„Géniové nejdříve procházeli omyly, aby došli k pravdám.“
Jan Procházka
Počet nalezených záznamů: 208
Otakar
Vystrčil
*6. 7. 1935
- +10. 9. 2021
|
|
|
|
|
|
Místo narození: |
Košice (SR) |
Místo úmrtí: |
Olomouc |
Místa pobytu: |
Bratislava (SR), Košice (SR), Litovel, Moldava nad Bodvou (SR), Moravská Třebová, Olomouc, Spišská Nová Ves (SR), Štěpánov |
Obory působení: |
malíř, výtvarný pedagog |
Anotace: |
Kresbu a malbu studoval na VŠP a VPŠ v Bratislavě u profesorů Eugena
Lehotského, Fedora klimáčka a Eugena Nevana. Vyučoval na LŠU na gymnáziu
v Moldavě nad Bodvou, LŠU ve Ždani a ve Spišské Nové Vsi, na katedře
výtvarné výchovy Pedagogického institutu v Košicích a na ZUŠ a gymnáziu
v Litovli. Od roku 1992 je členem Unie výtvarných umělců Olomoucka. Od r.
2000 jezdí pravidelně za čtenáři knihovny ve Štěpánově.
|
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární, Olomouc. 2000.,
|
Fotky: |
|
František
Vystrčil
*3. 8. 1895
- +16. 12. 1974
|
|
|
|
|
|
Místo narození: |
Dub nad Moravou |
Místo úmrtí: |
Lubica (SR) |
Místa pobytu: |
Bachmač (Ukrajina), Olomouc, Zborov (Ukrajina) |
Obory působení: |
legionář, malíř |
Anotace: |
Pocházel z Tučap u Olomouce (n. m.č. městyse Dub nad Moravou). Studoval
na Polívkově reálném gymnáziu v Olomouci, kde na něj měl velký vliv
prof.kreslení malíř Karel Wellner. Maturoval v roce 1914. Připravoval
studenta k přijímacím pohovorům na AVU do Prahy s tím, že jej
všemožně podporoval. Ke studiu ale bohužel nedošlo, protože vypukla
1. světová válka. Bojoval u Zborova a Bachmače. Jako ruský legionář
prošel sibiřskou anabází až do Vladivostoku a až v roce 1921 se vrátil
domů. Výtvarně činný byl ve 20. a 30. letech. Maloval převážně
akvarely z olomouckého prostředí ve stylu svého profesora Wellnera. Ve
20. letech činný též v jezdeckém sportu v Olomouci-Lazcích, jako
důstojník čs. armády. Otec malíře Otakara Vystrčila (* 1935).
|
Zdroj: |
Sdělení syna Paed Dr. Otakara Vystrčila.
|
Vysvěcení kláštera Hradisko
*3. 2. 1078
|
|
|
|
|
|
Místo narození: |
Olomouc |
Anotace: |
Po vybudování klášterního provizoria na Hradisku přivedl sem opat Jan
z Břevnova první mnišskou kolonii. Uvedeneého dne byl klášter vysvěcen
za účasti českého knížete Vratislava II.
|
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal
1995. S 32.
|
Vojtěch
Vyšín
*16. 4. 1843
- +26. 11. 1916
|
|
|
|
|
|
Místo narození: |
Votice |
Místo úmrtí: |
Praha |
Místa pobytu: |
Olomouc, Plzeň |
Obory působení: |
lékař |
Anotace: |
Od roku 1871 asistent porodnické kliniky v Olomouci, v srpnu
1879 jmenován primáře porodnice a 23.3.1882 profesorem c.k. babické
školy v Olomouci, kde působil od ledna 1891, kde byl penzionován. Žil pak
v Plzni. Pohřben v Praze na Olšanech.V roce 1888 vydal učebnici
„Babictví“ a další populární články publikoval v různých
časopisech.V Olomouci se přátelil s Ignátem Wurmem.
|
Zdroj: |
Remeš, M. : K dějinám medic. chirurgického studia a staré nemocnice
v Olomouci. ČVSMO 1936, S. 62–63. ;
|
Josef
Vyvlečka
*15. 8. 1861
- +8. 1. 1942
|
|
|
|
|
|
Místo narození: |
Zlín |
Místo úmrtí: |
Olomouc |
Místa pobytu: |
Nový Hrozenkov, Olomouc, Valašské Meziříčí |
Obory působení: |
archeolog, historik umění, kněz, numismatik, odborný publicista |
Anotace: |
Narozen ve Štípě (n.m.č. města Zlín). V roce 1879 maturoval na
Českém gymnáziu ve Val. Meziříčí, potom studoval bohosloví v olomouci,
kde byl vysvěcen 1883. V letech 1884–1889 působil jako výpomocný
katecheta na SG 1889 jmenován dómským vikářem, 1920 čestným dómským
vikářem, 1933 se stal sídelním metropolitním kanovníkem. Literární
cesta Vyvlečkova byla soustředěna k církevním a uměleckým dějinám a
později vlivem Jindřicha Wankla k archeologii a k činnosti sběratelské.
Stál u zrodu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci r. 1883 a byl jeho
aktivním členem jako organizátor a vedoucí numismatické sekce a člen
výboru VSMO od roku 1919. Publikoval v Našinci, ČVSMO, Numismatickém
časopisu, Mojmírově říši. Členem arcidiecézní rady pro ochranu
uměleckých památek. Literárně činný v oboru dějin umění.
|
Zdroj: |
Slovník osobností Valašska. 2000.
|
Vznik letiště Olomouc
*30. 12. 1918
|
|
|
|
|
|
Anotace: |
V Olomouci na území městské části Neředín vzniklo letiště.
|
Zdroj: |
Rusinský,J. Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín.
Olomouc: Votobia,2004.S.144.
|
Vznik římskokatolické fary v Olomouci
*20. 10. 1942
|
|
|
|
|
|
Místo narození: |
Olomouc |
Anotace: |
Zakladatelm chrámu byl olomoucký arcibiskup Leopold Prečan. , prvním
farářem na faře v Olomouci, Cyrilometodějské náměstí 1, byl farář
P.Josef Dosedla.
|
Zdroj: |
Rusinský,J. Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín.
Olomouc: Votobia,2004. S.140.
|
Poznámka: |
Hejčín je součástí města Olomouc.
|
Vznik smíšeného kodexu
*25. 2. 1480
|
|
|
|
|
|
Místo narození: |
Olomouc |
Anotace: |
Vznikl smíšený kodex (ve Vědecké knihovně v Olomouci), obsahující
vedle latinských a německých kázání také modlitby slovenským jazykem.
Pisatelem této části kodexu byl kartuziánský kazatel. V závěru obsahuje
kodex jeden z nejstarších zápisů písně Svatý Václave.
|
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal,
1995. S.171.
|