Osobnosti Moravy.eu

Studoval gymnázium ve Znojmě, v Brně filozofii, od r. 1865 trvale působil v Brně. Literární a publicistická činnost. Redigoval Moravskoslezský časopis pro lid. Publikoval v Moravské orlici, Morav. novinách.

Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.;Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.94–95.;Přichystal, A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce a okresu Olomouc.Olomouc SVK 1980.;Kopecký, Milan: Literární význam Mikšíčkových pamětí.VVM, 15, 1960, S.216–224.

Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1933 maturoval na reálném gymnáziu v Zábřehu. Poté začal studovat Lékařskou fakultu MU v Brně, ale studia nedokončil v důsledku uzavření VŠ nacisty v listopadu 1939. Od prosince do března 1940 pracoval jako lékárenský laborant v Hranicích, poté 1940–1941 jako praktikant na interním oddělení nemocnice v Hranicích. Od května 1941 do října 1945 byl zaměstnán v lékárně PhMr. K. Neškudky (otce své budoucí ženy Zdenky) v Brodku u Přerova.Studium medicíny definitivně ukončil v červenci 1945. Po vojenské službě nastoupil v dubnu 1946 jako ústavní lékař do sanatoria pro nervové choroby v Praze- Bubeneč, kde setrval do září 1948. (1945–1946 si doplnil vzdělání studiem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a v září 1946 byl promován magistrem farmacie. V prosinci 1948 nastoupil jako asistent na Neurologickou kliniku LF UP v Olomouci. R.1951 se stal zástupcem přednosty a v této funkci setrval po celou dobu svého působení na UP v Olomouci.V období od října 1969 – srpna 1971 byl pověřen vedením kliniky (zastupoval přednostu kliniky Jaromíra Hrbka po dobu jeho funkce ministrem školství ČSR). V květnu 1955 jmenován docentem neurologie, 1964 udělena hodnost kandidáta věd a v listopadu 1968 jmenován mimořádným profesorem v oboru neurologie. Do starobního důchodu odešel v říjnu 1979. Krátce na to přijal účast v geologické expedici v Mongolsku a během ní zahynul i se svou manželkou při letecké havárii. Ve své práci se soustředil na problematiku chorob páteře, jejich léčbu a operační indikaci, léčbu mozkových nádorů a choroby svalů.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.319.;.Bi­ografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.57. Bi­ografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. Ostrava 2001. S. 92–93.

Prof. MUDr., PhMr. František Mikula, CSc.

Mládí prožil v myslivně ve Vícově. Studoval reálku v Prostějově a pak přešel na Vyšší lesnickou školu v Hranicích, kde maturoval r. 1911. V letech 1919–1939 pracoval na lesní správě v Břeclavi. Publikoval v odborném tisku. Debutoval knihou pro děti „Hoši z myslivny“. (1948).

Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje. Brno 1989. S.158. Slov­ník české literatury 1970–1981. Praha 1985. S.225 – 226.

Rozená Bečáková. Narozena v olomoucké porodnici. Rodina pak žila do roku 1965 v Uničově a v roce 1966 se vrátila do Velké Bystřice. Absolvovala Střední ekonomickou školu v Olomouci. Od roku 1976 se aktivně věnuje folklóru. Spolupracovala s Helenou Lisickou a stále pečuje o její hrob.
Propagátorka kroje a kultury moravské Hané, která o sobě mimo jiné říká: „Kroj mi učaroval a zájem o něj mne už neopustil. V roce 1976 pak vznikl taneční soubor u jehož založení jsem nechyběla. To vše předurčilo další léta mého života se zájmem o lidové umění na Hané – o kroj, zvyky a tradice. K poznání historie mi pomohlo i téměř 30 let práce na matrice ve Velké Bystřici. V poslední době se nejvíce věnuji osvětě znalostí hanáckého kroje a jeho vrácení do koruny moravských krojů. Provádím přednášky pro dětí předškolního i školního věku, seniory a různé spolky se zájmem o lidovou kulturu na Hané.“ V říjnu 2021 vyšla kniha o hanáckém kroji s názvem Hanácký lidový oděv.

Osobní sdělení hš Nominace na Osobnost Moravy 2019

Narozen v obci Dolní Mrač, (později v Podmračí, n.Mrač) v rodině konopišťského zahradníka. Podpora otcova zaměstnavatele, hraběte z Vrtby, mu umožnila vystudovat. Specializoval se na porodnictví. Působil v Olomouci kde je po něm pojmenovaná ulice. Od roku 1829 profesor olomoucké Akademie, stal se zároveň primářem v porodnici a nalezinci. Napsal učebnici Babictví a odborné spisy z oboru pedagogiky a medicíny (např. didaktický spisek Pěstounka). Někteří badatelé se domnívají, že možností inspirace k sepsání Babičky Boženě Němcové byla Mošnerova kniha Pěstounka.

Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.1.O­lomouc 1981, S.68–69.;

Prof. MUDr. Boris Mrňa, DrSc. působí od r. 1969 na LF UP obor. psychiatrie a lékařská psychologie.

Padesát let z dějin obnovené univerzity. Olomouc UP 1996. S. 201.;

Organizátor zdravotnické péče o vysokoškoláky v Olomouci, ústavní lékař Domova penzionu důchodců v Olomouc-Chválkovicích. Hudebník. Absolvent SG v Olomouci r. 1932.

Zasloužilý jubilant.Kdy, kde co v Olomouci.1983, únor,S.13.; Seznam a adresář absolventů SG v Olomouci 1818–1953.Olomouc, VSMO 1989, S.12.;.

Narozen ve Starých Tvorovicích čp. 30 na Prostějovsku (n. Tvorovice). Vystudoval gymnázium v Kroměříži. Univerzitní studia absolvoval v Praze a ve Vídni, obor matematiku a fyziku pro střední školy. V roce 1872 se stal učitelem na české reálce Matice školské v Prostějově, kde byl v roce 1880 jmenován ředitelem. Byl literárně činný, přispíval do Ottova slovníku naučného. V roce 1976 mu byla na Mezinárodní konferenci o elektrografii v San Remu udělena stříbrná plaketa in memoriam-byla tím uznána jeho světová priorita v objevu elektrografie.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.43.; Dílo B.Navrátila.=Šta­feta, 12, 1980, č.3, S.7–9, 1 obr.;

První předseda Národního výboru v Přerově v říjnu 1918, štědrý podporovatel umělců.

Literární místopis SOKA Přerov.1994.;.

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1956. Poté studoval LF UP. Od r. 1972 působil na ústavu pro výzkum vyšší nervové činnosti, poté ve Fakultní nemocnici jako radiolog, kde po roce 1990 přednostou Kliniky radiologie LF UP. Prof. MUDr. Josef Nekula, CSc. pedagogicky působil též na LF UP.

Lékařská fakulta UP v Olomouci 1995–1996. Olomouc 1996. S.20.; Kam s kytkou. In: Pacemaker, 2, 1989, č. 11. S.8.;

V r. 1913 mat. na Reálce v Telči, pak učitel. kurs v Brně, poté učitel na Třebíčsku. 1915 vojenská služba, člen České družiny, za udatnost byl několikrát vyznamenán. Napsal Kroniku 8. roty Švecovy, která vycházela v r. 1935 jako příl. Litovelského kraje, pod názvem Osmá rota. Její rukopis je uložen v Památníku osvobození. Do vlasti se vrátil r. 1920. 1927 byl jmenován okr. škol. inspektorem v Užhorodě a od 1. 9. 1933 v Litovli, kde od r. 1937 ředitelem měšťanské školy.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937.S.46 – 47.;.'

Externí pracovník FFUK Praha. V letech 1981–1982 studijní pobyty v USA. Autor cca 50 překladů anglické a americké beletrie, vědecké práce z oblasti literární kritiky, historie, učebnice, skripta, doslovy, předmluvy, eseje. Do povědomí české veřejnosti se zapsal nejprve jako vynikající překladatel angloamerické literatury. Nenadálovy překlady zprostředkovaly čtenářský zážitek z takových autorů a děl jako je John Steinbeck (Hrozny hněvu), Ernest Hemingway (Mít a nemít, Za našich časů), Elia Kazan (Tichá dohoda), William Styron (Zapal tento dům či Sofiina volba), Henry James (Utažení šroubu), Truman Capote (Strom noci, Jiné hlasy, jiné pokoje), Herman Melville (Písař Bartleby) a mnoha dalších. Řada jeho překladů získala významná ocenění a překladatelskému mistrovství se na nich učí další generace aspirantů na toto nesnadné, ale vzrušující umění. Jako teoretik se Nenadál orientoval především na prózu a postupy moderního románu. Dlouhá léta působil jako pedagog na katedře anglistiky na Filozofické fakultě UK. Vládne vzácnou vlastností vcítit se do duší i problémů lidí, jež ho obklopují. Mistr slova i lidské duše.

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.650–651.;.

V r. 1946 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval LF UP Olomouc , kde promoval r. 1951, PFUK Praha r. 1975. Působil 1951–53 ve Vítkově, od r. 1956 v ústavu patologie LFUP, od r. 1961 přednosta kraj. soudně lékař. odd. FNsP, 1984–1990 předseda odb. spol. soud. lékařství, od r. 1984 předseda Ústavu soudního lékařství, od r. 1990 děkan LFUP Olomouc, odborník pro soudní lékařství. Autor 11 monografií, učebnic, skript.

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.651.; Žurnál UP, 1992, září, S.5, /foto/;.

Syn prof. Václava Nešpora a bratr MUDr. Květy Polívkové, rozené Nešporové. V roce 1933 absolvoval Slovanské gymnázium. Poslední adresa bydliště: Tř. Spojenců 18, Olomouc.

Primus necessarium je vydělání a mravnost. Olomouc 1997. S.448.

V roce 1960 absolvovala gymnázium v Hejčíně, 1962 vyučena ruční sazečkou, v roce 1967 absolvovala Střední průmyslovou školu grafickou. Do roku 1988 působila v tiskárnách, 1989–1990 redaktorkou závodního časopisu Olomoucký stavbař. V letech 1990–1995 působila v Přerově, kde redaktorkou časopisu Pozemní stavby. V údobí 1995–1996 technická redaktorka Hanáckých novin. Od roku 1997–2004 pracovala v tiskárně Střediska informatiky a služby škole. Od roku 1959 věnuje volný čas zcela Kašpárkově říši, kde byla zástupce vedoucího. V roce 1979 dostala za činnost Zlatý odznak Josefa Skupy. A v roce 2007 osenění Zlatý Tyl. V Kašpárkově říši působila jako režisérka, návrhářka loutek, autorka textů a úprav loutkových her. Autorka veršů. Publikovány v časopise Květy v r. 1962 a řadě sborníků. Podílela se na vydávání sborníčků Čechova Olomouc od r. 1973. V publikační činnosti užívá šifry: JN. V roce 2010 vyšla její sbírka básní Kytice modrých nadějí. LKO 2010. Loni dodatková sbírka k 70. narozeninám a to sbírka: Návraty a závratě (2013). Zemřela ve spánku.

Nohelová, Mirka: Honza na vychování aneb Naučné věty tety Květy z etikety. Olomouc Integrafis 1996., dokument. list/97 http://otavinka.blog.cz/…ou-nohelovou Parte.

Nohelová, Mirka – literární pseudonym

Pracovník Ústavu radiumteraoeu­tického. Spisy a články z oboru. Články v Čas. čes. lékařů.

Nekrolog Časopis čes. lékařů, 79, 1940, S.929–933 a 855.;.

Absolvovala LFUP Olomouc 1960, 11 let lékařka na gynekologicko-porod. odd. a lékařka ARO nemocnice Kroměříž, od r. 1987 lékařka ústavu sociál. služeb. Členka Klubu křesťanských žen, poslankyně SL FS ( HSD- SMS). Publikuje v časopisech zdravotnické a sociální tém.

Kdo je kdo.II.1991–92.Praha 1991, S.669.;.

Narozen v Kozojídkách poblíž Nového Bydžova (n. Vinary). Maturoval na gymnáziu v Novém Bydžově. V roce 1914 absolvoval studium češtiny, němčiny a tělesné výchovy na UK v Praze. Podílel se na formování českých legií. Jako poručík se vyznamenal v bojích v okolí Vladivostoku. Pedagogicky působil na nymburské reálce (1921), na gymnáziu v Trutnově (1922–1925) a od roku 1925 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. 1.9.1938 působil jako ředitel gymnázia v Telči. Zapojil se do odboje. 3.9.1940 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v Jihlavě, Vratislavi, poté koncentrační tábor Oranienburg a Bergen-Belsen. Při evakuaci tábora umírá.

Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc: Slovanské gymnázium v Olomouci, 1997.S.311–312.foto.;

Z data úmrtí je známo jen: konec března 1945

Soustředil se na zavedení a pěstování topolu kanadského, jedlí vysel slovenské pomezí, podporoval poznatky a dary lesnickou školu na Sovinci.

Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., .

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1812

Navštívil Olomouc a Kašpárkovu říši dne 29. 12. 1948. Autor knih " Herec s loutkou" a „Moje profese“. V letech 1976–1984 prezident UNIMA.

Kronika návštěv Kašpárkovy říše Olomouc.

Od roku 1959 působila na Katedře anatomie LF UP.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.329.;

Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1969

Žačka M. Hubnerové. Angažmá v ND Praha od 1911 do pense 1933. V dalších letech se věnovala recitátorské činnosti. V letech 1917– 1920 se zabývala loutkovým divadlem. Založila Uměleckou loutkovou scénu.

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.346 – 347.,foto.;.

Narozen ve Lhotě u Nákla (n. Náklo). V letech 1939 – 1945 obecní knihovník ve Lhotě, 1946 – 48 abs. 2letou mistrovskou školu jemné mechaniky v Přerově. Po vojně v r. 1950 vybudoval ve Lhotě loutkovou scénu. Pracoval v MEZ Mohelnice, kde bydlel 6 let. Doplnil si středoškol. vzdělání, abs. SPŠS strojní v Mohelnici. Při ZK ROH MEZ Mohelnice založil další loutkovou scénu/marionety a maňásky/. Od r. 1959 bydlel opět ve Lhotě, kde oživil tradice loutkového divadla, které hrálo po celém okolí. S přenosnou maňáskovou scénou byl i na kraj. přehlídce v Ostravě. 1960 zvolen poslancem za obec do Nákla, předsedou školské a kulturní komise. Založil měsíčník Nákelský zpravodaj, který vycházel 1965–1968. Z lid. hudebníků založil kroužek, kde hrál na housle kroužek učinkoval též jako divadelní orchestr pro Sokol Náklo. Po r. 1969 nesměl vykonávat veřejné funkce a tak se vše rozpadlo. Ujal se vedení zanedbané místní knihovny a v r. 1972 vytvořil moderní knihovnu. Založil Fotokroniku, dokumentující histor. události obce. 1971 – 85 člen Vlastivěd. kroužku v Nákle. 1980 založil při MLK soubor z dětí „Pálečka“, který se rozpadl 1990. Za dosavadní kulturní činnost dostal v r. 1985 vyzn. Ministerstva kultury " Vzorný prac. kultury"Od 1992 kronikář obce Lhota, zpětně od r. 1960. Autor zpráv pro ČSAV v r. 1977, pro Památ. ústav v Olomouci r. 1992 /pomístní jména /.

Dopis p.Jaroslava Obrtela, Lhota nad Moravou 44, z 2.2.1994.;.

Lhota nad Moravou – místní část obce Náklo.

Absolvoval LF UP 1975, 1975 – 1988 Ústav pro výzkum vyšší nervové činnosti při UP, 1988 – farmakologic. ústav LFUP, 1990 docent, zástupce ved. ústavu. Redaktor Zpravodaje klinické farmakologie a farmacie.

Kdo je kdo 1991/1992.II.díl­.Praha 1991, S.687.;.

Narodil se v rodině bankovního úředníka. Obecnou školu, jeden ročník měšťanské školy a reálné gymnázium vychodil v rodišti. Po maturitě (1950) studoval češtinu a němčinu na FF UP v Olomouci (žák Oldřicha Králíka a Pavla Trosta); absolvoval 1955 diplomovou prací Zakarpatské dílo Ivana Olbrachta. 1954–1961 byl asistentem na katedře bohemistiky FF UP, z toho 1959–1960 rok nuceně pracoval jako pomocný dělník ve slévárně šedé a tvárné litiny Moravských železáren v Olomouci. Od 1957 absolvoval pětiletou externí vědeckou aspiranturu na FF UJEP v Brně u Josefa Hrabáka. Hodnost CSc. získal 1963 prací Románové dílo Václava Řezáče, titul PhDr. 1967 na základě kandidátské disertace, 1992 se habilitoval na FF UP v Olomouci monografií Josef Čapek. Od roku 1961 působil v Ústavu pro českou literaturu ČSAV: v 60. letech jako vědecký pracovník v oddělení dějin české literatury 20. století, od roku 1973 byl členem oddělení lexikografie a podílel se v něm autorsky i redakčně na Lexikonu české literatury, v lednu 1991 se pak stal jeho vedoucím redaktorem; od 1993 zastával v ÚČL funkci vedoucího oddělení dějin české literatury a lexikografie. Na konci roku 1998 odešel do důchodu. PhDr. Jiří Opelík, CSc. byl na praxi také v Krajské knihovně Olomouc ještě za ředitelování J.Michala.
1959 – 1960 pomoc. dělník MŽ Olomouc, vědec. pracovník Ústavu pro čes. a svět. lit. v Praze. Podílí se na Lexikonu české literatury, slovnících české literatury ap. Od 1990 šéfredaktor Zpravodaje Společnosti bří Čapků. )

Kdo je kdo ? 1991/1992.Praha, 1991, S.688.;. Slovník českých spisovatelů. www.

Doc.PhDr. Jiří Opelík, CSc.