Osobnosti Moravy.eu

V roce 1951 maturoval na gymnáziu v Kroměříži. Vystudoval hudební vědu a historii na UP v Olomouci. Působil jako vedoucí Okresního muzea v Přerově. Autor řady regionálních publikací.

Československý hudební slovník osob a institucí.2.M-Ž.Praha 1965.S.914.;

PhDr. Gustav Vožda

Ředitel Slovanského gymnázia v Olomouci a učitel latiny a řečtiny v letech 1889–1907.

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 344. ;Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927, S. 29 /foto/;S. 170–171 působnost. ;Símě hořčičné. Olomouc 1947, S. 17. ;údaj o narození dr. Spáčil, Vl. OA Olomouc, 20. 1. 1992. ;.

Narozen v Tučapech u Dubu (n.m.č. městyse Dub nad Moravou) v rodině rolníka jako jeden z deseti dětí, z nichž pak pět vystudovalo střední školu. Absolvoval reálku v Prostějově. Doplňovací maturitu udělal na Učitelském ústavu, poté zkoušku učitelské způsobilosti a odbornou zkoušku z předmětů prvního odboru (český jazyk, zeměpis, dějepis). Nejprve působil na škole v Luboměři, pak v Tršicích. V roce 1922 byl jmenován ředitelem na nově založené měšťanské škole ve Velkém Týnci, kde působil do r. 1936. V roce 1936 byla postavena nová školní budova a založena měšťanská škola v Holici u Olomouce. Štěpán Vychodil vyhrál konkurz a stal se od 1.9.1936 ředitelem holické školy, kde působil do 31. 8. 1941. Poté byl německým vedením jako politicky nespolehlivý předčasně penzionován. Po osvobození v roce 1945 se do holické školy opět vrátil a působil zde jako ředitel ještě od 1.11.1945 – 7. 2. 1949. Zemřel v brněnské nemocnici na zhoubný nádor hlasivek.
Týnecká i holická škola dosahovaly za jeho vedení velmi dobrých výsledků. Pracoval veřejně v Sokole, v obecní knihovně a členem politické strany nebyl. Otec Zdeňka Vychodila (*1925).

Vychodil, Zdeněk: Významné holické osobnosti. Rkp. Základní škola Holice 1936–1996. Olomouc 1996. S.7 a 9. Fotografie.

Rodina žila v Novém Městě nad Metují. Po záboru Sudet odešla rodina do Drážďan a vrátila se do vlasti až po roce 1945, kde maturoval na gymnáziu. Poté odešel studovat němčinu a historii na FFUP v Olomouci od r. 1951. Ve své diplomové práci se zabýval Řádem německých rytířů na severní Moravě a ve Slezsku. Po promoci odešel v létě 1956 na umístěnku na ONV Bruntál, kde vedl muzeum.Spravoval též muzeum v Krnově. Funkci ředitele zastával až do roku 1967, kdy vážně onemocněl. Po léčení odešel do Okresního archivu v Krnově. V prosinci 1968 emigroval. Zprvu pracoval v archivu Řádu německých rytířů ve Vídni a pak odešel na univerzitu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se habilitoval jako doc. Pohřben do rodinné hrobky v Krnově.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada,č.1.(13.) Ostrava 2000. S. 112.

Doc. PhDr. Viktor Weiser

V Lošticích absolvoval měšťanskou školu a poté se v Olomouci vyučil řezbářem. V roce 1948 nastoupil na SUPŠ v Praze. Po jejím absolutoriu se věnoval restaurování historických dřevěných památek. Sochařský ateliér měl ve svém bydlišti ve Veltrusech. Členem ČFVU od roku 1958, též členem Ubie výtvarných umělců Praha a Asociace restaurátorů. Účastnil se řady kolektivních výstav. Samostatně vystavoval v Mladé Boleslavi v roce 1990.Restauroval skulptury v interéru kostela sv. Havla v Poříčí nad Sázavou v letech 1954–1958. 60 skulptur z dílny barokních sochařů Jelínků; 237 skulptur z dílny M. Brauna v kostele sv. Klimenta v Praze. Spolupracoval na realizaci Olomouckého orloje.

Novotný, J.: Bohumil Zemánek, umělec, žijící mezi námi. Listy Měˇu, Veltrusy. 1990. Filipová, M. – Turková, A.: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Šumperk 2010. S.83.

Studoval SGO v letech 1957–1960, pak přírodovědeckou fak. na UP, v letech 1967–1978 učil ve Vsetíně, potom ve Šternberku. V roce 1989 byl jmenován metodikem Krajského pedagogického ústavu v Olomouci a od téhož roku působil jako středoškolský pedagog na SG. V roce 1992 byl jmenován do funkce ředitele SGO kde do roku 2007. Bohatá publikační činnost. Autor a spoluautor středoškolských učebnic. Autor odborných textů a medailonků, jimž vzdal hold osobnostem vzešlých ze Slovanského gymnázia. Byl mu udělen Zlatý odznak TISu Summa Laudat honoratus a v roce 2005 byl na francouzském velvyslanectví v Praze dekorován Řádem akademickým palem.

Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv Valašské Meziříčí 2011. S. 101. Nekrolog.

Zakladatel a nestor čs. školy dabingu. Za 2. svět. války ředitel Horáckého divadla v Třebíči, do 1969 Hudebního divadla v Karlíně, Praha. Z díla: Hamlet. 1962;Richard III. 1976;Dvanáct rozhněvaných mužů. 1990. ;

ČBS.Praha, Academia 1992, S.834.;.

Vl.jm. Karel Drápal Syn herce Karla Želenského (1865–1935), pro odlišení přijal později křestní jm. Drahoš. Divadlo začal hrát v r. 1913 u divadel. společnosti J. Burdy, v letech 1920 – 1923 půs. v Olomouci jako šéf činohry, od 1924 v Praze, od 1953 ředitelem ND do 1958. Za pobytu na Slovensku 1946–1952 působil jako prof. konzervatoře a pozsději VŠMU Bratislava. Taky používal pseudonym: Šohard K.

Národní divadlo a jeho předch;dci.Praha Academia 1988.S.599–600;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.146;

Od r. 1958 působí a žije v Příkazích: Byl ředitelem ZDŠ.

Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha 1992, S.710.;.