Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Náměšť nad Oslavou | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
od r. 1909–1914 redaktor Pozora v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Ficher, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.55.;. |
|
||||||
Místo narození: | Fulnek | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Horní Benešov, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
V letech 1832–1838 studoval gymnázium v Opavě. Poté filozofii (1839–1840) a teologii (1840–1844) v Olomouci. V roce 1844 vysvěcen na kněze. Poté kooperátorem na faře v Horním Benešově. V roce 1848 katechetou na c.k. hlavní škole v Uničově, 1850 katechetou na nižší reálce v Opavě. Katechetou reálky a učitelského ústavu v Opavě.Studoval ve Vídni aprobaci pro výuku dějepisu a zeměpisu (1855). Později vyučoval též angličtinu. Penzionován r. 1886. Ve volném čase byl veřejně činný. Od r. 1856 členem mužského pěveckého spolku a pak předseda. R. 1897 založil v Opavě dobročinný spolek svaté Nothburgy. V roce 1873 jmenován konzistorním radou a r. 1881 mu byl udělen Zlatý záslužný kříž s korunou. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM č.1 (13). Ostrava 2000. S. 30–31. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | starosta města Olomouce | |||||
Anotace: |
Navštěvoval gymnázium, studia musel ukončit a nastoupit do otcova obchodu jako kupecký úředník. Dva roky se učil též jako kupecký příručí ve Vídni. 1859 převzal otcovský obchod U Bílé růže. 1861 byl zvolen do městského zastupitelstva. 1872 se ujal úřadu starosty a působil v něm plných 24 let. K jeho zásluhám patří zlepšení městských financí, prosazení výstavby budovy poštovního a telegrafního úřadu, výstavba vyšší reálky, zřízení průmyslového muzea a historického muzea, oprava sloupu Nesvětější trojice a kašen. Za jeho starostování se započalo s odstraňování částí hradeb a městských bran. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.42–43; |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, právník, publicista | |||||
Anotace: |
Pracoval v Olomouci na odboru kultury ONV, od února 1986-březen 1994 v Okresní knihovně v Olomouci. V době politické činnosti Pavla Dostála v Praze od r. 1990 – 1994 byl jeho poradcem i konsultantem návrhů nových zákonů v oblasti kultury. Jeho otec Josef Engliš sen. byl leteckým mechanikem mj. i Baťova letadla, s kterým v čase od 6.1. do 1.5. 1937 vykonal cestu kolem světa. Vyšla o tom kniha Cesta kolem světa, vydal IM Ateliér Zlín (2015). |
|||||
Zdroj: |
Osobní – hš (spolupracovník v Okresní knihovně Olomouc) Informace od Ing.arch. Petra Engliše https://otavinka.blogspot.com/…arozeni.html |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Josef Engliš |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Zlín | |||||
Obory působení: | instruktor letectví, mechanik letectví, pilot, průkopník letectví, spisovatel odborný | |||||
Anotace: |
Josef Engliš senior byl leteckým mechanikem Baťova letadla, s kterým v době od 6.1. – 1.5. 1937 vykonal cestu kolem světa. Svoje zážitky si zapisoval do deníku, který byl později použit k vydání knihy Cesta kolem světa. |
|||||
Zdroj: |
Wikidata.cz Engliš Josef a Engliš Petr: Letadlem kolem světa. Zlín Ateliér I-M 2015. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Česká Lípa, Mimoň, Praha, Ústí nad Labem | |||||
Obory působení: | historička, středoškolská profesorka, vysokoškolská učitelka | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Pokorná. V letech 1950–1953 studovala gymnázium v Olomouci, později v Praze. V letech 1953–1957 absolvovala vysokou školu pedagogickou v Praze, obor historie geografie a učitelství pro střední školy. 1965–1967 absolvovala postgraduální studium FF UK v Praze. Doktorát PhDr. získala r. 1976 a habilitovala r. 1985. V letech 1957–1967 středoškolská prof. SVVŠ Mimoň, 1967–1972 učila na gymnáziu Česká Lípa a poté odbornou asistentkou Pedagogické fakulty v Ústí nad labem do r. 1984 a v letech 1984–1994 vedoucí katedry historie. Zabývá se česko-saskými vztahy. Od r. 1992 členka Komise pro dějiny českých krajanů v zahraničí. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon současných českých historiků . Praha 1999.č.z. 125. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Jana Englová, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | ekonom | |||||
Anotace: |
Předseda představenstva a generální ředitel PVT a.s. V roce 1977 absolvoval VŠE, fakultu říyení ASŘ Praha. Oborová publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v ČR. Praha 1998.S.131. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | politik, právník | |||||
Anotace: |
Advokátní kancelář v Olomouci v Michalské 1. Helceletův zeť. Poslanec zemský a říšský. Od r. 1869 – 1879 v Prostějově, poté v Uherském Hradišti.. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.58 – 58.;Hýsek, M.: Literární Morava.S.113 – 114.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Prostějov | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Jan Procházka, uměleckým jménem Faustin, prostějovský rodák, hudebník Po absolvování 6 tříd reálky odešel do praktického života. Hudební základy získal v Brně u prof. Františka Kudláčka a Zdeňka Blažka. Už 1921 tak mohl vstoupit do Orchestrálního sdružení, které tehdy vedl Vladimír Ambros. S prostějovským hudebním a divadelním životem pak bylo Faustinovo jméno spojeno celých 60 let. Od 1931 začal spolupracovat jako dirigent s Národním sdružením a přebral vedení jeho třicetičlenného orchestru po hudebníku Josefu Čeplovi. Sdružení od 1937 působilo jako Divadlo Hanácké obce a Faustin v něm působil fakticky do února 1964. Za tu dobu z něho vytvořil těleso vysokých uměleckých kvalit. Nastudoval a řídil celkem 269 operet, hudebních aklademií, tanečních večerů a koncertů. Složil scénickou hudbu k 24 divadelním hrám. Zlatý věk operety v Prostějově tvoří 15 sezon 1931–1945, za jeho vyvrcholení je považováno období 1931–1943 – a je právem spojováno s jeho jménem. Faustin ve svých rukopisných Pamětech přitom poznamenal: \„po celou dobu mého účinkování v ochotnickém divadle jsem nedostal a ani bych nepřijal žádné peněžité odměny\“. 30. 4. 1931 Faustin poprvé stanul za dirigentským pultem NS – ochotnický soubor sehrál hru se zpěvy a tanci Rud. Hlavenky s hudbou Em. Starého Ve stínu pražských barikád, režíroval ji Jindř. Zlámal. Na podzim uvedli ještě Újezdské kasárny od stejných autorů. 1933 Lidová strana Faustina požádala , aby nacvičil hru se zpěvy a tanci Popeluška, jejímž autorem byl prostějovský farář Karel Dostál-Lutinov. Nebyl spokojen ani se zastaralou hudbou, ani s nepružnými herci. 1934 uvedl se souborem Národní demokracie Piskáčkovy Perly panny Serafinky, v nichž vystoupila známá prostějovská ochotnická pěvkyně Anežka Soldánová, s níž je rovněž významně spjata celá etapa prostějovského ochot. divadla. 1935 s Dro NS první zahraniční opereta – zpěvohra J. Gilberta Žena v purpuru (uváděna též jako Carevna Kateřina ruská). 1936 operety V. Vipler: Jen ty a já, Stelibský: Podej štěstí ruku. 1937 soubor přešel pod Hanáckou obec dr. O. Přikryla s názvem Divadlo Hanácké obce. 1937 v březnu Jára Beneš: Syn Bohů, hlavní postavu nastudoval jh. uč. Hubert Flanderka z Pěveckého sdružení morav. učitelů, začátkem května premiéra operety Járy Kohouta a Lad. Placáka Kikirikí, repríza koncem měsíce v přírodě, v tzv. Žbánovském žlebě za obcí Soběsuky u Plumlova. V září Jankovcova opereta Zelená se, zelená\„. Ještě v listopadu téhož roku Piskáčkův Tulák: \“Provedení hry bylo nejen bezvadné, ale jak po stránce hudební, tak i herecké dokonalé a svědčí o velké obětavosti, svědomitosti a píli jak dirigenta Jana Faustina, který hru nacvičil, tak i jednotlivých interpretů.\" V prosinci 1937 k 10. výročí založení DrO NS Polská krev s hostujícím Járou Pospíšilem. Aktivitu Divadla NS lze těžko srovnat i se současnými profesionálními soubory. 1938 francouzská hudební veselohra Krejčí na zámku, romantická opereta Fr. Lehára Země úsměvů, do konce roku ještě 3 operety. 1939 Divadlo Hanácké obce za rok 13 představení, z toho 5 operet, v září Běhounkova opereta Bejvávalo, z níž u publika skldila největší úspěch ústřední písnička \"Bejvávalo, bejvalo a bude zas,/ |
|||||
Zdroj: |
Za J.P.F.= Štafeta, 1980, č.4, S.25.;. DOROVSKÝ, Ivan – DOROVSKÁ, Dagmar: Jan Procházka-Faustin a prostějovský Zlatý věk operety. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 1995. Olomouc, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní 1996, S. 81–90. |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Cholina | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Biskupství. (n.m.č.obce Náměšť na Hané). Bohosloví studoval v Olomouci. Děkan v Cholině |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov.Olomouc UP 1968, S.19. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.34. |
|||||
Poznámka: |
Biskupství je součástí obce Náměšť na Hané. |
|
||||||
Místo narození: | Bohdíkov | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Francie, Litovel, Olomouc, Praha, Ruda nad Moravou, Šumperk | |||||
Obory působení: | důstojník, odborný publicista, vojenský historik | |||||
Anotace: |
Syn vesnického pekaře. V roce 1915 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli. Poté musel na podzim narukovat k 93. pěšímu pluku Rakousko-uherské armády. Na ruské frontě byl v r. 1916 zajat a poslán dozajateckého tábora, východně od Bajkalského jezera. V březnu 1917 se tu přihlásil do čs. legií a byl zařazen k náhradnímu praporu 1. střelecké brigády v Bobrujsku a později Žitomiru. V říjnu 1917 byl vyslán na posílení francouzské fronty. Po výcviku v Cognacu se v létě a na podzim 1918 jako velitel čety zúčastnil bpjů v severní Francii. Zpět do vlasti se vrátil počátkem r. 1919. Po 1. světové válce zůstal v armádě jako voják z povolání a jako perspektivní důstojník byl vyslán na francouzskou Vysokou válečnou školu. Po návratu studoval ještě Vysokou školu válečnou v Praze. Po Mnichovu a likvidaci čs. armády byl přeložen k ministerstvu vnitra jako zástupce ředitele archivu. Za svou účast v bojích čs. legií za 1. svět. války, působení v armádě předmnichovské republiky, v odboji za 2. světové války a v Pražském povstání obdržel řadu vyznamenání. Bohatá publikační činnost mj. psal také do sborníku Severní Morava v letech 1969–1975. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.18; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovelsko | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Syn Libora Fialy, st. (1876–1963). Jako učitel působil na 15 místech tehdejšího litovelského okresu. Sběr lid. písní využíval k úpravám pro klavír či dětské sbory. Rukopisná sbírka i s celou pozůstalostí je uložena v ZUŠ Litovel. |
|||||
Zdroj: |
Lidová slovesnost na Bouzovsku. Dipl.práce FFUP Olomouc 1995. U doc.Klapila.S.26–27. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Pardubice | |||||
Obory působení: | editor, literární historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Gymnázium absolvoval v Hejčíně a češtinu a historii absolvoval na
FFUPOL. Po čtyřech letech středoškolského působení v Pardubicích se
v roce 1972 vrátil do Olomouce a působil |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.350.; Kolář, Bohumír: Literárnímu bádání chybí vědecký dorost. HN, 14.9.1996, S.12.;.' Výročí a blahopřejeme. Kdy, kde, co v Olomouci, duben 2014. S.3. https://cs.wikipedia.org/…C3%AD_Fiala_(bohemista) |
|||||
Poznámka: |
univ.prof. PhDr. Jiří Fiala, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Luhačovice, Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Prostějov, Příkazy, Teplice nad Bečvou | |||||
Obory působení: | fotograf, ochránce přírody, rehabilitační pracovník, sběratel pověstí, spisovatel, šachista | |||||
Anotace: |
Své dětství prožil v Náměšti na Hané,kde absolvoval místní ZDŠ. Potom vystudoval SVVŠ v Olomouci- Hejčíně a také nádstavbové studium obor rehabilitační pracovník na střední zdravotnické škole v Olomouci. Je milovníkem přírody,rád navštěvuje přírodní rezervaci Terezskè údolí! Do přírody v okolí Náměště na Hané chodil sbírat houby již ve svém ranném dětství se svoji sestrou Irenou,provdanou Zedníčkovou architektkou – malířkou v New Yorku.Tuto přírodu také navštěvoval se svými kamarády! Potom často navštěvoval Terezské údolí a okolí se svoji fenkou boxerkou jménem Lotty.Fotografovat přírodu a krajinu Terezského údolí a okolí začal v 80 . letech minulého století. Jeho fotografická tvorba je dokumentárně – ilustrační! Z této tvorby pak vznikla publikace o Přírodním parku Terezské údolí. Rovněž pak uspořádal výstavu fotografií Terezského údolí v Prostějovském muzeu v r.2007. V současné době vybudoval Fotogalerii Terezské údolí 1.2.a3.díl.Tuto fotogalerii i nadále rozšiřuje. Fotogalerii možno shlédnout na stránkách Náměště na Hané. Jiřího Fialu,ale také zajímá historie Náměště na Hané a Terezského údolí.Poznatky z historie této oblasti mu byly pomůckou pro napsání knížky pod názvem:,,Pověsti a pohádky Terezského údolí,,(2013) a knížky ,,Pověsti a pohádky z náměšťských lesů.(2014). Jeho koníčkem je také hra šachů! Získal titul Kandidáta mistra sportu a nejvyššího Ela dosáhl 2215. V Náměšti na Hané uspořádal 23.ročníků šachového bleskového turnaje- memoriálu Ladislava Zbořila. Pořádání těchto turnajů přerušil až Covid! Po ústupu Covidu z ČR hodlá dál pokračovat v pořádání těchto turnajů. Je také členem ochránců přírody IRIS odd. Bělozářka v Prostějově. V Náměšti na Hanè žil do svých 40.let,pak se přestěhoval do Prostějova ,kde bydlí doposud. |
|||||
Zdroj: |
Životopisné údaje Jiřího Fialy. Meil ze dne 12.2. 2022 12:07 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | archivář, dirigent, právník, sbormistr | |||||
Anotace: |
Maturoval na G v Kroměříži v r. 1912, v letech 1921–26 dirigent olomouckého Žerotína, poté v Bystřici pod Hostýnem. Správce archivu Křičkovy chrámové hudby. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.312.; Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.I., 1982, S.114.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | nakladatel, překladatel | |||||
Anotace: |
V r. 1968 absolvoval KU Praha, od r. 1969 nakladatel, redaktor, v letech 1964 –1988 překlady z srbochorvatštiny a polštiny, celkem 17 titulů przy a dramat. Působí v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha, IRIS 1991, S.35.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, režisér opery | |||||
Anotace: |
Režisér opery Českého divadla v Olomouci 1941–1945, od r. 1948 v ND Praha, pohostinsky v Olomouci v letech 1967–1968. ;Absolvoval hud. vědu na UK r. 1935. ;1948–49 prof. herectví na AMU, 1956–57 na JAMU. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.319.; Hudební rozhledy 1972, 331.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.99.;. |
|
||||||
Místo narození: | Oplocany | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
Redaktor časopisu Obzor v Přerově a Moravského deníku v Olomouci. Užíval pseud. Ben Nadlif, Sirius. Přispíval také do časopisů Zora, Host aj. |
|||||
Zdroj: |
Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..,Praha 1973., S.540., Dodatky SOKA Přerov. ' |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Ostrava | |||||
Obory působení: | horník | |||||
Anotace: |
Zprvu vyučen pekařem, procestoval mnoho zemí, hledaje práci. Po návratu pracoval jako horník a dopisoval jako samouk do několika deníků, z nichž vznikl soubor črt Vagus bloudí Evropou. V 1937–1940 vydával zábavný týdeník pod názvem Havířská, později Ostravská neděle. V r. 1941 pod n. Rodná zem, za okupace zastavena. Po osvobození čerpal z odboj. činnosti Valašska. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, Jaroslav: Biografický slovník širšího Ostravska.Seš.5.Opava 1983, S.47–48.;Kunc, Jaroslav: Slovník čes.spisovatelů beletristů 1945–56.Praha, SPN 1957,S..99–100.;Rafaj, Oldřich: Portréty, kritiky a studie.Ostrava, Profil 1979, S.213–221.;. |
|
||||||
Místo narození: | Troubelice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Troubelice, Zábřeh | |||||
Obory působení: | prozaik, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor obchodních škol. Měl vlastní soukromou školu v Troubelicích a v Zábřehu.Zde byl činný též v Národní jednotě. Profesor Obchod. školy v Olomouci. Autor knihy „Povídky o venkovských ženách“. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.60.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Korneuburk (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik, právník | |||||
Anotace: |
Narozen na Klášterním Hradisku u Olomouce. Studoval státní gymnázium v Olomouci, poté rétoriku, poetiku a filozofii, od r. 1803 práva, která dokončil r. 1806 a na JUDr. promován ve Vídni r. 1809. Jako student práv pracoval u olomouckého advokáta Dr. F.X. Weskerbroda. Český advokát, historik a autor historické a cestopisné literatury . Autor Dějin města Olomouce. 1. díl. (1808). Za to se stal olomouckým čestným měšťanem. |
|||||
Zdroj: |
Řemeš, Mořic: J.V. Fischer a starší olomoučtí dějepisci. In: Mojmírova říše. II. 1938–1939. Náklo 1939. č.3. S. 104–106. |
|||||
Poznámka: |
Klášterní Hradisko je součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Amsterdam (Nizozemsko), Brno, České Budějovice, Olomouc, Třeboň | |||||
Obory působení: | filozof, rektor univerzity, sociolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Třeboni a v Českých Budějovicích. Potom absolvoval FFUK v Praze češtinu, němčinu, filozofii. Nejprve pracoval dva roky v pražských knihovnách a od června 1923 – 1933 působil v SVK Olomouc, od r. 1934–38 v Brně, 1939–1945 v Amsterodamu, 1946–49 rektor UP Olomouc, 1956–1960 Brno, 1967 UK Praha, 1968–1970 přednášel na UP v Olomouci. Angažoval se v politickém a kulturním dění, publikoval v řadě časopisů. Pohřben v Olomouci. Užíval šifry Omar, J.L.F. Přispíval do časopisů: Čas;ČČM;Červený květ: Index B.Václavka;Pozor 1923–25;Slezský sborník 1969;Redigoval Index s B.Václavkem 1929–39.Sociologická revue 1930–39;knižnici Spisy FFUM Brno r.1937. V roce 1992 obdržel in memoriam Řád T.G.Masaryka. |
|||||
Zdroj: |
Dvořák, J.: Stručný bibliografický přehled prací J.L.F. sb.Index.1964.; Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.708–709.; Honová, Stanislava: V měsíci listopadu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc 2014, listopad S. 1. |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Josef Ludvík Fischer |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, psycholožka | |||||
Anotace: |
Rozená Kantorková V r. 1945 abs. SG v Olomouci, od r. 1947 působila na katedře psychologie a patopsychologie Ped. fakulty UP. Manželka prof. J. L. Fischera. Doc. PhDr. Jarmila Fischerová, CSc. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973, S. 362. |
|
||||||
Místo narození: | Klenčí pod Čerchovem | |||||
Místo úmrtí: | Moravské Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Zábřeh | |||||
Obory působení: | ředitel gymnázia, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Příbuzný spisovatele J.Š.Baara. V letech 1902–1910 učil na gymnáziu v Zábřeze předměty: botaniku, zoologii, matematiku, geometrii, fyziku, mineralogii, psychologii a těsnopis.Odtud odešel do M.Budějovic, kde spoluorganizoval nové reálné gymnázium jehož ředitelem byl jmenován. Autor knihy : Selské nepokoje na Moravě.Z kroniky požárů v Mor.Budějovicích. |
|||||
Zdroj: |
Horák, P.: Před 20 lety zemřel prof.PhDr.Josef Fišer.-PKZ 1964, č.9.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1957.S.15.;. |