Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Blansko, Opava, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, literární historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Dlouholetý vědecký pracovník ústavu pro českou literaturu v ČSAV Brno. Vysokoškolský učitel Slezské univerzity v Opavě. Pravidelně se účastní regionálních a odborných konferencí v Olomouci a Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II.1991/92.Praha 1991, S.886;. http://otavinka.blog.cz/…mesice-a-dny |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Ladislav Soldán, CSc. Pseudonym pro básně – Ladislav Jurkovič |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
Zprvu studoval soukromě, poté na tereziánské akademii ve Vídni. Na kněze byl vysvěcen ve Vídni 10.9.1797. Císař ho jmenoval dómským kanovníkem v Olomouci a roku 1827 se stal proboštem u sv. Mořice v Olomouci. Arcibiskupem byl zvolen 21.11.1836 a intronizován v olomoucké katedrále 29.6.1837. Opravil po požáru chrám. sv. Mořice v Kroměříži a lidem poskytl možnost výdělku výstavbou zámeckého parku. Arcibiskupem byl 30.9.1850 jmenován kardinálem. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecéze olomoucké. Olomouc 1949. S.45–46. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Kostelec nad Černými lesy | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha | |||||
Obory působení: | divadelní režisér, esejista | |||||
Anotace: |
Publikoval v deníku Národní osvobození, od r. 1931 spolupracoval s brněnským odb. Radiojurnálu jako režisér. Přešel do Prahy. Autor sbírky esejí Divadelní dopisy z Paříže /1947/; |
|||||
Zdroj: |
ČBS., Praha 1992., S.650.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Opava | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Její rodiče byli profesionálními herci. Základní vzdělání získala v Opavě odkud se pak s rodiči přestěhovala do Brna. Vystudovala dramatické oddělení konzervatoře v Brně a absolvovala v r. 1970. Poté studovala JAMU, obor herecký a muzikálový. Od r. 1974 členka činohry Státního divadla v Brně. Spolupráce s rozhlasem a televizí. |
|||||
Zdroj: |
Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989. S.353–356.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Praha, Uherské Hradiště, Uničov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, právník | |||||
Anotace: |
SONNTAG Kuneš JUDr. V jeho životních osudech se plně odrazila tragika doby. Po absolvování litovelského gymnázia nastoupil na právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Po protinacistické studentské manifestaci r.1939 byl zatčen mezi prvními jako syn prvo-republikového ministra a vedoucí osobnost studentského hnutí. Jen shodou náhod nepatřil mezi popravené, ale nevyhnul se koncentračnímu táboru Sahsenhausen. Roku 1942 byl po třech letech propuštěn a oženil se s Věrou Chrudinovou, dcerou litovelského obchodníka. Krátce žil ve Střelicích (n.m.č.Uničova) Narodily se jim dvě dcery, Věra a Ivana. Po válce byl Kuneš Sonntag jedním ze studentů, kteří se zúčastnili obžaloby K.H.Franka, Dne 7.11.1947 mu prezident Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 za zásluhy v boji za osvobození Československé republiky. Krátce po nástupu komunistické moci byl 7.3.1950 znovu zatčen v souvislosti s vyšetřování skupiny „Petr“ (viz ing. Josef Nepustil), Po 18 měsících vyšetřovací vazby v Uherském Hradišti byl odsouzen Státním soudem Brno pro zločin velezrady a vyzvědačství ke 12 rokům odnětí svobody, pokutě 30.000 Kčs a konfiskaci majetku. Trest absolvoval při těžbě uranové rudy na Sokolovsku. Dne 28.7.1956 byl podmínečně propuštěn na zkušební dobu 7 roků a r.1990 v plném rozsahu rehabilitován Krajským soudem v Brně. Přes tyto trpké zážitky patřil vždy v Litovli k osobnostem kulturního života, jako recitátor, herec ochotnického divadla, ale zejména jako oblíbený právník. V devadesátých letech byl vůdčím činitelem Svazu bojovníků za svobodu. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír. Litovelské osobnosti. (CD-R 2009). Parte. Šik Lubomír: In memoriam JUDr. Karel Sonntag. (rkp) |
|
||||||
Místo narození: | Troubelice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Moravská Třebová, Olomouc, Praha, Uničov | |||||
Obory působení: | politik, žurnalista | |||||
Anotace: |
Narozen v Lazcích u Uničova (n.m.č. obce Troubelice). Pocházel ze selského rodu, který vlastnil dědičnou rychtu v Lazcích u Uničova už v 17. století. Studoval na gymnáziu v Uničově, v Moravské Třebové a vzdělání dovršil v Sasku. Po návratu hospodařil v lazcích a zapojil se do českého obrozeneckého hnutí v hraničářském kraji. V roce 1900 se přiženil do Střelic (n.m.č.Uničova). Psal do Litovelských novin, organizoval sokolské jednoty a hasičské spolky. Protože se přiženil do statku, který vedl tchán, mohl pokračovat ve veřejné činnosti. Už ve 22 letech byl členem výkonného výboru strany radikálně pokrokové a r. 1904 se stal jedním ze zakladatelů agrární strany na Moravě. Byl výborných řečníkem i hudebníkem, hrál na několik hudebních nástrojů. Stal se šéfredaktorem Selských listů a r. 1909 založil vlastní Moravský venkov. Organizoval zemědělský družstevní průmysl, založil Ústřední jednotu moravských řepařů v Kroměříži, kde vybudoval jeden z největších cukrovarů. Od r. 1912 byl předsedou Řepařské jednoty na Moravě a ve Slezsku. Redakci listu přenesl do Brna, kde vložil kapitál do Rolnické tiskárny, která se stala největším českým grafickým závodem. V r. 1913 byl zvolen do zemského sněmu. Záhy se stal vůdčí osobností moravské politiky. Od července 1918 byl předsedou Zemské hospodářské rady pro Moravu a v říjnu 1918 místopředsedou Moravského národního výboru. V letech 1919–1920 byl ministr vlády ČSR, víceprezident Československé zemědělské akademie, V letech 1922–1931 místopředsedou agrární strany. Stal se prezidentem Agrobanky. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.48.;. Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Litovel 2008.CD-R. |
|||||
Poznámka: |
Lazce u Uničova je nyní osada obce Troubelice. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | lékař, ortoped, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Rodák. Absolvoval LFKU Praha 1966, vyzn. 2 x tzv. Zahradníčkovou cenou. Od r. 1990 přednosta ortopedické kliniky 1. LFUK Praha. Působí v nemocnici Motol. ' |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II.1991/92.Praha 1991, S.888.;. http://okloubech.cz/…n-sosna-drsc |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Hroznová Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | politik, publicista, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Jiří Sosnar se narodil v rodině venkovského dělníka. Po vychození měšťanské školy se vyučil zámečníkem, příležitostně pracoval též jako instalatér, kopáč cihlářské hlíny a brusič nožů. Po 1930, kdy vstoupil do Komunistické strany Československa, většinou působil jako politický pracovník. 1933–35 zastával v Hodoníně funkci krajského politického pracovníka Komsomolu, od 1935 byl (s výjimkou vojenské služby 1937–39) okresním tajemníkem KSČ v Kroměříži, Holešově, Olomouci a Hodoníně. Za organizaci politických demonstrací a stávek byl několikrát uvězněn. Na počátku okupace pracoval jako dělník v Olomouci a redigoval ilegální komunistický časopis Svobodná Haná. 1940 byl zatčen a vězněn mj. v německé káznici Wohlau, kde byl jeho spoluvězněm muzikolog Vladimír Helfert (1886–1945). Pro těžkou tuberkulózu byl 1942 z vězení propuštěn do nemocničního ošetřování. Nadále se však účastnil ilegální činnosti: působil jako krajský tajemník KSČ v Olomouci, redigoval noviny Moravská Rovnost a masové cyklostylované vydání publikace Dějiny VKS(b), byl rovněž komisařem partyzánské skupiny (za odbojovou činnost mu byla udělena četná vyznamenání). Po válce byl zvolen krajským tajemníkem KSČ v Olomouci (zde také pracoval v redakci Stráže lidu), stal se kandidátem Ústředního výboru KSČ a do 1948 byl poslancem Národního shromáždění; 1947 absolvoval novinářskou školu – kurz pořádaný ÚV KSČ. 1949 byl zbaven funkce (pro anarchistické aktivity v únoru 1948) a do 1954 pracoval v ČKD Sokolovo jako soustružník, pak byl vedoucím internátu (do 1958). Po rehabilitaci 1957 se znovu vrátil k politické i redakční práci: do 1961 byl zástupcem šéfredaktora týdeníku Květy, do 1971, kdy odešel do důchodu, vedoucím redaktorem pražské redakce Práce (Bratislava). Publikovat začal v r. 1935 v Rudém Slovácku (Hodonín), přispíval do periodik, v nichž působil, a dále do novin a časopisů Pochodeň (Hradec Králové), Stráž lidu (Olomouc), Rudé právo, Tvorba, Lidové noviny, Literární noviny, Mladá fronta, Květy, Práce, Čs. voják, Svět v obrazech, Voják, Hlas revoluce, Nový život, Praha–Moskva, Literární měsíčník a do dětských časopisů Ohníček, Pionýrské noviny, Pionýr aj. Pro Československý rozhlas napsal hry: Haniččina iniciativa (1950) a Mezičas (1984). Jako autor námětu a scenárista se s režiséry podílel na filmech Velká příležitost (1949, režie Karel Michael Walló, scénář pod pseudonymem Martin Gazda) a na filmové podobě vlastní prózy Jurášek (1956, režie Miroslav Cikán, scénář pod pseudonymem J. Sosnar-Gazda, spoluautor scénáře Vladimír Bor), která byla rovněž Zdeňkem Bláhou zdramatizována pro divadlo (1955). Užíval pseudonymů Ivan Černý (Stráž lidu), Martin Gazda (1948–58), Martin Gazda-Sosnar, J. Sosnar-Gazda. |
|||||
Zdroj: |
Cinger, František. Nekrolog. In: Rudé právo, 29.11.1989. S.5. Brožová, Věra: Jura Sosnar. In: web. Slovník české literatury. (1998, 2006.) |
|
||||||
Místo narození: | Mitrov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Působil jako učitel na gymnáziu v Prostějově v letech 1908 – 1937. Byl předsedou Klubu historického a státovědeckého v Prostějově. Napsal hydrografickou studii o Sázavě a knihu Prostějov revoluční a republikánský. /1929/. Publikoval v region. tisku. |
|||||
Zdroj: |
Almanach gymnázia v Prostějově.Prostějov 1979.S.52.;. |
|
||||||
Místo narození: | Trebišov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | baletní sólista, tanečník | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil v DOS od r. 1956 do 30.11.1958. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha DÚ 1959, S. 227. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | muzeolog | |||||
Anotace: |
Spoluzakladatel muzea v Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Ročenka NPMP, 16, 1939, S.120.;Marek, Pavel: Bibliografie okresu Prostějov.Prostějov 1990.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Vyškov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Portrétista. |
|||||
Zdroj: |
Jordán, František: Celoživotní umělecké a kulturní dílo uzavřeno. =Vyškovský zpravodaj, prosinec 1986, S. 7–8, obr. ; Kmoníčková, Eva: V roce 1986 zemřeli. Brno SVK 1987, S. 48–49. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brandýs nad Labem, Dolany, Kroměříž, Olomouc, Zábřeh | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Člen Unie výtvarných umělců a Obce architektů. Jeho tvorba zaměřena na interiéry a práce se sklem v architektuře. Realizoval: hotel Flora Olomouc, hotel Haná Kroměříž, obřadní síň Dolany u Olomouce, Zábřeh (na Moravě). Kongresové paláce, soukromé vily. V r. 1990 – prezentace práce v prestižním časopise New Glass Review č. 11, na základě konkurzu v USA. Pracuje v Praze a bydlí v Brandýse nad Labem. |
|||||
Zdroj: |
Kdoje kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.165.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | rozhlasový pracovník | |||||
Anotace: |
V roce 1943 absolvoval SGO. Pracoval v Čs. rozhlasu, studio Olomouc. Člen VSMO 1975–1986. Regionální zpravodaj, zprávy z průmyslových podniků a obchodu. Nespoléhal se na techniku. |
|||||
Zdroj: |
http://mluveny.panacek.com/…minkach.html Smiřický, Lubomír: ČRo Olomouc 60. let minulého století ve vzpomínkách. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Prostějov | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Autor sochařské výzdoby některých budov v Prostějově a Kroměříži |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | archivář, historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Bratr kněze Miroslava. V r.1953 maturoval na reálném gymnázia v Přerově. Promoval 1958 na KU Praha, 1959 rigor.práce na FFUP. Od 15.3.1958 prvým okresním archivářem ONV v Olomouci. Autor vlastivědných knih o Olomouci. Bibliografie jeho prací v ročence OA Olomouc za r. 1985.;Ředitel okresního archivu v Olomouci do konce roku 1997; Laureát Ceny města Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Roubic, A. : PhDr. Vladimír Spáčil padesátiletý. ZVSMO. 1985, č. 21 – 22, S. 32 – 33. ;. Hoffmannová, Jaroslava: Biografický slovník archivářů českých zemí, Praha: Libri, 2000., |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuňovice, Grygov, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Pěnčín, Praha, Přerov, Tršice, Velký Týnec, Vsetín | |||||
Obory působení: | kněz, knihovník | |||||
Anotace: |
Bratr archiváře Vladimíra (* 1935) V jedenácti letech začal studovat reálné gymnázium v Přerově, kde maturoval r. 1948. Poté odešel studovat do Prahy na Husitskou teologickou fakultu, kde se seznámil se svou nastávající ženou Dagmarou (viz t.) Dva dny po promoci a vysvěcení na kněze Církve československé husitské v říjnu 1952 nastoupil do Vsetína odkud musel záhy odejít na vojnu. Po vojně nastoupil do Pěnčína (u Konice) odkud v r. 1957 odešel do Bohuňovic. Zde působil do dubna 1961, kdy musel nastoupit do výroby. Do konce r. 1966 pracoval v Hutní odbytové základně (později Ferona) v Olomouci. V letech 1967–1973 se vrátil k duchovní činnosti a působil v Přerově, v rodišti, v Lipníku. V období normalizace opět ztratil státní souhlas s výkonem kněžské služby a tak se vrátil do Ferony, kde pracoval jako skladník, později ve šroubárně a ve volných chvílích se věnoval knihovnické práci. Působil zde do konce r. 1989. Počátkem r. 1990 se mohl vrátit do služeb církve. Působil v Přerově jako farář, od července 1990–31.8.2001 byl farářem ve Velkém Týnci. Poznal i řadu okolních obcí. Často publikuje na stránkách Týneckých listů. Bydlí i s rodinou v Olomouci, |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.75.; Parte. Rozloučení s Mgr. Miroslavem Spáčilem se konalo 18.3.2016 ve 14 hodin v Husově sboru v Olomouci. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Miroslav Spáčil |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník, novinář, překladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Žešově (n. součást města Prostějov) Do obecné školy chodil v Prostějově, poté navštěvoval piaristické gymnázium v Kroměříži, ostatní třídy v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu r. 1878. Poté vstoupil na bohosloví, které však brzy opustil pro dráhu novinářskou a spisovatelskou. Roku 1882 vstoupil do vídeňské redakce „Der Parlamentär“, po zániku do pražské redakce „Politik“ a krátce působil v olomouckém Našinci. V Praze pracoval pro různé časopisy, vedl red. Kutnohorských listů a Šubrtovy Divadelní listy. Básnické jméno Žeranovský přijal podle ulice Žeranovská v Prostějově, kde bydlela jeho studentská láska. Literárně překládal do češtiny klasická díla a puvodní tvorbu (např. J. Vrchlického, K.H. Borovského) do němčiny. Psal přírodní lyriku : První jaro; Motivy z Hané atd. Básně publikované v časopisech psal hanáčtinou. Užíval též pseudonym P. S. Eudonym. Zemřel v ústavu choromyslných, pohřben v Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Hanácké písemnictví.Olomouc 1940.S.120 – 122, 238 ad.; Fischer, R.: Olomoucký památník, Olomouc 1938, S. 235–236; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů, Praha 1973, S. 1211./B.Slavík uvádí den úmrtí 9.1., ost.10.1.; ; |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bystrovany, Hlubočky, Olomouc, Přáslavice, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | duchovní, farářka | |||||
Anotace: |
Duchovní Církve československé husitské. Rozená Kopalová. Po maturitě na reálném gymnáziu ovlivněna svým otcem vojenským duchovním správcem studovala v letech 1950–1954 Husovu bohosloveckou fakultu v Praze. Poté nastoupila do Heřmanova Městsce odkud odešla k 1. 4. 1955 do Velké Bystřice. Působila zde pak 41 let. Měla na starosti šest přilehlých středisek, které objížděla na kole. V r. 1997 se přestěhovala s manželem do Olomouce. Od r. 1998 pracuje jako farářka a výborná kazatelka jako duchovní při olomoucké diecézní radě Církve československé husitské. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Malá galerie význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.75–76.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Säo Paolo (Brazilie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Na FFUP působil v letech 1949–1983, obor teorie vyučování cizích jazyků. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973. ;Archiv UP Olomouc;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | režisér divadelní | |||||
Anotace: |
V roce 1958 absolvoval AMU, obor režie. První angažmá v Sm divadle v Šumperku od 1.8.1958.; Po roce 1989 působil v Moravském divadle Olomouc. Taky v Horáckém divadle Jihlava. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.;Praha, DÚ 1959, S.227.;. http://www.moravskedivadlo.cz/…ta/historie/ Rovnost 5.10. 1992. (Nekrolog). |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vyškov | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
První divadel. zkušenosti získal v ochotnic. spolku Haná ve Vyškově. 1938 začal stud. konzervatoř v Brně, další učitelé zpěvu M. Boučková v Olomouci. 1947–1952 angažován v Olomouci, poté v Opavě, sólistou opery ND Praha od 1. 10. 1958 – 31. 12. 1983 /důchod/. Nahrávky na gramof. deskách. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.462.;Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.227.;Bor.V.: Hudební rozhledy 19, 1966, S.268.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Beroun | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
V letech 1877–1907 působil v Prostějově, profesor na reálce a gymnáziu, předseda Přírodovědeckého klubu v Prostějově; |
|||||
Zdroj: |
Nekrolog.=ČVSMO, 24, 1907, č.95–96, S.146.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
15.12.1746 založil baron Josef Petrasch se svými přáteli sdružení, které nazvali Societas eruditorum incognitorum in terris austriacis. Realizovali tím vlastně hlavní úsilí svého myšlení, touhu po poznání stále obdivuhodných nových objevů a šíření pokrokových směrů lidského vědění do celého světa. Hlavním cílem Společnosti neznámých učenců bylo už od ledna 1747 vydávání časopisu, vlastně prvního učeného literárního měsíčníku v rakouské monarchii pod titulem Monatliche Auszüge alt-und neuer gelehrtef Sachen. |
|||||
Zdroj: |
Wondrák, Eduard: K 250.výročí založení olomoucké Společnosti neznámých učenců. In: Střední Morava. 3. Olomouc Memoria 1996, S. 45–50. |