Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | lékařka, ředitelka Masarykova ústavu | |||||
Anotace: |
Dcera železničního zaměstnance. Studovala gymnázium v Přerově, kde maturovala r. 1920. Pak vstoupila na nově založenou LF MU v Brně, kde promovala r. 1926. Po promoci nastoupila na porodním oddělení ostravské státní nemocnice ve Slezské Ostravě. V letech 1927–1930 působila v zemské plicní léčebně v Šumperku. Tehdy měla možnost stážovat v zahraničí (Vídeň, Berlín, Švýcarsko). V letech 1929–1930 se podařilo vybudovat v Ostravě-Zábřehu Masarykův ústav pro matky a kojence (první v celém státě), který vedla. V roce 1953 byla vyznamenána Řádem práce. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962.S.156.; Nekrolog.Časopis lékař.čes.93, 1954, S.159–160.;. BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 62. Matoušek, M.: Malý biografický slovník čs.lékařů. Praha 1964. S.96. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Emilie Lukášová Narozena v Lověšicích (n.m.č. Přerova) |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | grafik, malíř | |||||
Anotace: |
Vystudoval VUT Brno. Žil a pracoval v Olomouci. Odstěhoval se na svou chalupu do obce Těšíkov, kde si zbudoval ateliér. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvar.umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.; |
|||||
Poznámka: |
Těšíkov patří do katastru města Šternberk. |
|
||||||
Místo narození: | Bratislava (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Štěpánov, Šternberk | |||||
Obory působení: | biolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Bydlel v Liboši u Štěpánova. Gymnázium studoval ve Šternberku a pak studoval UK v Praze. V Olomouci působil na KHES od r. 1954, na katedře biologie působil od r. 1957, vedoucí katedry lékařské biologie LFUP. Pozornost soustřeďuje na parazitologii. 130 publikací a světová priorita. Objev tzv. ovicidních hub ničících vajíčka parazitních červů v půdě. Člen čs. výboru o probl. parazitologie při UNESCO. 1985 jmen. prof. biologie a parazitologie. Autor 9 a spluautor 6 skript, 132 odb. prací, populárně vědec. statí a učeb. textů. Publikuje v odb. časopisech v zahraničí. – |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.328.;LD 26.5.1989, S.4.;Profil, foto.Žurnál, 1992, č.40, červen, S.8.; Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova. č.17, září 2005, S.9. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | kronikář obce, písmák | |||||
Anotace: |
Písmák, kronikář, publicista, činovník řady spolků, autor nedochované kroniky obce a vedoucí redaktor sborníku Štěpánov sobě (1911). |
|||||
Zdroj: |
Koudela, Miroslav:Paměti obce Štěpánova.Štěpánov.Danal, 1997. S.69., Kráčmar, Jiří: Naše výročí, Naše noviny, č.196. 1.11.1997.fot. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuňovice, Lutín, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | dramaturg, herec divadelní, režisér divadelní, učitel jazyků | |||||
Anotace: |
V roce 1924 mu zemřel otec a vychovávala jej maminka s babičkou. V roce 1938 maturoval na obchodní akademii. Po záboru Sudet v roce 1939 byla rodina odsunuta do Bohuňovic u Olomouce a Josef zde založil Kroužek mladých. V roce 1940 se odstěhoval do Lutína. Zde režíroval, hrál a zpíval v Divadelním spolku. V roce 1945 se vrátil do rodiště a spoluzakládal Jednotu divadelních ochotníků. Jeho manželce Jarmile, roz. Pospíšilové (1925–2004) a jemu se zde v listopadu 1945 narodila dcera Hana. V roce 1949 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde Josef pracoval v Moravských železárnách jako technický úředník. V roce 1950 založil divadelní kroužek DS ZK MŽ. Byl znám též jako učitel cizích jazyků – němčiny, francouzštiny, angličtiny. Zemřel v 97 letech. U příležitosti 100. výročí narození se konala zádušní mše v Praze v kostele U sv. Ludmily vedená někdejším duchovním otcem Sv.Kopečka u Olomouce Jakubem K. Berkou. |
|||||
Zdroj: |
Databáze českého amatérského divadla. Hlůzová, Vlasta: Ochotnické divadlo ve Šternberku . 2012. http://otavinka.blog.cz/…oci-narozeni |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Lutín, Šternberk | |||||
Obory působení: | herečka, knihovnice, recitátorka | |||||
Anotace: |
Roz. Pospíšilová. V letech 1945–1949 žila ve Šternberku a poté se přestěhovala zpět do rodiště. Stála u zrodu ochotnického sdružení Mrštík při Klubu Moravských železáren. Jako recitátorka se účastnila různých soutěží a v důchodovém věku se plně zapojila do knihovnické práce v olomoucké okresní knihovně – na pobočce. Maminka slavné herečky Hany Maciuchové se do posledních let aktivně účastnila literárních akcí, večerů a autorských čtení pořádaných v knihovně. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. 2015. http://otavinka.blog.cz/…a-maciuchova |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hostěnice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Štěpánov | |||||
Obory působení: | hudební pedagožka, pěvkyně | |||||
Anotace: |
Studovala konzervatoř v Brně. Dlouhodobě působila v Moravském divadle Olomouc. Učí také zpěvu na ZUŠ Iši Krejšího. S manželem bydlí ve Štěpánově. |
|||||
Zdroj: |
Kdy kde co v Olomouci 1987, prosinec, S.15. Štěpánovská výročí, Naše noviny, 11/1999, č. 209. S.6 Čermáková-Obršálková, Marie: Rozhovor s Janou Majtnerovou. Kdy-kde-co v Olomouci 1998, č.8. S.25. |
|
||||||
Místo narození: | Jaroměřice | |||||
Místo úmrtí: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Kroměříž, Olomouc, Šternberk, Šumvald, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Studoval reálku v Jevíčku, zkoušky z latiny skládal v Kroměříži. Teologii vystudoval v Olomouci, kde nyl 5.7.1934 vysvěcen. Poté působil jako kaplan v Šumvaldu do 1. 8. 1935, ve Šternberku do 1.4.1938 a v Olomouci u sv. Michala. Od 2.12. 1938 působil ve Vranové Lhotě, kde zůstal pak i na odpočinku až do své smrti. Pohžben byl v rodinné hrobce v rodišti. Mj. pracoval v zahrádkářském spolku a konal přednášky a besedy. Znalec moravské vlastivědy. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, Jaroslav: Za panem Františkem Markem. Trnaváček 1990, listopad, č.3. |
|
||||||
Místo narození: | Chromeč | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brezno (SR), Brno, Olomouc, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národohospodář, pedagog vysokoškolský, právník | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině chalupníka Josefa M., jako třetí syn z deseti dětí. Studoval gymnázium v Zábřehu, kam chodil pěšky a bos. Válečnou maturitu složil r. 1915. Hned byl odveden a odeslán na frontu. Konec války ho zastihl v Těšíně jako čs. voják se v prosinci 1918 ještě zúčastnil likvidace Sudetenlandu a dobývání Šumperka. Po demobilizaci obtížně hledal doma zaměstnání a uchytil se až na Slovensku.R. 1919 jako pracovník úřadu v Brezne, od 1924 pak v Bratislavě. Při zaměstnání začal studovat vysokou školu, zprvu na VUT a později na Právnické fakultě MU v Brně. Po basolvování a doktorátu (JUDr.1929) čtyři léta působil jako pracovník Státní finanční správy v Bratislavě. a až do roku 1950 byl jeho kmenovým zaměstnancem. V letech 1937–1950 přednášel na Právnické fakultě UK v Bratislavě a 1942–1950 na Vysoké škole obchodní též. R. 1937 jmenován docentem pro obor finančního práva, 1944 mimořádným profesorem a 1945 řádným profesorem Právnické fakulty Univerzity J.A.Komenského v Bratislavě.V roce 1946 byl delegován do Olomouce, aby se tam pokusil založit právnickou fakultu UP. Únor 1948 těžce zasáhl do života prof. M. Jako údajný představitel buržoasní inteligence v Bratislavě byl obviněn z nepřátelského vztahu k socialistickému zřízení. V listopadu 1950 musel odejít z Vysoké školy ekonomické, v lednu 1951 z Právnické fakulty UK. Byl z Bratislavy vykázán, ale nakonec tam musel zůstat bez bydliště až do r.1957. Zemřel v Bratislavě a pohřeb byl v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002. S. 85–86. Mlynárik, J.: Česki profesori na Slovensku.1. Praha 1994. S. 106,116–117. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Hanušovice, Olomouc, Ostrava, Praha, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | atletka, sportovkyně | |||||
Anotace: |
S atletikou začínala r. 1965 v Hanušovicích, v r. 1966 v Šumperku, 1967 – 68 v Zábřeze, od r. 1969 v Olomouci, 1970–72 závodila za UP Olomouc. 1973 – 77 v Ostravě, od r. 1978 RH Praha do r. 1981. ;Mistr sportu 1977. ;1982–83 opět v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.262.;. |
|
||||||
Místo narození: | Heřmanice u Oder | |||||
Místo úmrtí: | Neu Ulm (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Kroměříž, Křenov, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | historik, kněz, odborný spisovatel, pedagog vysokoškolský, teolog | |||||
Anotace: |
Narozen v rolnické rodině. Studoval na arcibiskupském soukromém gymnáziu v Kroměříží a poslední dvě třídy na státní reálce v Bruntále, kde maturoval v r. 1921. Poté studoval na teologické fakultě v Olomouci. V r. 1925 byl vysvěcen na kněze a r. 1931 získal ThDr. Působil jako kooperátor v Křenově a ve Šternberku. V září 1928 byl povolán na teologickou fakultu, kde působil jako suplent. Od září 1931 byl ekonomem arcibiskupského kněžského semináře. Od r. 1934 přednášel jako suplent církevní právo a pro tento obor se o rok později habilitoval. V březnu 1938 byl jmenován mimořádným univ. profesorem a stal se posledním něm. prof. na teolog. fakultě v Olomouci. V r. 1940 byl jmenován iproboštem u sv. Mořice a vrátil se tak do duchovní správy. V roce 1945 byl zatčen gestapem a 1946 byl odsunut do Německa, kde působil v duchovní správě obce Kadelshofen. V roce 1958 mu prezident SRN udělil Záslužný kříž a v r. 1970 Pavel Vi. titul " papežský prelát". Rozsáhlá publikační činnost. Věnoval se zejména historii Olomouce a dějinám umění. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.90; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kojetín, Olomouc, Přerov, Staré Město pod Sněžníkem, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník, pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval v Přerově r. 1952, poté stud.oval obor čeština a ruština na pedag. fak. UP r. 1955, dokončil dálkově na FFUP, obor čeština a ruština. PhDr. získal r. 1972; Působil jako učitel na školách v Šumperku, Staré Město pod Sněžníkem, Zábřeh, Kojetín. Od roku 1965 učil na Střední zemědělské škole technické v Přerově. Debut v časopise Červený květ r. 1961;Zemřel v olomoucké nemocnici. Z díla: Havraní stříbro, BB 1965;Laskavý soud BB 1969;Setkání křídel BB 1974;Hvězdná země. BB 1980; |
|||||
Zdroj: |
Biografie: J. Pavelka v Literárním měsíčníku 1975, č. 10; Valouch, F.: LM 1981, č. 8; Slovník české literatury 1970–81. Praha, ČS 1985, S. 220; Brtníková, V. : Básník míru, lidského srdce a přírody. =Nová svoboda 1982, 2. 10. ,S. 7;/fotografie,;. |
|
||||||
Místo narození: | Hanušovice | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | dramaturg, starosta města, učitel | |||||
Anotace: |
V Šumperku vystudoval gymnázium, poté absolvoval studium češtiny a tělocviku na FF UP v Olomouci. 1951 učil na Střední průmyslové škole v Šumperku, kde zalořil estrádní soubor ESO. Později založil se svým přítelem V. Pokorným divadlení soubor, kde hráli hry V+W. Začátkem 60. let se stal inspektorem pro školy 2. cyklu. Od 1963 působil na gymnáziu v Šumperku. Založil zde Literární klub. V důchodu pracoval jako dramaturg Severomoravského divadla. Po samet. revoluci byl zvolen starostou města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Severní Morava.sv.83.Šumperk, 2002.S.60–61.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava, Šumperk | |||||
Obory působení: | etnograf, publicista, ředitel muzea | |||||
Anotace: |
Ředitel Okresního vlastivědného muzea jako etnograf, 1985–1990 vědecký pracovník ve Slezském muzeu v Opavě, od 1990 ředitel muzea v Šumperku. Publikační činnost zaměřena zejména na historii etnografie jako vědní dispciplíny, problematika lidového umění a řemesel. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1994/1995. Praha 1994.S.361.; Severní Morava sv.82, 2001, Šumperk 2001., S.67, foto., |
|
||||||
Místo narození: | Slušovice | |||||
Místo úmrtí: | Hulín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Krnov, Kroměříž, Olomouc, Rymice, Šternberk, Uničov, Valašské Meziříčí, Všetaty | |||||
Obory působení: | knihovník, osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Absolv. Pedagogický institut v Olomouci pro 6.-9.ročník. Pedagogicky jako učitel působil v Holešově (výpomocný učitel 1933–34, def. učitel od r.1936). 1942–45 byl totálně nasazen. 1945– učitelem v Krnově, okresní osvětový inspektor ve Šternberku. 1949–53 krajský osvětový inspektor v Olomouci. 1953–60 ředitel Krajské lidové knihovny v Olomouci. 1960–63 učitel ZŠ Šternberk. 1963–65 učitel II. ZDŠ ve Šternberku. 1966–70 ředitelem ZŠ Šternberk. 1970–71 učitel ZŠ v Uničově. Od r.1971 učitelem ZDŠ při psychiatrické léčebně ve Šternberku. Od r.1974 v důchodu. Po smrti dcery se přestěhoval do Olomouce. Bydlel na Horním náměstí. Krátce před smrtí se přestěhoval do Domova důchodců do Kroměříže a zemřel v rodině syna v Hulíně. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 109–111.; Ševčíková, Hana: Zrcadlo regionu : Jaroslav Michal. In: Naše knihovna. Olomouc, březen-duben 1999.S. 10–12.; Ševčíková,Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, duben. S.5.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štramberk | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov, Řím (Itálie), Štramberk | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Roku 1912 byl vysvěcen na kněze. Působil jako profesor římskokatolického náboženství a němčiny na prostějovském gymnáziu. Svou učenost rozmnožil studijním pobytem na papežské univerzitě v Římě v letech 1924–1925. Kromě článků do časopisu vydal i velká dílo Duch i nevěsta. Proslavil se knížkou O zvonech. Zemřel ve věku 47 let na rakovinu jater. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mírov, Mladějovice, Ohrozim, Švábenice | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1829 |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Mírov, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | vlastivědný badatel | |||||
Anotace: |
Maturoval v r. 1925 na České reálce v Olomouci . 1925–1927 studoval na Vojenské akademii v Hranicích a poté začal působit v čsl. armádě jako poručík. Své vzdělání si ve 30. letech ještě rozšířil jako mimořádný posluchač brněnské techniky. V armádních kruzích proslul jako autor četných odbor. statí ve vojenských časopisech a publikacích, kruhu zasvěcených byl znám jako účastník odboje. Po únoru 1948 byl z armády propuštěna v letech 1949–1951 vězněn na Mírově. Po řadě různých zaměstnání stal v roce 1957 odborným pracovníkem olomoucké hvězdárny. Autor místopisných publikací a článků publikovaných v Severní Moravě, ZVMO, Vlastivědných listech ap. V poslední době žil v Domově důchodců v Olomouci – Chválkovicích. |
|||||
Zdroj: |
Literární pozůstalost v SOKA Olomouc.Dr.Kaňák, Dr.Koudela.
Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S.112–120. |
|
||||||
Místo narození: | Karlovy Vary | |||||
Místo úmrtí: | Hněvotín | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Krkonoše, Mohelnice, Olomouc, Praha, Rýmařov, Šternberk | |||||
Obory působení: | rehabilitační pracovník, řezbář, sochař, zahradník | |||||
Anotace: |
Vyučil se zahradníkem a vystudoval Zahradnickou školu v Praze. Pracoval na Floře Olomouc, kde se staral o tropické skleníky.Později dálkově vystudoval zdravotní školu v Bratislavě, obor rehabilitace. Působil na Psychiatrické léčebně ve Šternberku a v Protidrogovém centru v Olomouci. V mládí se zabýval tvorbou soch ze dřeva a vystavovat začal ve 28 letech. Věnoval se artterapii. Žil a pracoval v Hněvotíně, kam se přestěhoval, coby ženatý a se svou paní Libuškou se věnoval rehabilitaci, léčbě drogově závislým a též slepým nemocným, díky nimž vytvářel hmatky. Taky vedl kurzy jógy. Zkušenosti získal při svých cestách po Indii. Rehabilitaci prováděl v nemocnici Olomouc a ve Šternberku. Od roku 1975 se pravidelně účastnil sochařských symposií (Vrchlabí, Olomouc, Prostějov, Brno). Vystavoval v galerii Pod podloubím (1984) kdy vyšel tiskem PKO katalog s fotografiemi artefaktů Mileny Valuškové a typografem Oldřicha Šembery. Vystavoval samostatně i kolektivně (Švýcarsko, Rakousko, Bratislava, Praha, Olomouc). V roce 2008 vytvořil 6 m vysoký strom pro KRNAP, plastiku pro 45. výročí NP. V roce 2008 se účastnil též Brněnského plenéru, sochařského sympózia na Brněnské přehradě kde vystaven červený anděl. Je zastoupen v soukromých sbírkách po celé Evropě a USA. V r. 2019 vystavoval v Rýmařově spolu s Inge Koskovou. Dne 30.5.2023 se Galerii a Ateliéru Kateřiny Dostálové na Žerotínském náměstí 7 v Olomouci konala v 16:00 vernisáž výstavy, kde úvodem promluvil prof. Jindra Štreit, Jeníkův největší přítel. |
|||||
Zdroj: |
Štreit Jindra: Úvodní slovo při vernisáži výstavy dne 30.5.2023. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Lipová - lázně | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Krnov, Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | herec, režisér | |||||
Anotace: |
Chlapecká léta prožíval v Olomouci. Na přání otce se musel vyučit drogistou. Touhu po divadelních prknech uspokojoval v ochotnickém souboru Městského oblastního divadla v Olomouci, později jako externí sborista operety, 1951–1962 s pauzou vojenské služby 1953–55 byl angažován v uměleckém souboru začínajícího Krajského oblastního divadla v Šumperku. K prvnímu ocenění se dopracoval v roce 1953. V letech 1962–1993 měl angažmá ve Slezském divadle v Opavě. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 10 (22.) Ostrava 2007.S. 50–51. |
|
||||||
Místo narození: | Bohuňovice | |||||
Místo úmrtí: | Hnojice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | ekonom, kronikář obce | |||||
Anotace: |
Absolv. Obchodní akademii v Olomouci. Kronikář obce Hnojice (1981– ). |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/97 |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Němčice nad Hanou, Pačlavice, Šternberk | |||||
Obory působení: | překladatelka, spisovatelka, vydavatelka | |||||
Anotace: |
Školu vychodila. v Němčicích, klášterní školu v Pačlavicích. Spolupracovala s Ignátem Wurmem při přípravě národopis. expozice, překládala ze slovanských jazyků. V roce 1889 se provdala za prof. Ladislava Nesvadbíka, Poté působila v Praze, Chrudimi a ve Šternberku. Činná v České Besedě Moravan, od r. 1899 v Brně Přisívala do časopisu o spolku Vesna, spoluprac. s L. Bakešovou. Psala povídky, referáty. Čas. Národní listy, Hlasy z východ. Čech, Pozor, Moravská orlice aj. Pro nakl. Prombergra redigovala 5 let kalendář Methoděj. Vydávala měsíčník pro ženy Náš lístek. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930, S. 29–30. /foto/; Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře. Šumperk, 1974. S. 16. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Pozořice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Šumvald | |||||
Obory působení: | spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Jako první působiště Šumvald od 1.10.1926, přátelství s J.Koudelákem, 30.9.1927 odchází do N.Jičína, v Rybníčku u Uničova 1933–36, a v Olomouci na Nové Ulici od 1.9.1936–1937, poté odešel do redakce Českého slova v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970–1981.P., ČS 1985, S.244.;Kolář, Bohumír: František Neužil a severní Morava.=Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S.132–134/fotografie/;Kunc, Jaroslav: Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956.Praha, SPN 1957, S.288.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Choceň, Olomouc, Praha, Štíty, Ústí nad Orlicí | |||||
Obory působení: | básník, pedagog, překladatel | |||||
Anotace: |
Po studiích v Šumperku a Olomouci učil na několika školách v severomoravském pohraničí V letech 1938–1942 vyučoval v Chocni, 1942–1945 pracoval na Zemské školní radě a na školním odboru Ministerstva sociální péče v Praze. Spolupráce s rozhlasem. Překládal ze srbochorvátštiny a němčiny, publikoval v Severní Moravě . |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Slovník soudobých českých spisovatelů.II.Praha, Orbis 1946.S.582.;. BSSSM, seš. 6 (18.) Ostrava 2005.S.108–109. Filip, Zdeněk: Vzpomínka na Viléma Nezbedu.In: Severní Morava,89, 2005. S.66–68. (s bibliografií) |
|||||
Poznámka: |
pseudonym: Zenit |