Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | sochař akademický | |||||
Anotace: |
Roku 1939 abs. AVU v Praze u prof. Španiela. I.cena za sochu sv.Jiřího pro Kardějov. Restauroval některé sochy v kostele P.Marie Sněžné v Olomouci a v Klášterním Hradisku. Získal Maudrovu cenu od ČAVU v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.I.Praha 1947, S.343.; Toman, P.: Dodatky.Praha 1955, S.69.;. http://www.kojetin.cz/…u_hlobil.php |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Krnov, Olomouc | |||||
Obory působení: | tělesná výchova, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1954 abs. Pedaggickou fakultu MU Brno. Poté působil jako učitel na základních a střední škole v Krnově do r. 1961. V letech 1961–1964 na Pedagogickém institutu Olomouc, 1964–66 expertiza v Tunisku. Od r. 1966 dosud na UP. Od r. 1991 na fakultě tělesné kultury UP. 1990 prof., děkan PedF UP, od roku 1991–97 prof., děkan fakulty tělesné kultury UP v Olomouci a od roku 1998 prof., vedoucí Centra humanitn. studií Fak. těles. kultury UP. Člen redakční a vědecké rady. Člen předsednictva Čes. Olymp. akademie, člen komise Českého olymp. výboru. Člen ICSSPE. Bohatá publikační činnost. Prof.PhDr. Bohuslav Hodaň, CSc. působí na MU v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, 1991, září, č.5, S.2.; Kdo je kdo v ČR-osobnosti české současnosti, Praha 2002., Kdo je kdo 1994–1995.Praha 1994.S.174–175.; |
|
||||||
Místo narození: | Heřmanovice | |||||
Místo úmrtí: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Krefeld (Německo), Krnov, Manchester (Anglie), Opava, Saská Kamenice (Německo) | |||||
Obory působení: | majitel slévárny, pedagog, politik komunální, průmyslník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium a obchodní akademii. Poté nastoupil jako hospodář – manažér u fy Regenhart a Raymann v Jeseníku. Pak studoval na Vyšší tkalcovské škole v Saské Kamenici. Krátce působil v Manchesteru. Poté povolán jako učitel na královskou tkalcovskou školu do Krefeldu, kde působil jako zástupce ředitele a poté učitelem mechanické technologie. Pak se navrátil do Krnova, kde r. 1885 založil továrnu na výrobu tkalcovských stavů. Rovněž veřejně činný jako komunální politik. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, č.1(13). Ostrava 2000. S. 40. |
|||||
Poznámka: |
Narozen asi v březnu 1854 |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog, skladatel | |||||
Anotace: |
Gymnázium a teolog. fakultu absolvoval v Olomouci, vysvěcen byl r. 1869. Ustanoven studijním prefektem arcibiskupského semináře v Kroměříži, od 1874 jeho prof. matematiky a fyziky. Od 1890 farář ve Slavoníně. Skládal církev. hudbu, , vydal na 150 lid. písní moravských. Zemřel ve Slavoníně, městské části Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.453–4.; |
|||||
Poznámka: |
Narozen ve Staré Bělé u Ostravy. Stará Bělá u Ostravy je nyní součástí města Ostrava. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kladno, Písek, Plzeň, Praha, Teplice, Ústí nad Labem | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Od r. 1941 v angažmá divadla Větrník, Intimní divadlo Praha, Ústí nad Labem, Teplice, Písek (uměl. ředitel), Kladno, od r. 1953 Divadlo Jiřího Wolkra Praha. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha 1959, S. 120. ; |
|
||||||
Místo narození: | Bařice - Velké Těšany | |||||
Místa pobytu: | Bílá Lhota, Chudobín, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Náměšť na Hané, Olomouc, Prostějov, Šternberk, Velká Bystřice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | botanik, odborný publicista, vlastivědný pracovník, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Otec byl zednický polír a matka v domácnosti. V r. 1930 se rodiče přestěhovali do Vážan u Kroměříže (n.m.č.města), kde se v r. *1931 narodila sestra. V září 1935 zemřel otec po smrtelném úrazu na stavbě ve Zlíně. Tomáš navštěvoval obecnou školu ve Vážanech, od r. 1941 měšťanskou školu a reálné gymnázium v Kroměříži, kde maturoval v r. 1949. Poté studoval pedagogickou fakultu UP v Olomouci, původně učitelství pro 1.stupeň základních škol, v následujícím roce přestoupil na tříletý studijní obor učitelství pro 6. až 9. ročník. Od listopadu 1952 – říjen 1954 absolvoval vojenskou základní službu v Prostějově a v Košicích na Slovensku. V období 1954–1955 učil na Obchodní akademii v Olomouci, a v letech 1955–1957 na Průmyslové škole stavební v Lipníku. Od září 1957 do srpna 1961 ředitelem Domova mládeže v Prostějově. Od září 1961 ved.vychovatelem v učňovském domově Olomouci, Štursova ul. Pak dvacet let (1962–1982) učitelem a zást.ředitele na SOU v Olomouci. Mezitím v letech 1960–1963 dálkově studoval pro 6. – 9 roč. komb. biologie – chemie – práce na školním pozemku. V r. 1981 absolvoval doplňující závěrečnou zkoušku na přírodovědecké fakultě UP :obor biologie – chemie a v r. 1982 rigorózní zkoušku z biologie a didaktiky na pedagogické fakultě UP. Od 1.10. 1983 do konce června 2002 působil PaedDr. Homola jako odborný asistent na katedře biologie na pedag.fak.UP. Má dva syny, oba absolventi Přírodovědecké fakulty UP. Publikoval v odborném a vlastivědném tisku, autor vysokoškolských miniskript. V 1987–1990 předseda VSMO, člen botanické společnosti AV a 2 roky předseda Městské organizace Čs.svazu ochránců přírody v Olomouci (1985–1988). Člen České botaniscé společnosti od r. 1979. Zájmová činnost: filatelie, kaktusářství.V posledních letech zpracovával ze sbírky VSMO činnost význačného olomouckého botanika jm. Heinrich Laus (1872–1941). |
|||||
Zdroj: |
Homola, Tomáš: Zámecké parky a zahrady v olomouckém okrese. Středisko. Sborník VSMO 1987–1988, č.11. S. 109–121.; Houfek,J.: PaedDr Tomáš Homola.Preslia, 62, 1990,č4. S 381.; |
|||||
Poznámka: |
PaedDr., Mgr. Tomáš Homola Narozen na Kroměřížsku. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Písek, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | lékař vojenský, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Písku v letech 1934–1941. Poté odešel studovat do Prahy na Lékařskou fakultu v Praze. Vojenský lékař, Voj. katedra UP. |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/97 |
|
||||||
Místo narození: | Brušperk | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Charváty, Kroměříž, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | starosta města Litovle, teolog | |||||
Anotace: |
Po studiích na gymnáziu v Kroměříži a na bohoslovecké fakultě v Olomouci, ordinován 5.7.1899. Působil v Charvátech a pak na teologické fakultě v Olomouci.Od roku 1907 působil na reálce a pak RG v Litovli jako profesor náboženství.V roce 1936 odešel do pense.Veřejně činný.Po celou dobu I.republiky zastával úřad náměstka starosty, roku 1938 zvolen starostou města Litovle a tuto funkci vykonával do 25.6.1946.Za zásluhy byl také jmenován čestným občanem města.Konec svého života trávil v ústraní. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L.: Osobnosti a dějiny Litovle.Disketa 1998; Katalog kněžstva arcidiecéze olomoucké.Olomouc 1949.S.140.; |
|||||
Poznámka: |
Mons. Vincenc Horák |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kravaře - Dvořisko | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Hlučín, Kostelec na Hané, Prostějov | |||||
Obory působení: | folkloristka, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Marie Šindelářová, roz. Holubková. Dcera hostinského. Do obecné školy chodila v Kravařích a pak ve Štítině. V období od října 1938 – srpen 1939 pobývala v Kostelci na Hané u své sestry.. |
|||||
Zdroj: |
Česká literatura od roku 1945 : nejkomplexnější interaktivní multimediální encyklopedie. Praha : Infinity, cop. 1997. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.1. Opava,Optys 1993. S. 47–48. Málková, Iva: Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000). Olomouc-Ostrava 2001. S.100–102. |
|||||
Poznámka: |
Narozena ve Štítině, n. osada Dvořisko – Kravaře – Dvořisko. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Košice (SR), Paříž (Francie), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | generál, legionář | |||||
Anotace: |
Narozen v Olomouci-Hodolanech v rodině železničáře. V letech 1906–1913 vystudoval Českou reálku v Olomouci, poté 1913–1915 vojenskou akademii ve Vídni, 15.3.1915 byl v hodnosti poručík začleněn do 32. pěšího pluku v Budišově jako velitel roty. Zúčastnil se válečných operací na východní frontě. 21.7. 1916 byl zajat a umístěn do zajateckého tábora Bolchov v Orelské gubernii. V červnu 1917 vstoupil do čs. legií, zúčastnil se důstojnického a jazykového (ruština) kurzu v Borispolu, kde se budoval 6. hanácký střelecký pluk. R. 1917 nastoupil s ostatními legionáři sibiřskou anabázi zprvu jako člen dopravního štábu, od září 1918 jako velitel roty 1. střeleckého pluku Jana Husi. Od ledna 1919 byl frekventantem akademie generálního štábu čs. vojsk v Tomsku, po jehož ukončení následovalo povýšení do hodnosti kapitána, v říjnu 1919 podplukovníka. Z Ruska si přivezl řadu čs. vojenských vyznamenání a britský Řád za zásluhy. Po návratu do vlasti byl krátce přidělen ke generálnímu štábu a r. 1920 zahájil studium na Vysoké škole válečné v Paříži, kde se seznámil se svou budoucí ženou Astrid, norské náronosti. R. 1922 se stal velitelem 5. pěšího pluku TGM v Praze a 1923 byl přeložen k Zem. vojenskému velitelství, kde setrval do r. 1926, kdy byl pověřen funkcí zástupce velitele Vysoké školy válečné v Praze. R. 1929 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Byl oceňován pro své mimořádné teoretické znalosti a schopnost používat několik cizích jazyků. R. 1932 se stal velitelem 1. horské brigády v Ružomberoku a od listopadu 1933 byl velitelem 9. divize ČSA v Bratislavě. R.1934 se vrátil do Prahy jako velitel kurzu pro vyšší velitele. K 1.1.1934 povýšen do hodnosti divizního generála. V roce 1935 zatimním velitelem v Košicích. Počátkem r.1937 definitivně přeložen do Prahy jako velitel kurzu pro vyšší důstojníky. V roce 1940 byl poslán na nucenou dovolenou a poté přeložen do výslužby. Odbojové činnosti e pro přílišnou známost neúčastnil, vystoupil až v květnovém povstání 1945. Počátkem července 1945 byl ustanoven velitelem čs. voj. mise při Spojenecké kontrolní radě pro Německo v Berlíně, kde se účastnil jednání o odsunu z Československa. Po návratu do ČSR v únoru 1946 byl jmenován ve V. sboru se sídlem v Brně a rok poté se stal náčelníkem Vojenského historického ústavu v Praze. K 1.7.1948 byl penzionován a zbaven hodnosti. Jako důchodce s nízkou penzí žil střídavě v Praze či u sestry v Hodolanech. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2. (14.).Ostrava 2001.S. 14–15. Podolský, K.: Divizní generál F.H. In: AUP Olomucensis Facultas philosophica – Historica 26, 1994.S.83–92. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Karlsruhe (Německo), Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř akademický | |||||
Anotace: |
Absolvoval AVU v Karlsruhe v Badenu, specializaci pro malbu krajin a zvířat. Věnoval se též metapsychické vědě a alchymii. Autorem řady odb. článků a publikací. Pracoval ve Vídni, po roce 1918 v Praze. Člen různých uměleckých spolků, např. Jednota umělců výtvarných, Aleš aj. Užíval pseud. B. H. , B. Hoch, Bl v literatuře. |
|||||
Zdroj: |
Štafeta 1976, č.1, S.27–29.. |
|
||||||
Místo narození: | Soběchleby | |||||
Místo úmrtí: | Denver (USA) | |||||
Místa pobytu: | Athény (Řecko), Brno, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Nový Jičín | |||||
Obory působení: | básník, právník | |||||
Anotace: |
Studoval na reálce 1918–19 v Lipníku, pokrač. na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, pak přešel na klasické gymnázium do Brna, kde maturoval v r.1917. Pro lingvistický talent byl poslán jako posluchač Masarykovy univerzity v Brně na studium do Atén. Činný v Orlu, člen katolické Omladiny, Ligy katol. studentů-akademiků, člen předsednictva Svazu slovanské inteligence. R.1932 promován. Advokátní praxe a činnost v ČSL. 1939 zatčen a odsouzen k smrti, ale přežil i koncentrační tábory. Od r.1945 advokát v Novém Jičíně, od března 1948 v exilu. K výročí 100. narozenin B.Smetany napsal 25 básní. Báseň „Gabrielka“ uveřejněna v 1.vyd. životopisu B.S. od Z.Nejedlého. Zemřel v coloredském Denveru. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, Milan: Poslední pocta. 3.díl. vl.n. 1989, S.99.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Kojetín | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Krásno nad Bečvou, Kroměříž, Nový Jičín, Olomouc, Valašské Meziříčí, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, řezbář, sochař | |||||
Anotace: |
Narozen v Kojetíně u Nového Jičína.V mládí vychodil trojtřídní školu na Starém Jičíně a poté se vyučil řezbářství v Novém Jičíně. Zájem o výtvarnou práci jej brzy dovedl až k dřevořezbě. Tři roky se učil u kamenického mistra Josefa Leideho v Novém Jičíně. Následně byl profesorem německé reálky v Novém Jičíně R. Apischem připraven ke studiu na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po osmi letech studia se vrátil zpět na Moravu a zde v letech 1895–1914 působil jako učitel na odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Tvořil dekorativní práce pro kostel v Krásně nad Bečvou, město Valašské Meziříčí a vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Působil v Jednotě výtvarných umělců moravských, se kterou se zúčastnil několika výstav. Vystavoval i v Olomouci. František Hrachovec patřil ke skupině valašských umělců bratří Bohumíra a Aloise Jaroňků a Rudolfa Schlattauera, s nimiž vystavoval své velmi zajímavé dřevořezby na jubilejní výstavě v Praze 1891, ve Valašském Meziříčí 1905, v Kroměříži r. 1909. Jeho práce byly vystaveny r. 1935 opět ve Val.Meziříčí a Frýdku. Byly to hlavně práce „Vodník“ – soška umělecky dokonalá, budící zaslouženou pozornost, další sochy: Světluška, Krysař, Štěpař, Oráč, Muzikant s flétnou, Horník, Pasák s ovečkou v náručí, Portrét matky, studie zvířat. Ve věku 46 let byl raněn František Hrachovec mrtvicí a až do své smrti byl obětavě ošetřován na Kojetíně svým bratrem Josefem a sestrou. Také bratr Josef měl sochařské nadání (zemřel r. 1945). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.56; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Blatec | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | archivář, kněz, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Bohosloví studoval v Olomouci a byl r. 1872 vysvěcen. Necelý rok působil jako kaplan v Jevíčku a odtud přešel do funkce prefekta v semináři Kroměříž. Studoval v Praze FFUK obor dějepis a zeměpis a poté se stal středoškolským profesorem. Učitel Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. Uspořádal sbírku mincí v zámku v Kroměříži a pořídil jejich seznam. Do důchodu odešel v r. 1905. Pracoval pak v archivu, v knihovně a v muzeu. R. 1913 byl jmenován čestným kanovníkem kolegiální kapituly v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Půl století od smrti P. Hrbáčka. Katolické noviny, 25.7.1965. S.2. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
V r.1960 maturoval na jedenáctiletce v rodišti, r.1965 promoval na LFUP v Olomouci, stomatologie;Poté pracoval v Kroměříži jako zubní lékař.Psát začal v 70.letech krátké lyrické prózy publikované v čas.Čs.voják, Host do domu, Mladá fronta, Literární měsíčník.Jeho povídky vysílal též Čs.rozhlas.Knižně novela ve sborníku " Dnes ráno poprvé". |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Hry prvního deště. In: Dnes ráno poprvé. Praha, MF 1975, S. 129–238. Biografie: Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje. Brno, KJM 1989, S. 98–99. ;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Strukov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Šternberk | |||||
Obory působení: | archivář, historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Pocházel ze zemědělské usedlosti. V Olomouci v roce 1907 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté odešel studovat historii do Prahy na univerzitu, kde promoval v roce 1912. Největší vliv na něho měl prof. Josef Pekař, u kterého byl asistentem v Historickém semináři na UK. Od roku 1913 – 1919 působil jako středoškolský profesor na gymnáziu. Po překonání vážného onemocnění začal v roce 1920 pracovat v Moravském zemském archivu v Brně, kde působil do roku 1937. Poslední desetiletí byl ředitelem archivu. V roce 1931 byl jmenován mimořádným profesorem Masarykovy univerzity a 1936 řádným profesorem, od roku 1937 profesorem všeobecných dějin západoevropských středního věku. Profesor Hrubý aktivně působil v moravských i celostátních vědeckých institucích, byl členem České akademie věd a umění, Královské české společnosti nauk, Národní rady badatelské, Archivní společnosti, Matice moravské a dalších. Téměř celé jeho dílo se vztahuje k historii 16. a 17. století a zejména k dějinám Moravy. Podnikl několik studijních zahraničních cest, navštívil archivy v Římě, Basileji, Paříži aj. Za nejlepší jeho badatelskou činnost bývají považovány práce o Ladislavu Velenovi z Žerotína. Počátkem 30. let napsal knihu „ Severní Morava v dějinách“, kde zkoumá národnostní vývoj v oblasti od 11. do 17. století. Kniha vyšla až posmrtně v roce 1947 a jsou v ní mj. zachyceny využité archiválie nejen z MZA v Brně, ale i z archivů v Uničově, Litovli a Šternberku. Na rodném domě čp. 7 má pamětní desku. |
|||||
Zdroj: |
Historik Moravy. In.: ZVSMO 1982, č.17–18, S.49.; Símě hořčičné.Památník Slovanského gymnázia v Olomouci.Olomouc 1947./fotografie-S.221/; Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.57–58.; Hosák, L.: K jubileu úmrtí historika sev.Moravy.Sv.Morava č.16, 1968, S.77–80; Kdy kde co v Olomouci 1988, únor, S.26., ČBS XX. století, 1.díl, Praha. 1999., Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností, 1.díl., Brno. 1998., |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. František Hrubý |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Horní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bušín, Kolšov, Olomouc, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Syn Jana Huba (1861–1930). Obecnou školu navštěvoval v působištích svého otce. Byl z 15 dětí a projevoval největší hudební nadání. V roce 1912 přišel do Olomouce jako fundalista při arcibiskupském chrámu sv. Václava. Byl žákem Josefa Nešvery. Mohl studovat na SG, ale studia dokončil až na učitelském ústavě v Olomouci, kde se mu věnoval výborný pedagog prof. František Waic. Po ukončení vojny v roce 1924 nastoupil jako učitel na obecné škole v Bušíně, 1929–1938 učil v Šumperku. Jako zpěvák a první houslista byl členem PSSU v Zábřehu. V roce 1938 vstoupil do olomouckého pěveckého sboru Šestnáctka a v r. 1939 do PSMU, v němž se stal 2. tenoristou. V roce 1945 rozšířil mužský sbor z 16 na 60 členů a byl zakladatel MPS Nešvera. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 9.3.1996, S.3. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš.6. Ostrava 1996. S.49. Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.I.Praha 1982. S.182–183. |
|
||||||
Místo narození: | Janovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Albrechtičky, Horní Studénky, Jedlí, Kolšov, Kunčice pod Ondřejníkem, Olšany, Ostrava, Příbor, Ruda nad Moravou | |||||
Obory působení: | hasič, kulturní pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval učitelský ústav v Příboře. Krátce působil v Zábřehu nad Odrou (n.Ostrava), v Kunčicích pod Ondřejníkem, odtud odešel jako správce školy do Albrechtiček a r. 1891 byl přeložen do národnostně rozjitřeného severomoravského pohraničí. Nejprve učil v Zábřehu, v Jedlí, později v Horních Studénkách, krátce také v Kolšově. Trvaleji zakotvil až r. 1912 v Rudě nad Moravou. Zde r. 1925 ukončil učitelskou dráhu a odstěhoval se do Olšan. Působil v Sokole, Národní jednotě i v dalších vlasteneckých organizacích. V říjnu a listopadu 1918 byl zvolen do Severomoravského národního výboru a jako jeho přední člen se účastnil zavádění české správy do německých oblastí severní Moravy. Největší zásluhy si však vydobyl jako neúnavný organizátor hasičského hnutí na Moravě. Syn Jan Hub (1901–1985)-učitel, skladatel, dirigent. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Sešit 6. Ostrava 1996.S.48.; Rýznar, V.: J.H. v požárnické a kulturní práci ne severní Moravě. Severní Morava 1973, č.26, S.55–59.; |
|
||||||
Místo narození: | Třebětice | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen ve Střeběticích (n. Třebětice). Studoval v Přerově, v letech 1891–95 teolog. fak. v Olomouci, 1815 vysvěcen na kněze, prefekt v chlapec. semináři v Kroměříži. 1901–1918 profeosr kroměříž. ústavu, 1918–1919 ředitel Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Český bohovědný slovník.V., S.103–104.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatury.Olomouc 1947, S.37.;Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha SPN 1973, S.679.;Podlaha, A.: Bibliografie čes.katol.literatury náboženské.Část 5.Praha 1923.S.2086.;. |
|
||||||
Místo narození: | Želeč | |||||
Místo úmrtí: | Huštěnovice | |||||
Místa pobytu: | Huštěnovice, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeolog, kněz, regionální publicista | |||||
Anotace: |
Narozen na Vyškovsku. Absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Poté vystudoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen r. 1895. Jako duchovní působil od r. 1904 v Uherském Hradišti, od r. 1910 byl až do smrti farářem v Huštěnovicích. Tady založil místní archeologické muzeum a provedl pak řadu výzkumů. Zabýval se církevními dějinami Velké Moravy, velehradskou otázkou. V letech 1924–1936 byl předsedou archeologického spolku Starý Velehrad. Literárně činný, užíval pseudonym J. H. Žlebovský. Literární prvotiny v brněnském Obzoru, v Našem domově; Knižně vydal: Spolky v duchovní správě.Olomouc, Promberger 1912; Dějiny Velké Moravy.Přerov 1930; |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.P., NK 1962, S.92; Sborník velehradský 1937. S.3–6 a 1938, S.12–14; Vopravil: Slovník pseudonymů…P., SPN 1973, S.680;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 239.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | dirigent, muzikolog | |||||
Anotace: |
Syn Rudolfa Ch.R.1949–50 učitel klavíru na hud.šk.L.Janáčka v Prostějově, kde dirigoval Orchestrál.sdružení od r. 1950.Řídil symfonic.koncerty orchestru olomouc.opery na Kroměřížském hudebním létě r.1953 a v Olomouci r.1954. V letech 1950–1954 spravoval hudební oddělení ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. Od r.1961 půs.v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.540–541.;. Kmoníčková, Eva: V r. 1995 zemřeli. Brno 1996.S.9.; |
|
||||||
Místo narození: | Hrabová | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Halenkov, Kroměříž, Loštice, Písařov, Postřelmov, Rájec-Jestřebí, Štíty, Zábřeh | |||||
Obory působení: | redaktor, učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval reálku v Kroměříži, poté učitelský ústav v Olomouci. Roku 1934 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti pro měšťanské školy v Praze. Po maturitě nastoupil na školu v Halenkově. Poté vystřídal školy v Písařově, Zábřehu, Rájci, Postřelmově, Crhově ad. V roce 1933 byl jmenován odborným učitelem na chlapecké škole v Lošticích. Po 2. svět. válce se vrátil do Zábřehu, kde se roku 1954 stal ředitelem osmileté střední školy. Působil také jako knihovník okresní učitelské knihovny. Byl členem redakční rady Průvodce kulturou Zábřežska a věrným členem Pěveckého sboru severomor. učitelů v Zábřehu. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.65–67.; |
|||||
Poznámka: |
Crhov – nyní místní část obce Štíty. |
|
||||||
Místo narození: | Bruck nad Murou (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Přerov | |||||
Obory působení: | matematik, pedagog středoškolský, publicista, rusista | |||||
Anotace: |
Působil v Přerově jako středoškolský prof na G v letech 1889 –1896, poté v Kroměříži do r. 1899, kde pak ředitelem reálky 1899 – 1913. Znalec ruské literatury, spoluzakladatel týdeníku „Haná“ v Kroměříži r. 1909 – do něhož přispíval. |
|||||
Zdroj: |
Universitas, 11, 1978, č.2, S.44–49.;. |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Studoval bohosloví v Olomouci, od r. 1858 vyučoval na arcibiskup. G v Kroměříži, 1887 jmenován kanovníkem. Kromě odborných duchovědných prací je autorem pamětí, které zachycují město v 2. polovině minulého století. Vyšlo v r. 1938 pod názvem Kroměříž v hradbách. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava.S.90.;ZMK, 1987, č.5, S.97.;. |