Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Soběchleby | |||||
Místa pobytu: | Pavlovice u Přerova, Šišma | |||||
Obory působení: | učitel, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Učitel a ředitel školy v Šišmě a v Pavlovicích u Přerova, od r. 1959 nositel titulu „Vzorný učitel“, autor pedagog. materiálů a Sborníku obce Šišmy. Žije v Šišmě. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska.-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Třeština | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Brníčko, Brodek u Přerova, Drozdov, Kroměříž, Olomouc, Postřelmov, Přerov, Uničov, Vícov, Zvole | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, sběratel pověstí, spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Narodil se v početné rolnické rodině. Studoval na gymnáziu v Kroměříži a v Uničově a svá studia dokončil na učitelském ústavu v Olomouci, kde maturoval v roce 1879. Poté nastoupil učitelskou dráhu ve Zvoli, od 1884 učil v Postřelmově, r. 1891 odešel do Drozdova(na Zábřežsku), ale záhy se zas vrátil do Postřelmova. V září 1894 byl jmenován nadučitelem v Brníčku. Ještě téhož roku složil v Praze zkoušky pro školy měšťanské. Přijal místo odborného učitele v Rešicích u Moravského Krumlova na léta 1897 a 1898. V letech 1903–1913 působil ve Vícově na Prostějovsku, 1913–1917 v Čekyni a 1917–1923 v Brodku u Přerova. Teprve v roce 1923 se přestěhoval do Litovle, kde učil do r.1927, kdy odešel do penze. Na všech svých působištích se projevoval aktivně, přičinil se o založení ochotnického divadla ve Zvoli, v Postřelmově vedl čtenářský spolek, v drozdově napsal novou školní kroniku, 1895–1896 organizoval v Brníčku velké národní tábory lidu. Své články publikoval do moravských periodik, užíval pseudonym Fr..Třeštinský. Psal též rozmarné příběhy ze života do Lidových kalendářů, které vydával R. Promberger v Olomouci. Patřil též k organizátorům a zakládajícím členům Učitelské jednoty šumpersko-zábřežské. V roce 1893 vydal knihu „Hejtmanství zábřežské“. O rok později vydal „Pověsti ze severní Moravy“. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: František Poštulka.Severní Morava,sv.38. Šumperk 1979. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993. Doupalová,E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc 1987. S.161. |
|||||
Poznámka: |
Čekyně – nyní součást města Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Nivnice | |||||
Místo úmrtí: | Uherský Brod | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | historik, literát, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1882 začal studovat české gymnázium v Kroměříži, maturoval r. 1890 na Slovanském gymnáziu v Olomouci a nastoupil na utrakvistickou školu do Uherského Brodu. R.1926 se stal řídícím učitelem v Újezdcu (n.m.část Uherského Brodu) a r.1929 odešel na odpočinek. Regionální publicista, v Pozoru, Moravské orlici. Zakládající člen Sokola, spoluzakladatel muzea v Uh.Brodě. Kulturní a turistický pracovník. |
|||||
Zdroj: |
Výročí z okresu Uherské Hradiště.OK 1990.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha, Národní knihovna 1974, S.186–187. |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, nakladatelský redaktor, ředitel knihovny, učitel | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině záměčnického mistra, kováře, řemeslníka, vynálezce a lidového mudrce, který hodně četl a vypravoval. Když mu bylo pět let, zemřela mu maminka a tak jej vychovávali prarodiče. Od raného dětství se kamarádil s Vítězslavem Houdkem, s kterým si později i psal. Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde v r. 1881 maturoval. Do října 1883 v olomouc. kněž. semináři, studia přerušil a přešel na FFUK Praha, obor latina, řečtina, čeština, abs. 1887. Poté učitelem v Praze – Strašnice, později učil na Žižkově a ve Vršovicích. V r. 1891 přešel do Vilímkova nakladatelství, kde redigoval až do r. 1939 dětský časopis Malý čtenář a řídil edice dětské literatury. V roce 1901 se stal knihovníkem na Vinohradech, od r. 1913 jejím ředitelem. V roce 1923 byl řádným členem České akademie. Vydal přes 30 bás. knih. Mnoho básní zhudebněno. Autorem lid. pohádky ve verších Ječmínek. Část literární pozůstalosti uložena v olomouc. muzeu. Na rodném domě, na Kapounově má pamětní desku, která zde byla instalována v roce 1934. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.369.;Procházka, F.S.: Člověk a dílo.Brno 1927.;Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře.Olomouc 1993.S.29.;Hanácké noviny, 20.1.1996, S.8., Papajík, David – Šmíd Miroslav:Dějiny Náměště na Hané. Náměšť na Hané 2022. S.600 – 603. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Turčianský Svätý Martin (Slovensko) | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oskava, Praha, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | pedagožka výtvarná, učitelka | |||||
Anotace: |
Po ukončení základního vzdělání byla koncem války nasazena na práci ve výtopně Českých drah v Olomouci. Potom studovala v letech 1945–1946 na ČVUT v Praze a v letech 1946–1949 na Univerzitě Karlově (učitelský směr). Získala aprobaci pro obor výtvarná výchova a deskriptivní geometrie na 3. stupni škol. Od roku 1950 učila na ZDŠ v Oskavě, od školního roku 1955/1956 do září 1962 na 2. stupni základní školy ve Velké Bystřici. V roce 1965 byl ve Šternberku založen výtvarný obor v Lidové škole umění. Zpočátku jej vedl akad. malíř Wilhelm Zlamal. Profesorka Prostějovská působila na tomto nově založeném oboru v letech 1966–1984. Do Šternberka dojížděla z Olomouce. Při výtvarných činnostech svých žáků používala nových, či do té doby málo známých výtvarných a grafických technik: kromě tradiční kresby a malby, to byla zejména suchá jehla, linoryt, koláž a tisk z koláže, gumotisk i jiné kombinované techniky. Taky učila své žáky keramiku. Jednotliví žáci i kolektiv výtvarného oboru ve Šternberku získával každoročně v okrese Olomouc i v Severomoravském kraji významné ocenění za své práce. O jejich úspěších vycházely články v soudobém regionálním tisku. Od roku 1970 existovalo v Praze metodické centrum pro LŠU, kam musely všechny tyto školy zasílat práce do soutěží i mezinárodních. Je potěšující, že tato škola získala plno ocenění v Kanadě, Indii, Belgii, Polsku, NDR, Norsku, Argentině, na Kubě i na Slovensku. Prof. prostějovská položila svou prací nejen základy výtvarné tradici a dobrému jménu výtvarného oboru LŠU Šternberk. Za svou práci získala řadu čestných uznání nejen v rámci města, ale i okresu a kraje. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová,Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S.89 – 101. |
|
||||||
Místo narození: | Výkleky | |||||
Místo úmrtí: | Bílovec | |||||
Místa pobytu: | Bílovec, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Ostrava, Ústí, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | kronikář města, malíř, ředitel školy, učitel, veřejný činitel | |||||
Anotace: |
Po studiu na státní reálce v Lipníku vykonal maturitu na učitelském ústavu v Olomouci v r. 1933. Odbornou zkoušku z matematiky, výtvarné výchovy a rýsování složil v Ostravě. Učil na Hlučínsku, v Bílovci, v Ústí u Hranic. Za okupace působil v měšťanské škole ve Velkém Újezdě. Po válce se na trvalo vrátil do Bílovce, kde vyučoval matematice, rýsování a výtvarné výchově na měšťanské škole, na nově zřízeném gymnáziu, i jako zástupce ředitele gymnázia, později jako ředitel základní devítileté školy. Byl kronikář města Bílovce. Výrazná publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Žibřid, 1–2, 1996, S.13–14., . BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S. 97–98. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Obory působení: | učitelka hudby | |||||
Anotace: |
Dcera Karla Rozsívala (1829). Roku 1901 vstoupila do ústavu hraběte Poetinga jako učitelka hudby, poté učitelka němčiny. 1915–16 zřídila kurs němčiny pro polské učitelky-emigrantky. Členka mnoha českých spolků. Zpěvačka v Žerotíně, herečka v Jednotě divad. ochotníků ' besedních. 1914–1916 absolvovala kurs Červeného kříže, působila v lazaretech a dostala za to uznání. Po r. 1918 pracovala pro vzkříšení francouzského spolku a byla téměř 20 let místopředsedkyní v Alliance francaise. Literárně činná, psala básně a různé příspěvky do Filegende Blatter. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 261–262. |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Dobromilice | |||||
Místa pobytu: | Příbor | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel | |||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska SOKA Přerov; Hýsek, M.> Literární Morava 1849–1885.Praha 1911.S.154.;. |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Malé Hradisko | |||||
Místa pobytu: | Malé Hradisko | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Zabýval se dějinami a pověstmi Malého Hradiska. Pohřben v Protivanově. |
|
||||||
Místo narození: | Nová Říše | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Nový Malín, Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, učitel | |||||
Anotace: |
Odborný učitel, profesor rodinné školy do r. 1950. Básník. Používal pseud. Poutník. Přispíval do literárních revuí . Sb. Domov, Matka, Světlo života, Hvězdy života, Žatva. Literární pozůstalost v Literárním archivu PNP Praha 1975. ; |
|||||
Zdroj: |
Dolanský, A. : Kulturní adresář. Praha 1934. ;Vopravil, J. : Slovník pseudonymů. Praha 1973. S. 1166. ;Kunc, J. : Kdy zemřeli. . . ? Praha 1979. S. 137. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bíteš | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | básník, kamenosochař, překladatel, restaurátor, učitel | |||||
Zdroj: |
Kolář,B.: Životní pouť básníka a překladatele Josefa Sedláka. In: Z paměti literární Olomouce. Olomouc 2004.S. 189–192.; Všetička, F.: Také červený prunus. In: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc 2006. S. 305–306. Kolář, Bohumír : Haná v poezii. Antologie. Olomouc 2008. S.503.; |
|
||||||
Místo narození: | Lanžhot | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Most, Veselíčko | |||||
Obory působení: | skladatel, učitel | |||||
Anotace: |
V letech 1917–1921 absolvoval učitelský ústav v Brně. Poté učitelem v Hranicích, řídící učitel v Tupci (m.č.Veselíčka) v letech 1928–1947, pak v Mostě, kde byl posléze osvětový inspektor. Až na krátké studium na brněnské konzervatoři v hudbě byl samouk. Zabýval se hudební teorií a byl autorem drobných skladeb. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník II. Praha 1965.S476–477.; Přehled úmrtí osob české a slovenské hudební kultury 1965–1982. Praha, DÚ 1983.S.80. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Bruntál | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Liboš | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Moravské Huzové (n.místní část obce Štěpánov). |
|||||
Zdroj: |
Informační zpravodaj pro občany Liboše…, 9/2006, č. 23, s. . |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | bibliofil, učitel | |||||
Anotace: |
Odborný učitel Slaměníkovi chlapecké měšťanské školy v Přerově, sběratel bibliofilií, milovník umění, umučen v koncentrač. táboře v Osvětimi. |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov-dopis/06 |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Libina, Oskava, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | botanik, učitel | |||||
Anotace: |
Absolvoval učitelský ústav ve Vídni. Působil jako učitel na vesnických školách v Čechách i na Moravě. Zejména za svého učitelského pobytu na Šumpersku se věnoval botanickému výzkumu. Působil od r. 1905 ve Václavově (n.m.č. Oskava), v Temenici (n.m.č.Šumperk a v obci Obědné (n.m.č.Libina).Jeho bohaté sbírky jsou uloženy v muzeích v Brně, Olomouci a v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.122; |
|
||||||
Místo narození: | Oznice | |||||
Místo úmrtí: | Branky | |||||
Místa pobytu: | Nový Jičín, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | knihovník, publicista, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině pasekáře Martina Skýpaly. V rodišti navštěvoval obecnou školu, 1864–1866 studoval nižší reálku v Novém Jičíně. V této době byl jeho otec starostou obce Oznice. Připravu na pedagogickou dráhu absolvoval v dvouletém kurzu pro učitele na Německém učitelském ústavu v Olomouci. Po ukončení studia r. 1869 nastoupil jako učitel na hlavní škole v Moravské Ostravě. Významně prosazoval výuku českého jazyka na škole v Moravské Ostravě. Stálým dopisovatelem Opavského týdeníku. Psal též do kalendářů a dalších moravských periodik. Člen řady českých spolků, archivářem pěveckého spolku Lumír v Ostravě, knihovníkem Občanské besedy. Členem Selského spolku v Olomouci a VSMO. Pro nemoc požádal v březnu 1886 o dovolenou a vrátil se zpět na Valašsko k příbuzným. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S.130–131. |
|
||||||
Místo narození: | Ludmírov | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Lipová, Litovel, Ludmírov, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | botanik, učitel, zoolog | |||||
Anotace: |
Narodil se v Milkově. Stud. do kvinty Slovanské gymnázium v Olomouci, pak přestup do 3. roč. učit. ústavu v Olomouci, od r. 1876 učitel v Milkově, 1895 v Hrochově, od r. 1904 v Kozově. R. 1916 psnzionován a poté žil v Litovli. Odborné statě ve Věstníku Klubu přírodovědců v Prostějově. Sbírku brouků předal Zemskému muzeu v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B. : Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S. 43–44. ;Springer Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1940, S. 48. /chybné datum úmrtí/ ;Nekrolog /ČVSMO 1939, S. 184–185. ;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli. . . ?Praha 1962, S. 244. ;. |
|||||
Poznámka: |
Milkov je nyní součástí obce Ludmírov. Hrochov je součástí obce Lipová (u Konice) Kozov je součástí obce Bouzov. |
|
||||||
Místo narození: | Lipová | |||||
Místo úmrtí: | Ludmírov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Řídící učitel obecné školy v Milkově. Zemřel na následky věznění v koncentračním táboře. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945. Brno 1947. S.60. |
|||||
Poznámka: |
Zemřel v obci Milkov (n.m.č. obce Ludmírov). Narozen v Hrochově (n. obec Lipová /u Konice) |
|
||||||
Místo narození: | Kunovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Litovel, Olomouc, Ostrava, Praha, Prostějov, Přerov, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | umělecký fotograf | |||||
Anotace: |
V roce 1941 vyučen fotografem v Prostějově, do r. 1950 pracoval ve
fotoateliérech ve Valaš. Meziříčí, Přerově a Olomouci. Poté do
1957 fotoreportérem Severomoravského krasu, Moravského krasu a Čedoku
Praha. Do 1966 vedoucím fotolaboratoře ČSTV KV v Ostravě. Od r.
1966 samostatný fotograf a člen SČSVU. Fotografuje od r. 1928. Od počátku
se zajímal o krajinářskou fotografii, architektury a historických objektů.
Bohatá publikační činnost. Z knih: Beskydy (1974); Velehrad (1991);
Jeseníky (1970); Olomouc ve fotografii (1969); Flora.Olomouc (1973); Litovel
(1977); Valašské muzeum v přírodě (1976); Kroměříž (1970); Olomouc ve
fotografii (1970). |
|||||
Zdroj: |
Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001. Slovník osobností východní Moravy. – Valašské Athény. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Pavlov | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Klopina, Loštice, Úsov | |||||
Obory působení: | odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Narodil se v obci Pavlov-Lechovice (n. Pavlov). V rodišti vychodil obecnou školu, v Lošticích měšťanku. V letech 1903–1907 studoval učitelský ústav v Hradci Králové. Učit začal hned po maturitě v Klopině, poté ve Veleboři. Po říjnu 1918 učil v Úsově, od r. 1919 až do důchodu v r.1946 jako ředitel školy v Lošticích. Na všech svých působištích si musel vytvářet i učební názorné pomůcky. V roce 1925 mu byl za vystavený soubor pomůcek na Zemské všeobecné hospodářsko-průmyslové a zemské školní výstavě v Kroměříži udělen čestný diplom. Spolu se zábřežským školním inspektorem Františkem Úlehlou napsal publikaci " Pracovní přírodozpyt" (Zábřeh 1937). Jeho pomůcky zůstaly uchovány do roku 1984 v jeho loštickém domku a pak jako vzácnost převzaty do sbírek šumperského muzea a Muzea J.A.Komenského v Přerově. Psal také básně, ale ty zůstaly s názvem „Písně rodného kraje“ v rukopise. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 136–137. ;/foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Rájec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuňovice, Brodek u Konice, Dubicko, Písařov, Příbor, Šternberk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, publicista odborný, ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Zábřeze a poté absolvoval učitelský ústav v Příboře. Poté učitelem v Dubicku v roce 1914. Za války na italské frontě, kde vážně onemocněl. Po válce učil v Písařově.Ředitelem měšťanské školy v Brodku u Konice v letech 1924–1934 a poté od září 1934–1938 ředitelem školy ve Šternberku. Zasloužil se o zřízení českého gymnázia ve Šternberku v roce 1935. V Olomouci okresním školním inspektorem. Učil též v Bohuňovicích. Psal články do pedagogického a kulturního tisku a do Stráže Moravy. Účastnil se pedagogických kongresů v zahraničí. Léčil se na tbc v Tatrách a ve 48 letech zemřel. Pohřben ve Zvoli. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.138–140. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem.Šternberk 2010. S. 117–118. |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Horka nad Moravou, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | publicista hudební, sbormistr, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
R. 1929 mat. na učitelském ústavu v Olomouci, již za studií řídil ústavní pěvec. sbor a žákovský orchestr, též varhaník Husova sboru, církve čs. od r. 1928. Od r. 1929 působil v Opavě. V letech 1938–1945 učil v Horce nad Moravou. Psal hudební referáty do Pozora. Upravoval lidové písně a psal hudbu k tanečním a tělových. vystoupením. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.557.; Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů.II.Praha, 1982, S.515.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kadaň, Kryštofovy Hamry, Olomouc | |||||
Obory působení: | překladatelka, spisovatelka, učitelka jazyků | |||||
Anotace: |
Rozená Koutná. Občanským jménem Jakšová a pseudonym volila podle rodného jména matky. Dětství prožila v Olomouci, 1938–42 studovala v Praze grafiku a módní kresbu, poté půs. jako učitelka angličtiny a němčiny, po osvob. na ministerstvu informací jako redakční tajemnice anglicky vyd. časopisů. Narodila se v rodině lékaře, majitele sanatoria. Navštěvovala měšťanskou školu Komenium v Olomouci a od roku 1938 souběžně studovala Anglický ústav v Praze, Rotterovu školu užitkové grafiky a módní kresby a kurzy obchodní korespondence a těsnopisu. Složila státní zkoušky z angličtiny (1939) a němčiny (1943) a učila na soukromých jazykových školách, v roce 1944 pak byla jako telefonistka a písařka totálně nasazena v Avii Čakovice. Po válce pracovala v prvním odboru ministerstva informací jako redakční tajemnice anglicky vydávaných časopisů (Alliance, The Weekly Bulletin, Czechoslovak Weekly), 1946–48 jako redaktorka anglické mutace zahraničněpolitického zpravodajství v tiskové agentuře Telepress. Od roku 1949 byla v domácnosti, s manželem pak žili v Kryštofových Hamrech, od roku 1953 v Kadani. Za manželova uvěznění (1950–52) vystřídala několik zaměstnání: byla domácí dělnicí, šičkou (národní podnik Tosta Přísečnice) a prodavačkou. V roce 1953 se stala sekretářkou na Okresním svazu spotřebních družstev v Kadani. Roku 1962 se vrátila do Prahy a postupně pracovala jako hospodářka v Pražské odborové radě, úřednice Městského výboru odborového svazu zaměstnanců v chemickém průmyslu (1963–65) a v Odborovém svazu pracovníků spotřebního průmyslu (1965–68). Poté byla cizojazyčnou korespondentkou v Pragoinvestu, kde pracovala na částečný úvazek i po odchodu do důchodu (1980–90). Je autorkou tří knih. Náhradní život (1961) – povídky o třech mužích. Neporažený (1968) – dvě novely o motocyklovém sportu podle skutečných událostí. Podzimní řeka (1969) román ze současnosti s autobiografickým podtextem. |
|||||
Zdroj: |
Dílo: Náhradní život.Praha, MF 1964;Neporažený.Praha, MF 1965;Podzimní řeka.Praha ČS 1969; časopisecky příspěvky=Československý voják Biografie: Slovník českých spisovatelů.Praha, ČS 1964;Vopravil: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973;. http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?… |
|
||||||
Místo narození: | Říkovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kojetín, Němčice na Hané, Olomouc, Přerov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | archivář, básník, bibliograf, knihovník, učitel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Jiří Koplík. Vystudoval historii, filozofii a bohemistiku. Působil jako učitel v Kojetíně a v Němčicích na Hané, do roku 1959. Poté archivářem v Zábřehu, knihovníkem ve vědecké knihovně v Olomouci a těsně před důchodem pracoval v Krajském pedagogickém ústavu v Olomouci. Nyní externě pracuje v knihovně olomouckého Arcibiskupství. Básnické sbírky do knihovny daroval, ale nepřál si být uváděn v katalogu, v kalendáři. Sbírky: Jabloňové kvítí (1999); Po dešti čisto (2006); Kraj nevyvolený (2007); Trs života (2009). Nejsme sami (2011) |
|||||
Zdroj: |
Kolář, Bohumír: Stadníkův Trs života. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 183. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Jiří Koplík |