Osobnosti Moravy.eu

Maturoval na gymnáziu v Kroměříži a poté studoval FFUP v Olomouci. Od 1.9.1956 pracoval ve St.arch.Janovice u Rýmařova, v Olomouci a od r.1971 se stal jeho vedoucím.Jednatel histor.sekce VSMO.Region.dě­jiny=střed.Mo­rava, Olomoucko, Kroměřížsko.

Z díla: Přehled pramenů k dějinám školství na Moravě ve státních archivech. In: Sborník k dějinám morav. školství.

Biografie: -mit-: Padesátiny PhDr. Miloše Kouřila. =ZVSMO 1982, č. 17–18, S. 35–36. Ševčíková, H.: Středomoravská výročí na měsíc červen. Týnecké listy. červen 2022.

Doc. PhDr. Miloš Kouřil

Studoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, po maturitě odešel na univerzitu do Vídně. Jako zkušební kandidát byl přidělen státnímu českému gymnáziu v Brně, pak v Kroměříži a v letech 1892 – 1899 ve Valašském Meziříčí. Pak přesídlil do Olomouce. Profesor českého gymnázia v Olomouci od 15. 2. 1899 do r. 1917. Dr. Kovář učil latinu, řečtinu, němčinu, francouzštinu, češtinu a filozofii. byl velmi jazykově nadán. Psal do výročních zpráv škol ve Valašském Meziříčí a v Olomouci.

Fischer, Richard: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 155–156.;

V mládí se přestěhoval s rodiči do Přerova, kde trvale zakotvil. Po maturitě na gymnáziu se na přání otce vyučil drogistou (1927–1932). Brzy přešel na učitelský ústav do Olomouce, ale učil jen do roku 1941 a to v Žeravicích u Přerova (n. součást města). Externím posluchačem AVU byl v letech 1938–1939 a dokončil ji až v roce 1947 u prof. O. Nejedlého. Z existenčních důvodů se nemohl věnovat malířství, ale začal pracovat v cukrovaru a později na OHES. Až téměř v 50 letech se stal profesionálním umělcem na tzv. volné noze. Byl krajinářem. Maloval krajinu Hané a jižní Moravy. Maloval olejem a mastným pastelem. Byl také uznávaným ornitologem a biologem. Psal básně. Vydal několik sbírek ve kterých oslavil krásu moravské krajiny, především Hané. Bibliofilie Devět básní o krajině (1999). Z pozůstalosti V. Kozáka vydalo Muzeum Komenského v Přerově publikaci Věštec dobrých časů. (2001).

Kobza, F.: Katalog výtvarných umělců olomouc. oblasti. Olomouc 1989. ;Lakosil, Jaromír: Přerovský malíř oslaví v lednu své 80. narozeniny. In: Ostravský kulturní měsíčník, 1981, č. 1, S. 29. ;ZKVMO, 1983, č. 223, S. 4. ;Toman, P. : NSČSVU. I. Praha 1947, S. 548. ;.Sitko, J.: 80 let akademického malíře Vlastimila Kozáka.In: Zprávy MOS 1991. Okresní vlastivědné muzeum J.A. Komenského Přerov. S.190.; Dolívka, J.: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 75.; Kolář, B.: Haná v poezii. Olomouc, LKO 2008. S. 190–193, 483.;

Od r. 1883 profesor náboženství v Prostějově. Sbíral národní písně a vydal Kytici z národních písní moravských r. 1874. , příspěvky k dějinám Prostějova.

Masarykův slovník naučný.IV.Praha 1929.S.142.;.

Ved. prodejny Antikvariát v Olomouci do r. 1975

Kart.VSMO.

Učitel klavíru v Olomouci od roku 1961. Autor skladeb k dělnickým olympiádám.

Narozen v Brně-Obřanech. Po maturitě na gymnáziu v Brně studoval v letech 1903–1908 Karlovu Univerzitu v Praze, obor: němčina, francouzština, filozofie a psychologie. Studijně pobýval v Mnichově a Paříži. Od r. 1908 působil kromě prvních válečných let jako středoškolský peofesor v Kroměříži, v letech 1921–1924 učil francouzštinu a němčinu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1933 se habilitoval v Brně na Masarykově univerzitě. Koncem života přednášel na MU v Brně.

ČBS. Praha 1992. S.359 – 360.;V sýpkách ducha. Olomouc 1992.;. Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, MU 1998. S.302–303.;

Publikoval i do jiných listů, jednatel Sdružení českých novinářů pro Moravu a Slezsko.

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc, 1938, S.162..

Studoval gymnázium v Brně r. 1904, ve Vyškově od r. 1905–1912. Púsobil jako dirigent i v Olomouci. V Praze archivář a prof. dějin hudby na konzervatoři od r. 1919. Autor skript Dějiny hudby do 18. stol. P. , 1925. a hud. publikací. Pohřben ve Vyškově.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.758.; Komárek, J.: Naši rodáci a krajané.Rousínov 1934.;.

Narozen v rodině dělníka Braneckých železáren. Obecnou školu navštěvoval v rodišti, měšťanskou v Hradci nad Moravou. Za nacistické okupace pracoval jako slévač v Braneckých železárnách, po válce byl zaměstnán v podniku Ostroj. Od dětství se zajímal o letadla a stavbu leteckých modelů. Letecký výcvik prodělal v Dolním Benešově. Jako instruktor létání byl přeložen na letiště v Ostravě- Hrabůvce. Na letounu Z 226 dosáhl mistrovské pilotáže a jako letec-akrobat vystupoval na letecckých dnech v Československu i zahraničí. V roce 1957 zvítězil v mezinárodním soutěži v anglickém Coventry a za své výkony dostat titul Mistr sportu. Dne 17.8.1958 na leteckém dni ve Frýdlantě nad Ostravicí havaroval a byl převezen do nemocnice ve Frýdku, pak do Olomouce, kde posléze zemřel. Pohřben v Opavě – Kateřinkách. V roce 1968 na letišti v Zábřehu (okr.Opava) byl pořádán Memoriál Viléma Krysta.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.59.

Psal básně, které publikoval v časopisech.

Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., .

Benešov u Blanska, nyní název Benešov

V r. 1897 absolvoval SG v Olomouci, pak stud. bohosloví v Olomouci, ale r. 1898 odešel pro neshody na FFUK do Prahy. Byl pak prof. na reálce v Mor. Ostravě, pozd. na G. /učitelem i V. Martínka/. Od r. 1906–36 tajemníkem Národní jednoty pro vých. Moravu v Olomouci. Přispíval do novin: Čas, Pozor, Našinec, Nový život, Studentské listy aj. též pod pseud. H. Lašek. Pseud. R. Boris, Řehoř Boris. Redigoval Stráž Moravy. V letech 1927–31 byl členem městs. zastupitelstva. Navrhl plán na vytvoření Velké Olomouce, založil s prof. A. Šprincem městskou knihovnu. Napsal řadu spisů.

Ficek, V.: Biografický slovník.Seš.4­.Opava, 1981,S.76–78.; Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.168–169.; Kubis,Adolf.Ve službách národa.Život a dílo.Olomouc 1927. Adolf Kubis.Sborník k jeho šedesátce.Olomouc 1936.; Kubis, A.:Vykupitelé­.Olomouc 1947. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů.Praha, SPN 1973, S.851.; Kubis, A.-Kulturní měsíčník.Ostrava, 1983, č.7–8.; Fotografie v knize: Ve službách národa.;.

'

V letech 1945–1950 studoval FF MU v Brně, obor dějiny umění, klasická archeologie. 1950 PhDr. V Olomouci působil v letech 1964–1969 na Katedře výtvarné výchovy FFUP pro dějiny a teorii umění. Zaměřuje se především na historii evropské a české architektury a otázky vztahu sochařství a malířství k architektuře. Docent katedry výtvarné výchovy.

Český biograf. slovník 20.století, 2.díl, Praha 1999.

Úspěšný badatel Ústavu pro výzkum výživy lidu. Prof.MUDr. E. Kuhn, DrSc. profesorem vnitřního lékařství UK. Autor publikací o vředové chorobě z klinické fyziologie.

PNP-LA

Prof. MUDr. Eduard Kuhn, DrSc.

V roce 1935 absolvoval konzervatoř v Brně, od r. 1938 působil jako herec v Pardubicích, poté v MD Olomouc jako šéf činohry do r. 1952, poté v SD Brno jako režisér operety.

Přehled čs.divadel.Praha 1958.S.161.;.

Sekundární lékař na porodnici v Brně, v letech 1870–1874 lékařem ve Vyškově. V roce 1870 zakladatel a první starosta Sokola Vyškov. Po roce 1875 obvodním lékařem v Kroměříži.

Vyškovské noviny.1913, č.8. Dějiny Sokola Brno I. Brno 1949. Sto let Sokola Vyškov. Vyškov 1970.

Studoval RG v Kyjově, restaurátor v hradišťské dílně fy A. Uhlíře, abs. AVU Praha, 1948–51 FFUP Olomouc, obor výtv. výchova, 1959–1965 studium dějin umění na univerzitě v Brně. Od r. 1951 v KVM Olomouc-galerie, do odchodu do důchodu v r. 1983. Ředitel Oblastní galerie v Olomouci. Autor výtvar. katalogů , publikací a článků v tisku.
Člen Mezinárodní rady muzeí ICOM při UNESCO v Paříži. (Mj. Sochař Julius Pelikán, Ruská a sovětská grafika 19. a 20. století ze státních uměleckých sbírek Grafického kabinetu v Drážďanech – s L.Machytkou, Adolf Kašpar – s M. Filipovou autor řady výstavních katalogů.

Zatloukal, P.: Nezapomenutelná osobnost.=Hanácké noviny, 1990, 19.4., S.4.; Kmoníčková, Eva: V roce 1989 zemřeli.Brno, SVK 1990, S.26.;.

PaedDr. Jaromír Lakosil

Opravilová, E. : Současná hračka. Praha 1979. ;

V roce 1975 absolvoval VŠZ Brno, agronomickou fakultu. 1975–1990 Výzkumný šlechtitelský ústav zelinářský Smržice, od 1990 SEMO. Časté studijní zahraniční pobyty-Západní Evropa, USA. Po roce 1989 místopředseda obl. sdružení ODS. Zástupce starosty města Prostějov, člen rady okresního shromáždění.

Kdo je kdo v České republice 1994–1995.Praha 1994.S.322.;

Působil jako varhaník na Bouzově, v kostele sv. Godharda. Učitel řady žáků, svého syna i Jaroslava Šandy (MF Olomouc). Uměl hrát jako samouk na violoncello, klarinet, klavír, varhany, harmoniku, saxofon, heligon.

Faltýnek, Karel: Poznámkový rukopis…

Středoškolský profesor Pedagogické školy v Přerově. Dirigent smíšeného pěveckého sboru VOKÁL. Působí v Litovli a na Bouzově. Koncert sborů mužského, ženského a smíšeného v kostele na Bouzově za doprovodu varhan a zobcových fléten se konal o svátcích vánočních v prosinci 1997.

Slovník českých sbormistrů, Praha 1982, I. A-L; Fischer Jaromír : Jan Leibner má stále práce dost. In.: Hanácké noviny, 10.1.1998. S.6.;

Na UP působil od r. 1953, přednosta farmakologického ústavu UP, 1962–1965 děkan LFUP, 1980 jmen. řád. profesorem, V r. 1990 plně rehabilitován a stal se ved. katedry farmakologie LF, 1991 odchod do důchodu, nyní pracuje s část. úvazkem v ústavu. /1993/. Moderátor a odborník v televizních filmech o lécích a lidské bolesti. Pro studio ČT v Ostravě napsal dva televizní seriály: Člověk a lék (1982) a Bolest (1988), ve kterých jako hlavní protagonista vystupoval.36 let působí na LFUP. Proděkan, děkan LFUP, prorektor UP. Člen České a Čs. farmakologické společnosti a dopis. členem franc. farmakolog. instituce. /Lék na paradentózu/. Autor 16 skript, spoluautor 3 celost. učebnic, 84 exper. vědec. prací ad. Na odpočinku se plně věnoval literární práci.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.319.;; Profesor J.Lenfeld jubilantem.LD, 22.4.1983, S.3.; Portrét, foto.Žurnál UP , červen 1992, č.40, S.7.; Výročí. Kdy-kde-co v Olomouci, duben 2014. S.2.

prof. MUDr. Jiří Lenfeld, CSc.

Přednosta dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci od r. 1963, autor lékařských publikací o pediatrii. Člen VSMO 1963 – 1975.

Kapitoly z dějin olomouc.univer­zity.Ostrava 1973.S.319.; N: Časopis českých lékařů, 1975, č.22, S.696.; Praktický lékař, 1975, č.18, S.694 – 695.;.

'

Syn bývalého vojenského kapelníka. V r. 1919–1924 studoval Učitelský ústav v rodišti a poté dramatické oddělebí brněnské konzervatoře, zde zejména operní režii v letech 1921–1925. Poté nastoupil hereckou dráhu v brněnské činohře, kde do r. 1930 a pak hercem a režisérem v Bratislavě 1930–1932, režisér činohry a opery v Plzni 1932–1933. Krátce působil v Divadle Vlasty Buriana a ve Švandově divadle na Smíchově v Praze, v letech 1934–1935 v Kladně jako šéf činohry a poté v Pardubicích. V Olomouci působil 1937–1943. Začátkem prosince 1938 připravil režijně světovou premiéru dosud nehrané prvotiny Ant. Dvořáka „Alfréd“, která se konala za přítomnosti skladatelova syna Antonína a dcery Magdy.V lednu 1940 nastudoval v olomouckém divadle s dirigentem Jaromírem Židem Kovařovicovu operu „Na starém bělidle“, která se vysílala přímým přenosem v čs. rozhlase. V létě se podílel na osvětové činnosti a přednášel v kursech pro divadelníky v Brně a ve Frenštátě. Vletech 1943–1944 působil u Lidového divadla v Brně., 1945–1947 působil jako režisér opery, činohry a umělecký tajemník v Brně. V roce 1945 hrál ve filmu Tři knoflíky. 1947–1949 ředitel divadla v Opavě, poté 1949–1968 opět v Brně. Velkého úspěchu dosáhl v r. 1958 v Moskvě a r. 1959 v Leningradu. V r. 1961 a 1964 se účastnil Smetanovy Litomyšle. Poté opět v Opavě ředitelem divadla do r. 1970 a poté opět 1970–1974 v Brně. Záslužná byla i jeho pedagogická činnost na konzervatoři a JAMU.

ČBS.Praha 1992.S.410.;. ČSHS. I. Praha 1963. S.835.; Zpravodaj KPOB 2009, říjen; Zpravodaj Klubu přátel opery a baletu ND Brno. 2007, červen.;

Předčasnou válečnou maturitu na G v Zábřehu složil r. 1915, nastoupil vojenskou službu a rr. 1916 přeběhl k Rusům, v srpnu 1917 vstoupil do čs. legií. V listopadu 1917 se dostal do Francie a tam v řadách 21. dělostřeleckého pluku bojoval v Alsasku , Champagni a Argonnách. Za odvahu byl vyznamenán válečným křížem. Domů se vrátil počátkem r. 1919. Zůstal v armádě jako voják z povolání. 1919–1920 na Vojenské akademii v Hranicích, 1920–1933 na Slovensku, 1933–1939 pracoval na MNO. Po okupaci 1939 se zapojil do odbojového hnutí Obrana národa a z jeho pověření odešel v červnu 1939 do zahraničí. Dostal se na Západ a v r. 1942 byl čs. pozorovatelem u brit. jednotek v severní Africe. 1944 byl povýšen na pluk. generála štábu a jmenován čs. přidělencem v USA a Kanadě. 29. 3. 1949 byl zatčen STB a obviněn z velezrady. Brutálnímu mučení ve vězení podlehl. Teprve v r. 1990 byl rehabilitován. 

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Seš.2.Opava, Optys 1994.S.76;.