Osobnosti Moravy.eu

Absolvent Slovanské gymnázium v Olomouci v r. 1886. V Praze studoval FF UK zeměpis/dějepis. Souběžně studoval i Právnickou fak. obor národní hospodářství a dějiny práv. Působil jako pedagog na reálném gymnáziu v Praze (1893), na Obchodní akademii v Chrudimi a v r. 1895 byl jmenován ředitelem Obchodní akademie v Brně do r. 1927. Předseda spolku Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a spolku brněnské Matice školské, 1911–37. Přispíval články do Ottova slovníku naučného. Od r. 1919 docent na Vysoké škole zemědělské a od r. 1923 docent zahraniční služby při České vysoké škole technické. Obchodní akademii v Brně vedl do r. 1927, v letech 1930–31 působil jako odborný inspektor Obchodní akademie. Předseda Hanácké obce v Brně.

Ševčíková, H.: Lednová výročí středom. regionu, Týnecké listy, č. 1/07, S.29–30;

V letech 1924–1929 studoval AVU na krajinářské speciálce,kterou vedl prof.O.Nejedlý. K výtvarnému umění jej přivedl profesor kreslení na reálce v Prostějově. Uskutečnil několik studijních cest. Ve Francii pobýval v roce 1925,1926, v Itálii v r. 1925 a na Korsice 1928, Po absolvování akademie vystavoval se SVU Mánes, jíž byl členem od r.1932 a stal se členem i Skupiny výtvarných umělců v Brně. Poprve v Prostějově vystavoval v r. 1934. Od r. 1939 textilní návrhář. V letech 1945–1967 působil jako profesor na VŠUP a do 1975 na AVU v Praze. Jeho ateliér se stal známý zejména v r. 1958, kdy reprezentoval československou kulturu ba světové výstavě v Bruselu, kde získal za dekorativní díla Velkou cenu a Zlatou medaili. V roce 1954 provedl návrh na gobelín pro hotel International v Praze-Bubenči a r. 1955 vytvořil monumentální obraz Jihočeský masopust pro čs. velvyslanectví v Moskvě. V r. 1965 provedl geobelín pro divadlo v Brně a 1967 pět stěn interiéru technikou leptaného skla pro EXPO 67 Montreal. V roce 1979 jmen.národním umělcem.Věnoval se krajinomalbě a zátiší.(Nezamyslice 1934). Jeho dílo je v NG Praha a v zahraničí.

Halířová – Muchová M.: Portrétní tvorba.Praha, Odeon 1981.,S.38.; Laudová, Věra: Obraz města v současném malířství., Praha, Odeon 1978., S.28.; ČBS., Praha 1992., S.147.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov KPVU 2007. S.31–32.;

Přestavěl zámek Tovačov na Moravě, vynikl v oboru gotiky, stavby synagog a hřbitovních kaplí

Toman, P.: Slovník výtvar.umělc;­.S.136.;.

V letech 1927–28 abs. učitelský ústav v Olomouci, od r. 1928 učil na menšinových školách v pohraničí, od r. 1938 v Prostějově, 1946–47 v Hlučíně, poté putoval po školách hanáckého venkova. Publikovat začal již v r. 1929. Zabýval se hanáckým folklorem a zemědělskou problematikou. Asi do 30 novin psal fejetony, úvahy, reportáže, povídky pro dospělé i pro děti. Užíval též pseud. Ant. Lichný, šifry: lch, Af, Frap. Spolupracoval s Čs. rozhlasem v Brně, Ostravě, Košicích. Autorem hry o J. Mánesovi " Žlutá růže. Knižně vydal pro mládež. : Odvážné srdce. Praha 1942. ;Píseň rodné hroudy. Praha 1946. ;

Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno, KJM 1989, S.70–72.;.

Od 1945 působil na St. vyšší lesnické škole v Hranicích, kde přednášel zoologii a botaniku, od 1949 lesmistrem v Lipníku, od 1964 ved. biologic. odd. Vlastivěd. muzea v Přerově. Publikoval časopisecky. Beletristicky debutoval r. 1959. Autor knih: Myslivecká stezka;Bílá manéž;Ozvěny ticha;Kudu větevnice;Zrzek.

Novák, J. : Doslov. In: Fric, F. : Mysliveckou stezkou. Brno 1977, s. 190/191. ;Vyznání a poděkování J. Tomečka na přebalu této knihy. ;Slovník česk literatury. Praha, ČS 1985. S. 92. ;Ševčíková, H. : Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993. S. 12. ;.

Od r. 1883 žil v Opavě. Po maturitě na gymnáziu absolvoval pak přírodovědná studia v Olomouci, filozofii na UK Praha.Do Litovle přišel 15.9.1901, kde zprvu profesorem reálky, od 1918 ředitelem Reálného gymnázia. R.1938 odešel do pense a usadil se v Olomouci. Začátkem 50. let žil ve Velké Bystřici. Publikoval v Lidových novinách, v čas. Příroda a škola 1903–1915, autor populár.nauč.pu­blikací.Kraso­vý badatel.

Průvodce Mladečskými jeskyněmi. Litovel 1920. ;Slavík, B. : Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S. 42–43. ;Sedlák, K. : Za ředitelem Dr. Josefem F. Zprávy SLUKO. 1955, č. 48, S. 11–12. ;Osmdesát let Gymnázia Jana Opletala v Litovli. S. 91–94. ;Oprava měsíce úmrtí z května na duben, dle Muzea v Litovli, květen 1994. ;.

Avantgardní výtvarník olomoucké scény 1931–1939, ve 40. letech šéf scénické výpravy v Českém divadle v Olomouci, spoluzakladatel Skupiny olomouc. výtvarníků.

Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-249.; Zprávy KVMO, 1983, č.223, S.4.; Kdy kde co v Olomouci 1990, září, S.l.

Rozená Sýkorová. Absolvovala FFUK v Praze, žačka prof.V.Lesného, v Londýně se seznámila s bengálským spisovatelem, který pocházel z rodu Thákurů.Do Indie odešla r. 1939 a žila v rodině R.Thákura.V Kalkatě založila školu, na které působila jako ředitelka.Od r. 1939 žila trvale v Indii.Autorka cestopis.knih/V ří­ši klenotů(1967);Pu­tování za lovci lebek (1970); a dalších, též článků publ.u nás a v Indii.

Literární místopis Přerovska – SOKA Přerov, Ganguli, Milada : Obrázky z Bengálska. Praha 1963. Nekrolog: Nový Orient 7/2000.

Maturoval v roce 1941 na České reálce v Olomouci. Pracoval na někdejším KNV, ve Stavoprojektu, v Útvaru hlavního architekta města Olomouce, nejdéle v čele Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů.

Z díla: Historické jádro města Olomouce a jeho problematika. Olomouc 1969. ;Hrad Helfenštejn v datech, číslech, faktech a níkresech. Přerov 1985.

V letech 1879 –1883 studoval v Brně Vyšší průmyslovou školu, 1886 –1888 pokračoval ve studiu na AVU ve Vídni. Projektoval stavby synagog. 1892–1893 v Holešově, od r. 1892 v Olomouci, kde projektoval v centru města nájemní dům pro J. Ottahalla v Ostružnické ul. , v letech 1894 – 1895 první část Ústavu hraběte Pötingea, druhá polovina až v r. 1899, a projektoval stavbu synagogy v Olomouci, s islámskými prvky v letech 1895–97. ;

Zatloukal, Pavel : Jakub Gartner.In: Ročenka SOKA.Olomouc 1988.S.178–194.;.

Pocházel z dělnické rodiny. Maturoval v roce 1937 na reálce v Prostějově. Pak vystudoval Státní knihovnickou školu v Praze, kde absolvoval r. 1938 a začal studovat na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1939–1945 působil jako knihovník ve Frýdku-Místku. Později se stal knihovnickým inspektorem. Ředitel SVK Olomouc, Ostrava, městská knihovna Opava, Pedagogická knihovna v Bratislavě. Od r. 1962 trvale zakotvil v Praze, kde ředitelem Státní technické knihovny, Státní knihovny ČSSR, Státní pedagogické knihovny. Od 1974 – 1979 byl náměstkem ředitele Státní knihovny ČSR. Krátce také přednášel knihovnické discipliny na Fakultě sociálních věd UK (1968–1970. Literárně debutoval sbírkou básní Nebe v Beskydách/1939/. Z polštiny přeložil J. Iwaszkiewicze a H. Boguszewskou.

Kunc, Jaroslav: Slovník čes. spisovatelů beletristů 1945–56. Praha, SPN 1957, S. 110–111. ; Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 5. Opava 1983. ; V roce 1988 zemřeli. Brno SVK 1989, S. 71. ;Čtenář, 1988, č. 12/příl. čl. S. Šír;. BSSSM, seš.6(18.) Ostrava 2005. S. 31–32.

V Olomouci působil po r. 1917. Autor operety a tanečních písní.

ČSHS.I.Praha 1963.S.364.;.

v olomouckém divadle r. 1919. Poté v ND Praha.

ČSHS.I.Praha 1963.S.364.;.

Farář v Kokorách, zabýval se dějinami Kokor a Pavlovic.

Pavlovice u Přerova. Obecní úřad 1999.;

Vystudoval VPŠ elektrotechnickou v Mohelnici roku 1959, poté elektrotechniku na ČVUT v Praze r.1966 a fotografii na FAMU u prof.Jána Šmoka r. 1971. Fotografuje od roku 1964. Od roku 1971 evidován u ČFVU jako samostatný fotograf. Pracoval též jako konstruktér. V letech 1976–1978 vedl fotografické oddělení na SUPŠ v Košicích. Od r. 1990 předseda výboru ČFVU. Žije v Praze.

Katalog Vyznání životu a míru. Praha 1985, S. 168., Kdo je kdo v ČR – osobnosti české současnosti, 5000 životopisů, Praha 2002. Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha, ASCO 1993. S. 90–91.

V letech 1852–1855 působil na olomoucké univerzitě, obor obecné dějiny. Od r. 1862 českým archivářem zemským království českého v Praze.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.313.;Po­litický a kulturní kalendář 1989.Olomouc OK 1988.S.35.;.

Autor přírodovědných knih. V letech 1939–1959 správcem muzea v Přerově.

Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990.S.56.;.

'

Obecnou školu vychodil v Holešově. V roce 1874 absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a poté studoval teologickou fakultu v Olomouci. Poté působil v Kyjově, Bílovicích, Hukvaldech, v Místku. V letech 1897–1907 byl farářem v Rajnochovicích a poté v Třeběticích, kde trvale zakotvil. Pěstoval květiny, hlavně růže a jedna růže po něm pojmenována – Rosa Gogelana. Autor několika knih o šlechtění a pěstování květin. Sbíral též lidové pověsti. Pověst z Podhradní Lhoty publikoval v Záhorské kronice.

Kašparová, Milena: František Gogela – botanik, sběratel a badatel. In: Zpravodaj OVM ve Vsetíně.1995. S.41–42.;

V roce 1949 maturoval na obchodní akademii v Šumperku, 1950 složil doplňující maturitu na reálném gymnáziu v Zábřehu. 1950–1953 studoval obor filozofie a psychologie na FFUP, kde r. 1953 záskal titul PhDr. Od prosince 1952 začal pracovat v Laboratoři vyšší nervové činnosti LF UP, 1953–1959 vystudoval při zaměstnání LF UP. V dubnu 1954 získal titul kandidáta věd na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1966 přednášel na Lékařské a Pedagogické fakultě UP, 1968–1970 působil jako vědecký pracovník v Kabinetu lékařské psychologie při LFUP. Poté musel odejít z UP z polit. důvodů a působil v Hradci Králové na ˇustavu experimentální neurocgirurgie UK, kde pracoval až do r. 1999. Od r. 1990 člen katedry psychologie FFUP a plně rehabilitován. Doc. MUDr. PhDr. Věroslav Golda, CSc.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava Profil 1973, S. 325. ; Seznam přednášek na FFUP 1991–92. Olomouc 1991, S. 22. ;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2. (14). Ostrava 2001. S. 38–39.

Po absolvování Učitelského ústavu v Brně v letech 1889–1890 učil v Mostkovicích. V období 1891–1925 byl řídícím učitelem v Prostějově. Byl spoluzakladatelem Přírodovědného klubu v Prostějově. Archeologické výzkumy v obcích Domamyslice (n.m.č. Prostějov), v r. 1903 v Kostelci na Hané, v r. 1908 v Určicích a později v obcích Těšetice a Slatinice. Publikoval v odborném a vlastivědném tisku: Pravěk, ČVSMO.

Prudká, Alena: Archeolog Antonín Gottwald. =Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1986, č. 2, S. 1–11, obr. Pozn. ;Štafeta, 18, 1986, č. 3. , S. 11–14, obr. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, S. 35. ;Eliáš-Žáček, B. : A. Gottwald, objevitel pravěku Hané. =ZVÚO 1969, č. 155, S. 1–4. ;. Sklenář, Karek: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 192–193.;

Advokát v Praze, autor statí o O. Bystřinovi, a dalších moravských literátech, hudebnících a výtvarnících.

Z díla: Otakar Bystřina. Praha 1938. Moravští literáti v Praze. Biografie: Kunc,Jaroslav : Kdy zemřeli. . . Praha 1974, S. 57–58. ; Měrka, V. :Vzpomínáme. Štafeta, 6, 1974, č. 3, S. 28. ;.

V letech 1876–1880 studoval v Olomouci nižší gymnázium, poté v Brně učitelský ústav, hudební předměty u L. Janáčka. Člen lázeňské kapely, 15 let u vojenských kapel v Bratislavě, Praze, Košicích.

ČSHS.1.Praha 1963.S.372..

Autor četných článků o okultismu. Vydavatel a redaktor časopisu ISIS.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Studoval v Příboře a působil v Prostějově, Valašském Meziříčí, Rožnově jako učitel. Byl redaktorem Hlasů z Hané, psal do krajinských listů, Radhoště, Nivy. Studie Moravští Valaši byla poctěna cenou Moravskoslezské Besedy v Praze r. 1903.

Ethen, W.: Portréty a silhuety.I.1926­.S.216 an.;Sla­vík, B.: Písemnictví na Moravském Valašsku.Olomouc 1947.S.239.;.

V letech 1930–31 působil v Českém divadle v Olomouci, do r. 1932 v Zemském divadle v Brně. 1933 v ND Praha. Spoluprac. s televizí a filmem, sám rež. film Hostinec u Kamenného stolu. Pohřben v Praze na Vinohradech. Publikoval čas. Ahoj na neděli. Autor divadel. her pro děti. Zasl. um. 1963. ;Zasl. člen ND 1960. ;Manžel herečky Jarmily Švabíkové.

Kdo je kdo v Československu. Praha ČTK 1969, S. 222;Lexikon české literatury. Praha 1985, S. 828–829. ;Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha, Academia 1988, S. 125. ;.