.; Špička, Jiří: nekrolog. In: www.iLiteratura, 1.9.2003.

Významný český operní pěvec-basista, od roku 1941 dlouholetý člen opery Národního divadla v Praze, manžel herečky Marie Glázrové. Původně řádně vystudoval lékařství. (r.1932 abs. LFUK Praha).

V letech 1938–1941 působil v Českém divadle v Olomouci, odkud jej Václav Talich angažoval do Národního divadla Praha. Národní umělec r. 1964. Zasloužilý člen ND Praha 1975. V repertoáru měl stěžejní role basového oboru, jako např. Kmet (Braniboři v Čechách), Kecal (Prodaná nevěsta), Mumlal (Dvě vdovy), Paloucký (Hubička), Beneš (Dalibor), Vodník (Rusalka), Basilio (Lazebník sevillský), Mefistofeles (Faust a Markéta), Zachariáš (Nabucco), Ramfis (Aida), Daland (Bludný Holanďan). Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.131.;.

Student um.pr.šk.v Praze v letech 1889–1896 u prof.Myslbeka, V období l898–1907 působil jako pedagog na AVU Praha, od r. 1908 vlastní ateliér v Praze.

Toman, Prokop: NSČSVU.I.Praha 1947.S.290.;.

bratr sochaře Emanuela Halmana, legionář sibiř. pluku

Toman, Prokop: NSČSVU.I. Praha 1947.S.290.;.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v r. 1941. Poté Školu umění ve Zlíně a pak VŠUP v Praze. Malíř, ilustrátor zejm. knih s přírodní tématikou, ilustroval asi 140 titulů.

Kupka, Václav: Malíř a grafik Mirko Hanák. In.: Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S.94–96; Tomeček, J.: Lovy beze zbraní.P., Albatros 1976, S.14; Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc 1997, S.310–311;

Složil hudbu na slova O. Přikryla Hanácky pěsničke.

ČSHS.I.Praha 1963.S.397.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1970.S.56.;.

'

Studoval ve Vídni práva a historii, v r.1777 se stal kustodem a později bibliothekářem univerzitní knihovny v Olomouci.Vyučoval také češtinu na šlechtické akademii.Byl dopisujícím členem tří zahraničních a učených společností a vydal několik spisů o hospodářských a politických otázkách.1783 vydal německy psanou obranu českého jazyka.R.1796 byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu.

Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918.Praha, ROVINA 1992.S.93.;.

V letech 1847–1850 přednášel na olomoucké univerzitě, r. 1849 byl děkanem fakulty. Z Olomouce odešel na univerzitu do Prahy, kde však byl z politických důvodů zbaven profesury a propuštěn ze státních služeb. Až po osmi letech se mohl stát pouze bídně placeným knihovníkem v pražské Univerzitní knihovně.

Hudební vzdělání, sbormistrovská průprava HŠ Prostějov (obor klavír a zpěv, 1943), roční sbormistrovský kurz na Lidové konzervatoři Olomouc Nejvýznamější sbormistrovská praxe 1953 – 1963 DíKS Prostějov 1967 – dosud MPS Orlice Prostějov Sbormistrovské úspěchy a ocenění Cena Ferdinanda Vacha (2001) Cena Karla Hradila (1993) Zlatý odznak UČPS s granáty (1999) Další aktivity a členství: Zakládající člen Jihomoravského ObV UČPS (1969 – 2000), člen SSD AHUV (1990 – 95), účast v porotách okresních a krajských sborových soutěží Dlouholetý sbormistr mužského pěveckého sboru Orlice a druhý dirigent ženského pěveckého sboru Vlastimil. Členem Orlice se stal již jako student v roce 1939 a sbormistrem je od roku 1972. Často zasedá v odborných porotách, publikuje v kulturních rubrikách novin a časopisů a pracuje v oblastním výboru Unie českých pěveckých sborů. Unie mu v roce 1993 udělila Cenu Karla Hradila.

http://www.ucps.cz/…01-heslo.php?… http://m.denik.cz/…erie/2997704?… Bartková, Hana: 100. výročí narození Otakara Hanzelky. (cv a foto)- www.prostejov.eu (4.2.2021)

Vydavatel přerovského Obzoru /1918 – 1948/ a Naší Hané, spoluvydavatel měsíčníku Host, předseda kuratoria městského muzea, podporovatel přerovských umělců. Otec básnířky Jiřiny H. /1919/. Historický spisovatel Přerovska.

Literární místopis Přerovska – OA Přerov.1993. ; Čechák, Vl. : Literatura přerovského regionu. Olomouc FFUP 1981, S. 53. /dipl. práce, archiv FFUP č. 4072/;

Dcera redaktora přerovského Obzoru Karla Hauke /1889 – 1968/. Studovala G v Přerově, mat. 1938. Později FFUM Brno, obor čeština, angličtina. 1939–1942 půs. v redakci Obzoru. časopisecky publikovala od r. 1934. Knižním debutem bás. sbírka Přísluní/1943/;O j­ejí zálibě v botanice píše Jan Drda v LN. (Pomocí květin i stromů zobrazuje i svoje rodiště v básni To je můj kraj. ). Od r. 1946 v Praze.

Od roku 1941 externě redigovala rubriku Žena a její svět v deníku Lidové noviny. Od roku 1942 pracovala v knižním oddělení Ministerstva osvěty v Praze, od roku 1945 v publikačním odboru Ministerstva informací, kde byl jejím nadřízeným básník František Halas. V období 1947–1950 působila s Adolfem Hoffmeistrem v americkém oddělení zahraniční sekce Ministerstva informací. Během války se v Praze dostala do kontaktu se členy umělecké Skupiny 42, jejíž členkou se stala v roce 1945. V roce 1950 uzavřela sňatek s kritikem a výtvarným teoretikem, autorem zásadního textu Skupiny 42 Svět, ve kterém žijeme, Jindřichem Chalupeckým. Spolu s ním přeložila v roce 1947 Eliotovu Pustou zemi. Vedle básnické a novinářské činnosti se věnovala překladům, jimiž se také živila v letech, kdy nemohla publikovat. Překládala z angličtiny např. Anais Ninovou, Emily Dickinsonovou, Edgara Allana Poea, Jacka Londona, Johna Keatse, Dylana Thomase, Williama Carlose Williamse, Gertrudu Steinovou aj. V roce 1996 obdržela za celoživotní dílo Cenu Jaroslava Seiferta.

Čechák, Vl.: Literatura přerovského regionu.Olomouc FFUP 1981, S.63./Dipl.práce, archiv FFUP, č.4072/;Drda, J.: Tudy táhli mamuti..LN, 11.5.1941, S.3.;Sto let českého gymnázia v Přerově.;.

Narozen v obci Pohřebačka u Hradce Králové (n.m.č. Opatovice nad Labem). V Přerově od roku 1927. Primář očního oddělení přerovské nemocnice a zasloužil se o rozvoj nemocnice. Za aktivní odbojovou činnost během 2. svět. války obdržel Čs. medaili za zásluhy.

Přerovské listy.č.11.prosinec 2002.S.10;

Odborník na jemnou mechaniku a optiku. V letech 1935–1945 vedoucí optické konstukce Optikotechny Přerov, 1946–1952 vedoucí výzkumu n.p. Meopta Přerov. Od r.1953 vedoucí Laboratoře optiky ČSAV v Praze. V letech 1954–1976 univerzitním profesorem Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. Prof.RNDr. Bedřich Havelka DrSc. vedoucí ústavu optiky ČSAV, předseda Interkamery.

Malíšek, V.: Olomoučtí jubilanti.In: Československý časopis pro fyziku,sekce A,37,č.3.Praha 1987. S.315–317.;

Předseda a místopředseda Narodní Jednoty, předseda Spolku pro podporování chudých studujících na přerovském gymnáziu, místopředseda Sokola, spolupodílel se na založení vydavatelské společnosto OBZOR.. Starosta města Přerova v letech 1913–1919.

SOKA Přerov 2006

Působil jako člen orchestru ND v Praze. Učil externě na pražské konzervatoři.

Abs.VŠUP 1950, prof.F.Muzika­.Působil v Praze.Čestné uznání v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1980–85.Zasl.um.1981­.Činnost: knižní tvorba, písmo, typografie, užitá grafika.Profesor VŠUP v Praze.

Katalog Vyznání životu a míru.Praha 1985., S.172,

V letech 1921–27 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na univerzitách v Kodani a Berlíně. Od 1927 vyučoval němčinu a češtinu na středních školách v Praze. Roku 1931 se stal lektorem dánštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1937–39 a 1945–48 byl docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od 1948 až do odchodu do důchodu pracoval v Univerzitní knihovně v Praze, 1955–62 byl souběžně docentem na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své vědecké práci se zabýval severskými jazyky a literaturou, zvláštní pozornost věnoval starogermánským literárním památkám. Je autorem řady odborných děl z oblasti germanistiky a nordistiky, např. Der bestimmte Artikel in einer Reihe von altgermanischen Denkmälern (1937), Německý jazyk v Evropě (1941) a mnoha studií, publikovaných v domácím i zahraničním odborném tisku. Byl vedoucím autorského kolektivu Slovníku spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island, Nizozemí, Belgie (1967). Překládal z němčiny, vlámštiny, dánštiny a islandštiny. Některé jeho překlady byly vydány před rokem 1945.

Český biografický slovník XX.století.1.A-J.Praha 1999; www.obecprekladatelů.cz

Studoval u Z. Mrkose. V době studií na gymnáziu založil a řídil orchestrální studentské sdružení. Od r. 1953 sbormistrem Orlice a Vlastimily v Prostějově. Publikoval ve Stráži lidu-Prostějov, Štafetě.

Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.1.Praha 1982, S.149.; Hanzelka, O.: Byl jest jeden kantor dobrý.=Štafeta, 12, 1980, č.2, S.21–22, 1 obr.;

Abosolvoval AVU ve Vídni, kde do r. 1914 pracoval. Maloval podobizny a pohádkové mystické motivy. Člen SVUM Hodonín.

Toman: NSČSVU 1947.I.-S.320.;.

Působil na LF UP, katedře mikrobiologie v letech 1951–1972. ;

Kapitoly z dějin olomouckí univerzity.Ostrava Profil 1973.;Archiv UP Olomouc.;.

Z data úmrtí je známo jen: 8 1980

V letech 1912–1920 studoval na gymnáziu v Přerově. Národní umělec 1981.

Čeští skladatelé současnosti.Praha 1985.S.96–97.fotografie; ČBS.Praha 1992.S.214.;

Roku 1939 abs. AVU v Praze u prof. Španiela. I.cena za sochu sv.Jiřího pro Kardějov. Restauroval některé sochy v kostele P.Marie Sněžné v Olomouci a v Klášterním Hradisku. Získal Maudrovu cenu od ČAVU v Praze.

Toman, P.: NSČSVU.I.Praha 1947, S.343.; Toman, P.: Dodatky.Praha 1955, S.69.;. http://www.kojetin.cz/…u_hlobil.php

Psal taneční skladby pro klavír a pochody pro 4 ruce. " Pozdrav z Milovan", polka Na ledě. Napsal skladbu pro klavírní trio Vlny života (1894).

Československý hudební slovník.1.Praha 1963, S.445.;.

Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval v r. 1897. Pracoval jako referent památkového odboru města Prahy. Objevil základy 27 románských domů. Patřil k uznávaným odborníkům mezi památkáři. Byl členem Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Byl zetěm malíře Mikoláše Alše.

Gračka, Fr. : Čechy pod Kosířem, Obec Čechy pod Kosířem 2000, S. 32–33.

JUDr. Rudolf Hlubinka

V roce 1879 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté absolvoval práva v Praze. V Prostějově se zřídil advokátní kancelář, účastnil se zde národního a spolkového života. Starosta Sokola, předseda pěvec. spolku Orlice, kde též zpíval /tenor/;Přátelství s O. Přikrylem a O. Březinou. Přispíval do Humoristických listů. V r. 1903 vydal u Prombergra knihu " Hanácké obrázky", obsahující 10 hanáckých črt.

Ethen, Valdemar: Portéty a siluety.1.Prostějov 1926.S.153 –155.;.