Osobnosti Moravy.eu

Ředitel měšťanské školy v Přerově. Autor učebnic, odb. článků z fyziky a chemie. Publikoval ve Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy. Zemřel v Rokytnici (u Přerova).

Literární místopis Přerovska SOKA Přerov;

Vystudoval G v Přerově. Syn učitele a kapelníka Eduarda B. /1829–1893/;Od r. 1894 šéf opery Zemského divadla v Lublani.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.82.;.

Profesor reálky v Prostějově.

Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968, S.18..;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olo­mouc 1947.

Dlouhá léta působil jako knihovník městské knihovny v Hranicích. Divadelní ochotník, zakladatel Beskydského divadla v Hranicích r. 1942, kde působil jako herec do r. 1946, poté přešel k činohře Státního divadla v Ostravě. Hrál ve filmu " Portáši" (1947).

SOKA Přerov.

dětství prožil v Prostějově, 1964 – 1968 studoval na střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, 1968 – 1970 na UP v Olomouci. Od r. 1970 pracoval postupně v dělnických prof. na stavbě metra, dělník v pivovaru, výtvarník propagace, rekvizitář FS Barrandov, topič. Debutoval verši v klubovém časopise Ladvina v Prostějově r. 1969. Publikuje v rukopis. sbornících a časopisech.

Brabec, Jiří : Slovník zakázaných autorů 1948 – 1980.Praha SPN 1991.S.23 – 24.;.

Ředitel Hospodářské školy na Klášterním Hradisku, spoluzakladatel Jednoty divadelních ochotníků v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.24.; Nešpor,V. Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci.Olomouc 1929, S.55–56.;

V Olomouci studoval na nižším něm. gymnáziu do r. 1884, v té době se též soukromě učil na klavír, housle a violoncello. Používal pseud. Berov.

ČSHS.1.Praha 1963, S.84.;

Malíř, grafik , studoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně (1925–1928, prof. J. Král, arch. J. Kroha) , na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze (speciálka prof. J. Bendy, prof. V.V. Štech aj. Pečírka), na FF UK v Praze (1928–1934, prof. J.Benda, J.Pečírka a V.V. Štech) Působil na moravských gymnáziích – v Třebíči, Uherském Hradišti, Olomouci, Ostravě a v Zábřehu . Od roku 1947 působil jako pedagog na UP v Olomouci jako docent pro kresbu, grafiku a malbu. Předmětem jeho umělecké tvorby byla malba, grafika, knižní ilustrace ale i monumentální tvorba. Od r.1932 členem Skupiny výtvarných umělců v Brně, později Skupiny olomouckých výtvarníků, kde stál 10 let v čele., Též členem Sdružení výtvarných umělců Purkyně v Praze, Moravsko-slezského sdružení výtvar. umělců v Ostravě ad. Jeho obrazy vlastní např. MU v Olomouci, GVU v Ostravě aj.

Aljo Beran, Obrazy, katalog, Olomouc 1985 NSČVU I, S..57 Turková,A. : Aljo Beran. Kalendar.cz Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1997 (A-Č), výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1998, S.142

Bratr akademického malíře Alja Berana. Spolupracoval s KPU. Vydával knihy moravských autorů, ilustrované svým bratrem.

Český máj. Olomouc 1946.S.51. Příklad nakladatele Č.Berana. YVSMO 1982, č.17–18, S, 27–28.

Publikoval v oboru veterinární histologie a placentologie.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha­.1974S.16.; Nekrolog: Veterinářství, 20, 1970, č.7, S.331–332, 1 obr.

Římskokatolický duchovní. Bohosloví studoval v Olomouci. Byl ordinován v červnu 1936. Od 1946 působil v Klenovicích, od 15.8.1963 do 8.10.1985 ve Štěpánově, kdy odešel do důchodu. Poté přebýval ve Šternberku, kde také zemřel. Pohřben je v kněžském hrobě na Ústředním hřbitově v Olomouci. Bohatá publikační činnost. Zajímal se o historii farnosti a výsledky svých badání publikoval ve vlastivědném a regionálním tisku.

Štěpánov 2001. Sborník. Olomouc, DANAL 2000. ;

Narodil se v rodině malorolníka. Původním povoláním truhlář, převážnou část života však zaměstnán jako dělníkna na železnici. Soustavně začal malovat až v roce 1965. Psal též pohádky a manifesty. Ve volném čase se věnoval zahrádce a včelaření. První samostatnou výstavu měl až v roce 1981 v olomouckém Divadle hudby. Zúčastnil se mnoha kolektivních výstav u nás i v zahraničí. Zastoupen ve sbírkách Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Slovenskej národnej galérie v Bratislavě.

Umělci čistého srdce. Muzeum umění, Olomouc 2001, S. 23

Bezděkov u Havlíčkova Brodu.

Studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti. Člen Unie výtvarných umělců ČR. Tvoří smalty, objekty z emailu, nerez oceli, cínu. Účastní se výstav doma a v zahraničí.

Zatloukal, P. : 1. souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka. /Katalog/. Olomouc, VÚ 1991. ; Frolcová, M.: Slovník žáků a absolventů zlínské Školy umění a SUPŠ ve Zlíně a Uherském Hradišti 1939–2003. Uherské Hradiště 2003.;

Odchovanec TK Deza Valašské meziříčí a hráč TK Česká sportovní Prostějov. Vítěz několika turnajů, zatím nejmladší český vítěz turnaje ATP (Palermo 2004), finalista Wimbledon 2010 a vítěz Davic cup 2011 Rumunsko – dvojhra a čtyřhra.

Slovník osobností východní Moravy. www.Valaskeatheny http://otavinka.blog.cz

Rodným jménem Jana Dudíková. Po ukončení obecné a měšťanské školy v rodišti studovala na učitelském ústavu v Přerově a Kroměříži. Po maturitě nastoupila jako výpomocná učitelka v Praze, kde se provdala za Otakara Berdycha, komisaře ministerstva zemědělství. Po jeho tragické smrti v roce 1936 se plně věnovala výchově syna a školské práci na obecných školách. Jako absolventka učitelského ústavu učila na obecných školách ve Velké Praze. Po roce 1945 si dálkovým studiem pedagogiky, češtiny a tělesné výchovy doplnila vzdělání na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity a v roce 1952 studium ukončila doktorátem z pedagogiky. Téma rigorózní práce bylo " Funkce pohybové hry ve výchovném procesu mateřských škol." Na rodný kraj nezapomněla. V roce 1955 se podílela na založení Hanáckého souboru v Praze, který propagoval Hanou a hanácký folklór. V roce 1946 byla povolána do Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, kde byla pověřena vypracováním nových osnov tělesné výchovy pro základní a mateřské školy. Od r. 1956 působila jako odborná asistentka na katedře teorie a metodiky tělesné výchovy Fakulty tělesné výchovy a sportu UK v Praze. V roce 1964 se jí podařilo realizovat myšlenku společného cvičení rodičů a dětí. Brzy se tato myšlenka rozšířila nejen v celém Československu , ale i v řadě zahraničních států.

Řezáč, František: Jana Berdychová. In: Tovačovské zámecké nokturno.Tovačov 2007. S.99–101.

Univ.prof. PaedDr. Jana Berdychová, CSc.

Studoval v Olomouci a ve Vídni. Rakouský státník. Psal beletrii pod jm. STERNAU

Narozen na Hodonínsku. Redaktor Hanáckých novin – Přerovsko.

vizitka/1993.;­.Vzpomínka od sestry Elišky Semeniukové. Hanácké noviny Olomouc 2.3.1996.Foto­grafie.

Dirigent MF a zástupce uměleckého ředitele MF v Olomouci od 1.9.1948 do 31.8.1956, pedagogicky působil na UP 1950–1953.Umělecký ředitel a dirigent Krušnohorského orchestru v Teplicích 1957–1963, jako dirigent do 1985.

ČSHS.I.Praha 1963.S.88.; Kapitply z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.347.; ČBS.Praha 1992.S..43.;Katalog členů MF

Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Mi­levsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování.

Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše

P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr.

Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti studoval univerzitu ve Vídni, kde promoval v r. 1900. Studia fyzikální absolvoval v Praze r. 1902. Po promoci působil ve všeobecné nemocnici v Brně. Ještě v době studií vykonával praxi v Mnichově a ve Frankfurtu. Od r. 1906 působil v Olomouci jako primář prosektor v zemské nemocnici. Odborně publikoval v časopisech Příroda, Časopis českých lékařů. Odborný spisovatel. Profesor soudního lékařství na univerzitě v Brně.

Almanach českých lékařů. Praha, vl.n. 1913. S. 18.

Studoval FFMU v Brně. Od r. 1997 pracoval v ˇustavu arcgeologické památkové péče v Olomouci, pak krátce v Jihomoravském muzeu ve Znojmě, v Ústavu archeologické péče Brno a nyní v Archeologickém centru Olomouc. Prováděl záchranné archeologické výzkumy v Blatci a v Olomouc-Nedvězí. Publikuje v odborném tisku.

Sklenář,Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.75.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc VSMO 2008. S. 49.;

Chtěl se stát misionářem v Alžíru a proto vystudoval teologii v Paříži. 1939 zaútočili Němci na Francii a přihlásil se do armády. Byl zajat a utekl do Španělska a do Anglie. Účastnil se vylodění v Normandii. Po demobilizaci vstoupil do semináře v Olomouci a dostudoval bohoslaví na UP. 1947 přijal kněžské svěcení. 1948 emigroval a vrátil se ož po revoluci v roce 1990. Od r. 1991 farářem v Metylovicích. Jako důchodce působil v Chlebovicích.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.13;

Působil od 1818 v Rašovicích poté od 1826 v Křižano­vicích, kde také zemřel. Vydal četné duchovní skladby.

ČSHS.I.Praha 1963.S.90.;.

Narozen v obci Kníničky (n.m.č.Drahanovic). Absolvoval gymnázium v Olomouci, od ledna 1897 přijal místo městského fyzika v Prostějově a působil zde 17 let.

Froeml, František: Výročí MUDr.Ignáce Bernáta.=ZVÚO, 1978, č.194, S.28–29.;.

Zatloukal, P. : 1. souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka. /Katalog/. Olomouc, VÚ 1991. ; Kdy kde co, duben 1995, S. 1. .