Osobnosti Moravy.eu

Studoval nižší Slovanské gymnázium v Olomouci, učit. ústav v Brně, od r. 1881 působil na uč. ústavu v Prusinovicích, od r. 1884 správcem školy v Tučapech, od r. 1888 v Prusino­vicích. Spolupracoval s Fr. Bartošem, 130 písní s nápěvy , spoluprac. s ředitelem Klvaňou. V Holešově vedl včelařský spolek.

Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 4–5.

Za pseudonym Četyna, jehož užíval v beletrii od r. 1929 si zvolil nářeční výraz označující suchou chvoj jehličnatého stromu.Začal studovat soukr.katolické G na Velehradě, po roce odešel do Olomouce, kde bydlel v kapucínském klášteře a studoval RG 1924–1926. Zde jej k literární tvorbě povzbudil prof.B.Nypl. Po těžké nemoci pokračoval na G v Brně , zde se seznámil s Mahenem.Od r. 1936 v Praze, externí studium, navštěvoval přednášky F.X.Šaldy.1939–41 se věnoval studiu histor.pramenů v archivech, zejm.v Brně a Kroměříži, 1941–42 archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě p.R. Autor historických románů, povídek, fejetonů, div.hry, národopisná pásma.Redigoval časopis Bezručův kraj 1945. Od r. 1955 člen Československého svazu spisovatelů. V Trojanovicích -Karlovice byl v letech 1985–1989 postaven Památní bratří Strnadlů, kde se též oddává.

Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku., 1947.; Lexikon české literatury.I., Praha 1985., S.498–500.;

Vlastním jménem Bohumír Strnadel.

Maturoval na gymnáziu v Litovli, poté se přihlásil u biskupa Gorazda jako kandidát kněžství, po školení v církevním ústředí byl vysvěcen pro pravoslavnou obec v Přerově. V r. 1938 odejel do Prahy na pokyn biskupa Gorazda. Zapojil se do protifašistického odboje. Za Heydrichiády byl popraven. Měl dvě dcery Olgu a Taťánu.

Velký čin malé církve.Praha 1948.(fotopor­tét).;.

Autorka spisu o hanáckém kroji. Vyšlo v r. 1940. Předsedkyně Vlastimily.

K.B.: ČVSMO, 54, 1941, č.201 a 202, S.128.;. email: pavlaalchin@yahoo.com dne 9.10.2023 (oprava data narození)

Dzbel u Konice (n. Konice)

V mládí chodila do taneční školy, v Lipníku absolvovala rodinnou školu, za války pracovala jako úřednice na poště. Po roce 1945 pracovala v Meoptě Přerov, v r. 1965 odešla do invalidního důchodu. V roce 1948 založila ve Veselíčku při tělocvičné jednotě Sokol taneční soubor, který se později věnoval lidovým písním a tancům ze Záhoří. Vedoucí a choreografka souboru „Veselíčko“. V r. 1952 se programová náplň změnila ve prospěch lidových písní a tanců na Lipenském Záhoří. V té době také vzniká nový název : Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko při Osvětové besedě na Veselíčku u Lipníka nad Bečvou. Zapisovala tance, zvyky a obyčeje, popsala záhorský kroj. Spolu s Marií Mrvovou (1930) připravila do tisku sbírku 120 záhorských tanců. V roce 1960 soubor Veselíčko reprezentoval Československo na 6. mezinárodním folkloristickém festivalu ve francouzském Poul de Dalazo, potom v Rodeo i Monte Carlo. R. 1963 odjíždí do Německa. Úspěchy lid. souboru v zahraničí zavinily administrativní zánik v r. 1964. V roce 1985 začala paní Čočková na popud prof. Zdeňky Jelínkové obnovit tradici záhorských tanců dojíždět do Velké Bystřice a spolu s nastudováním Jiřího Čady z DOS Olomouc uváděly tance ze Záhoří v souboru ve V. Bystřici. Dosud zůstávají záhorské tance v repertoáru souboru Haná ve V. Bystřici. Navíc připravila paní Čočková se souborem Maleníček v Lipníku nad Bečvou pořad " Královničky ".

Lisická, Helena: Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko a lidové tradice.In: Studie 1992–1993.Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 1992.S.116–119..

V dětství se učil hře na housle v Dačicích. Velmi ovlivněn strýcem, bratrem maminky Otakarem Šinem (1881–1943), který jej učil kompozici. Gymnázium studoval v Telči, kde maturoval r.1941. Poté studoval Státní konzervatoř v Praze a JAMU v Brně. Pedagogickou dráhu začal v Poličce jako učitel hudební školy, pak byl ředitelem hš v Litomyšli, a Chocni. Od roku 1958 byl Čotkův život spjat s Olomoucí, kde působil jako skladatel, kritik, organizátor hudebního života. Dlouhodobě působil jako vysokoškolský pedagog: z podnětu Roberta Smetany začal 1960 vyučovat hře na klavír a postupně hlavně hudební teorii (harmonie, kontrapunkt, hudební formy, analýzy) na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého působil do 1987. Docentem jmenován 1975, práce Vokální hudba a novodobé kompoziční techniky) na katedře hudební vědy (1991–2002). Spolupracoval s různými sólisty, soubory komorními i sbory, s institucemi jako Moravská filharmonie, Podzimní festival duchovní hudby, byl po dlouhá léta (od 1973) činitelem (i předsedou) programové rady festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc; externě vyučoval na konzervatoři v Ostravě. Na kontě skladatelské činnosti má 70 skladeb, některé z nich na CD a gramofonových deskách. Publikoval v Hudebních rozhledech.

Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963. S.221.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.P., Div.ústav 1982, S.81.; Gardavský, Č.: Skladatelé dneška.P., Panton 1961.; Hudební rozhledy 1973, č.9. S.420–423.; Čotek, Pavel: Dva domovy.In: Kulturní měsíčník 1984,č.10. S.2.; Kolář, B.: Jubilant Pavel Čotek. Olomouc.cz (20.11.2002). ;

Základní školu navštěvoval na Hálkově ulici, poté studoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku nad Bečvou a po maturitě odešel do Prahy na DAMU. Po absolvování v roce 1987, působil v tehdejším Mahenově divadle (dnes Národní divadlo v Brně). Vytvořil zde řadu rolí, např. Laertes v Shakespearově Hamletovi, Radúz v Zeyerově Radúzovi a Mahuleně, Tralala v Pirandellově Sicilské komedii nebo Paris v Shakespearově Romeovi a Julii. V roce 1992 odešel do Divadla pod Palmovkou, kde jako jeden z předních herců mladší generace vytvářel, společně s ředitelem a uměleckým šéfem Petrem Kracikem, novou éru divadla. Rosťa Čtvrtlík žil s divadlem, pro divadlo a v divadle.I přes svoji těžkou a několik let trvající nemoc stále zkoušel a hrál. Diváci si ho z jeviště Divadla pod Palmovkou jistě pamatují v řadě krásných rolí – zejména jeho Vojcek v Büchnerově Vojckovi, Astolfo v Calderónově hře Život je sen, Jaša v Singerově Kouzelníkovi z Lublinu, Cherea v Camusově Caligulovi, Šalimov v Gorkého Letních hostech, Cheech v Allenových Výstřelech na Broadwayi, Josef II. v Shafferově Amadeovi, Kreónt v Sofoklově Oidipu vladaři, De Guiche v Rostandově Cyranovi z Bergeracu, Ota v Procházkově komedii Ještě jednou, profesore, Dave Moose v Mametových Konkurentech, Kaliban v Shakespearově Bouři, Samko v Preissové Gazdině robě, náčelník Bromden ve Wassermanově Přeletu nad kukaččím hnízdem nebo Brad v Nashově dramatu Pozor, jaguár!. Poslední rolí, kterou Rostislav Čtvrtlík na jevišti Divadla pod Palmovkou ztvárnil, byla role Dr. Chapmana v Cooneyho Nájemnících pana Swana. Právě v této inscenaci vystoupil na jevišti Divadla pod Palmovkou 17. června 2010 naposledy. Rostislav Čtvrtlík hostoval také v Divadle v Celetné (jako šerif Talbott ve Williamsově Sestupu Orfeově, Kanovník Roch ve Vančurově Rozmarném létě, Iversen v Garnerových Černých býcích aj.), v Divadle ABC (Nick v muzikálu Funny Girl), v Divadle Na Fidlovačce a v Divadle v Řeznické. Hrál v řadě televizních filmů, mj. Šejk, Spirála nenávisti, Tvář za sklem či Svědek času a televizních seriálů, mj. Rodáci, Kde padají hvězdy, Kriminálka Anděl, Četnické humoresky nebo Vyprávěj. Hojně se věnoval televiznímu a filmovému dabingu (např. daboval postavu Chandlera z televizního seriálu Přátelé).Nejslav­nější divadelní rolí Rostislava Čtvrtlíka byla postava Lennieho v inscenaci hry Johna Steinbecka O myších a lidech, která byla reprízována sedmnáct let, dosáhla neuvěřitelných 300 repríz a mnohými byla vnímána jako kultovní. Jeho výkon se pohyboval na samotné hraně směšného a tragického a zcela mimořádným způsobem naplňoval tento neobyčejně obtížný, ale zároveň krásný herecký úkol.

http://www.denik.cz/…sku-201.html http://otavinka.blog.cz/…lav-ctvrtlik http://otavinka.blog.cz/…k-v-olomouci http://otavinka.blog.cz/…-hrobu-rosti

Po absolvování gymnázia ve Znojmě studoval 1950–1956 dirigování na JAMU v Brně u prof. Františka Stupky, Břetislava Bakaly a zároveň působil jako dirigent Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a Uměleckého vojenského souboru v Praze. Od roku 1956 redaktorem a hudebním režisérem Čs.rozhlasu v Ostravě, 1960–1963 uměleckým vedoucím Ostravského rozhlasového orchestru. Uměleckým ředitelem Moravské filharmonie v Olomouci od 15.4.1969 do 31.7.1971. Nyní působí v Brně.

Čeští skladatelé současnosti.Praha, Panton 1985.S.50–51. Fotografie. Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo, Okresní knihovna 1989.

Navštěvoval školu při piaristické koleji v Kroměříži, přestoupil na reálku, pak na učitelský ústav v Olomouci a odtud na učitelský ústav v Příboře. Učitel v Kelči, 1891–1904 správce školy v Miloticích. Zakladatel časopisu Valašské Hlasy 1886; V roce 1904 odešel ze školství a věnoval se novinářství. Vydával časopisy: Milotický hospodář, Chov drobného zvířectva (1903) a Praktický rádce pro zahradnictví 1920; Vydávané časopisy a publikace tiskl ve vlastní tiskárně od r. 1925.. Z díla: Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli. 1926, (4. vyd. 1946. ). V roce 1937 byl jmenován místopředsedou a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů ČSR a čestným členem Československé akademie zemědělské.

ČBS. Praha Academia 1992, s. 103., ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999; Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.70.;

V roce 1946 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1952 absolvoval FFUP, obor polonistika a slavistika. 1950–1952 lektor českého jazyka univerzity v Poznani, 1960–1966 univerzity ve Vaešavě, do 1973 docent FFUP, od 1989 řádný profesor WSP Opole, 1990 univ.prof. PhDr. FFUP Olomouc, od 1991 vedoucí Katedry polonistiky a folkloristiky na FFOU Ostrava. Žije v Ostravě.Ve volném čase se zabývá včelařstvím.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.196; Kdo je kdo v České republice. Praha, Modrý jezdec 1994. S.93. V sýp­kách ducha. Olomouc 1992. S. 170. http://www.slaviste.cz/index.php?…

Maturoval na něm. G Kroměříž, FFUK Praha. Působ. v letech 1886–1890 v Uherském Hradišti jako redaktor, od r. 1895 redaktor Selských listů v Olomouci

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc1938­.S.42.;.

Kresba, grafika. výstavy v Opavě, Prostějově, r. 1990 v Praze. SV r. 1987 v Galerii pod podloubím v Olomouci a r. 1990 Na bidýlku v Brně, a v Divadle hudby v Olomouci. Žije a pracuje v Olomouci.

Zatloukal, Pavel: Protiklady Ladislava Daňka?=Hanácké noviny,1990, 13.11., S.4.; Valoch, Jiří: Ladislav Daněk.Hanácké noviny, 1990, 3.11., příl., S.1.;.

V roce 1974 absolvoval FFUP v Olomouci. Od roku 1985 pracuje v Národní galerii Praha, od r. 1993 generální ředitel NG Praha. Od dubna 1998 vedoucí Arcidiecézního muzea umění v Olomouci.

Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. S.94.

Něm.původu, 1939 se přihlásil k čes.národnos­ti.1925–29 stud.Př.fak.něm­.univ.v Praze, 1926–39 asistent tamtéž.1939 pro nesouhlas s nacismem opustil univ., učil na vl.žádost na RG Jana Nerudy v Praze.Vězněn v konc.táb.1945–60 prac.MŠ, od 1962 prof.UK.Mor­fologie

ČBS.Praha Academia 1992, S.104–105.;.

Od roku 1903 studoval na gymnáziu v Zábřehu. Po maturitě 1911 odešel na Právnickou fakultu UK v Praze. Po roce 1918 jako mladý právník vstoupil do služeb čs. ministerstva průmyslu, obchodu a živností. V Praze se stal i významným členem vedení čs. Orla. Za nacistické okupace se zúčastnil ilegální činnosti Orla. V prosinci 1942 byl zatčen a zahynul mučednickou smrtí v koncentračním táboře v Osvětimi.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.22.;

Redaktor časopisu Národ a škola. Přispíval do Lidových novin v Brně, črty a fejetony. Autor vlastivědných publikací. Ředitel učitelského ústavu v Brně. Autor vzpomínek z rodiště : „Hrstka vzpomínek z bývalé Hané“.

Pospíšil, F.: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923.S.102.;Sprin­ger, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.33.;.

Zahynul v Praze při obraně rozhlasu v roce 1945.

SOKA Přerov-dopis2006

Studoval v Olomouci, poté v Praze a ve Vídni.R.1857 se stal prof.chemie a přírodopisu na něm.reálce v Olomouci.Z jeho podnětu založeny rolnické školy v Přerově 1865, na Hradisku 1876.Redigoval časopis"Hospodář Moravský„, který byl r.1871 změněn na " Pozor“.Vydal četné populární hospodář.brožu­ry.R.1867 a 1871 zvolen do zems.sněmu moravského za poslance za okr.olomoucko-prostějovský, r.1873 za prostějovsko-plumlovský.R.1883 dal podnět ke zřízení česko-moravského spolku selského pro Moravu v Olomouci. Zakladatel a první předseda správní rady Rolnického cukrovaru ve Vrbátkách v letech 1870–1879, v období od 10.8.1871 do 20.11.1874 před­nosta Poštovního úřadu ve Vrbátkách.

OSN, Sv.VII.Praha 1893, s.278;Masarykův slovník naučný.II.Praha, 1926, S.152.; Pospěch, Pavel: Příspěvek k politické činnosti J.R.Demla.=ZKVMO, 1981, č.214, S.6–12.; Pospěch, Pavel: Výročí J.R.Demla.=ZKVMO, 180, č.208, S.26.; Fotografie. PKK 1980.Olomouc, OK 1979.; Pamětní kniha obce Vrbátek.I., S.236, 269.

'

V letech 1873–1880 studoval gymnázium v Příboře a v Kroměříži. Poté studoval teologii v Olomouci. Po vysvěcení 5.7.1884 byl kooperátorem v Janově u Jindřichova, v červenci 1887 určen prefektem chlapeckého semináře v Kroměříži a r. 1892 odešel do Olomouce jako sirituál kněžského semináře. Od r. 1901 po dobu 22 let byl superiorem semináře. V roce 1923 jmenován kanovníkem a 16.11.1928 pro­boštem u Sv. Mořice v Olomouci. Věnoval se charitě.

BSSSM. Ostrava 2000. č. 1 (13). S. 28–29.

Msgre Alois Demel.

Maturoval na. rg v rodišti r. 1920, poté rok na brněnské technice, pak v Praze na AVU u J. Obrovského, pro nedostatek prostř. odešel ze studií a stal se r. 1954 učitelem výtv. výchovy a češtiny = od r. . 1930 ve Zlíně. Od r. 1945 prac. na ministerstvu školství a osvěty v Praze. Autor a překl. dětských knih a pedag. lit. V Kroměříži je ulice P. Denka na sídlišti Oskol.

Lexikon české literatury.I.Praha, Academia 1985.S.532–533.;Navrátilová, Svatoslava: Medailonek.Zlín, Okr.knihovna 1985, 20 s..

Narozen v Rokytnici (u Přerova). Věnoval se studiu hudby (housle, klarinet, hoboj). R. 1915 vstoupil k vojenské hudbě do Přerova, kde soukromě studoval literaturu, zejména poezii a drama. Po převratu sloužil v Olomouci. V letech 1919–1920 studoval obchodní školu v Brně a poté vstoupil do státní služby v Mikulově. Psal chmurné básně. Publikoval je časopisecky: Květy mládí, Našinec, Archa, Cesta, Vlast, Moravské noviny, Náš domov aj. Knižně vyšla sbírka V bouři života (1929). Členem Družiny literární a umělecké od r. 1924.

Poselství.Olomouc 1938.S.228 – 229.;.

Studoval na brněnské konzervatoři housle a skladbu. Působil v Hustopečích, Prešově na učitelském ústavu, ve Valašském Meziříčí. 1937–1948 a Tišnově. Jako sbormistr obnovil činnost mužského pěveckého sboru Beseda ve Valašském Meziříčí. Je autorem studie Škola sborového zpěvu.

Fabián,J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí 2009. S.75–76.;

V letech 1917 –1921 učil se hře na housle na hudeb. škole Žerotín v Olomouci, od r. 1922 na konzervatoři v Praze. Od r. 1938 v rozhlase Ostrava, do r. 1951 v Brně, poté šéf rozhl. orchestru v Plzni. Skládal písně, operety. Mj. složil směs písní Moravským krajem /1947/, Po hanácke /1950/. Úpravy lid. písní. Zal. umělec 1975. 1965–1979 pedagog na konzervatoři v Plzni.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.233–234.; MČE, II.Praha, Academia 1985, S.95.;ČTK-BIO 1983.;Čeští skladatelé současnosti.P., Panton 1985, S.52./foto/.;.

Narozen v Janovicích u Polné (n.Polná).

V roce 1930 absolvoval Přírodovědeckou fak. UK Praha. Působil jako středoškolský profesor v Jablunkově, Telči a Bruntále. Prováděl terenní výzkumy a sběry, zpracocal rozsáhlý herbář. Člen Čs. botanické společnosti. Publikoval: Květena Uhlířského vrchu u Bruntálu – s E. Opravilem, články v Mykologickém zpravodaji, Zprávy Vlastivědného ústavu Olomouc aj.

Kubásková, E.: Kdy zemřeli…? 1980–1985. Praha, NK 1992, s.50.;Nekrolog: Čes.mykologie, 39, 1985, č.3, s.183–184.

Třebčín nyní.část obce Lutín

Byl synem vojína Jakuba Doubravského (změnu jména způsobil chybný zápis v matrice). Jeho otec byl brzy přeložen do Klatov a rodina Dobrovského se usadila v Horšovském Týně. V jeho rodině se mluvilo německy, česky se naučil až na gymnáziu v Havlíčkově Brodě (tehdy Německý Brod), kde studoval od roku 1763. V letech 1767–1769 studoval u jezuitů v Klatovech. Roku 1769 odešel Dobrovský studovat filosofii do Prahy. V roce 1772 se stal novicem jezuitského řádu a připravoval se na misionářskou cestu do Indie. Ta nebyla uskutečněna, protože roku 1773 byl zrušen celý jezuitský řád v českých zemích a Josef Dobrovský se rozhodl dokončit studium teologie v Praze. V roce 1787 jej v Hradci Králové biskup Jan Leopod Hay vysvětil na kněze.[1] V Praze zaměstnával i Františka Palackého, ten vypomáhal při tvorbě šlechtických rodokmenů. V letech 1776–1787 působil jako učitel filozofie a matematiky u hrabat Nosticů. V této době s nimi navštívil Rusko a Švédsko. Roku 1787 se stal prorektorem a v roce 1789 rektorem generálního semináře v Hradisku u Olomouce (n.m.č. města) . Po smrti císaře Josefa II. (1790), však došlo k zrušení seminářů a penzionovaný Dobrovský se vrátil do Prahy, kde dále žil jako uznávaný soukromý vědec ze státní penze a také finančně podporovaný hrabaty Nostici. Právě v této době napsal množství pro slavistiku, filologii i historiografii zásadních prací. Již v 80. letech se Dobrovský živě účastnil vědeckého života v Praze, působil v Soukromé společnosti nauk. V roce 1784 pomáhal zakládat Českou (resp. Královskou) společnost nauk a v roce 1818 Národní muzeum.Měl také vliv na mladou generaci osvícenců. Jeho žákem se stal František Palacký, ale např. filologii u něj studoval i Václav Hanka. V roce 1828 přijel do Brna studovat ve zdejších knihovnách. Onemocněl a během hospitalizace v klášteře Milosrdných bratří zde 6. ledna 1829 zemřel.

Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985. S.560–571.;Králík, O.: Josef Dobrovský v Olomouci.Sborník SLUKO/B-I/1951–1953. S.95–105.;Spáčil, Vladimír: Dobrovský a Dolany.ZVŮO 1962, č.104. S.22–23.;Hanácké noviny, 30.3.1996. S.10.;