Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Písařov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | knihovník, odborný publicista, pedagog středoškolský, redaktor časopisu, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Po maturitě na českém vyšším gymnáziu v Zábřehu, kam docházel
v letech 1905–1912, si zapsal na filozofické fakultě Karlovy univerzity
v Praze češtinu a němčinu. Po ukončení studií v září 1920 nastoupil
na státní reálku v Šumperku, jíž zůstal věrný až do jejího zániku
v r. 1938. Poté stihl do uzavření vysokých škol získat doktorát za
disertaci Ohlasy světové války na Balkáně v české literatuře, pro niž
v r. 1935 vypracoval rozsáhlou bibliografii. Na šumperské reálce kromě
výuky řady předmětů (včetně zpěvu) zastával od školního roku
1921/1922 až do roku 1938 funkci správce učitelské knihovny. V roce
1927 navíc převzal po profesoru gymnázia Františku Bayerovi i českou
veřejnou a státní obvodovou knihovnu v Šumperku. Po odstoupení pohraničí
Německu ukončil její činnost a knihy připravil k přestěhování na
bezpečnější místo. S pomocí odcházející vojenské posádky je nechal
přestěhovat do budovy školy v české obci Sudkov, ale fanatičtí Němci je
přesto spálili. V Šumperku byl aktivní i neknihovnicky: byl předsedou
okrsku Národní jednoty, funkcionářem Sokola, jednatelem okresního
osvětového sboru, sbormistrem aj. Po nuceném opuštění Šumperka se
přistěhoval do Olomouce. V r. 1940 se stal knihovníkem Vlasteneckého
spolku musejního v Olomouci a v této funkci byl minimálně do r.
1950. Zpočátku učil na státním reálném gymnáziu v Olomouci, v letech
1946–1948 jej i řídil. Po únoru 1948 byl přeložen jako učitel ruštiny
na Polívkovo reálné gymnázium. I po odchodu do důchodu v r. 1953 dále
pokračoval v regionální činnosti a sestavování evidence autorů
z Hané. |
|||||
Zdroj: |
Skládal, Oldřich: Odešel vzácný člověk…=Severní Morava, 1979, č.37, S.73; Ficek, Viktor: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983, S.122–123, Šumperk město a jeho obyvatelé.Šumperk, Okresní vlastivědné muzeum, 1996. S.226–227. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Jan Springer |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Mnichov (Německo), Paříž (Francie) | |||||
Obory působení: | romanopisec | |||||
Anotace: |
Studoval germanistiku, filozofii ve Vídni, Mnichově a Paříži. 1913 PhDr. Za 1. svět. války u sanit. služby pro nemoc propuštěn, krátce suplentem na něm. G v Ostravě, od r. 1918–1945 prof. gymnázia ve Vídni. Často navštěvoval Olomouc. Mj. autor alegor. povídky Der Sang aus der Tiefe (o švédské okupaci Olomouce r. 1642, dle staré pověsti. /1942/; |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů němec.jazyka…P., 1987, S.409.;Václavek, L.E.: Stati o německé literatuře vzniklé v čes.zemích.Olomouc UP 1991, S.16.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | architekt, kreslíř | |||||
Anotace: |
Narozen v Hodolanech u Olomouce. Tovární architekt pro umělecké průmyslové práce kovové v Prostějově. Členem SVU Reysek. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník výtvarných umělců.II., S.477.;. |
|||||
Poznámka: |
Hodolany jsou částí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Bouzov, Brno, Hanušovice, Olomouc, Opava, Rýmařov, Šumperk, Úsov, Velké Losiny | |||||
Obory působení: | archivář, historik, kronikář města, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Středoškolské studium – gymnázium v Prostějově byl nucen přerušit v roce 1943, protože byl nacisty totálně nasazen na " technische Nothilfe". Gymnázium dokončil maturitou až po válce v roce 1945.Poté studoval Masarykovu univerzitu v Brně, na které promoval r. 1950. O rok později získal PhDr a začal pracovat jako archivář na zámku v Janovicích u Rýmařova, kde zejména jeho přičiněním vznikl základ archivu Olomouckého kraje. V roce 1958 byl jmenován ředitelem Okresního archivu v Šumperku. Od roku 1959 pravidelně publikoval ve sborníku Severní Morava. Stál u zrodu Kulturního měsíčníku Šumperka, kde působil jako předseda redakční rady až do smrti. V roce 1976 odešel pracovat do Vlastivědného ústavu Šumperk, kde působil do března 1990. Od r. 1992 dojížděl do Opavy na Slezskou univerzitu přednášet a r. 1993 získal docenturu. na UP v Olomouci.V devadesátých letech se výrazně angažoval v Moravskoslezské křesťanské akademii a díky svým jazykovým schopnostem i v partnerské spolupráci města Šumperka s německým městem Bad Hersfeldem. Jeho erudovanost v Řádu německých rytířů jej předurčila i ke členství ve Společnosti přátel hradu Bouzova, kde byl zvolen čestným členem. Řadu let byl i městským kronikářem v Šumperku a o jeho dějinách napsal stovky článků i několik knižních monografií. Redaktor regionálních periodik i aktivista Filmového klubu, Socialistické akademie..V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Vlastivědné listy 1987, č.2, S.45./fotografie/.;. Balatková, Jitka: Docent PhDr. František Spurný, CSc. slaví sedmdesátiny. In: Severní Morava, vl.sborník,sv.73, Šumperk 1997. S.65–69. BSSSM, seš. 7 (19.).Ostrava 2005. S. 126–129. (Bibliografie). Štipl, Ctirad: Historik František Spurný. In: Ročenka 2010 1990–2010 * 20 let SACB Vydala Společnost přátel hradu Bouzova ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku.. S.24–25. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. František Spurný, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Police | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Mohelnice, Plumlov, Vřesovice, Zábřeh | |||||
Obory působení: | antropolog, biolog, pedagog vysokoškolský, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Bořivoj Novák. V roce 1939 maturoval na gymnáziu v Litovli. Poté začal studovat LF v Brně a po uzavření Vysokých škol pracoval v Mohelnici. Po roku 1945 učitelem na Prostějovsku. Od r. 1947 studoval přírodopis, zeměpis a občanskou nauku na Pedagogické fakultě UP. V roce 1980 obdržel zlatou medaili. Psal hanáckou beletrii pod pseudonymem Józef Ludvík Srda. Působil v letech 1950 až 1988 jako biolog na Univerzitě Palackého. Několik desítek vědeckých prací z oboru ekologické entomologie publikoval v odborných časopisech. K beletrii se dostával jen v oddechových chvilkách od roku 1980 a častěji až v důchodu. Jeden ze dvou spisků nazval „Hdese hdese na Hané“. Je v něm 25 humorných hanáckých povídek: druhý „Maglajz na Hané?“ obsahuje 23 satiricko-humorné dialogy. Obě beletrické prvotiny konzervují jednu z nuancí zábřežské hanáčtiny z období první a druhé světové války. Autor pochází z Poléce na Zábřežsku, kde žila jeho babička, rozená SRDOVÁ, maminka JOZEFA a strýček LUDVIK, který padl na ruské frontě za první světové války. Tak vznikl pseudonym JOZEF LUDVIK SRDA, pevně svázaný s rodokmenem. |
|
||||||
Místo narození: | Říkovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kojetín, Němčice na Hané, Olomouc, Přerov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | archivář, básník, bibliograf, knihovník, učitel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Jiří Koplík. Vystudoval historii, filozofii a bohemistiku. Působil jako učitel v Kojetíně a v Němčicích na Hané, do roku 1959. Poté archivářem v Zábřehu, knihovníkem ve vědecké knihovně v Olomouci a těsně před důchodem pracoval v Krajském pedagogickém ústavu v Olomouci. Nyní externě pracuje v knihovně olomouckého Arcibiskupství. Básnické sbírky do knihovny daroval, ale nepřál si být uváděn v katalogu, v kalendáři. Sbírky: Jabloňové kvítí (1999); Po dešti čisto (2006); Kraj nevyvolený (2007); Trs života (2009). Nejsme sami (2011) |
|||||
Zdroj: |
Kolář, Bohumír: Stadníkův Trs života. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 183. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Jiří Koplík |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Dřevohostice, Kroměříž, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | kněz, odborný publicista, včelař | |||||
Anotace: |
V letech 1869 – 1884 farář v Dolanech. Průkopník chovu včely cyperské, autor článků o včelařství. Na budově fary odhalena r. 1936 pamětní deska P. Janu Stáhalovi.od sochaře Karla Lenharta. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová,Věra: Páter Jan Stáhala, včelař světového jména. Nové Přerovsko, 2.4.1999, S. 19.; Hartmann,V.: Osobnosti včelařství P.Jan Stáhala. Včelařství, roč.50 (1997), č.5, S.97–98.; Krestýn, F.: P.Jan Stáhala, průkopník moderního včelařství. ČVSMO, 50, 1937. S.280–291.; Ševčíková,Hana: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 19, březen 2009, S.9. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Přeštice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Klatovy, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, překladatel, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Klatovech, studoval filozofii a bohosloví v Praze. V r. 1786 přišel do Olomouce do generálního semináře pro výchovu kněží na Hradisku, od r. 1790 univ. prof. olomouc. univerzity, obor morálka pastorálka. R. 1799 přesídlil do Vídně. V Olomouci vznikly a vyšly jeho Nábožné písně pro katolického měšťana a sedláka /1791/. 2 dílná Příručka učitele lidu. /1787/. Vznikal tu i básnický spis Starý veršovec pro rozumnou kratochvíli. Vydáno K. H. Thámem v Praze r. 1805. V rukopise zůstal rozsáhlý veršovaný epos z r. 1797 „Divný oučinek potěhu“, zaměřený proti názorům Dobrovského na českou prozódii. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly y dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.308.;Přehledné dějiny čes.literatury a divadla v Olomouci.I.Praha 1981.S.64.; Zelený, V.: Václav Stach, starý veršovec.Osvěta, 3, II.díl.1873. S.482–504, 724–741, 841–853.;. |
|
||||||
Místo narození: | Polička | |||||
Místa pobytu: | Brno, Leningrad (Rusko), Olomouc | |||||
Obory působení: | matematik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V roce 1964 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UM Brno poté působil jako odborný asistent PřF UP Olomouc, 1979 stud. pobyt v Leningradě, 1990 docent katedry matematické analýzy a numeric. matematiky. První zasloužilý člen JČSMF.; |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.900.;. |
|
||||||
Místo narození: | Měrovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Profesor gymnázia v Přerově v letech 1911–1920, ředitel učitelského ústavu v Brně. Autor studií o J. Sumínovi, Fr. Palackém, zpracoval přehled čs. literatury, vývoj literatury české na střední a severní Moravě aj. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov 1982.. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Opava, Ostrava | |||||
Obory působení: | ekonom, politik komunální | |||||
Anotace: |
V roce 1982 absolvoval VŠB Ostrava, poté z existenčních důvodů rekvalifikace na ekonomický obor, od ledna 1990 mluvčí KC OF Opava, od r. 1990 primátor města Opavy. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II.1991–1992.Praha 1991, S.899.;. |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Salzburg (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | dirigentka, operní pěvkyně, pedagožka hudební | |||||
Anotace: |
Dcera Vojtěcha H. Vystupovala jako zázračné dítě. V Olomouci působila v r. 1863, v r. 1867 se provdala za Josefa Staňka do Prostějova a byla dirigentkou ženského spolku Vlastimila. 1881 prof. zpěvu a klavíru na Mozarteu v Salzburgu. Za mládí přítelkyně B. Němcové. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.107.; ČSHS I.Praha 1963.S.500.;. Honová, Srtanislava: V měsíci září si připomínáme. Kdy-kde-co Olomouc září 2014.S.2. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Olomouc, Samotišky | |||||
Obory působení: | restaurátor, sochař | |||||
Anotace: |
Vyučil se kameníkem u firmy Fojt v Mrákotíně u Telče. Záhy po vyučení se vrátil do rodiště k babičce a pracoval tam jako kameník a zároveň studoval uměleckoprůmyslovou školu. Po skončení 2. světové války přišel do Olomouce a pracoval v ateliéru akademického sochaře Julia Pelikána. Po obnovení Univerzity Palackého se zapsal jako mimořádný posluchač na katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty u prof. Josefa Vineckého a Vladimíra Navrátila. V roce 1955 se stal členem Svazu českých výtvarných umělců později Českého fondu výtvarného umění. Podnikl studijní cesty do Itálie, Rakouska, Srbska a Francie. Jeho činnost lze rozdělit do tří oblastí a to: tvorba vlastní, spolupráce s jinými sochaři a činnost restaurátorská. Jeho památníky obětem druhé světové války najdeme v Moravičanech, Chropyni, Rudě nad Moravou, náhrobky na olomouckém ústředním hřbitově v Olomouci. Často pomáhal jiným autorům při realizaci jejich prací. V roce 1965 vytvořil spolu se sochařkou Sylvou Lacinovou památník v Boskovicích. V roce 1974–1975 restauroval sochy Nejsvětější Trojice v Olomouci. Podle návrhu I.Theimera a za spolupráce architekta T. Černouška vytvořil kašnu na olomouckém Kolárově náměstí, v roce 1993 restauroval sochu v Samotiškách. Vytvořil také sochy Adolfa Kašpara, T.G.Masaryka, J.A. Komenského, komorní plastiky a pamětní desky. Zemřel v Olomouci – Svatém Kopečku |
|||||
Zdroj: |
Musil, J. V.: K dílu sochaře Josefa Stárka. In: Vlastivědné listy. Opava 1991, XVII, č. 2. S. 27–28.; * Kalusek, Libor: Sochař a restaurátor J. Stárek. Hanácké noviny,17.9.1992. S.4. * Musil, J.V.: Olomouc-Kopeček. Olomouc 1984.S.42.; Ševčíková, H.: Lednová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2010, č.1.S.4–5.; |
|
||||||
Místo narození: | Bratislava (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | dirigent, hudebník, kněz řádový, skladatel | |||||
Anotace: |
Studoval konzervatoř a AMU v rodišti a v letech 1969–1973 bohosloveckou fakultu UP v Olomouci. Působil ve Šternberku v letech 1975–1979, od roku 1985–1990 ve Velké Bystřici a poté zakotvil v Olomouci na Nové Ulici. Skládal symfonickou hudbu, upravoval lidové písně a spolupracoval s rozhlasem. Od roku 2002 byl členem Prostějovské komendy Řádu svatého Lazara Jeruzalémského. Zemřel 5. listopadu 2007 v Olomouci a pohřben byl v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2013, č.6, S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Obory působení: | odborný spisovatel, politik | |||||
Anotace: |
Narozen v Unčovicích (n.m.č.Litovle). Věnoval se hospodářskému zvelebení rodného Litovelska. Zřídil četné zeměděl. podniky (pivovary, sladovny apod.). Odborný spisovatel, národní pracovník, pomáhal budovat české školství. Působil v Rolnické jednotě, za stranu lidovou pokrokovou byl r.1807 zvolen říšským poslancem, přestoupil pak do nové založené strany agrární, za ni byl 1906–1913 poslancem moravského sněmu. Jako politický vůdce byl v čele národnostního boje. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, Bedřich: Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S..17–18;. Šik,Lubomír: Litovelské osobností. CD-R. 2008. |
|
||||||
Místo narození: | Heřmanův Městec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | stavitel | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil od 1.8.1876. Zprvu pracoval pro pro podnikatele Mořice Fischera. Pro něho navrhl a realizoval stavby domů v Komenského ulici č.4, na nábřeží Přemyslovců č.12,14,16. Provedl řadu staveb tzv. Úřední čtvrť v Olomouci, V letech 1887–1888 mu byla svěřena stavba Národního domu v Olomouci, při níž zaměstnával 427 dělníků. Současně s touto stavbou probíhala za jeho vedení i výstavba hostince s divadelním sálem !U města Olomouce", později nazvaného " U města Prahy", dnes sídlo kina Lípa. V letech 1890–1893 řídil stavby třinácti budov: Ústav pro choromyslné ve Šternberku., Ústřední záložna rolnická na Horním náměstí č.17 v Olomouci aj. Od roku 1911 pracoval v jeho stavební kanceláři i jeho syn Karel (1884–1918). |
|||||
Zdroj: |
Černoušek, M. : Olomoucká architektura 1910–1950. Olomouc 1981. ; Čapkovič, F. : Interhotel Národní dům v Olomouci 1885 – 1985. Olomouc 1985.S. 4; Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 277–278. ; Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929. S. 50. ;. Karel Starý 28.1.1993. Kdy-kde-co v Olomouci, 1993, leden.S.2. Wikipedie.cz – Matrika. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Stud. na stavební průmyslové škole v Praze, kde absolvoval r. 1901 a UMPRUM absolvoval 1908 u prof. J. Kotěry. Od r. 1911 projektantem ve stavební kanceláři svého otce Karla Starého st. (1843–1929). Bratr malířky Ludmily Staré-Hofmannové (1882–1957). Stavby: r.1911 dům sestry, Resslova 20, r.1913 adapatace a přístavba Obč. záložny, Dolní n. 28–29. ; |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.20–21.; Zatloukal, P.: Počátky architektury na Moravě a ve Slezsku.Olomouc, KVM 1991/OGVU;. |
|
||||||
Místo narození: | Zlatá Olešnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Mohelnice, Semily | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Stanový (n.m.č. Zlaté Olešnice na Tanvaldsku). Vl.jm. JUDr. Antonín Zeman. 34 let byl advokátem v Semilech. Za války r. 1914 působil jako advokát v Mohelnici. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů.Praha 1964, S.461–462.; Kdy kde co v Olomouci 1983, červenec, S.3. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | básnířka, knihovnice, redaktorka | |||||
Anotace: |
Roz. Světlíková. V roce 1974 maturovala na gymnáziu v Jeseníku a poté odešla na Třední pedagogickou školu do Přerova na obor učitelství pro mateřské školy, kde absolvovala v r. 1976. Poté pracovala jako knihovnice v Okresním pedagogickém středisku v Přerově. V letech 1979–1983 studovala FFUK v Praze, obor vědecké informace a knihovnictví. V letech 1984–1989 v domácnosti a od r. 1990 redaktorkou týdeníku Nové Přerovsko. Od r. 1991 působila v Praze, kde redaktorkou Sociologického časopisu. Aktivně se zabývá ochranou práv zvířat. V Přerově psala písňové texty pro vokální skupinu Entuziasté. Literárně debutovala v dětských časopisech : Ohníček, Pionýr. Příspívala též do Mladého světa, Mladé fronty, Nové Svobody, Kulturního měsíčníku, Literárního měsíčníku aj. V současnosti publikuje v revue Prostor, Veronika, Psí víno, Alternativa. Studenstské verše tiskla v Jesenickém kulturním zpravodaji. Autorka básnických sbírek: Neobydlené ostrovy (1987), Hlasité deště (1993). |
|||||
Zdroj: |
Málková, Iva: Literární slovník severní Moravy a Slezska. Ostrava – Olomouc 2001. S.279–280.; |
|
||||||
Místo narození: | Sedlice | |||||
Místo úmrtí: | Otava (Kanada) | |||||
Místa pobytu: | Montreal (Kanada), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | muzikolog, právník | |||||
Anotace: |
V roce 1922–1923 působil jako korepetitor v olomoucké opeře, vedené tehdy Karlem Nedbalem. Okolnosti jej však přinutily, že se vrátil k právnickému povolání. Hudbě pak věnoval volný čas. V březnu 1939 emigroval s rodinou do Kanady, kde se stal osob. tajemníkem čs. vyslance dr. Frant. Pavláska. Za působení na čs. vyslanectví pořádal četné koncerty na podporu čs. zahraničního odboje. Po r. 1945 se vrátil do vlasti a pracoval v kulturním odd. amerického velvyslanectví v Praze. V únoru 1948 opět do exilu, působil v Montrealu 20 let jako učitel hudby, muzikolog a koncertní pianista. Člen Společnosti pro vědy a umění. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, Milan: Poslední pocta. 3.díl., vl.n. 1989, S.204.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | gymnasta, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Mistr světa v soutěži jednotl.r. 1911, prof.TV na G v Prostějově v letech 1920–1947; |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie tělesné kultury.2.sv.Praha, 1988, S.180.;. |
|
||||||
Místo narození: | Oplocany | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Prostějov | |||||
Obory působení: | hudební pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1895–99 studoval učitelský ústav v Kroměříži. Poté učil v Prostějově, od r.1900, po r.1918 působil v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Fric, O. : Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1941. ; Stárek, Z. : SČS II. Praha 1982. S. 530. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | písmák | |||||
Anotace: |
Narozen v Popovicích u Přerova (n.m.č. města Přerov. Básně psal pod pseudymem Alois Stanislav Chudobka. Přispíval do různých časopisů-Obzor, Haná, Palacký aj. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982.Oprava roku narození z 1887 na 1877 – SOKA Přerov, duben 1994.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Prešov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Paris (Francie), Tršice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | redaktor, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
ThDr. Josef Rostislav STEJSKAL, biskup Církve československé husitské. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1991., S. 660.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?, Praha 1962., S. 254.;
Týnecké listy, č. 10/2006, S. 14–19., Tomeš, J.:Český biografický
slovník XX. století. Praha 1999, S. 194. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Hostkovicích – n.m.č. obce Tršice Působil ve Vacanovicích (n.m.č. obce Tršice) |
|||||
Fotky: |