Osobnosti Moravy.eu

S technikou a možnostmi malíř. umění se seznámil u svého otce. Samostatné výtvarné práci se věnuje od mládí. 1959–1963 vystudoval SPŠT v Dvoře Králové nad Labem, kde se seznámil s textilním designem. Od r. 1965 žije v Olomouci, kde pracuje jako umělecko-technický pracovník DOS Olomouc. 1974–77 absolvoval střed. průmyslovou školu kamenosochařskou v Hořicích. Tématický cyklus prací Hlavy a tváře. Průhled do světa karnevalu masek a herců. Bohatá výstavní činnost. Přes 13 samostatných výstav v Čechách -Litoměřice, Zbiroh, Praha, Olomouc, Šumperk, Litovel, Hradec Králové aj.

Malá galerie klub.In: Kulturní zpravodaj města Uničova.1981, říjen, S.9.;

Studoval nižší gymnázium v Kroměříži, pak elév u hudby pěšího pluku 72 v Bratislavě v r.1902. R.1910 v Kro­měříži u p.pl.25. Po r.1918 vojen.ka­pelník posádkové hudby v Kroměříži, Valašském Meziříčí, od r.1931 v Hrani­cích.Napsal asi 25 skladeb.

ČSHS.I.Praha 1963.S.675.;.

Narozen v obci Dolní Sloupnice (n. Sloupnice). Ředitel Lidové školy umění, dirigent divadelního a pěveckého sdružení Jurik v Hranicích.

Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990.S.7.;.

Vyrostla v rodině ředitele a učitele hudební školy v Hranicích. V r. 1947 vstoupila na konzervatoř v Praze, kde absolvovala v r. 1953. Poté absolvovala Damu. První angažmá v Ústí nad Labem 1957–1959. Členka Státního divadla v Brně v letech 1959–1964. Od r. 1964 členka ND Praha; Národní umělkyně (1983).

Gregor, V.: Hudební místopis Severomoravského kraje.Ostrava 1987.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.219 – 220.;. Postavy brněnského jeviště. II. Brno 1985–1989. S. 7–11.;

Učitel v Šumperku a Hrabišíně. Spolupracovník vlastivědného sborníku Severní Morava.

Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk. 2001.

Vystudoval v Prostějově a stal se úředníkem. Působil u kočovných divadel a v Nezávislém divadle v Praze. Po válce měl angažmá v Hranicích a Novém Jičíně, Těšíně, Opavě, Ostravě, atd.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Sešit 9.Ostrava.Ostrrav­ská univerzita v Ostravě, 1997.S.57–58.

'

V roce 1958 absolvoval MFF UK Praha a nastoupil do Astronomického ústavu ČSAV v Praze. Od 1970 pracuje na hvězdárně v Hamburku (Německo). Sestavil atlas a katalog planetárních mlhovin (1967). 1973 objevil kometu 1973h Kohoutek. Český astronom působící v zahraničí.

ČBS.Praha 1992.S.331.;.

V roce 1938 absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v brně. Prvním jeho působištěm byla nemocnice v Hranicích. Brzy však přešel do Zemských ústavů v Olomouci, kde nastoupil u primáře MUDr. Blatného. Specializoval se na gastroenterologii a výživu. Od r. 1954 přednostou II. interní kliniky FN v Olomouci, od 1963 vedoucí Katedry chorob vnitřních LF UP v Olomouci. Zrekonstruoval bioptickou střevní sondu. Jako předseda Čs. gastrologické společnosti se podílel na organizaci sjezdů a výměny zahraničních odborníků. V důchodovém období rád navštěvoval literární večery, divadlo, koncerty Moravské filharmonie a Spolku pro komorní hudbu.

Prof. Kojecký jubiluje. Moravský den 24.10.1998.S.6.; Šimek, I.: Prof.MUDr. Zdeněk Kojecký, DrSc. – 85 let. In: Vnitřní lékařství 1998,44, č.12.S.736.; Hejtmánek, M.: Prof.MUDr. Zdeněk Kopecký – 85. narozeniny. In: Žurnál 27.11.1998,8, č.11.; Ehrmann: Za profesorem Kojeckým…In.: Vnitřní lékařství, 54, č.3 (2008). S. 308–309.;

V roce 1946 začínal hrát divadlo jako student v Mohelnici. Později tam působil jako soudce a ve volném čase hrál a režíroval v souboru ZK ROH MEZ Mohelnice. Počátkem 60. let dálkově studoval estetiku na FFUP a jeho diplomka se týkala tématu " Specifičnost uměleckého amatérismu. Byl jedním ze zakladatelů Studia amatérského divadla při DOS Olomouc. Spoluzakladatel Amatérského studia DOS v Olomouci. Spolutvůrce Svazu českých divadelních ochotníků, též místopředseda. Ředitel svazové školy a kursu režisérů. Člen redakční rady časopisu Amatérská scéna. Rozsáhlá publikační činnost. Častým porotcem divadelních přehlídek v Hronově. Psal též básně.

Kdy-kde-co v Olomouci, 1986, červenec, S.29. Kubásková, Eva: Kdy zemřeli…? 1985–1990. 2. díl. Praha 1995.S.31.

V roce 1922 absolvoval gymnázium v Praze, Roku 1933 právnickou fakultu a souběžně přednášky na FFKU. 1940–1941 režisér Českého divadla v Olomouci, poté do r. 1943 šéf činohry a režisér Beskydského divadla v Hranicích. Užíval pseud. Přemysl Vávra.

Lexikon české literatury.2/I­I.Praha, Academia 1993.S.785.;.

Působil 1898–1919 v Hodoníně, prof. náboženství na reálce, r. 1919 jmen. prof. slovenské literatury a estetiky na teol. fak. v Bratislavě. Spoluprac. OSnaučného. Člen DLU 1918 –1931. pseud. Alois Vítkovec;L. P. C. ;Pr. Ot. Ivanov (podle rodiště. Pohřben na Sv. Hostýně.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.698.; Poselství.Olomouc 1938, S.285–286.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.795.; Lid.demokracie, 21.5.1993, .

Po osiření pobýval u tety ve Strážnici a ve třinácti letech se vrátil do Nivnice. V roce 1608 začal studovat na vyšší latinské českobratrské škole v Přerově a od roku 1611 na německých evangelických školách, nejprve na akademii v Herbornu, potom na univerzitě v Heidelbergu. Po skončení studií (1614) se vrací do Přerova jako učitel latiny. O 2 roky později byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské a po dalších 2 letech se ujal řízení bratrského sboru v severomoravském Fulneku. Odtud musel po bitvě na Bílé Hoře utéci, jako bratrský kněz se skrýval nejdříve na Moravě pak v Čechách. Dne 3. 2. 1628 opustil vlast a odešel do exilu do polského Lešna. Po vypálení Lešna koncem dubna 1656, při kterém přišel o celou knihovnu i svůj majetek, se uchýlil do Amsterdamu v Nizozemí. Tam vyvrcholila Komenského vědecká a literární činnost. Vydal asi 60 spisů, některé z nich už v předchozích letech (např. známý „Labyrint světa a ráj srdce“ hned po Bílé Hoře). Z jeho pedagogických spisů : “Svět v obrazech”, “Školu hrou” a “Didaktiku”. Jeho celoživotní snahou bylo sjednocení veškerého lidského vědění na základě jeho zpřístupnění všem. Položil základy novověké pedagogiky. Jan Ámos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu a 22. listopadu byl pohřben v Naardenu (20 km jihovýchodně od Amsterodamu), kde je památník.

Kujal, Bohumír: Pedagogický slovník.1.sv.Praha spn 1965, S.215–222. ; Mezihorák, F.: Galerie velkých Evropanů. Nakladatelství Olomouc 2002. S. 105–107.;

V roce 1946 maturoval na SGO. Poté studoval na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové. Pak pobýval v Ružomberoku a od roku 1960 v Olomouci, od 1962 působil na Katedře chirurgie LF UP. Habilitace mu byla dovolena až v roce 1990. Miloval hru na housle, byl aktivním sportovcem. Rád lyžoval, chodil po horách a vršcích, běhal maraton.

Za hlasem Komenského. Olomouc 1957. S.191. Ka­pitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. S.327. V sýp­kách ducha. Olomouc 1992. S.170. Ma­ňák,P.: Za docentem MUDr. Miloslavem Korhoněm, CSc. In: Žurnál,r.8, č.16, 29.1.1999.S.5.

Doc. MUDr. Miloslav Korhoň, CSc.

První ředitel českého gymnázia v Olomouci v letech 1867–1877, též okresní inspektor okresu hranického. V roce 1877 jmenován zemským inspektorem v Praze. Autor knih: Hovory olympijské (Brno,b.r.)
Život starého kantora. (Olomouc, Promberger 1899).

Fischer, Richard: Olomoucký památník 1848–1938. Olomouc 1938. S.149–152.; Boroviška, Leopold: O Janu E.Kosinovi.In: Středisko. Sborník VSMO, 70–71, 1987–1988,č.11.S.8–10.

Po maturitě na Wintrově gymnáziu v Rakovníku odešel na vojnu do Olomouce, kde trvale zakotvil. Pracoval v n.p. Moravia Mariánské Údolí (n. Hlubočky) jako technolog až do odchodu do důchodu v roce 1992. Volný čas věnoval turistice vodní i pěší a organizování sportovních akcí. Od roku 1971 se věnoval značení turistických cest před pořádáním I. Ročníku Moravianské padesátky. V roce 1981 se stal předsedou Komise pro značení turistických tras. V roce 1989 zpracoval šedesátistránkový Turistický almanach, informační materiál pro odbor turistiky. O tři roky později připravil sborník Moravianské padesátky (1992). Je též autorem turistických map pro veřejnost. Dosud vyšly mapy: č. 51, 52, 56 a 57 ( Haná, Prostějovsko-Konicko, Zábřežsko, Nízký Jeseník, Haná – Olomoucko). Dne 13.1.1993 jej Ministerstvo životního prostředí ČR jmenovalo garantem ÚV KČT pro CHKO LP. Osm let spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci. Dne 12. 9. 2010 vysílala Česká televize pořad Toulavá kamera, kde se objevilo pár šotů k tématu Moravští značkaři.

.Osobní sdělení 2001. http://otavinka.blog.cz

Studoval univerzitu v Praze, působil v Brně na německém i českém gymnáziu, pak v Hradci Králové. Ředitelem gymnázia ve Strážnici. V letech 1878–1888 ředitelem českého gymnázia v Olomouci. Učil latinu, řečtinu, češtinu. Poté se stal zemským školním inspektorem v Čechách a zemřel v Praze. Publikoval v ČMM (1871). Spoluredaktor brněnské Včely.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.152.; Památník 60.výročí českého gymnázia.Olomouc 1927.S.168.; Výročí regionálních osobností Východních Čech v roce 1996.Hradec Králové.SVK 1995.S.40.;

Springer, Jan : Co dala Haná české literatuře., Olomouc 1947., S.39.;

V mládí se přestěhoval s rodiči do Přerova, kde trvale zakotvil. Po maturitě na gymnáziu se na přání otce vyučil drogistou (1927–1932). Brzy přešel na učitelský ústav do Olomouce, ale učil jen do roku 1941 a to v Žeravicích u Přerova (n. součást města). Externím posluchačem AVU byl v letech 1938–1939 a dokončil ji až v roce 1947 u prof. O. Nejedlého. Z existenčních důvodů se nemohl věnovat malířství, ale začal pracovat v cukrovaru a později na OHES. Až téměř v 50 letech se stal profesionálním umělcem na tzv. volné noze. Byl krajinářem. Maloval krajinu Hané a jižní Moravy. Maloval olejem a mastným pastelem. Byl také uznávaným ornitologem a biologem. Psal básně. Vydal několik sbírek ve kterých oslavil krásu moravské krajiny, především Hané. Bibliofilie Devět básní o krajině (1999). Z pozůstalosti V. Kozáka vydalo Muzeum Komenského v Přerově publikaci Věštec dobrých časů. (2001).

Kobza, F.: Katalog výtvarných umělců olomouc. oblasti. Olomouc 1989. ;Lakosil, Jaromír: Přerovský malíř oslaví v lednu své 80. narozeniny. In: Ostravský kulturní měsíčník, 1981, č. 1, S. 29. ;ZKVMO, 1983, č. 223, S. 4. ;Toman, P. : NSČSVU. I. Praha 1947, S. 548. ;.Sitko, J.: 80 let akademického malíře Vlastimila Kozáka.In: Zprávy MOS 1991. Okresní vlastivědné muzeum J.A. Komenského Přerov. S.190.; Dolívka, J.: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 75.; Kolář, B.: Haná v poezii. Olomouc, LKO 2008. S. 190–193, 483.;

Vysokou školu absolvoval v Olomouci, kde studoval FFUP, obor dějiny umění. Poté působil v Alšově galerii v Hluboké nad Vltavou. Delší čas působil ve správě kulturních středisek v zahraničí, 6 let na čs. velvyslanectví ve Vídni a do srpna 1990 v Rumunsku, kdy odešel do důchodu. Nyní žije v Praze.

Springer, Jan: Co dalo Šumpersko literatuře. Šumperk 1974. S.11. Některé informace od prof. Josefa Krajného (1901–2000).

Narozen v Tučapech (na Vyškovsku). Prozaik, autor dokumentárních prací, publicista jemuž se ústředním námětem staly život a role čs. legií v Rusku. Průkopník socialistického realismu v české beletrii. Mladší bratr Bohumila K. , básníka. R. 1900 maturoval na gymnáziu v Brně, pak Zemskou střední hospodář. školu v Přerově, 1903 – 1906 vyšší zeměděl. školu v Halle, kde získal diplom agronoma. 6 měsíců praktikoval v cukrovaru v Drnovicích, 1906 – 1907 hospodář. úředník na již. Moravě: Tečovice, Napajedla, od r. 1908 na Kladensku. Koncem července 1914 narukoval. V červnu 1916 se přihlásil do legií, kde se stal důstojníkem 6. pl. Hanáckého. Do vlasti se vrátil v srpnu 1920.

Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.944 – 947.;.

V letech 1880–1881 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, 1882–1886 učitelský ústav v Hradci Králové. V letech 1886–1887 učil ve Lhotce u České Třebové, od roku 1895 působil v Praze jako redaktor. Nejprve v Českých novinách, 1896–1897 v redakci Rozhledy, 1897–1933 Právo lidu. Několikrát pobýval v cizině: Polsko, Německo, Rakousko a Francie. V roce 1937 dostal čestný doktorát UK.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno­.Masarykova univerzita 1998.S.308–309.;

V letech 1880–1881 studoval SG v Olomouci, poté 1882–1886 učitelský ústav v Hradci Králové. V letech 1886–1887 učil ve Lhotce u České Třebové, od r. 1895 v Praze jako redaktor. Nejprve v Českých novinách, 1896–1897 v redakci Rozhledy, 1897–1933 Právo lidu. Několikrát pobýval v zahraničí: Polsko, Německo, Rakousko a Francie. V roce 1937 dostal čestný doktorát UK Dr.h.c.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno. MU 1998. S.308–309.;

Vystudoval JAMU v Brně, po studiích nastoupil nejprve do divadla v Chebu. Pak působil několik let v Hradci Králové, kde na sebe v roce 1982 upozornil režií Romea a Julie, která byla považována za poněkud „divokou“. Od roku 1984 pracoval v pražském Realistickém divadle. V letech 1985 získal cenu Českého literárního fondu za režii představení Čáry na dlani a v roce 1998 získal cenu Českého literárního fondu za hru Merlin. Ve druhé polovině 80. let začal hostovat v Národním divadle. V roce 1990 do něj nastoupil jako kmenový režisér a například zde režíroval hry Ze života hmyzu bratří Čapků, Goldoniho Mirandolínu a Gogolovu Ženitbu. Od roku 1990 vyučoval na katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU Praha. V roce 1996 se stal uměleckým vedoucím Dejvického divadla. Zde režíruje většinu představení, ale uvedl zde i vlastní hry a v roce 2002 získal Cenu Alfréda Radoka v kategorii talent roku za ztvárnění postavy otce v Zelenkově autorské inscenaci Příběhy obyčejného šílenství. Pod jeho vedením divadlo získalo řadu prestižních ocenění. Z filmové tvorby: Účastníci zájezdu (2005), Restart(2005), Venkovský učitel (2007), Alois Nebel (2011) a j. Byl hostem v pořadech: Krásný ztráty (2000) a Na plovárně (1998).

http://cs.wikipedia.org/…oslav_Krobot

Narozen v rodině hostinského a řezníka. S rodiči se přestěhoval do Bystřice pod Hostýnem. Gymnázium studoval v letech 1884–1886 v Přerově a pak ve studiu pokračoval na učitelském ústavu v Příboře, kde maturoval v r. 1890. R. 1892 získal způsobilost k vyučování na školách obecných, jakož i k výuce náboženství. V r. 1894 vykonal zkoušky, po kterých mohl vyučovat kreslení a rýsování na pokračovacích průmyslových školách. Poté učil ve Fryštáku, kde po pětileté učitelské službě obdržel pochvalné uznání zemské školní rady. Založil zde Sokol, čtenářský a okrašlovací spolek, spolek lidomilů, meterologickou a dešťoměrnou stanici. Seznámil se zde také s budoucí ženou Annou Šípkovou, která ve Fryštáku bydlela u svého bratra MUDr. Jána Šípky. Oženil se v roce 1897 a o dva roky později se jim narodila dcera Libuše a v r. 1905 dcera Božena. V letech 1902–1915 učitelem v Bystřici pod Hostýnem. Spoluautor učebnic esperanta. V roce 1910 byl jmenován čestným občanem Fryštáku, kde začaly i jeho literární pokusy. Sbíral lidové pověsti, psal aforismy a úvahy. V letech 1925–1940 pracoval jako správce Muzea J.A.Komenského v Přerově. V letech 1925–1930 předseda přerovské učitelské jednoty Komenský a řídící učitel obecné školy J. Blahoslava v Přerově. Autor prací o Komenském, od 10. roč. (1931–1939) redigoval VSSSM. Autor pověstí ze severní a střední Moravy, v příl. VSSSM, č. 2, r. 1936–37. V roce 1950 jmenován čestným občanem Holešova. Jeho ostatky zpopelněny v Olomouci 5.3.1950.

Jubileum J. Krumpholce.Zpra­vodaj města Bystřice pod Hostýnem.1990, č.5, říjen, S.26.; Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře.Olomouc 1993.S.19.;; Jubilemu Apoštola Komenského. Přerovské Echo.3/2000 S. 12. Hýbl, František: Josef Krumpholc. Praha 1988.

Narozen v rodině dělníka Braneckých železáren. Obecnou školu navštěvoval v rodišti, měšťanskou v Hradci nad Moravou. Za nacistické okupace pracoval jako slévač v Braneckých železárnách, po válce byl zaměstnán v podniku Ostroj. Od dětství se zajímal o letadla a stavbu leteckých modelů. Letecký výcvik prodělal v Dolním Benešově. Jako instruktor létání byl přeložen na letiště v Ostravě- Hrabůvce. Na letounu Z 226 dosáhl mistrovské pilotáže a jako letec-akrobat vystupoval na letecckých dnech v Československu i zahraničí. V roce 1957 zvítězil v mezinárodním soutěži v anglickém Coventry a za své výkony dostat titul Mistr sportu. Dne 17.8.1958 na leteckém dni ve Frýdlantě nad Ostravicí havaroval a byl převezen do nemocnice ve Frýdku, pak do Olomouce, kde posléze zemřel. Pohřben v Opavě – Kateřinkách. V roce 1968 na letišti v Zábřehu (okr.Opava) byl pořádán Memoriál Viléma Krysta.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.59.