Osobnosti Moravy.eu

Narozen v rolnické rodině. Studoval na arcibiskupském soukromém gymnáziu v Kroměříží a poslední dvě třídy na státní reálce v Bruntále, kde maturoval v r. 1921. Poté studoval na teologické fakultě v Olomouci. V r. 1925 byl vysvěcen na kněze a r. 1931 získal ThDr. Působil jako kooperátor v Křenově a ve Šternberku. V září 1928 byl povolán na teologickou fakultu, kde působil jako suplent. Od září 1931 byl ekonomem arcibiskupského kněžského semináře. Od r. 1934 přednášel jako suplent církevní právo a pro tento obor se o rok později habilitoval. V březnu 1938 byl jmenován mimořádným univ. profesorem a stal se posledním něm. prof. na teolog. fakultě v Olomouci. V r. 1940 byl jmenován iproboštem u sv. Mořice a vrátil se tak do duchovní správy. V roce 1945 byl zatčen gestapem a 1946 byl odsunut do Německa, kde působil v duchovní správě obce Kadelshofen. V roce 1958 mu prezident SRN udělil Záslužný kříž a v r. 1970 Pavel Vi. titul " papežský prelát". Rozsáhlá publikační činnost. Věnoval se zejména historii Olomouce a dějinám umění.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.90;

Narozen v Doloplazích (u Olomouce). Zemědělský inženýr. Autor spisů z oboru zemědělství.

Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.42.;.

Prof. prům. školy optické, doc. užité optiky na technice v Brně.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.98.;.

V olomouckém divadle působil v letech 1921–1931.

ČSHS.II.Praha 1965.S.80.;.

Přední sólistka olomouckého divadla od r. 1921 do smrti.

Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.87.;Nedbal, K.: Půl století s českou operou.Praha 1959.S.143, 179, 370 – 371.;.

Absolv. Pedagogický institut v Olomouci pro 6.-9.ročník. Pedagogicky jako učitel působil v Holešově (výpomocný učitel 1933–34, def. učitel od r.1936). 1942–45 byl totálně nasazen. 1945– učitelem v Krnově, okresní osvětový inspektor ve Šternberku. 1949–53 krajský osvětový inspektor v Olomouci. 1953–60 ředitel Krajské lidové knihovny v Olomouci. 1960–63 učitel ZŠ Šternberk. 1963–65 učitel II. ZDŠ ve Šternberku. 1966–70 ředitelem ZŠ Šternberk. 1970–71 učitel ZŠ v Uničově. Od r.1971 učitelem ZDŠ při psychiatrické léčebně ve Šternberku. Od r.1974 v důchodu. Po smrti dcery se přestěhoval do Olomouce. Bydlel na Horním náměstí. Krátce před smrtí se přestěhoval do Domova důchodců do Kroměříže a zemřel v rodině syna v Hulíně.

Hlůzová, Vlasta: osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 109–111.; Ševčíková, Hana: Zrcadlo regionu : Jaroslav Michal. In: Naše knihovna. Olomouc, březen-duben 1999.S. 10–12.; Ševčíková,Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, duben. S.5.;

Zpěv studovala u F. Trousila v Olomouci a dvorního kapelníka H. Procha ve Vídni. Divadelní dráhu začínala u němec. divadel v Olomouci 1855–1857 a v Brně o rok později. od r. 1858 do dubna 1862 členka německé opery Stavovského divadla. Manželka houslisty a ředitele konzervatoře Praha A. B. Sestra zpěvačky Amálie Mikové. ;

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.313.;.

V roce 1957 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci, od 1959 – 1963 prac. Laboratoře optiky ČSAV. Spolupráce s Katedrou optiky Př.fakulty UP v Olomouci. Působí v Ústavu radiotechniky a elektroniky AV ČR. Člen výboru České a Slovenské společnosti pro fotoniku.

ČBS.Praha 1992.S.460.;. Malíšek, V.: Doc.RNDr. Miroslav Miler, DrSc. jubilující. In: Jemná mechanika a optika (JMO), 50, 2005, č. 10. S. 305.

Nejprve studovala na průmyslové škole. Přitom se u Bohuslava Jeremiáše učila zpívat a jako žákyně hudební školy vystoupila na několika koncertech. Později studovala zpěv v Praze a ve Vídni. Za 1. světové války musela pomáhat početné rodině a pracovala jako prodavačka, písařka a vychovatelka. V posledních letech 1.svět. války žila v Olomouci a tam zpívala na dobročinných koncertech a ve chrámovém sboru pod vedením varhaníka Antonína Petzolda. Divadelní dráhu začala po převratu v Českých Budějovicích, v letech 1922–23 působila v divadle v Olomouci. Významnějšího úspěchu dosáhla až v Bratislavě, kam přišla v roce 1923 k Oskaru Nedbalovi. Velmi úspěšný byl zájezd bratislavského divadla v lednu 1924 do Španělska, kde vystoupila v Madridu a Barceloně pod taktovkou Oskara Nedbala v operách Prodaná nevěsta a Rusalka. V letech 1924–29 byla zpět v Olomouci, ale pohostinskými vystoupeními se do Bratislavy vracela. Z olomouckých rolí to byly Milada v Daliborovi, Senta ve Wagnerově Bludném Holanďanovi (1924), Santuza v Mascagniho Sedláku a kavalírovi (1925), Maršálka ve Straussově Růžovém kavalírovi (1926) a s Olomoucí se rozloučila titulní rolí Turandot ve stejnojmenné opeře od Pucciniho (1929). V letech 1929–31 působila u Zemského divadla v Brně. Opětovně hostovala na ND v Praze (Louisa, Milada, Santuzza v Sedláku kavalíru aj.). Na vrcholu své operní činnosti však musela zanechat divadelní dráhy ze zdravotních důvodů. Se svým manželem Vladimírem Štrosem se seznámila v Plzni, kde režíroval Janáčkovu Její pastorkyni a Minářová vystupovala v roli Jenúfy. Jejich dcera Marie Štrosová-Steinerová pokračovala ve stopách matky a stala se rovněž významnou operní zpěvačkou.

Československý hudební slovník.2.Praha 1965, S.101.; Ročenka Klubu českého divadla v Olomouci.Olomouc 1929.; Postavy brněnského jeviště. Brno II.1989. S.101–105.;

Narozen na Prostějovsku. JUDr. František Mlčoch byl pracovníkem Ministerstva školství a národní osvěty pro slovanské styky. Autor publikace" Dorost naše budoucnost".

OSND.Dodatky, Lužicko-srbský věstník. 1938. S.10,14.; Čs. jihoslovanská revue. 1938. S.13–14.;

Narozen v obci Maleny (n. m.č. obce Stražisko) Ředitel měšťanské školy v Konici. Zapojen do ilegální odbojové organizace Národní výbor v tehdejším okrese Litovel, který byl součástí župy Olomouc. Po rozbití organizace olomouckým gestapem byl zatčen 17.1.1945 a odsouzen lidovým soudem k trestu smrti ve Vratislavi, kde byl popraven. Čestný hrob na Ústředním hřbitově v Brně, Vídeňská 96, skup.56a, hrob č.118.

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.47.; webové stránky.encyklo­pedie.brna.cz

Narozen v rodině středoskolského profesora Oldřicha M. (1908–1979), který v té době působil na Podkarpatské Rusi. Školní docházku zahájil studiem gymnázia v Olomouci 1951–1954. V roce 1954 maturoval na SGO.. Poté 1954–1960 absolvoval Lékařskou fakultu UP . V r. 1962 se oženil s MUDr. Helenou, roz. Vitoulovou. Po promoci na LFUP dostal umístěnku do Rýmařova, pak do Bruntálu. Specializoval se na otorinolaryngologii (ORL). Po svatbě odešel do Litomyšle, kde působil 1962–1966. V roce 1966 odešli do Ostravy. V roce 1989 byl jmenován přednostou ORL kliniky Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě a tuto funkci vykonával do r. 2006. Habilitoval se v r. 1993 na LF v Olomouci.

BSSSM, supplement 1 Ostrava 2011. S.65–67.

Doc. MUDr. Jiří Mrázek, CSc.

Otec dirigenta a flétnisty Milana M. Absolvoval univerzitu, filozofii a konzervatoř, housle zpěv ve Lvově 1911–1912. Soukromě se učil malovat a činný i literárně. 1921 opustil Polsko a vrátil se do ČSR. 1922–24 v SND Bratislava. 1925 hostoval se souborem olomoucké opery ve Vídni, kde přijal angažmá v Stadtoper. od 1. 5. 1925 do 31. 12. 1951 v ND Praha. Poté se věnoval pedagické práci, učil 1950–54 na JAMU a pohostinně režíroval v SD Brno.

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.320–321.;.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.s.81.;

Bankovním úředníkem v Přerově. Ve volném čase aktivně působil ve vlastivědném kroužku, sbíral mince, publikoval v odborném tisku, organizoval numismatické výstavy.

Fišmistrová,Věra: Kalendárium. In: Přerovské listy. leden 2010. S.8.;

Narozen v Dolní Lhotě (u Opavy). Studoval české gymnázium v Opavě a bohosloví v Olomouci. Působil pak ve Vizovicích a v okolí. Od r. 1923 středoškolským pedagogem v Opavě. Sbíral lidové písně, připravoval národopisné výstavy. vybudoval Zemědělské muzeum v Opavě. Hudebnímu folklóru věnoval studie a samostatné publikace. Pozůstalost uložena v Etnografickém ústavu v Brně.

ČSHS, 2.díl.Praha 1965 S.139.;.

Narodila se v Olomouci jako Veselá a s olomouckým regionem je spjat celý její život. V roce 1969 maturovala na SGO a roku 1973 absolvovala na Univerzitě Palackého v Olomouci učitelský obor. Své působení v pedagogické praxi započala na málotřídní škole, působila také na základní škole s rozšířenou jazykovou výchovou a poté se vrátila na mateřskou univerzitu. Její vědecký růst se realizoval nejen na olomoucké univerzitě, ale i na univerzitách v Praze, Brně a Prešově. Podílela se na výchově talentovaných studentů a doktorandů, působila ve vědeckých radách a vědeckých organizacích národních i mezinárodních, získala řadu grantů na výzkumné projekty, včetně evropských. Je autorkou monografií, mnoha odborných i popularizačních článků a studií, studijních textů a vědeckých prací, které publikovala nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině, polštině a slovinštině. Dlouhodobě a velmi iniciativně se věnovala primárnímu vzdělávání učitelů. Výrazně se angažovala v oblasti mezinárodní spolupráce a mobility studentů. Své pedagogické názory prezentovala na desítkách vědeckých konferencí v České republice i v řadě zemí Evropy. Je autorkou více jak 160 prací. Titulový vývoj. 1973 – Mgr; 1980 PhDr.; 1989 CSc.;1993 Doc.; 2005 Prof.; V roce 2006 obdržela Pamětní medaili děkana Pedagogické fakulty. Do důchodu odcházela z postu vedoucí Katedry primární pedagogiky PedUP. Z díla: Didaktika I. UP 1999, spoluautorka; Didaktika II. UP 2001, dotisk; Didaktika III. UP 2003; Didaktika IV. UP 1999; Jak se děti učí hrou. Grada Praha 2004; Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Grada 2005; Pedagogická praxe – praktická příučka pro začínající studenty prezenčního studia oboru učitelského pro 1.stup.ZŠ UP 2000; Tradice a perspektivy výchovy a vzdělávání, česko-slovenské pedagogické studie. Nakladatelství Olomouc 2005; Německo-český a česko-německý pedagogicko psychologický slovník. Olomouc 2011 /spoluautor).

Osobní sdělení – hš Nakladatelství Grada – web. parte

Prof. PhDr. Alena Nelešovská, CSc.

Rod. jménem Králová. Od 14 let pracovala jako pomocná knihovnice na oddělení doplňování a zpracování KF v Ostravě až do r. 1959, pak v katalogizaci na Vysoké škole báňské v Ostravě. Dálkově vystudovala střední a vysokou školu. V r. 1965 absolvovala Fakultu osvěty a novinářství UK Praha a obor knihovnictví, kde zpracovala diplomovou práci : Problém řízeného doplňování a zpracování KF v Ostravě. Poté pracovala v Krajské knihovně Ostrava v letech 1960–1972. V letech 1973–1975 působila v SVK Olomouc. V období 1975–1990 působila na Severomoravském KNV v Ostravě. 1991–1999 působila v SVK Ostrava, nyní Moravskoslezská knihovna Ostrava a od r. 2000–2001 v Univerzitní knihovně Ostrava. Souběžně v letech 1975–1990 byla inspektorkou pro knihovny Severomoravského kraje na KNV Ostrava. Práce v knihovnách a pro knihovny, byla a je náplní života Mgr. Ilonky Nemeškalové. Od roku 2005 kdy je v důchodu pracuje dosud dobrovolně (2023) v knihovně Domova pro seniory Kamenec v Ostravě. Externě vyučovala na Střední knihovnické škole v Brně a též v Ostravě, když tam bylo vytvořeno dálkové studium. Rozsáhlá publikační činnost odborné periodickém tisku: Z knihovnické praxe, Čtenář, Knihovník aj. Autor příruček pro práci v knihovnách. V roce 1968 byla zakládající členkou Svazu knihovnických a informačních pracovníků (SKIP) a hlavní aktérkou pro obnovenou činnost SKIP v roce 1990. Je členkou výboru regionální organizace SKIP. Ocenění: Čestné uznání Ministerstva kultury ČSR o zásluhy a rozvoj soutěže BVLK (1980)
Vzorný pracovník kultury (1985)
Cena českých knihovníků (2010) Zájmy: turistika, sport a kultura

Osobní sdělení hš září 2022; Báze SCK – Slovník českých knihovníků

Mgr. Ilona Nemeškalová /v křestním listě jméno Ilonka/

Studoval v Olomouci a ve Vídni. Od r. 1823 přednášel zemědělství na Stavovské akademii v Olomouci. Publikoval v odborném tisku.

Morav, Karel: K počátkům zemědělského školství na Olomoucku.ZVŮO, 1969, č.144, S.16–20.;.

V letech 1895–1903 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté UK Praha, obor čeština, němčina. V období let 1904–1905 studoval FF ve Vídni a studia ukončil r. 1907 v Praze. V roce 1908 nastoupil jako středoškolský profesor na Zemskou vyšší reálku do Jevíčka, kde působil 11 let. V roce 1919 učil na RG v Přerově a od 1920–1938 na Zemské vyšší hospodářské škole v Olomouci a to: čeština, němčina, dějepis, zeměpis. Po příchodu do Olomouce se intenzivněji zajímal o historii a v roce 1924 byl ustanoven archivářem města Olomouce. V letech 1925–1926 týdně navštěvoval vždy v pátek a sobotu Archivní školu v Praze. Jeho mimoškolní činnost se soustředila na přednášky, literární práce spojené se zájmem o dějiny města a olomouckého venkova. Publikoval v časopisech: Selské listy, Pozor, ČVSMO, Stráž Moravy aj. Knižně: Paměti obce Vacanovic, Dějiny města Olomouce, Dějiny olomoucké univerzity ad. V archivu pracoval do r. 1940 a v 1945–1947. Poté se věnoval badatelské práci. V roce 1968 mu UP udělila čestný doktorát filosofie.

Spáčil, V. : Vzpomínka na prof. Václava Nešpora. Středisko. Sborník VSMO, 1984, r. 67, č. 8, S. 68–75. (fotoportrét). Polívková, Květa: In Memoriam prof. Dr. Václava Nešpora. Středisko. Sborník VSMO, r. 67, č. 8, S. 76–78. Fotoportréty od PhDr. M. Koudely ze SOKA Olomouc (20.7.2018)

PhDr. h.c.

Rozená Chytilová. Vyrůstala v učitelské rodině. Za války studovala Koménium v Olomouci, ale nacisté ho v únoru 1942 uzavřeli a tak složila maturitu v Kroměříži. V roce 1946 už jako učitelka se provdala za Jiřího Nohavičku. Manželův otec byl legionářem z 1. světové války a v roce 1945 získala rodina statek v Brníčku, který byl po odchodu ruské armády velmi zdevastovaný. Na statku hospodařili i novomanželé. V roce 1951 v rámci Akce K (kulak) Jiřího Nohavičku zatkli a odsoudili k nepodmíněnému půlročnímu trestu. Jarmilu vyhodili za školy a celá rodina se musela vystěhovat mimo okres. Mladí se odstěhovali k rodičům nevěsty do Loučan. Jarmila vyučovala po několik let načerno v Drahanovicích a posléze byla oficiálně zaměstnána v Náměšti na Hané. Manžel Jiří musel jako zemědělec odejít do soustružnické dílny TOS Olomouc, a tovární prostředí mu zničilo plíce tak, že poslední roky života byl upoután k dýchacímu přístroji. Paní učitelka učila do 70 let. Založila a vedla ochotnický spolek, psala kroniku obce, zasloužila se za záchranu Terezského údolí i o potrestání komunisty, který její rodině při kolektivizaci ublížil. V roce 2009–2010 se konal soud s bývalým předsedou MNV Brníčko Ladislavem Nakládalem, který byl odsouzen k podmínečnému trstu 18 měsíců. V době natáčení Paměti národa v r. 2017 bydlela v Náměšti na Hané.

Paměť národa. 2017 – 2021.Parte z května 2022.

Narozen na Vyškovsku. Sběratel zvyků z Moravičan, založil vlastivědný kroužek. Sběratel lid. a kramářských písní. Publikoval do SM, Vesnických novin. Autor 2 svazků Dějiny Moravičan. Uměl připravovat zlatou medovinu. Pomáhal amatérským archeologům a uchovával menší nálezy na faře v letech 1942–1993.

Lang, A. : Jubileum. SM, 1969, sv. 18, S. 72–73. ;Úmrtní parte. Kaplová, A. : Archeologické výzkumy Vladimíra Kapla. Brno MU 2011.

'

Narozen na Mostecku. Studoval Fakultu báňského inženýrství VŠB, které dokočil až o deset let později. 1952 byl jmenován hlavním geologem Ministerstva hutí a spojů. 1956–1958 učil na Střední průmyslové škole geologické v Praze. Poté působil na úseku lomů VŽ ve Štramberku 1958–1966. Od roku 1966 až do důchodu byl zaměstnán v Geologickém průzkumu v Rýmařově. Hojně publikoval a také ve Zprávách olomouckého muzea a archivním sborníku.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.96; Šefčík, E.: Zemřel inženýr J.Novák. In: Severní Morava,58, 1989. S. 75.;

Absolvovala LFUP Olomouc 1960, 11 let lékařka na gynekologicko-porod. odd. a lékařka ARO nemocnice Kroměříž, od r. 1987 lékařka ústavu sociál. služeb. Členka Klubu křesťanských žen, poslankyně SL FS ( HSD- SMS). Publikuje v časopisech zdravotnické a sociální tém.

Kdo je kdo.II.1991–92.Praha 1991, S.669.;.

Narozen v Kozojídkách poblíž Nového Bydžova (n. Vinary). Maturoval na gymnáziu v Novém Bydžově. V roce 1914 absolvoval studium češtiny, němčiny a tělesné výchovy na UK v Praze. Podílel se na formování českých legií. Jako poručík se vyznamenal v bojích v okolí Vladivostoku. Pedagogicky působil na nymburské reálce (1921), na gymnáziu v Trutnově (1922–1925) a od roku 1925 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. 1.9.1938 působil jako ředitel gymnázia v Telči. Zapojil se do odboje. 3.9.1940 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v Jihlavě, Vratislavi, poté koncentrační tábor Oranienburg a Bergen-Belsen. Při evakuaci tábora umírá.

Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc: Slovanské gymnázium v Olomouci, 1997.S.311–312.foto.;

Z data úmrtí je známo jen: konec března 1945