Osobnosti Moravy.eu

hlavní kameraman ČT, studio Ostrava, vyznamenán r. 1977, Národní cena ČR za seriál Kamenný řád.

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.119.;.

Hud. vzdělání u řed. hud. školy J. Knypla v Hranicích, kde se učil 10 let na housle, 2 roky klavír a od 14 let varhany. Abs. lékař. fak. v Brně. R. 1972 založil ve Vítkově pěvec. sbor Komenský.

Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha 1992, S.693.;.

Vítkov (u Opavy).

Stanislav Zela byl na kněze vysvěcen v 1917, dlouhá léta pak působil jako ceremonář a sekretář olomouckých arcibiskupů Skrbenského, Stojana a Prečana. Roku 1926 byl promován na doktora teologie. V roce 1939 byl pro své protinacistické postoje zatčen a strávil tři měsíce v koncentračním táboře. Poté byl dlouhodobě šikanován povinností opakovaně se hlásit na Gestapu. Roku 1935 byl jmenován papežským prelátem, r. 1938 nesídelním a r. 1940 sídelním kanovníkem olomoucké kapituly. V roce 1941 byl jmenován titulárním biskupem harpasenským a olomouckým pomocným biskupem. Roku 1944 byl investován na preláta scholastika olomoucké kapituly V letech 1947–1948 byl kapitulním vikářem a poté generálním vikářem olomoucké arcidiecéze (1948–1950). V červenci 1950 byl zatčen a v prosinci téhož roku pak odsouzen ve vykonstruovaném procesu k 25 letům vězení. V roce 1963 byl propuštěn, zbytek života dožil ve faktické internaci v charitním domově v Radvanově. V červnu 1969 byl rozsudek nad ním v plném rozsahu zrušen.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970. S.242.; Huňka, Jan: Prsten věrnosti. Matice cyrilometodějská. Olomouc 2003.; Z díla: Náboženské poměry v Olomouci za biskupa Marka Kuena/1553–1565/.Olomouc, vl.n.1931.245 s.

V roce 1924 se rodina přestěhovala na Jesenicko. Vyrůstal v Javorníku, kde jeho otec pracoval jako lesní ing. Vystudoval reálné gymnázium a státní fotografickou školu v Praze. Vyučil se fotografem a filmařem. V roce 1938 se vrátil do pohraničí a přihlásil se do Stráže obrany státu jako motospojka tohoto útvaru. Za nacistické okupace pracoval jako kameraman instruktážních filmů v Brně a v Ostravě. Po osovození se vrátil do Javorníku, kde převzal národní správu fotozávodu. Od r. 1948 byl zaměstnán jako plánovací technik v řadě podniků. 1950–51 pracoval v Pardubicích. Počátkem 50. let se přestěhoval do Jeseníku. Zajímal se o vlastivědu a 1952 se stal členem muzejní rady. Ta ho zvolila správcem muzea od 1.3.1960. Též vedl kroniku města. Kmenový autor sborníku Severní Morava. Spolupráce s rozhlasem a televizí.

BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S. 153–154. ( Článková bibliografie)

Založil časopis Hvězda, redaktor Hvězdy/týdeník/od 2.5.1859, r.1862 předal M.Křížovi.Korektor Moravana.Po tiskovém procesu Kubíčkově, zbaven místa na reálce, odešel do Brna, kde redigoval od r. 1864 Moravské noviny/zanikly r.1875/, poté redaktor Rolníka.

Hýsek, M.: Literární Morava, S.123–137.;.