Osobnosti Moravy.eu

Absolvoval učitelský ústav a poté Pivodovu operní školu. Angažován k divadlu Pavla Švandy. S Ludvíkovou společností odejel do Ameriky, kde působil 1 rok. V r. 1902 byl povolán jako choralista a úředník konzistoře do Olomouce, kde působil 20 let. Byl členem Žerotína.

Nešpor, V. : Průvodce po Ústředním hřbitově. Olomouc 1929.

V roce 1895 abs. Slovanské gymnázium v Olomouci, poté odešel studovat na univ. do Prahy, obor dějepis a zeměpis. V letech 1901–06 vyučoval zeměpis, dějepis a těsnopis na reálném gymnáziu v Náchodě. Napsal několik histor. statí z historie regionu Náchoda. V r. 1906 se navrátil do Prahy a začal připravovat vydání Brunclíkova školního atlasu

• Zeměpisný atlas pro školy měšťanské (1915). Spolupracoval na Ottově

zeměpisn. atlasu (1924), ale bylo nutné vytvořit české názvosloví a úpravu map. Nejvíce se věnoval se kartografii. Do r. 1920 učil na reálce v Karlíně, poté na Gymnáziu v Žitné (Resslově) ul. v letech 1909–20. V r. 1920 se stal ředitelem gymnázia Krásnohorská (Minerva), kde působil až do své smrti. Pracoval v několaka odb. komisích. Autorem učebnic a školních map. Spoluautor děl : Ilustrovaný zeměpis všech dílů světa (1911), Atlas ČSR (1923). V r. 1969 v rodné obci mu byla odhalena pamětní deska.

Schulzová, Eva: Frant. Machát spoluzakladatel moderní české geografie, Sborník vlast. společ. muzejní, roč.62, č.3, 1973., ČBS, Praha 1992, S.425.; Týnecké listy, č.12/2006, S.14–15;

Vystěhoval se s rodiči do USA. Když mu bylo 9 let vrátil se s rodiči do ČSR. V roce 1932 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Poté studoval bohosloví v Olomouci. Vysvěcen na kněze 5.7.1937.Ustanoven farářem ve Slavičíně.Nejmladší farář na Moravě.Od mládí členem Orla.Po r.1945 zvolen vzdělavatelem orelské župy velehradské.Po roce 1948 musel pro svou činnost v Orlu uprchnout do západního Německa, přesídlil do Lucemburska, kde pomáhal čs.uprchlíkům­.1950 emigroval do Austrálie.Vydával časopis Čech v Austrálii.

Pejskar, J.: Poslední pocta.II.S.17.;.

Studoval reálku v Jevíčku, zkoušky z latiny skládal v Kroměříži. Teologii vystudoval v Olomouci, kde nyl 5.7.1934 vysvěcen. Poté působil jako kaplan v Šumvaldu do 1. 8. 1935, ve Šternberku do 1.4.1938 a v Olomouci u sv. Michala. Od 2.12. 1938 působil ve Vranové Lhotě, kde zůstal pak i na odpočinku až do své smrti. Pohžben byl v rodinné hrobce v rodišti. Mj. pracoval v zahrádkářském spolku a konal přednášky a besedy. Znalec moravské vlastivědy.

Pinkava, Jaroslav: Za panem Františkem Markem. Trnaváček 1990, listopad, č.3.

V roce 1864. Jako kaplan působil v Halenkově, poté na Velehradě, v r. 1867 v Kunovicích a r. 1876 jmenován farářem v ostrožské Lhotě a 1879 působil v Hluku, kde později také zemřel. Stojanovým primičním kazatelem.

www.benov.cz

V období 1885 – 1892 působil v Olomouc jako prof.Slovanského gymnázia a zároveň sbormistr Žerotína,. R.1885 provedl Dvořákovu Svatou Ludmilu, nastudoval orchestrál.part kantáty Hymnus andělů od svého švagra J.B.Foerstra 1889, nastudoval Dvořákovo Requiem 1892, které řídil skladatel. V Přerově 1893–98 řídil pěv.spolek Přerub;Jeho žena sestra J. B. Foerstra /Marie M./

Československý hudební slovní.II.Praha SHV 1965, S.48; Stárek, Zdeněk: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha, Div.ústav 1982, S.340–1;Památník Žerotína 1880–1950.Praha 1952.S.55.;.

V r. 1848 v kruhu kolem Šembery v Olomouci, po studiích v Praze působil jako suplent v Brně, Olomouci, ředitel II. něm. reálky v Brně. Předseda Matice moravské. Redigoval čas. Rolník, pseud. strejček Matouš. Napsal 2 knihy k vědě hospodářské.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.16–17.;.

Stud.na stavovské akademii v Olomouci, žákem prof.A.V.Šembery, UK Praha.Pobýval v cizině.Po smrti otce se vrátil na Moravu.Olomouc, Brno-prof. gymnázia, od r. 1857 řed.obec­.reálky.První jednatel Českého čten.spolku, spoluzakladatel brněn.deníku Moravská orlice.Starosta Matice moravské.

V.S.: Z rodu slavětínských Mathonů.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.38.;Hýsek, Miloslav: Literární Morava…Praha, 1911, S.109.;.

Od roku 1876 majitelem lékárny U anděla strážce na Dolním náměstí v Přerově. Člen všech českých spolků v místě, Sokola, Přerubu, zakladatel knihtiskárny. Od r. 1914 radní. Pracoval též v představenstvu záložny. Významná osobnost Přerova.

Fišmistrová, Věra: Kalendárium. In: Přerovské listy, 2010, prosinnec.

Narozen v obci Hradišťko u Jílového u Prahy.

V r. 1877 přišel do Olomouce na Slovanské gymnázium, jako profesor dějepisu a zeměpisu a působil zde do r. 1911, kdy odešel do důchodu. Předseda Občanské Besedy v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.191..

Po studiích na Reálném gymnáziu ve Vídni si ještě doplňoval vzdělání na učitelské přípravce v Trnavě, kde r. 1865 dosáhl učitelské aprobace na hlavní školy. Od r. 1873 pedagogicka působil na Slovensku. Je autorem učebnic, autor knih pro mládež v edici Laciné čitanie., Překladatel poezie z němčiny a maďarštiny. Skládal duchovní katolické písně a mše. Publikoval pedagogické články v časopisech.

Kulturní místopis SOKA Přerov 1998 .; ČSHS.II.Praha 1965. S.72.;

Absolvoval 4 třídy Slovanského gymnázia v Olomouci, maturoval v r. 1891 na uč. ústavu v Příboře. Od r. 1907 redaktorem časopisu Komenský, Volná škola aj. Vydával Knihovnu Komenského;básně-Niva, Rozhledy. Od 1919 ředitel školy v Zábřehu, 1920–1932 šk. inspektorem. Autor pedagogických a populárněvědeckých prací a učebnic. V letech 1929–1935 senátorem za stranu národně socialistickou.

Hýbl, F.: Zábřeh-středisko čes.pedagogického tisku. In:Severní Morava, sv.55.Šumperk, 1988. S.11–20.;Ottův slovník naučný nové doby.díl IV, Praha 1936. S.191-heslo .;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990. S.121–124./fotografie/; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.I.Opava-Ostrava 1993.S.77.; Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk OVM 2001. S. 56.;

Absolvoval studium na fak. společ. věd-obor historie, český jazyk, UP Olomouc 1959. 1960–69 a 1990 asist, odb. asist., doc., prof. UP Olomouc. Z polit. důvodů propuštěn, 1990 rehabilitace, návrat na UP, prorektor, děkan PedF UP, zakladatel první katedry evropsk. studií u nás. 90 léta působení na řadě evrop. univ., člen řady věd. rad VŠ. Ocenění: zlatá medaile UP, Záslužný kříž za věrnost demokracii a humanismu. Nyní univ. prof., mezinár. aktivity ve směru evropanství, 1998 senátor Senátu PČR (v klubu ČSSD). Autor řady odb. knih, odb. publikací, cca na 100 věd. studií a článků – také v angl., němč., maď., pol., slovinštině.

Kdo je kdo v ČR, Praha 2002, S. 421.,

emeritní prof.PhDr. František Mezihorák, CSc.dr.h.c.

Autor publikace " Horní Moštěnice dříve a nyní".

Literání místopis Přerovska SOKA Přerov.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1829

Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1933 maturoval na reálném gymnáziu v Zábřehu. Poté začal studovat Lékařskou fakultu MU v Brně, ale studia nedokončil v důsledku uzavření VŠ nacisty v listopadu 1939. Od prosince do března 1940 pracoval jako lékárenský laborant v Hranicích, poté 1940–1941 jako praktikant na interním oddělení nemocnice v Hranicích. Od května 1941 do října 1945 byl zaměstnán v lékárně PhMr. K. Neškudky (otce své budoucí ženy Zdenky) v Brodku u Přerova.Studium medicíny definitivně ukončil v červenci 1945. Po vojenské službě nastoupil v dubnu 1946 jako ústavní lékař do sanatoria pro nervové choroby v Praze- Bubeneč, kde setrval do září 1948. (1945–1946 si doplnil vzdělání studiem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a v září 1946 byl promován magistrem farmacie. V prosinci 1948 nastoupil jako asistent na Neurologickou kliniku LF UP v Olomouci. R.1951 se stal zástupcem přednosty a v této funkci setrval po celou dobu svého působení na UP v Olomouci.V období od října 1969 – srpna 1971 byl pověřen vedením kliniky (zastupoval přednostu kliniky Jaromíra Hrbka po dobu jeho funkce ministrem školství ČSR). V květnu 1955 jmenován docentem neurologie, 1964 udělena hodnost kandidáta věd a v listopadu 1968 jmenován mimořádným profesorem v oboru neurologie. Do starobního důchodu odešel v říjnu 1979. Krátce na to přijal účast v geologické expedici v Mongolsku a během ní zahynul i se svou manželkou při letecké havárii. Ve své práci se soustředil na problematiku chorob páteře, jejich léčbu a operační indikaci, léčbu mozkových nádorů a choroby svalů.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.319.;.Bi­ografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.57. Bi­ografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. Ostrava 2001. S. 92–93.

Prof. MUDr., PhMr. František Mikula, CSc.

Narozen na Prostějovsku. JUDr. František Mlčoch byl pracovníkem Ministerstva školství a národní osvěty pro slovanské styky. Autor publikace" Dorost naše budoucnost".

OSND.Dodatky, Lužicko-srbský věstník. 1938. S.10,14.; Čs. jihoslovanská revue. 1938. S.13–14.;

V letech 1910–1913 studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. E. Dítěte a A.Hofbauera. 1913–1915 AVU Praha u profesora J. Preislera. V Olomouci působil od roku 1946 do 1950, pověřen přednáškami: figurální kreslení, malba, kreslení pro vědecké obory na Ústavu výtvarné výchovy PdF UP. Autor monografií o umělcích a článků v časopisech, zejména o výtvarné výchově.

Toman, P.: Nový slovník čs. výtvarných umělců.2. Praha 1950.S.149–150.: Nekrolog.Lidová demokracie, 5.11.1975, S.5.

Narozen v obci Dolní Mrač, (později v Podmračí, n.Mrač) v rodině konopišťského zahradníka. Podpora otcova zaměstnavatele, hraběte z Vrtby, mu umožnila vystudovat. Specializoval se na porodnictví. Působil v Olomouci kde je po něm pojmenovaná ulice. Od roku 1829 profesor olomoucké Akademie, stal se zároveň primářem v porodnici a nalezinci. Napsal učebnici Babictví a odborné spisy z oboru pedagogiky a medicíny (např. didaktický spisek Pěstounka). Někteří badatelé se domnívají, že možností inspirace k sepsání Babičky Boženě Němcové byla Mošnerova kniha Pěstounka.

Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.1.O­lomouc 1981, S.68–69.;

Dlouholetý člen obecního zastupitelstva.

Starý, František: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931.S.42.

Po maturitě na gymnáziu ve Strážnici studoval dva ročníky varhanní školy v Brně. Pak působil a ještě se vzdělával v Košicích na Slovensku. Od 22.8.1960 členem Moravské filhramonie v Olomouci, kde hrál na flétnu a piccolu do 30.9.1988.

ČSHS.II.Praha 1965.S.126–127. Doplnění od prof.A.Schindlera.

Absolvent katedry FAMU 1957, v ostravské televizi pracoval od roku 1957–1993, tvůrce seriálů Lovy beze zbraní, Po loveckých stezkách, Přátelé Zeleného údolí, Velké sedlo. atd

Švihálek, Milan.Ohlédnutí za milovníkem přirody a fotografování. Olomoucký den. č.72, 26.03.2005,S.3 příl.

Od r. 1765 varhaníkem ve Vyškově, uměl česky, německy a latinsky, byl činný pedagogicky.R­.1774 ředitelem kůru u Sv.Mořice v Olomouci.Zanechal četné skladby chrámové.

Československý hudební slovník.2.Praha, SHV 1965, S.128.;.

Organizátor zdravotnické péče o vysokoškoláky v Olomouci, ústavní lékař Domova penzionu důchodců v Olomouc-Chválkovicích. Hudebník. Absolvent SG v Olomouci r. 1932.

Zasloužilý jubilant.Kdy, kde co v Olomouci.1983, únor,S.13.; Seznam a adresář absolventů SG v Olomouci 1818–1953.Olomouc, VSMO 1989, S.12.;.

Narozen v Dolní Lhotě (u Opavy). Studoval české gymnázium v Opavě a bohosloví v Olomouci. Působil pak ve Vizovicích a v okolí. Od r. 1923 středoškolským pedagogem v Opavě. Sbíral lidové písně, připravoval národopisné výstavy. vybudoval Zemědělské muzeum v Opavě. Hudebnímu folklóru věnoval studie a samostatné publikace. Pozůstalost uložena v Etnografickém ústavu v Brně.

ČSHS, 2.díl.Praha 1965 S.139.;.