Osobnosti Moravy.eu

Vl.jm. Filippo Alberto Lucchese, v německém prostředí psán Luchese. Zaměstnán ve vídeňských habsburských službách jako císařský ing. a architekt. Svou činností zasáhl i na Moravu, po 1650 navrhl hr. Rottalovi zámek se zahradou a přestavbou kostela v Holešově a pracoval pro Lichtenštejna při přestavbě letního sídla olomouckých biskupů, zámku v Kroměříži. V období 1664 – 1666 pracoval v Olomouci na projektu biskupské rezidence, která je jedinou stavbou tohoto architekta v Olomouci. Po r. 1665 dodal plán tzv. Podzámecké zahrady v Kroměříži. Vytvořil řadu barokních staveb ve Vídni a na Moravě (Holešov, Kroměříž, Olomouc).

Hlobil, I. : Olomouc. Praha, Odeon 1984. S, 89–90. ;Poche, E. : Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1975. S. 273 – 274. ;Richter, V. : Filiberto Luchese na Moravě. In: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1934. Praha 1935. ;. V měsíci květnu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc, květen 2011. S.2. Wi­kipedia.cs

Do Olomouce přijel z Prahy král Ludvík Jagellonský s královnou Marií Habsburskou; jejich pobyt zaznamenává Olomoucká souhrnná kronika z let 1432–1656.

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.204.

Uničovský zpravodaj. č.2. 27.01.2005, S.5.

Předčasnou válečnou maturitu na G v Zábřehu složil r. 1915, nastoupil vojenskou službu a rr. 1916 přeběhl k Rusům, v srpnu 1917 vstoupil do čs. legií. V listopadu 1917 se dostal do Francie a tam v řadách 21. dělostřeleckého pluku bojoval v Alsasku , Champagni a Argonnách. Za odvahu byl vyznamenán válečným křížem. Domů se vrátil počátkem r. 1919. Zůstal v armádě jako voják z povolání. 1919–1920 na Vojenské akademii v Hranicích, 1920–1933 na Slovensku, 1933–1939 pracoval na MNO. Po okupaci 1939 se zapojil do odbojového hnutí Obrana národa a z jeho pověření odešel v červnu 1939 do zahraničí. Dostal se na Západ a v r. 1942 byl čs. pozorovatelem u brit. jednotek v severní Africe. 1944 byl povýšen na pluk. generála štábu a jmenován čs. přidělencem v USA a Kanadě. 29. 3. 1949 byl zatčen STB a obviněn z velezrady. Brutálnímu mučení ve vězení podlehl. Teprve v r. 1990 byl rehabilitován. 

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Seš.2.Opava, Optys 1994.S.76;.

V r. 1925 absolvovala učitelský ústav v Olomouci, poté učila do r. 1939 na různých obecných školách na jižní Moravě. Manželka básníka Karla Kapouna (1902–1963). V r. 1945 abs. Pedagogickou fakultu MU v Brně. 1955–1961 ved. Kabinetu českého jazyka KPÚ Brno.

Slovník české literatury 1970 – 1981., Praha, ČS 1985.,S.207.;

Dcera železničního zaměstnance. Studovala gymnázium v Přerově, kde maturovala r. 1920. Pak vstoupila na nově založenou LF MU v Brně, kde promovala r. 1926. Po promoci nastoupila na porodním oddělení ostravské státní nemocnice ve Slezské Ostravě. V letech 1927–1930 působila v zemské plicní léčebně v Šumperku. Tehdy měla možnost stážovat v zahraničí (Vídeň, Berlín, Švýcarsko). V letech 1929–1930 se podařilo vybudovat v Ostravě-Zábřehu Masarykův ústav pro matky a kojence (první v celém státě), který vedla. V roce 1953 byla vyznamenána Řádem práce.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962.S.156.; Nekrolog.Časopis lékař.čes.93, 1954, S.159–160.;. BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 62. Matoušek, M.: Malý biografický slovník čs.lékařů. Praha 1964. S.96.

MUDr. Emilie Lukášová

Narozena v Lověšicích (n.m.č. Přerova)

Sokolský pracovník. Jednatel sokolské župy v Přerově, 1919 zvolen starostou župy Moravskoslezské. Pracoval v Severomoravských elektrárnách v Přerově. Za 2. svět. války byl u 310. bombardovací perutě. Jeho vyznamenaní a doklady vystaveny v sekci odboje v přerovském Muzeu J.A.Komenského. Pamětní desky na budobě sokolovny v Beňově a v Přerově.

Vystudoval VUT Brno. Žil a pracoval v Olomouci. Odstěhoval se na svou chalupu do obce Těšíkov, kde si zbudoval ateliér.

Katalog výtvar.umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.;

Těšíkov patří do katastru města Šternberk.

Narodil se v Žerotíně u Šternberka. Studoval v Přerově, od r. 1886 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Maturoval v r. 1892 v Litomyšli. Právo začal studovat ve Vídni a ukončil na pražské univerzitě. Načas se vrátil do Olomouce k advokátské praxi (působil také krátce v Uničově. R. 1899 odešel již na trvalo do Slezska. Byl soudcem v Bohumíně, ostravě, od r. 1908 už trvale v Opavě, kde se zapojil do kulturního a společenského života.V roce 1920 byl zvolen senátorem (až do r. 1929). V Opavě působil i po válce, kde si otevřel advokátní kancelář V roce 1947 se vzdal své činnosti a žil v Opavě v ústranní až do smrti. Na rodnou Hanou nezapomněl. Napsal rozsáhlou kroniku svého rodného Žerotína, která zůstala v rukopise.

• mt-: Výročí dne 4.7. Hanácké noviny, 4.7.1996. S.3.

JUDr. Josef Lukes

V Olomouci působil od r. 1953, kde prof. vnitřního lékařství LFUP, v r. 1970 odchod do důchodu. V letech 1990–1991 reaktivace Vedení spojených kateder vnitř. lékařství, přednášky z lékař. etiky. Předseda čs. kardiolog. společnosti 1959–1971, čest. členem 1991. Byl předsedou IV. kongresu Evropské kardiolog. společnosti v Praze 1964, čest. členem Britisch Cardiac Society ad. Studijní pobyty v zahraničí 1936 Anglie, 1947 USA, 1968 Itálie, přednášková turné v letech 1962, 1966 a 1969, Indie, Indonésie a Dánsko. Autorem více než 170 prací. 1993–1994 člen vědecké rady LF UP. Autor učebnic (Vnitří lékařství, dosud 4 vyd. 1955, 1960, 1969, 1971. )

Portrét, foto. Žurnál, 1992, č. 40, S. 8, červen. ; ČBS. Praha1992. S. 418. ;.

Rozená Fialová. Vyučila se dámskou krejčovou v Lošticích. V Olomouci bydlela od r. 1930. Povolání vykonávala do roku 1995. Vlastním nákladem vydala 2 básnické sbírky: Úsměvné ohlédnutí (Mohelnice 1990), Poezie mé tajemství (Olomouc 1992). V roce 1995 vyšla vzpomínková kniha nazvaná Vzpomínání. Jinak vydávala příležitostné básně v denním a regionálním tisku.

Machala, Lubomír: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995. Rubico Olomouc 1996. S.101.;

Vysvěcen 1932 v Olomouci V Olomouci na CM fakultě od r. 1939, kdy soukr. doc. staroslověnštiny a bohovědy východu, asistent. nauky pravosl. teologů ruských.

Katalog kněžstva diecése olomoucké.Olomouc 1949.S.64.; Burian,V.: Zemřel rychtářovský rodák.-Vyškovský zpravodaj, 1990, září, S.5 a 6.;.

'

Doc. ThDr. Josef Luska

Narozen v Unčovicích (n.m.č.Litovle). V roce 1889 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a v r. absolvoval 1893 bohosloví. Poté kooperátorem v Kateřinkách u Opavy-pracoval s J. Vyhlídalem, 1920–1935 v Litultovicích. Působil též ve Studené Loučce u Mohelnice. Drobná próza, hanácké črty, překlady z francouštiny do Našince. Od r. 1916 člen Družiny literární a umělecké. S V. Pinkavou zprac. topografii Unčovic pro Moravskou vlastivědu/Li­tovelsko 1903/. Pseud. A. L. Tvrzský. Z díla: Cikánské historky. 1912. ; Otázka alkoholismu v přítomnosti­. 1911.

Ficek, V. : Biografie širšího Ostravska. Seš. 4. Opava, Slezský ústav ČSAV 1981, S. 80–81. ; Slavík, B. : Hanácké písemnictví. Olomouc 1940. ;Poselství. Olomouc 1938, S. 303. ;. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003. S.62–63. Poselství. Almanach Družiny literární a umělecké. Olomouc 1938. S.303–304.

Studená Loučka (n.m.č. Mohelnice).

Syn rolníka studoval 1861–1868 na gymnáziu v Olomouci a poté absolvoval teologickou fakultu.Po vysvěcení na kněze 5.7.1872 byl jmenován kaplanem v Pitíně a r. 1879 v sousedních Bojkovicích. R. 1881 se stal farářem v Prusinovicích na Holešovsku, kde působil do r. 1915. Po odchodu do výslužby žil jako konzistorní rada a emeritní farář v Příboře. Volný čas věnoval genealogii významného rodu Prusinovských z Víckova. Korespondoval s významnými vlastivědnými pracovníky Vincencem Praskem, Josefem Zukalem, Vítězslavem Houdkem ad.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14). Ostrava 2001. S. 90.

Bydlel v Liboši u Štěpánova. Gymnázium studoval ve Šternberku a pak studoval UK v Praze. V Olomouci působil na KHES od r. 1954, na katedře biologie působil od r. 1957, vedoucí katedry lékařské biologie LFUP. Pozornost soustřeďuje na parazitologii. 130 publikací a světová priorita. Objev tzv. ovicidních hub ničících vajíčka parazitních červů v půdě. Člen čs. výboru o probl. parazitologie při UNESCO. 1985 jmen. prof. biologie a parazitologie. Autor 9 a spluautor 6 skript, 132 odb. prací, populárně vědec. statí a učeb. textů. Publikuje v odb. časopisech v zahraničí. –

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.328.;LD 26.5.1989, S.4.;Profil, foto.Žurnál, 1992, č.40, červen, S.8.; Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova. č.17, září 2005, S.9.

Písmák, kronikář, publicista, činovník řady spolků, autor nedochované kroniky obce a vedoucí redaktor sborníku Štěpánov sobě (1911).

Koudela, Miroslav:Paměti obce Štěpánova.Ště­pánov.Danal, 1997. S.69., Kráčmar, Jiří: Naše výročí, Naše noviny, č.196. 1.11.1997.fot.