Osobnosti Moravy.eu

Studoval bohemistiku a romanistiku na MU v Brně, ale studia dokončil až po roce 1945. Poté působil v Uničově jako středoškolský profesor. V letech 1956–1986 na Pedagogické fakultě UP, Katedra českého jazyka a literatury. V posledních letech překládal francouzskou poezii. Bydlel v Olomouci-Lazce.

Všetička, František: Pětasedmdesátník. In: Vnitřní vitráže. Olomouc, Votobia 1996.S.64–66.

PhDr. Miloslav Doupal.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci roku 1921. Poté studoval v Praze na Karlově univerzitě filozofickou fakultu, obor historie, zeměpis, čeština. Absolvoval v roce 1925. Vyučoval pak na slovenských a českých školách a po rigorózních zkouškách promoval v roce 1927 na doktora filozofie. Svou původní aprobaci si rozšířil o hospodářský zeměpis (pro výuku na obchodních akademiích). Jako státní profesor působil od roku 1935 na obchodní škole ústavu hraběte Pöttinga v Olomouci a v letech 1947–1958 na Obchodní akademii v Olomouci. Poslední léta před důchodem byl politicky perzekvován, dojížděl vyučovat do Uničova a na zdejší Střední průmyslové škole a obchodní akademii učil češtinu a dějepis v letech 1958–1966. Souběžně se svým pedagogickým působením vykonával od 1. prosince 1947 funkci archiváře hl.města Olomouce (po prof.Václavu Nešporovi, který byl městským archivářem v letech 1924–1947) do roku 1956. Volný čas věnoval rodině, měl tři syny, spolkovému životu (byl m.j.členem Společnosti přátel starožitností) a v prázdninových měsících organizoval učitelské vzdělávací kurzy. Byl jejich duší ve Frýdlantě nad Ostravicí (1929), v Českém Krumlově (1931) a na Svatém Kopečku u Olomouce (1932). Přednášky: O názorech soudobých českých historiků na české dějiny; Periodizace českých dějin ; Poslední léta dynastie habsbursko-lotrinské; Rožmberkové a Český Krumlov; Katolicismus a český národ; Vznik pravoslaví a jeho vývoj; Rodina a škola; dovedl nejen obohatit o zajímavá historická fakta, ale dokázal je proložit komentářem podaným vybranou češtinou. Mnohá další témata publikoval v olomouckém Našinci, Vychovatelských listech, Zpráv Vlastivědného ústavu v Olomouci, Časopisu VSMO aj. Do památníku Slovanského gymnázia „ Za hlasem Komenského“ (1957) přispěl hodnotícím článkem: Z minulosti olomouckého školství. Z jeho návštěv u Boženy Mrštíkové vyšly tiskem celkem dvakrát Hovory s B. Mrštíkovou. Malý výběr r. 1943 (jako soukr.tisk) a delší, osm hovorů, v r.1945. V roce 1946 vyšla v Lošticích historická publikace „ Moravský generální seminář “. Další jeho prací byla „ Olomouc v revolučním roce 1848“, vydaná v roce 1948. V roce 1957 vyšla tiskem kniha „ Olomoucký orloj „. Značnou dokumentární hodnotu mají vzpomínky prvního předsedy Senátu ČSR dr. Mořice Hrubana, místopředsedy Šrámkovy Čs. strany lidové, které Dr. Drábek zaznamenával koncem 2. světové války. Poslední rozhovor Hruban – Drábek se uskutečnil 15.9.1945, den nato byl Dr.Mořic Hruban postižen mozkovou mrtvicí a zemřel. Vzpomínky s názvem „ Z časů nedlouho zašlých“ vyšly v roce 1967 jako 10. svazek edice Studium Křesťanské akademie v Římě a ilegálně dovezeny do Československa a zde čteny s velkým zájmem. Vzpomínky Dr.Drábka na středoškolská studijní léta vyšly ve sborníku Slovanského gymnázia (v příspěvku Za prvé světové války), s názvem Símě hořčičné (1947). PhDr. Jan Drábek žil s rodinou v Olomouci- Černovíře. Jako mladý chodil hrávat na varhany do kaple sv.Štěpána, dnes farního kostela v areálu kláštera Hradisko. Vedl kroniku města Olomouce. (nemám potvrzeno!)

Babler,O.F.- Časopis Společnosti přátel starožitností, 70, 1962, S.169. Kutnar,F.: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví,2,1978, S.421. Smejkal,B.: Nešporův nástupce Jan Drábek. In: Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SG 1997.S. 135–137. 75 let Obchodní akademie v Olomouci (1919–1994). Olomouc 1994, S. 50.
Almanach k 50. výročí založení Střední průmyslové školy a Obchodní akademie v Uničově 1951–2001. Uničov 2001. S. 45.
Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc, Memoria 2001. S. 119–120.

Klášterní Hradisko částí Olomouce.

PhDr. Jan Drábek

Holické noviny.č.3, červen 2005, S.7.

Narozen v Holici u Olomouce. Nyní součást města Olomouce.

Od r.1945 v Olomouci, vytvořil vojenskou posádkovou hudbu, spolupracoval s MF, sbormistr olom.Žerotína, spoluprac.s Orlicí a Vlastimilou v Prostějově, 1960–1972 učil v Kroměříži, 1975-..v Mohelnici­.Spolupracoval s rozhlasem.

Marek, Pavel: Dirigent Antonín Dražil.=Štafeta, 1990, č.3, S.16–19..

Vyučil se tiskařem. Po roce 1860 koupil od Alfreda Trasslera tiskárnu a nakladatelství v Opavě. Vedle drobných tisků vydával a tiskl poloúřadní Troppauer Zeitung.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.28–29.

Narozen v obci Dolní Otaslavice. (n. Otaslavice). V letech 1957–1960 primátor města Olomouce.

Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.70;

V letech 1945–1948 studoval na pražské FF UK. Studia dokončil na UP v Olomouci roku 1953. V letech 1951–1956 působil jako divadelní režisér v Plzni, Olomouci, Teplicích a v Praze. Emigroval do USA a učil na Columbijské a Newyorské univerzitě, řádným profesorem se stal na Ohio State University.

Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995.Olomouc 1996.S.55.;

Manžel V.Vlasákové. 1946–49 ve Slezském národním divadle v Opavě, 1949–1954 působil v Krajském oblastním divadle v Olomouci, 1954–60 v Libereci, 1960–62 v Karlových Varech, 1962–1976 v Ostravě. Zasl.um.1976. Spo­lupracoval s filmem a televizí.

ČBS. Praha Academia 1992, S. 120;.

Do r. 1957působil v KÚNZ Ostrava, 1957–1962 FN v Olomouci, 1962–1970 LFUP, odb. asist, 1969 Psobil na univerzitě v Montrealu, 1970 doktor filosofie na téže univerzitě, 1971–74 studij. pobyt na univerzitě McGill v Montrealu, 1975–1990 FN v Olomouci, 1990 docent pro obor patologie, 1991 jmen. prof. pro obor patologie. Odb. činnost: experimentální kardiopatologie, hematopatologie, klinická patologie. Publ. činnost: 168 publikací, z toho 45 v zahraničí.

Žurnál UP.Olomouc, 1992, č.35, S.5.;/obr/;. Za profesorem MUDr. Jaroslavem Duškem,Ph.D.,MSc. Žurnál UP,č.23,8.4.2005,S­.6

Od r. 1941 člen Moravského divadla Olomouc, 1942–1946 člen opery Olomouc, 1953–55 divadlo Ostrava, od 1.2.1955 sólista divadla Opava . Buffo – tenorista a JUDr.

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963, S.275.; Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha DÚ 1959, S.95.; Andrlík, A.: Co dalo Holešovsko a Bystřicko kultuře.2. Kroměříž 1983.S.21.;

Abs.AVU v Praze r.1930-prof.Nejedlý;Od r. 1939 působil na Kopečku u Olomouce-malíř, krajinář, kytice, zátiší..Titul národ.umělce v roce 1971.,

• bk=: Malíř našeho kraje.=Stráž lidu 1986, 7.1., S.4.;

Chadraba, R.: Bohumír Dvorský.Olomouc KN 1959.;Kotalík, J.: Bohumír Dvorský.Praha Odeon 1976.;Lakosil, J.: K nedožitým osmdesátinám nár.um.B.Dvor­ského.=ZKVMO 1982, č.217, S.6–11.;

Působil na Patologicko-anatomickém ústavu prof. Neumananna v Brně. Poté přednostou patologického oddělení nemocnice v Olomouci. Po obnovení lékařské fakulty UP se snažil o modernizaci tohoto ústavu. Nakonec zůstává v krajské nemocnici v Ostravě-Zábřehu, odkud organizačně řídil výstavbu dalších diagnostických oddělení a pracovišť.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.43–45;

V době 2. světové války chtěl emigrovat a byl chycen při přeplavbě řeky Dunaje v Bratislavě. Byl v několika koncentračních táborech, Dachau a Mauthausen. Po propuštění v roce 1945 začal pracovat v Technických službách Olomouc a později na Floře. V roce 1958 dostal státní cenu za nejlepší výzdobu.

Osobní zpověď jeho dcery Marie Suchomelové.

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1938. Po vysokoškolských studiích působil od roku 1958 na Katedře očního lékařství LF UP. Doc. MUDr. Vladimír Dvořák, CSc. odcházel do důchodu v roce 1987.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. S. 321.; Za kým s kytkou. In: Pacemaker, 2, 1989, č.11. S. 8.;

Narodil se ve farnosti Osek nad Bečvou. Maturoval v roce 1934 na gymnáziu v Přerově.. Teologii studoval a ordinován byl 5. 7. 1939 v Olomouci. Primici slavil v Oseku nad Bečvou 9. 7. 1939, primičním kazatelem byl ThDr. František Tomášek, profesor katechetiky na CM bohoslovecké fakultě v Olomouci (pozdější kardinál a primas český). Od 1. 8. 1939 byl kooperátorem ve Štěpánově u Olomouce, od 1. srpna 1940 kooperátorem v Kyjově, kaplanem byl jmenován r. 1943. 1. září 1945 se stal v Kyjově profesorem náboženství a k 1. září 1948 byl jmenován vicesuperiorem arcibiskupského kněžského semináře. Prof. ThDr. Josef Olšr, který byl v Římě r. 1949 ustanoven postulátorem beatifikace Antonína Cyrila Stojana, jmenoval ThDra Leopolda Dýmala a ThDra Vojtěcha Tkadlčíka svými vicepostulátory v olomoucké arcidiecézi. Po zrušení semináře byl dr. Dýmal od 1. 9. 1950 do 12. 7. 1951 kooperátorem v Kojetíně, vypomáhal v duchovní správě v Přerově a Předmostí, pak byl “postaven mimo službu”, směl pracovat jen jako dělník v přerovské “Medice”. Od 15. 12. 1955 se stal administrátorem Oseka nad Bečvou. Od 3. 7 1957 do 14. 12. 1958 byl opět “mimo službu” jako dělník u silniční správy, pak byl od 15. 12. 1958 kooperátorem v Šumperku a od 1. 12. 1960 administrátorem Horní Libiny, r. 1963 jmenován arcibiskupským radou. Po obnovení olomouckého semináře byl od 1. 10. 1968 do 30. 9. 1970 jeho rektorem. Od 1. 10. 1970 do smrti 24. května 1995 byl administrátorem u sv. Václava v Olomouci, kde byl 1. 7. 1973 jmenován titulárním farářem, později papežským prelátem a čestným metropolitním kanovníkem.

Katalog kněžstva olomoucké arcidiecéze.Olomouc 1949.S.68.;Kdy kde co v Olomouci 1994, listopad. S.5. Výmola,Mi­roslav: Kdo byl Mons.ThDr. Leopold Dýmal? In: Dómský zpravodaj 2007,č.11. S.6–10.;

V letech 1832–1838 studoval gymnázium v Opavě. Poté filozofii (1839–1840) a teologii (1840–1844) v Olomouci. V roce 1844 vysvěcen na kněze. Poté kooperátorem na faře v Horním Benešově. V roce 1848 katechetou na c.k. hlavní škole v Uničově, 1850 katechetou na nižší reálce v Opavě. Katechetou reálky a učitelského ústavu v Opavě.Studoval ve Vídni aprobaci pro výuku dějepisu a zeměpisu (1855). Později vyučoval též angličtinu. Penzionován r. 1886. Ve volném čase byl veřejně činný. Od r. 1856 členem mužského pěveckého spolku a pak předseda. R. 1897 založil v Opavě dobročinný spolek svaté Nothburgy. V roce 1873 jmenován konzistorním radou a r. 1881 mu byl udělen Zlatý záslužný kříž s korunou.

BSSSM č.1 (13). Ostrava 2000. S. 30–31.

Navštěvoval gymnázium, studia musel ukončit a nastoupit do otcova obchodu jako kupecký úředník. Dva roky se učil též jako kupecký příručí ve Vídni. 1859 převzal otcovský obchod U Bílé růže. 1861 byl zvolen do městského zastupitelstva. 1872 se ujal úřadu starosty a působil v něm plných 24 let. K jeho zásluhám patří zlepšení městských financí, prosazení výstavby budovy poštovního a telegrafního úřadu, výstavba vyšší reálky, zřízení průmyslového muzea a historického muzea, oprava sloupu Nesvětější trojice a kašen. Za jeho starostování se započalo s odstraňování částí hradeb a městských bran.

Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.42–43;

Pracoval v Olomouci na odboru kultury ONV, od února 1986-březen 1994 v Okresní knihovně v Olomouci. V době politické činnosti Pavla Dostála v Praze od r. 1990 – 1994 byl jeho poradcem i konsultantem návrhů nových zákonů v oblasti kultury. Jeho otec Josef Engliš sen. byl leteckým mechanikem mj. i Baťova letadla, s kterým v čase od 6.1. do 1.5. 1937 vykonal cestu kolem světa. Vyšla o tom kniha Cesta kolem světa, vydal IM Ateliér Zlín (2015).

Osobní – hš (spolupracovník v Okresní knihovně Olomouc) Informace od Ing.arch. Petra Engliše https://otavinka.blogspot.com/…arozeni.html

JUDr. Josef Engliš

Josef Engliš senior byl leteckým mechanikem Baťova letadla, s kterým v době od 6.1. – 1.5. 1937 vykonal cestu kolem světa. Svoje zážitky si zapisoval do deníku, který byl později použit k vydání knihy Cesta kolem světa.

Wikidata.cz Engliš Josef a Engliš Petr: Letadlem kolem světa. Zlín Ateliér I-M 2015.

Narozen na Břeclavsku. Ateliér měl v Univerzitní ul. v Olomouc.i, ;Reliéfy " Okna ulice", cyklus Mobiliáře. Zabýval se designem a propagační grafikou. Vytvářel lepené pískové obrazy.

Kdy/kde/co v Olomouci, 1986, duben, S.16; Boháčová, Ivona: Dřevěné plastiky a objekty.Stráž lidu, 1988, 17.12., S.4.;

• bk-: Hastík, J.: Alfréd Eschler. Přerov 1984. (Katalog výstavy).; Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc 2001.;

Působil v MFO od 1.6.1969 do 11.5.1971.

Katalog členů MFO.

Studoval RG v Litovli, Pedagogickou.a­kad.v Brně, pedagog v Litovli, učil v hudební škole.hru na housle a klavír, zpíval ve spol.Smetana a Nešvera v Olomouci, r. 1952 založil a řídil v Litovli dětský sbor.Od r. 1978 v důchodu.

Stárek, Z.: SČS I.Praha, Div.ústav 1982.S.113.;.

Absolvoval FF UK v Praze a Státní knihovnickou školu. Od roku 1948 se stal vedoucím pracovníkem Slezského studijního ústavu (pak ČSAV), kde postupně působil jako knihovník, bibliograf a vědecký pracovník. Odborně publikoval v periodikách. Své celoživotní úsilí věnoval soustavnému poznávání kultury a lit. Slezska, zvláště Opavska 19. a 20. stol. Napsal monografii o P. Bezručovi a jeho otci. Autor Biografického slovníku širšího Ostravska.

Slovník české literatury 1970–1981.P., ČS 1985, S.83. V roce 1986 zemřeli.Brno, SVK 1987.; Za Viktorem Fickem.Nová svoboda, 1986, 21.8., S.5.; ZVSMO, 1982, S.49–50.; Kulturní měsíčník.Ostrava, 1986, č.10, S.70.;.

Zprvu vyučen pekařem, procestoval mnoho zemí, hledaje práci. Po návratu pracoval jako horník a dopisoval jako samouk do několika deníků, z nichž vznikl soubor črt Vagus bloudí Evropou. V 1937–1940 vydával zábavný týdeník pod názvem Havířská, později Ostravská neděle. V r. 1941 pod n. Rodná zem, za okupace zastavena. Po osvobození čerpal z odboj. činnosti Valašska.

Ficek, Jaroslav: Biografický slovník širšího Ostravska.Seš­.5.Opava 1983, S.47–48.;Kunc, Jaroslav: Slovník čes.spisovatelů beletristů 1945–56.Praha, SPN 1957,S..99–100.;Rafaj, Oldřich: Portréty, kritiky a studie.Ostrava, Profil 1979, S.213–221.;.

Profesor obchodních škol. Měl vlastní soukromou školu v Troubelicích a v Zábřehu.Zde byl činný též v Národní jednotě. Profesor Obchod. školy v Olomouci. Autor knihy „Povídky o venkovských ženách“.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.60.;.