Osobnosti Moravy.eu

Přední český chemik světového významu, vynálezce silonu a pružných kontaktních čoček .Narozen v podnikatelské rodině. Jeho dědeček měl firmu na hospodářské stroje. Po absolvování klasického gymnázia se rozhodl pro studium chemie. Diplomovou práci vypracoval v roce 1935, v roce 1936 se stal doktorem technických věd. Pracoval na vysoké škole jako asistent až do uzavření vysokých škol v roce 1939.

Od roku 1940 byl zaměstnán v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde se zabýval výzkumem polyamidů. Za druhé světové války byl vězněn nacisty. V roce 1941 připravoval ve své laboratoři vlákna polyamidu, jejich průmyslová výroba byla ale z důvodů války zahájena až za deset let. V roce 1945 se Otto Wichterle vrátil na VŠCHT, kde dokončil habilitační řízení v oboru organické chemie a začal přednášet obecnou a anorganickou chemii. Zde také zřídil katedru technologie plastických hmot a stal se jejím prvním profesorem a vedoucím. Byl nejen vynikajícím chemikem a experimentátorem, ale také skvělým učitelem. Od roku 1952 se zde začal zabývat syntézou síťovaných hydrofilních gelů, které vodou bobtnají, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty.

Po válce pracoval na výzkumu a zavedení výroby polyamidů v chemických závodech v Žilině.

V letech 1952–1958 vyučoval na Vysoké škole chemicko-technologické. Poté pracoval jako ředitel Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V roce 1961 byly na základě jeho vynálezu vyrobeny první kontaktní gelové čočky. V roce 1990 byl zvolen předsedou ČSAV a vykonával tuto funkci až do roku 1993. Byl také člen mnoha mezinárodních společností, držitelem řady zahraničních cen a čestným doktorem zahraničních univerzit. Byl jmenován čestným předsedou České akademie věd.

Zemřel v obci Stražisko na Prostějovsku.

Wikipedie.cz

Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle DrSc., Dr.h.c.

Narozen v Hrabenově (n.m.č.Ruda nad Moravou.) Vysvěcen na kněze byl 19.12.1942 ve Vratislavi. Poté působil jako kaplan ve Svinově (m.č. Ostravy), pak vykonával duchovní správu na Ostravsku. Krátce po únorových událostech r.1948 se dostal do konfliktu s režimem, když při mši veřejně presentoval pastýřský list arcibiskupa Berana. Byl potrestán finanční sankcí. Protirežimních akcí nezanechal, ilegálně distribuoval církevní a náboženské materiály, odmítal spolupracovat se státní správou. V roce 1951 byl zatčen a odsouzen na 18 měsíců odnětí svobody, tříleté ztrátě občanských práv a finančn pokutě. V roce 1952 byl propuštěn a poté působil v Zábřehu na Šumpersku a od r. 1965 v Jívové, kde vykonával administrátora. V r. 1968 podnikl několik cest po Německu, Rakousku a Itálii. Od r. 1977 působil v Zábřehu nad Odrou (m.č.Ostravy). V obdobá normalizace vstoupil do prorežimní katolické organizace Pacem in Terris. V letech 1985–1986 působil jako zastupující místoděkan v Ostravě a r. 1986 obdržel jmenovací dekret na funcki ostravského děkana. Od r. 1986 byl rovněž sídelním kanovníkem kroměřížským a čestným členem Rytířského řádu Domu Panny Marie v Jeruzalémě. V r. 1990 rezignoval na funkci děkana a nadále působil jako farář v Zábřehu.

BSSSM, suplement 1. Ostrava 2011.S.189.

Studoval v Kroměříži, Přerově, bohosloví v Olomouci. Kaplan u sv. Mořice v Olomouci. Profesorem církevních dějin na bohoslovecké fakultě v Olomouci. V r. 1939 v koncent. táboře. Napsal 300 vědec. prací z oboru historie a vlastivědy. Z díla: Dějiny kostela sv. Mořice v Olomouci. Olomouc 1939. Blahoslavený Jan Sarkander. Praha, Zvon 1990. Msgre Dr. František Cinek. . . Olomouc 1938.

Springer, Jan: Co dala Haná čes. literatuře. Olomouc 1947. S. 54. ; /bá/: Historik a vlastivědec. In: Lidová demokracie, 1989, 23. 12. , S. 5. ; Zemek, M. : Prof. dr. B. Zlámal pětašedesátiletý. In.:VVM, 21, 1969, č. 2–3, S. 164. (foto) VVM, 37, 1985, S. 224–225. ;.