Osobnosti Moravy.eu

Učitel a organizátor českého veřejného a kulturního života v Lošticích. Člen loštického obecního výboru.

Filip,Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.7.

Udržoval srdečné styky se svým mecenášem, bratrem rakouského císaře, olomouckým arcibiskupem kardinálem Rudolfem, kterého vyučoval již jako 15 tiletého hře na klavír, hudební teorii a nauce o harmonii. Pro Rudolfovu intronizaci na kardinála (1820) zkomponoval Missu solemnis, již však dokončil až r. 1823 a pak teprve věnoval svému mecenáši.

MZK (generální katalog). ; Remeš, M.: Byl Beethoven v Olomouci ? – In: ČVSMO, XLV, 1932, S.265–267. ; Dvořák, J.: Občan Ludwig van Beethoven a jeho Missa solemnis. – In: Středisko VSMO. 1987–1988, č.11, S. 141–150.;

Působil jako učitel měšťanské školy chlapecké. V červenci 1939 utekl do Polska a po dobu 2. světové války bojoval spolu s generálem Ludvíkem Svobodou. Vrátil se v hodnosti pobočník majora a pracoval pak na generálním štábu, povýšen na podplukovníka. V březnu 1950 byl zatčen a odsouzen na rok za údajně nezodpovědnou manipulaci s tajnými materiály a k ztrátě hodnosti. Po výkonu trestu pracoval v Praze ve Škodovce jako dělník. V roce 1952 se na výzvu provokatéra pokusil o útěk za hranice, byl zadržen a odsouzen na dvacet let a jeho dcera Dana na poloviční dobu. Oba byli propuštěni na amnestii 9.7.1960. Vrátil se do Škodových závodů jako dělník a zůstal tam až do důchodu. V roce 1963 byl rehabilitován, ale pouze za první trest a byla mu vrácena vojenská hodnost. V červnu 1968 přednášel plukovník Bedřich v Litovli o práci s generálem Svobodou.

Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R 2008. Filip,Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk 2001. S.7. Šev­číková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2011, č.12.

Studoval na státní průmyslové škole v Brně a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V letech 1913–1919 se stal prof. architektury na vídeňské Akademii. Na přelomu století se stal protagonistou středoevropského modernismu. Jeho největším dílem je budova Národní banky ve Vídni. Mimo jiné navrhl Priessnitzovo sanatorium v Jeseníku. a stavěl je v letech 1908–1910 a 1928–1929.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy I.Vyd.1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.18.

Rodák.Působil v Praze. Spolu s manželkou Šárkou Bartoškovou (1924–1982) autor Filmových profilů I., II. Působil na Katedře divadelní a filmové vědy FFUK v Praze.

Ilustrovaná encyklopedie.I­.Praha, Encyklopedický dům 1995.S.114.

PhDr. Luboš Bartošek, CS.

Jeho otec byl houslovým virtuózem, a tak předal všem svým dětem nejen lásku k hudbě, ale i talent. Od dvanácti let hrával s dechovkou a zpíval. Po základní škole šel do učení na knihaře pro Moravské tiskařské závody v Olomouci a za svoji práci byl v té době vyznamenán odznakem „Odborářská miliarda „ bylo mu 21roků. V 15 letech nastoupil Ládík do orchestru „Meteor“ při osvětové besedě v Nemilanech, kde hrál na kytaru a zpíval. Přivedla jej tam paní Alexandrovská, vychovatelka z učiliště, která zde působila jako zpěvačka. Po rozpadu tohoto hudebního uskupení byl pozván do orchestru „Chrobáci“, na kytaru a sólový zpěv. Působil zde téměř dvacet let. Při zaměstnání se rozhodl vystudovat čtyřletou konzervatoř pro pracující. Zde jej studijně vedla prof. Zatloukalová. V MTZ působil do roku 1981 a pak přešel do podniku Kovo-dřevo, kde se nadále věnoval svému oboru až do roku 2000. Ve volném čase se plně věnoval hudbě. Byl vedoucím umělecké agentury EURO VOCAL, kde působil do roku 2016. Své děti také vychovával k lásce v hudbě a též podědily nadání k muzicírování. Jubilující je znám mezi hudebníky nejen v Olomouci, ale i po celé Moravě, obzvláště živým imitováním zpěváků, a to tak věrohodně, že jej publikum mnohdy podezřívalo z playbacku. Zpěv byl jeho hlavní doménou. Dodnes je muzika pro něj velké fanatikum. Provádí hudební produkce ke všem příležitostem, hraje k tanci i k dobré náladě, o svatbách, jubileích, firemních večírcích, promoakcích, také v klubech pro seniory i jinde. Posloupnost jednotlivých kapel: Meteor – Chrobáci – Tango Expres – Euro Vocal.

Osobní setkání a vizitka. www.balagemusic.estranky.cz http://otavinka.blog.cz/…-seniorklubu výměna řada meilů květen 2023 Osobní setkání v Rockové cukrárně a kavárně 21, Masarykova 36 dne 1.6.2023 od 9:30–13.00 h.

Dcera J. Wankla, manželka učitele a etnografa Františka Bakeše. Sbírala lid. písně a tance, konala přednášky, pořádala národopisné výstavy a slavnosti. Sestavila s manželem staré obřadné tance „Královničky“, vydala k nim návod. Publikovala mj. v ČVSMO. Propagátorka Sokola. Zakladatelka spolku pro ochranu zvířat Živa.

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV, 1963, S.63.; Wurmová, J.: Lucie Bakešová.ČVSMO, 1934, S.50–51. Bakešová, L.: Dětské hry tělocvičné na Moravě.=Český lid 3, 1894, S.22–28.

Pochází z herecké rodiny. Začínala jako baletka Středoslovenského divadla v Trnavě (1938), zpěv studovala u Jarmily Vavrdové. Zpívala v Pražské Unitarii (1939) a následně v Moderním divadle na Žižkově (1940). V roce 1942 nastoupila jako první subreta do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Po válce dostala angažmá v olomouckém divadle (1946/47), ale zanedlouho byla nucena kvůli nemoci pěveckou kariéru načas přerušit. K divadlu se vrátila až v roce 1949, kdy se stala členkou opery Státního divadla v Ostravě, kde se usadila natrvalo. Na operní a operetní scéně ostravského divadla vytvořila množství hlavních postav, vystupovala v rozhlasových i televizních pořadech, estrádách a koncertech. V roce 1982 odešla do důchodu, avšak svou pěveckou kariéru zakončila až později, ostravskému publiku se představila ještě v mnoha rolích. V roce 1999 jí bylo na návrh Herecké asociace uděleno ocenění Senior prix za celoživotní uměleckou práci.

Hudební kultura na Ostravsku.Ostrava 1984.; Československý hudební slovník. 1.díl. Praha 1963. http://www.seniortip.cz/?…