Osobnosti Moravy.eu

Studoval nižší třídy Slovanského gymnázia v Olomouci a přešel na učitelský ústav v Příboře. Po absolutoriu působil postupně ve Velkém Újezdě, Staměřicích (Dolní Újezd), Výklekách, Lazničky a v obci Prosenice. Vynikající znalec včelařství. Založil včelařské oddělení Vlasteneckého muzea v Olomouci a věnoval mu rozsáhlou sbírku včelařských starožitností, jež sám shromáždil a zachránil. Věnoval se také rodopisnému bádání, sepisoval obecní kroniky obcí, kde působil. Sepsal dějiny obce Velké Prosenice a paměti obce Výkleky. V důchodovém věku žil v Olomouci a mnoho let byl poručníkem ex offo města Olomouce. Pohřben v Olomouci. Jeho hrob opatřen bronzovým reliéfem akad. sochaře Julia Pelikána.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1962, S.336.;. Hynek, Zdeněk: Olomoucké hřbitovy. Olomouc 1987.Rkp.

Staměřice je místní část obce Dolní Újezd Zákřov – místní část obce Tršice

Po studiu na reálce v Opavě a na Báňské akademii v Příbrami působil jako důlní měřič v OKR. Od 1879 působil jako hlavní ing. Sobotínsko-štěpánovské hutní a železářské a.s. v Sobotíně. V důchodu žil ve Šternberku. Věnoval se studie mineralogie, petrografie a geneze ložisek.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univeritza v Ostravě, 1999.S.30;

V letech 1945–1949 studoval na PřF MU v Brně obor přírodopis a zeměpis. Vyučoval v Těšíně a Opavě. Poté přešel do Slezského studijního ústavu v Opavě, kde působil ve funkci botanika a vedoucího přírodovědného oddělení. Od roku 1964 pracoval v Geografickém ústavu v Brně. Doktorát z přírodních věd získal 1969 na PřF UP v Olomouci. Redigoval Přírodovědný sborník Ostravského kraje.

Biografický slovník Slezska a se verní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerizta v Ostravě, 1999.S.31;

Po r. 1850 člen divadelní družiny J.K.Tyla, 1856 družiny Zoellnerovy.Hrál hrdinné postavy.

Masarykův slovník nauč.IV.Praha 1929, S.196.; Ludvík, Břetislav: František Krumlovský, Praha: Orbis, 1946.

Do školy chodil v Bludově, kde se vyučil řezníkem, za 1. svět. války byl těžce raněn a tak po r. 1918 studoval učitelský ústav v Olomouci a nastoupil své první místo v Doubravici. 1928 řídícím učitelem v Moravičanech, 1930 odešel do Loštic, 1932 se vrátil do Moravičan, kde se oženil. Pracoval jako funkcionář Sokola, režisér místního ochot. spolk

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.100–101.;.

Ředitel pojišťovny v Brně, odborný publicista.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.111.;.

Původním povoláním rolník, mlynář;lidový hanácký povídkář.R.1913 vy­dal vl.n.„Život a příběhy pana otce dobráčka“ /40 povídek ze života, napsané týneckým nářečím.

Pospíšil, F.: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923.S.104.; Spáčil, Vl.: Historický místopis obcí okr.Olomouc.S.144.; Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.26.;.

Studoval německé a latinské školy v Olomouci, poté vstoupil na bohosloví, po prvním roce vystoupil a odešel studovat filosofii do Vídně, po 3 letech se vrátil, aby se zotavil a 1862 převzal redakci Moravana, r. 1863 redigoval Moravskou orlici v Olomouci. Přispíval do čas. Hvězda, básně a povídky věnované Hané a městům Olomouci, Kroměříží, Vyškovu. Autor satirick. pamfletu Rozesmaliáda/1864–65/. Byl rakous. úřady perzekuovaný, 3měsíce vězněn.

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 167–168. ; MSN IV. Praha, 1929, S. 224;Eliáš, B. : Moravský Havlíček. ZKVMO, 1960, č. 92, S. 231–236. ;Hýsek, Miloslav: Literární Morava. . Praha, 1911, S. 141–143;/ukázky z díla s. 142/;Vopravil, J. : Slovník pseudonymů, Praha, SPN 1973, S. 849., ;

Profesor reálky v Prostějově a Přerově.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;

Narozen v rodině prof. reálky. Vystudoval učitelský ústav v Olomouci a r. 1879 nastoupil jako prozatimní podučitel na škole v Žilině (n.m.č Nový Jičín). R. 1880 přeložen na školu v Novém Jičíně a r.1882 po vykonání zkoušky o učitelské způsobilosti působil do r. 1912 na místní německé dívčí škole. V letech 1886–1912 vyučoval také zpěvu a hře na klavír na hudební škole novojičínského hudebního spolku Musikverain. Sbíral lidové písně a tance z Kravařska, zapisoval je a uchovával. Písně také komponoval

BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S. 81–82.

Malířem se vyučil u firmy Františka Sklenáře, od roku 1945 se intenzivně věnoval malířství, vytvářel také plastiky. Autor plastiky v sále přerovského pivovaru.

Kulturní místopis SOKA Přerov, 3.12.1998.

'

Působil na FFUP , katedra českosl. dějin 1947–1955;

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973,S. 340. ; Nekrolog. ZVSMO 1983–1984, č. 19–20, S. 43–46. ;.

Narozen na Přerovsku. Užíval literární pseudonym Adam Chlumecký (viz.t.)

Poselství. Olomouc 1938. S 297–298. Vybíral, B. : Beletristický přínos olomouckého kraje. Olomouc 1940. Hýsek, M.: Literární Morava 1849–1885. Praha 1911.,S. 255–256. Lexikon české literatury. 2 díl/1.sv. Praha 1993, S. 408–409.

Profesorem obchodní akademie. Po 1. světové válce působil v zahraniční službě v Anglii, Kanadě, Mexiku a nakonec jako generální konzul Československé republiky v australském Sydney. Diplomat, spisy z oboru obchodnictví.

PNP – LA Česká společnost za velkých válek 20. století.

Učila přírodopis, matematiku a fyziku na dívčím gymnáziu v Č. Budějovicích a v Praze. Publikovala v sokolských časopisech. Autorka publikace Deset let sokolské práce vzdělávací. Praha, ČOS 1930.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.118.;.

Narozena na Prostějovsku.

Maturoval na chrudimském gymnáziu. Roku 1914 byl poraněn na frontě u Ravy Ruské. Studium na pražské Lékařské fakultě UK zakončil roku 1920 promocí. Po promoci nastoupil na klinice prof. Ningera v Brně. Od

1. 11. 1925 byl ustanoven přednostou nově vzniklé ORL Zemské nemocnice v Olomouci. Svou energii věnoval rozvoji oddělení ORL kliniky LF UP a vzniku vědeckého lékařského spolku v regionu r.1929. Roku 1946 byl přijat zákon o obnovení univerzity v Olomouci a Lédl byl prvním proděkanem LF UP, v témže roce byl jmenován docentem, v roce 1949 řádným profesorem otorinolaryngo­logie.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.112–114;

Prof. MUDr. František Lédl

Profesor fyziky na středních školách, autor učebnic.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…? Praha 1979, S.90.;.

Otec skladatele Franze Lehára, bratr Antonína Lehára (*1840). Vyučil se sklářem, ale brzy se věnoval hudbě. Hudebník u vojenské hudby. Působil ve Šternberku, Vídni, Praze, Komárně.

Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava 1987. S.36. Va­líček, Josef : Hudební skladatel Franz Lehár a severní Morava. SM, Šumperk, sv.19. S. 53–54. (foto domku čp.137 v Šumvaldě.) Kalendárium osobností Moravy 1996–2000. Brno-Olomouc 1995. S.42.

Fr. Leiter se dal brzy na dráhu kasaře, ve svých dvaadvaceti letech již měl za sebou třinást ohnivzorných pokladen po celé Moravě. Dvakrát byl odsouzen a dvakrát se mu podařilo uprchnout. Válka Fr. Leitera změnila. Stal se známým vypravěčem historek, vášnivým rybářem i oblíbeným kumpánem. V říjnu 1947 přivedl četníky na stopu hledaného banderovce, který se skrýval v lesích u Hynkova.

Hynkov – n. m.č. obce Příkazy

Narozen na Prostějovsku. V roce 1907 maturoval na gymnáziu v Kroměříži. Poté absolvoval abiturientský učitel. kurs v Brně 1908, kde na něj působil Ferdinand Vach. Učitel zpěvu na středních školách. Sbormistr Studentského sdružení v Židenicích. Zakladatel a sbormistr pěvec. spolku Dalibor. Skladby pro klavír, písně. Zpěvníky lid. písní pro mládež: Hanácke pěsničke. Články v Hudebním obzoru. Vydal humoristickou folkloristickou knihu: Plke, plke, plkačke. Olomouc. 1930;

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.824.;.

Narozen v obci Lipňany (n. m.č. obce Tršice). Farní školu vychodil v Tršicích. V letech 1843–1951 studoval gymnázium v Kroměříži, poté začal studovat filozofickou fakultu v Olomouci, ale v březnu 1852, když byla olomoucká univerzita zrušena, přešel do Prahy. Univerzitu Karlovu absolvoval v únoru 1855. Působil jako středoškolský profesor zprvu v České Lípě, od r. 1856 v Jičíně, od 1871 byl ředitelem gymnázia v Jičíně až do r. 1891.

OSN.XV.díl.Praha 1900.S.888–889.;. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. In.: Týnecké listy, XIX. Velký Týnec 2009. S.7.

Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži studoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Následně prošel bohatou odbornou praxí v ústavech pro chov koní v Tlumačově, Topolčiankách a Kladrubech nad Labem. Dr. Ing. František Lerche působil v letech 1949–1960 jako ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a poté v letech 1960 – 1976 byl ředitelem hřebčína v Napajedlích. Na důchod pobýval téměř deset let v Sadské u Nymburka, kde zemřel.

Významná jeho publikační činnost. Výborně fotografoval zejména plemenné hřebce v Kladrubech a jeho bělouše. V roce 1951 vyšla jeho kniha „Hlavní plemeníci státního hřebčince v Kladrubech (1918–1948) poté vydal spolu s Václavem Michalem knihu " Chov koní“ (1956). V témže roce vyšla kniha „Starokladrubský kůň“ a v roce 1959 kniha " Naše koně – československé chovatelství„, kde presentuje část svého archivu. Je též spoluautorem knihy "Odchov hříbat“ (1958, s Pavlem Novákem).

Českosl. biografický slovník.Praha 1992.S.405.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století.1.díl. Praha, Paseka 1999. S.266. Mlčoch, Milan: Dr. Ing. František Lerche z Skaštic. prosinec 2011. (web).

Dr. Levý je autorem četných studií a publikací z dějin města Přerova, z nichž je nejrozsáhlejší " Přerovská českobratrská církev".

Literární místopis SOKA Přerov.;

Vl.jm. Filippo Alberto Lucchese, v německém prostředí psán Luchese. Zaměstnán ve vídeňských habsburských službách jako císařský ing. a architekt. Svou činností zasáhl i na Moravu, po 1650 navrhl hr. Rottalovi zámek se zahradou a přestavbou kostela v Holešově a pracoval pro Lichtenštejna při přestavbě letního sídla olomouckých biskupů, zámku v Kroměříži. V období 1664 – 1666 pracoval v Olomouci na projektu biskupské rezidence, která je jedinou stavbou tohoto architekta v Olomouci. Po r. 1665 dodal plán tzv. Podzámecké zahrady v Kroměříži. Vytvořil řadu barokních staveb ve Vídni a na Moravě (Holešov, Kroměříž, Olomouc).

Hlobil, I. : Olomouc. Praha, Odeon 1984. S, 89–90. ;Poche, E. : Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1975. S. 273 – 274. ;Richter, V. : Filiberto Luchese na Moravě. In: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1934. Praha 1935. ;. V měsíci květnu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc, květen 2011. S.2. Wi­kipedia.cs

Studoval AVU Praha u J.V.Myslbeka, po 1.svět.válce působil krátce v Olomouci, poté v Přerově.Autor válečných pomníků, portrétních a drobných plastik, reliéf J.A.Komenského nad vchodem evangel.kostela, reliéfy dětí a chlapce s rybou na budově OK Přerov.Za okupace v odboji.Popraven.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982..