Osobnosti Moravy.eu

V letech 1942–48 absolvoval VŠUP, VŠ architektury a pozem. stavitelství Praha, ped. fak. UP a FFUP Olomouc. Od r. 1946 odb. asistentem pro kresbu a malbu PdF UP, 1947–1951 půs. v oborech VV, deskript. geometrie a modelování. Vystavuje od váleč. let.

Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;.

Ing. arch. Luděk Buriánek

Středoškolská studia absolvoval v Olomouci, kde maturoval na SGO v r. 1903. Po vysokoškolských studiích na lékařské fakultě KU v Praze se věnoval oboru chirurgie. Ve 20. letech působil v Opavě jako primář oddělení, později byl ředitelem zemských ústavů v Olomouci. Hojně publikoval v odborném tisku a to zejména na téma tuberkulózních zánětů podbřišnice, rektální výživa v chirurgii ad. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci, na náhrobku reliéf od Julia Pelikána.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1974. S.26. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SGO 1997. S.428. Šev­číková, H.: Zářijová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, r. XIV. 2004, č.9, S.9.

Vl.jm. Ferdinand Dostál. Narodil se jako pátý syn hostinského. Slovanské gymnázium studoval v Olomouci v údobí let 1871–1878. Zde na něj působil ředitel Jan Evangelista Kosina a profesor dějepisu a kreslení Jan Havelka. Z olomouckého gymnázia byl však pro výtržnost vyloučen a zkoušku dospělosti dělal o rok později v Chrudimi. Poté odešel do Prahy na studium práv. První literární příspěvky posílal do časopisu Koleda, kde publikoval pod pseudonymem Otakar Bystřina. Na studia si v Praze přivydělával. Pracoval jako písař, korektor v tiskárně, sekretář spisovatele J.V.Friče anebo pomáhal na železnici. V letech 1882 až 1885 jezdíval za svým kamarádem Matoušem Beňou na Slovácko do Súchova. Částečným zdrojem příjmů mu byly honoráře za básně publikované časopisecky či vesnické obrázky uveřejňované v různých časopisech. Právnická studia dokončil v roce 1885 a doktorát udělal o pět let později. Po praxi u pražského Zemského soudu pracoval v letech 1886 až 87 jako koncipient u soudu v Plumlově, poté působil rok v Prostějově, dva roky ve Vyškově a pak v Brně, kde setrval do roku 1893. Od roku 1893 byl advokátem v Novém Jičíně, 1921 až 1926 v Brně a odtud přesídlil na chalupu na Ostravici v Beskydech, kterou roku 1920 zakoupil spolu s Petrem Bezručem. V roce 1927 se vrátil do Nového Jičína, kde si otevřel advokátní kancelář.Byl přední osobností Moravského kola spisovatelů, od r. 1912 byl místopředsedou a roku 1921–23 byl jeho předsedou. Debutoval prózou Na vsi v roce 1889. Pravé uplatnění svého literárního talentu našel v humoristických povídkách se svéráznými figurkami z Hané, Slovácka a Valašska. mezi nejobenější prozaické sbírky patřily knihy: Hanácké figuryk (1890), Jak se naši škádlívají (1924), Hanácká legenda (1904), Súchovská republika (1926) a výbory Humor O.Bystřiny (1927), Úsměvná Morava (1979).

Knihovník v Přerově a v Olomouci, knihov. instruktor na ministerstvu školství, redaktor časopisu Česká osvěta.

Z díla: Administrativní příručka pro lidovýchovné pracovníky. Příručka pro veřejné knihovny.

Biografie: Kdy zemřeli…? 1937–1962. P., SK ČSSR 1962.

PhDr.

Profesor na přerovské obchodní akademii, všestranný sportovec. 1941 byl zatčen gestapem za spolupráci s Fr. Skopalem a Ad. Svozilem, kteří byli činí v Obraně národa. Vězněn byl v Přerově a Brně. Zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi.

Po studiích na univerzitě v Praze vstoupil r. 1672 do jezuitského řádu. Zprvu učil na nižších jezuitských školách, pak na gymnáziu v Hradci Králové jako profesor gramatiky. Po absolvování teologie na univerzitě v Praze, byl vysvěcen na kněze. Po zkouškách na aprobaci v Telči a Vratislavi působil na teologické fakultě v Olomouci jako profesor hebrejštiny. V Praze přednášel na UK etiku. První rektorský úřad zastával v jezuitské koleji v Opavě v letech 1698–1701. Byl 39.-olomouckým rektorem jezuitské koleje a akademie v letech 1708–1711. Na podzim 1711 odešel do Prahy a do Olomouce se už nevrátil. Zemřel v Košumberku u Luže (n.m.č. Luže)

Žurnál UP, č.26, 3.11./2006, S.7; V měsíci lednu si připomínáme. In: Kdy-kde-co 2012, leden, S. 2.

Narozen v Pouchově (n.m.č. města Hradec Králové). Od r. 1948 v Olomouci, krátce u L.Šlapety, později na MěstNV, stavební úřad.1949 v o­lomouc.Stavopro­jektu, kde zač.50.let zakládá asanační skupinu /Hynek, Škamrada/ a stává se jejím vedoucím.Poté pracuje v Pozemních stavbách v Olomouci, v Chemoprojektu Přerov a v DRUPOS Olomouc.V kontextu poválečné architektury výrazná osobnost.Orientace na památkovou obnovu. Realizace: Rekonstrukce domu rozhlas.studia a kavárny Opera, Horní nám.1947, rekonstrukce obyt.domů Žerotínovo nám.4, 5, 8, 9./1950–53/, rekonstrukce muzea 1953–58, rekonstr.zámec­.arkád Velké Losiny, rekonstrukce Okr.knihovny 1969.;svateb.síň Domašov nad B.1982 ad.

Zatloukal, P. : Olomoučtí architekti 20. století. ZKVU 1984, č. 229, S. 18–19. ;Architektura ČSR, 10. 1951, S. 176–179. ;. Majerek, Bedřich: 40 let architektury v Severomoravském kraji v práci členů Svazu českých architektů. Ostrava 1985.; Čtvrtá členská výstava. Olomouc, Dům umění. 1953.;

Studovala Dívčí reformní gymnázium a posléze přešla na Slovanské gymnázium, kde maturovala v roce 1953. Pak studovala FF UP obor teorie hudební výchovy. Hru na klavír u prof. Františka Maxiána na AMU Praha. Dlouhodobě působila jako korepetitorka v Moravském divadle. Od roku 1993 každé dva měsíce měla koncerty v Geislerově sále Žerotína a od r. 1994 každý měsíc v Muzeu umění. V roce 2005 dostala Cenu města Olomouce v oblasti hudby.

V měsíci březnu si připomínáme… Kdy,kde, co v Olomouci, březen 2014. S.1–3.

Zajímal se o korespondenci Jiřího Wolkera a články publikoval v KK Prostějov a v regionálním tis­ku.

Nekrolog.ZVM, 4, 1966, č.1, S.2.;Glivický, J.: Nedožité jubileum prof.J.Cejpka­.Štafeta, 2, 1970, č.4, S.26.;

V letech 1939–1947 stud. RG v Prostějově, 1947–50 na pedag. fak. UK Praha. Od roku 1953–1973 pedagog na UK Praha, od r. 1968 doc. , 1991 prof. , od r. 1990 ved. katedry vědec. informací a knihovnictví UK Praha. V letech 1991–2001 přednášel na Slezské univerzitě v Opavě a 2001–2005 na Masarykově univerzitě v Brně.

Z díla: Jiří Mahen. 1961. ; Čs. knihovnictví. 1966. ; Právo a informace. 1988. ;

Biografie. : ČBS. Praha Academia 1992, S. 80. ;. Wikipedie.cz

Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc.

V roce 1950 maturoval na gymnáziu ve Zlíně. Poté studoval 1950–1955 FF UP v Olomouci obor historie, latina. 1955–1958 pracoval v Krajském vlastivědném muzeu ve Zlíně a 1958–1963 z politických a náboženských důvodů vyhozen z muzea, vyšetřován StB a pracoval v Hodonínské cihelně v Malenovicích. Od ledna 1963-prosinec 1992 ředitelem Okresního archivu v Přerově. Autor článků a zpráv do regionálního tisku, autor regionálních publikací. Od r.1976 úzká spolupráce s okresní knihovnou v Olomouci na regionálním kalendáři. Od 1.1.1993 vedoucí odborný archivář, od r. 1994 v archivu olomouckého arcibiskupství. V letech 1990–2006 působil na Cyrilometodějské teologické fakultě UP a v letech 2000–2003 Doc.PhDr. Vojtěch Cekota proděkanem fakulty. V roce 2003 habilitace na FFUP v oboru české dějiny. Po celý život publikoval v médiích, v odborných sbornících, zejména témata z oboru historie a archivnictví. Je autorem nebo spoluautorem několika publikací. Z rozsáhlejších prací lze uvést Dějiny města Přerova, Dějiny požární ochrany okresu Přerov, Dějiny Spytihněvi. Napsal přes 300 odborných i populárně odborných článků a studií. Vystupoval na vědeckých i odborných sympoziích seminářích a konferencích, pravidelně se zúčastňoval komeniologických sympozií v Uherském Brodě. V r. 2006 odešel do důchodu, ale stále spolupracoval s teologickou fakultou. V r. 2010 dostal medaili ministra vnitra ČR Za zásluhy o české archivnictví.

Cekota, V. : Přehled pramenů k dějinám školství na Moravě v okresních archivech. In: Sborník k dějinám moravského školství. Přerov, Vlast. ústav 1967.; /FH/Archivář-jubilant. Moravskoslezský den, 1990, 9. 11. S. 5; Sborník SOKA Přerov 1993. S. 39. ,bibliografie prací V. Cekoty, S. 85 –99. ;. Hoffmanová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, Libri 2000. S.112.; Fišmistrová, Věra: Životní jubileum doc. PhDr. Vojtěcha Cekoty. Sborník SOKA Přerov 18 (2010).S. 254–255. Parma, Tomáš: Nekrolog Vojtěcha Cekoty. Studia Theologica 19, č.14, zima 2017. S.319–322.

Hrál za SK Prostějov 1920 – 1933, 1938 – 1951, mezitím v Praze. Po zranění kolena trenér pro Moravii Olomouc 1953 – 1955. Účastník osmi MS, 1933–39, ME 1932, ZOH 1936. V Moravii Olomouc působil jako trenér až do r. 1963.

Gut, K.: Malá encyklopedie ledního hokeje.Praha, Olympia 1986.S.53., foto.;. http://www.lhkjestrabi.cz/zobraz.asp?…

přezdívka " Lolek".

V dětství jej velmi ovlivnil strýček Arnošt Hrabal, kněz a tzv. básník lesa a spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan, který mu natrvalo vštípil lásku ke knize.. V roce 1953 absolvoval gymnázium v rodišti a odešel studovat do Brna na Vysokou školu stavitelství. Po promoci v roce 1958 začal pracovat v Lesprojektu Kroměříž, ale brzy přešel do Zlína, kde působil v Agroprojektu. Láska ke kumštu i členství v brněnském Klubu přátel výtvarného umění pokračovala i na Hané, kde založil v roce 1974 olomouckou pobočku KPVU. Začátkem osmdesátých let se vrátil do Brna, kde pracoval v Ústavu hlavního architekta města, odkud přesídlil do Olomouce, kde trvale zakotvil. Od roku 1990 podnikal, zprvu v cestovním ruchu (vlastní CK OL Tour, od roku 1994 v kultuře. Založil Agenturu Rytíři ze Sovince, která patří mezi nestátní neziskové organizace Olomouckého kraje.Pořádá pravidelná kulturní setkání s umělci v zajímavých objektech měst a to jak pro dospělé, tak i pro základní školy nejen v Olomouci, ale i v Prostějově, Šumperku a dalších místech střední Moravy. Zpracovával katalogy výstav, pěstoval kaktusy, skalničky, sbíral ex libris, publikoval v klubech Orchis a Astrouhytum, psal do periodik AZET a Živa, časopisu Knižní značka a do kulturního měsíčníku Kdy-kde-co. V roce 1991 založil v Olomouci spolu s Alešem Přichystalem Hanácký dýmkařský klub, který byl oficielně s náležitými stanovami zapsán na Ministerstvu vnitra v roce 1995. Stal se jeho prezidentem a od roku 1997 je tajemníkem Asociace dýmkařských klubů ČR. Průběžně publikuje v občasníku pro přátele dýmkařského kouře Kalumet. V roce 1994 se stal členem O.S. Československá napoleonská společnost se sídlem v Brně a aktivním vojákem 8. regimentu francouzských vojáků. O deset let později vstoupil do České společnosti Sherlocka Holmese se sídlem v Praze.

Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.57. Šev­číková, H,: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2009, č.11.S.5.;

Narozen v Lipňanech (n.m.č. Tršice). Moravský biskup Církve československé v Olomouci. Absolvoval studia na Cyrilometod. gymnáziu v Klímkovicích u Opavy, kde maturoval r. 1892. Na fakultě ve Vídni a ve Štýrském Hradci studoval filozofii, teologii a sociologii. V r. 1899 byl vysvěcen na kněze ve Štýrsk. Hradci a r. 1902 promován ve Freiburgu na PhDr. R. 1909 vyslán na studijní cesty v oblasti sociologie a soc. poměrů v USA a Kanadě. Za 1. svět. války vykonával u nás i po světě vojenskou duchovní službu. V čsl. armádě se stal inspektorem osvětové a mravní výchovy pro Moravu, Slezsko a Slovensko a Podkarpatskou Rus v hodnosti plukovníka. Stal se prvním farářem Církve čsl. v Plzni-východ. R. 1932 byl zvolen do pražské Diecézní rady a jmenován vikářem pro celé západní Čechy. Poté odchazí do Zbraslavi jako vikář a farář. Dne 10.11.1946 byl zvolen třetím biskupem moravským.

Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001, S.116; Týnecké listy, č.1/07. S.24–26; ; Kaňák, B.: PhDr. Bohumír Cigánek. In: Olomoucký archivní sborník. 2007.S. 165–168.; Kaňák, B.: Husův sbor v Olomouci. Olomouc 2007.;

V roce 1920 absolvoval gymnázium v Hranicích, kde byl jeho otec Emil Cigánek prvním ředitelem v letech 1912–1933. Profesor techniky v Bratislavě, od r. 1953 akademik SAV, od r. 1962 člen korespondent. ČSAV. Autor spisů: Elektrické stroje (1949), Stavba elektrických strojů (1958), Elektrické přístroje spínací, ochrané a řídící (1956). V roce 1970 laureát státní ceny.

MČSE.I. Praha, Akademia 1984.S.687. (fotografie); Novotný, L.: Vypomínáme prof.ing. Ladislava Cigánka. Zpravodaj města Hranica lázně Teplice, 23, 1981, říjen, S.14–16.;

Absolvoval AVU 1980, prof.K.Souček­.Samost.výsta­va v Šumperku r.1983.Obor: portrét, figurální malba.

Katalog vyznání životu a míru. Praha 1985, S. 161.

Narozen v obci Stichovice (n. součást obce Mostkovice na Prostějovsku). Školu vychodil v Mostkovivích. V roce 1908 maturoval na gymnáziu v Prostějově, kněžský seminář v Kroměříži. Bohosloví studoval v Olomouci, doktorát r. 1917. Na bohoslovecké fakultě UP pedagogicky působil v letech 1921–1950. Protektor Stojanovy literární jednoty bohoslovců, historiograf Velehradu, děkan bohoslovecké fakulty, od r. 1935 prof. spec. dogmatiky. Životopisec Stojanův, autor historických knih, rozsáhlá publikační činnost, stálý spolupracovník Našince. Z díla: Arcibiskup dr. Antonín Cyril Stojan. Olomouc 1933. 1179 s.; K nábožen. otázce v prvních letech naší samostatnosti 1918–1925. Olomouc, 1926.; K národ. probuzení mor. dorostu kněžského 1778–1870. Olomouc 1934.,

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 33–34. ; Springer, J. : Co dala Haná čes. literatuře. Olomouc 1947, S. 33. ; Hanácké noviny, 17. 2. 1996, S. 10.,

Narodil se ve Vídni ve šlechtické rodině, studoval v Modeně, v Římě a Padově, kde získal doktorát teologie. Na kněze byl vysvěcen 1758 v Brixenu, 1766 se stal proboštem kroměřížské kapituly a 1776 kapitulním děkanem v Olomouci. Roku 1790 byl jmenován prvním mimořádným legátem pro císařskou volbu do Frankfurtu, 1791 jej dekoroval nový císař Leopold II. velkokřížem řádu sv. Štěpána, Papež Pius VII. ho jmenoval 17. ledna 1803 kardinálem. Kardinál Colloredo byl olomouckým arcibiskupem 34 roků.

Absolvoval FFUK Praha, člen FITES. Do r. 1949 pracoval v Čs. rozhlase, od r. 1960 v ČsT Praha. Realizace filmů světové kinematografie. (Římanka, Den kobylek, Na západní frontě klid, Skleněné peklo, seriály např. Já – Claudius ad. PhDr. Zdeněk Coufal pracoval v dabingovém centru do roku 2001.

Kdo je kdo 91/92.Praha 1991.S.110.;. Filmová ročenka. Praha 2006.

Zemřel v březnu 2005.

Majitel architektonického ateliéru, Javoříčská 2, Olomouc. 1955– 1991 pracoval ve Stavoprojektu Olomouc, ved. architektonické skupiny oboru bydlení, individuální architektonické práce, 1963–1964 postgraduální studium Brno – obor územního plánování. Real. bytové jednotky Polívkova ul, Olomouc, rekreač. středisko Čarták-Hutisko (adaptace), laboratoře a dílny UP Olomouc, spořitelna Přerov (ve stavbě). Účast v soutěžích na sídliště F1, divadlo Pardubice aj.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.35.;.

Maturoval r. 1973 na gymnáziu v Přerově, r. 1978 absolvoval FFUP v Olomouci, obor teorie kultury, kde byl organizátorem angažovaného divadla. Po vojenské ZŠ dramaturg v Ústí nad Labem, odkud přešel do redakce TKM a Vlaštovky v ČsT Praha. Debutoval knihou povídek " Čas medu, cukru a malin", r. 1980.

Slovník české literatury 1970 –1981.Praha, ČS 1985.S.51–52.; Juga, S.: Prózy o hledání pravého místa v životě.=Nová svoboda, 1981, 22.8., S.6.;.

V Olomouci od r. 1869 na praxi u soudu, od r. 1871 jako koncipient u dr. Svozila do roku 1874, poté v Praze a od roku 1877 trvale v Olomouci. Zakladatelem a prvním starostou JDOB (1872), Slovanského čtenářského spolku (1879), Matice školské (1872), jejím jednatelem 1872–75 a starostou 1883–1890. Později se vzdal veřejné činnosti. Matice školská ho jmenovala čestným členem.

Fischer, R.: Olomoucký památník..Olomouc 1938.S.35.; Osmdesátpět let olomouckých ochotníků.Olomouc 1957.; (SVKOL)

Narozen v Borové (u Náchoda). Zprvu hrál ochotnické divadlo v Náchodě, ale profesionálním hercem se stal až v r. 1945. V letech 1950–1961 působil v DOS Olomouc, 1961–66 v SD Ostrava, od r. 1967 člen ND Praha

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha DÚ 1959, S.86.;;Divadlo Oldřicha Stibora v desetiletí 1955–1965.Olomouc 1965 ;MČSE.1Praha 1986, S.759.;Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, 1988, S.60.;.

V roce 1945 absolvoval Slovanské gymnáziu v Olomouci. Šéfredaktor evangelického týdeníku Kostnické jiskry. V roce 1950 absolvoval Komenského evangelickou bohoslovec. fakultu v Praze. 1950–55 asistent, 1955–86 tajemník Komenského evangel. bohoslovec. fak. Praha. Od 1953 redaktor Kostnických listů. ;

Kdo je kdo 1994/1995.Praha, Modrý jezdec 1994.S.78.;. V sýpkách ducha. Olomouc 1992.

ThMgr. Dušan Čapek

Začínal v Tatranu Prostějov r. 1951, trenér M. Zikmunda, poté Železárny Prostějov r. 1957, 1960–61 Lipník nad Bečvou, Praha, od r. 1973 opět Prostějov. Mistr sportu 1964. Po skončení závodní činnosti/trenér.

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.77, foto;.