Osobnosti Moravy.eu

Od r. 1967 přednášel v Brně a v Praze. V letech 1970–81 v angličtině v kursech Světové zdravotnické organizace. Vedoucí Národní referenční laboratoře MZ ČR pro tetanus. Autor 70 vědeckých publikací, z toho 11 v zahraničním tisku. Od r. 1972 v Olomouci jako vedoucí protiepidemického odboru Okresní hygienické stanice v Olomouci, od r. 1986 dosud ředitel a hlavní hygienik Železniční hygiemické stanice ÚŽZ v Olomouci, 1990 jmenován doc. pro obor epidemiologie, 1990 přednosta ústavu prevent. lékařství LFUP, 1991 jmenován profesorem. Prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc. působí na Katedře rozvojových studií Přírodovědecké fakulty UPOL, kde externě vyučuje předmět Epidemiologie, hygiena a veřejné zdraví, je vedoucím ústavu epidemiologické ochrany veřejného zdraví na Ostravské univerzitě a zástupce přednosty ústavu preventivního lékařství LFUP. Soudní znalec. Bydlí ve Velké Bystřici.

Žurnál, 1992, č.36/37, S.10.;.

V roce 1960 absolvoval Fučíkovu pedagogickou školu v Olomouci. Po maturitě učil od r. 1960 na ZŠ Šumperk, Heroltice ZVŠ, 1963– 70 ZŠ Štíty, 1970–79 ZŠ Holečkova Olomouc, 1979–86 ZŠ Dolany, přitom dálkově studoval Pedagogickou fakultu UP, obor matematika a fyzika. Od r. 1992 ředitel Střediska informatiky a služeb škole, od r. 2000 ředitel Pedagogického centra. 1986–90 metodik OPS. Od roku 1990 publikuje v odb. tisku, oblast pedagogika.

osobní sdělení 2001/HŠ. email – zpráva o úmrtí dne 10.9.2021.

Studoval v jezuitské koleji v Uherském Hradišti, teologii v Olomouci, vysvěcen na kněze 1663. Jako kaplan působil 2 roky v Lošticích, 1665–67 ve Střelicích u Brna a od 1667 farářem ve Veverské Bitýšce. Psal latinsky náboženskou literaturu, pro lid psal česky. Literárně nejhodnotnější je proza Vidění rozličné sedláčka sprostného. /vyd. čes.ed. M. Kopecký r. 1973. / Pohřben ve Veverské Bitýšce.

Lexikon české literatury.II/1­.Praha 1993.S.521–522.;.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1630

Od září 1925 v Šumperku, za války ve vých. Čecách, po r. 1945 v Šumperku. Od září 1956 ved. OPS v Šumperku, až do důchodu r. 1959. Činný v Národní jednotě, Sokol, podílel se na založení spolku divadel. ochotníků Tyl. Milovník přírody, znalec jesenické květeny. Od r. 1949 člen Čs. botanické společnosti. V 50. a 60. letech publikoval odborné články v čas. Živa, Preslia, Severní Morava. Výborný kreslíř.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 68–69. /fotografie/;.

V letech 1950 až 1966 učitel na řadě typů škol a kulturní pracovník (zakladatel Krajského vlastivědného muzea). Od roku 1966 pracovník Katedry pedagogiky Filozofické fakulty UP kde se (stejně jako mimo Univerzitu) orientoval na vzdělávání dospělých. Z politických důvodů vyhozen z Univerzity. Po sametové revoluci povolán znovu na Univerzitu jako vedoucí Katedry sociologie a andragogiky. Stal se hlavním tvůrcem oboru andragogika v Česku i na Slovensku a zaváděl zde distanční vzdělávání. Byl řadu let členem předsednictva Asociace institucí vzdělávání dospělých (AIVD), stal se hlavním zakladatelem a řadu let předsedou organizace distančního vzdělávání ČADUD.

Od roku 1990, kdy vznikla Vzdělávací nadace Jan Husa – 2007 byl členem správní rady a 11 let její předseda.

http://www.vnjh.cz/labyrint-sveta

Doc. PhDr. Vladimír Jochmann CSc.

Působil na katedře kožního lékařství LF UP od r. 1952. Přednosta kožní kliniky FN v Olomouci.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.321.;.

Narozen v Unčovicích (n.m.č. Litovle).

Mládí prožil v Zábřehu, kde maturoval roku 1909 na gymnáziu. Pak studoval FF UK v Praze dějepis, dějiny umění a hudební vědu a 1909–1914 skladbu u J. Novotného a pražskou konzervatoř u V. Nováka 1910–1913. Dále studoval v Drážďanech a v Římě. V letech 1921–1924 pedagogem v Táboře. Dne 14.5.1955 byla odhalena pamětní deska na rodném domě.

BSSSM, č.1 (13). Ostrava 2000. S. 41–43. Šeda, Jaroslav: Perspektivy úkolů práce s tvůrčím odkazem V.Kálika v desetiletí 1981–1991. ČSM, série B 1982, XXXI, č.1. S. 15–33. Československý hudební slovník osob a institucí. Praha, SHV 1963, sv,1. S. 634–635.

architekt urbanista v odboru výstavby KNV Gottwaldov 1957–1960, 1960–1962 odb.asistent katedry urbanismu na VUT Brno, 1963 – 1990 středoškolský prof. odborných předmětů SPSŠ Valašské Meziříčí, od 1991 zakladatel firmy EXIMA, s.r.o. se zahraniční účastí-spolu se synem ing.arch.V.Ka­livodou působícím od r. 1988 v USA.Re­alizace bytových a občanských staveb.1972 / Kulturní dům Šternberk, 1974 – kino Šternberk, rekonstrukce.Adresa ateliéru : Malá Lhota, 75701 Valašské Meziříčí, tel.219 11.Byt: Máchova 4, V.Meziříčí.Tel­.219 11.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.83.;.

Vstoupil do piaristického řádu-noviciát v Lipníku r. 1737. Poté působil ve Strážnici do r. 1739, v Lipníku 1749–1751, v Kroměříži regentem semináře 1760–1762. Autor chrámových skladeb.

ČSHS.I.Praha 1963.S.637.;Fric, O.: Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě.Brno 1963.S.31.;.

Architekt, stavitel (mj. rekonstrukce štěpánovské Sokolovny a školy).

Koudela, M., Kráčmar, J.Paměti obce Štěpánova.Ště­pánov.Danal, 1997.S.69.

Od mládí projevoval zájem o archeologickou historii svého rodiště. V roce 1951 se přestěhoval do Mohelnice, kde pracoval v podniku MEZ (dnes Siemnes) jako frézař. Ve volném čase se jeho koníček ještě více projevil. Začal spolupracovat s významnými archeology. V Mohelnici spolupracoval v letech 1953–1971 s PhDr. Rudolfem Tichým, CSc. (1924–1993), poté od r. 1959 s PhDr. Jindrou Nekvasilem, CSc. (1926–2009) v Moravičanech a od r. 1969 s Dr. Vladimírem Gošem v Lošticích. Zachraňoval nálezy na Mohelnicku, objevil řadu lokalit a podílel se na vzniku muzejní expozice v mohelnickém muzeu. V první polovině devadesátých let , již nemocen se pustil do archeologického průzkumu kostela Všech svatých ve Vyšehorkách (n.m.č. Líšnice), který zakončil odbornou studií. Všechny sběry vykonával ve volném čase a bez nároku na jakoukoliv odměnu. Spolupracoval s odborníky z archeologického ústavu na výzkumech v Mohelnici, Moravičanech a sám provedl výzkumy v Paloníně, Lošticích, v biskupském hrádku v Mohelnici a ve Vyšehorském kostele. V roce 2005 mu byla odhalena pamětní deska na nádvoří mohelnického muzea. Výrazně ovlivnil i mladého archeologa Karla Faltýnka.

Faltýnek, Karel: Vzpomínka na pana Vladimíra Kapla. In.: Archeologie Moravy a Slezska, 5 ,2005. S.87 –89.; Goš, Vladimír: Vladimír Kapl – zemřel archeolog amatér (16.5.1926–30.1.1999). In.: Pravěk. Nová řada 1999, č. 1. S.471.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.277.; Kaplová, Alžběta: Archeologické výzkumy V. Kapla https://is.muni.cz/…Diplomka.pdf

Lektor hudby na univerzitě v Brně, prof. konzervatoře v Brně.

Hudební rozhledy, 7, 1954.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.Praha 1992.S.230.;.

Zástupce ředitele školy ZŠ, člen redakční rady Kultury Přerova, zabýval se dějinami hudby a zpěvu v Přerově, 1. část vyšla tiskem r. 1940. Druhá. zůstala v rukopise.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Narozen v Předmostí u Přerova (n.m.č. města). Syn vydavatele časopisu Český rolník od 1.1.1923, Rádce z Předmostí u Přerova až do roku 1948 v rukou majitele Josefa Knejzlíka, otce Vlastimila. Od roku 1948 šéfredaktor Rádce zahrádkářů. Nositel medaile J.A.Komenského.

Kulturní místopis SOKA Přerov.Fišmistrová, Věra.3.12.1998­. Pumprla, V.: Bibliografie okresu Přerov. Brno 1993.S.401.

Redaktor Jihočeské pravdy, pak vedoucí redaktor Jihočeského železničáře. Publikoval též verše. Publikoval v Obraně lidu, Stráži lidu, Lidových novinách aj.

Kubásková, Eva: Kdy zemřeli…? 1985–1990., 2.díl., Praha, NK 1995., S.30.;'

Rodiště Hrabí je nyní součástí obce Bílá Lhota.

V roce 1922 absolvoval gymnázium v Praze, Roku 1933 právnickou fakultu a souběžně přednášky na FFKU. 1940–1941 režisér Českého divadla v Olomouci, poté do r. 1943 šéf činohry a režisér Beskydského divadla v Hranicích. Užíval pseud. Přemysl Vávra.

Lexikon české literatury.2/I­I.Praha, Academia 1993.S.785.;.

Po studiích na SKŠ Brno pracoval v Městské knihovně v Litovli, poté v Okresní knihovně v Olomouci, kde byl vedoucí oddělení společensko-politické literatury. Dálkově vystudoval FFUP. Mezitím působil asi dva roky jako vedoucí Městské knihovny ve Šternberku. V roce 1979 odešel pracovat do Krajského vlastivědného muzea v Olomouci jako literární historik, kde se po roce 1990 stal ředitelem ( v letech 1992 – 1998 ). Od roku 1999 působí jako realitni makléř v Litovli. Bohatá publikační činnost v oblasti ikonografie měst na střední Moravě. Vypracoval ikonografickou databázi a rozsáhlé bibliografické databáze, orientované na historii a architekturu města a vesnic Moravy a českého Slezska. Bydlí v Litovli, kde mu byl vrácen v restituci dům s lékárnou U dobrého pastýře na náměstí Přemysla Otakara, kde je realitní kancelář DIMAS ( data-informace-Morava a Slezsko ), která se mj. zabývá i vydáváním regionálních tisků, kalendářů aj.

Na www.ikonografiemoravy.cz, www.ikonografielitovle.cz, www.dimasreality.cz přehled knih a publikační činnosti PhDr. Vítězslava Kollmanna.

Profesor reálky v Lipníku nad Bečvou, kde působil pět let. V Olomouci působil od roku 1906, kde též učil na reálce. V letech 1923–1929* byl ředitelem české reálky. Předseda odboru Klubu čsl. turistů v Olomouci.

Fischer,R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S 143–144.

Fagot II. V Moravské filharmonii Olomouc působil od 9.10.1959.

Narozen na Hodonínsku. Čs. důstojník – letec. Napsal na 100 skladeb pro ženský, mužský a smíšený sbor." Kristus a Život lidský" na slova Dostála – Lutinova byl proveden 15.12.1932 v Brně­.Pozůstalost byla předána ke zpracování dr.Vladimíru Gregorovi z Olomouce ke zpracování.

ČSHS.I.Praha 1963.S.708.: Kulturní zprávy v Prostějově, 5, 1939, č.8 a 9; – 6, 1940, č.3.;.

Dětství prožil v Uhřičicích u Kojetína, kde jeho otec,ved.odboj­.skupiny padl 7.5.1945.. Po r. 1945 v Zábřehu na Moravě.V roce­.1958 absolvo­val SPŠF v Čimelicích a 1962 abs.FAMU, dramaturgii v Praze.Pracoval jako dramaturg FS Barrandov, kde působil již za studíí, od r. 1970 jako scenárista.Ča­sopisecky publikoval od r. 1965.

Slovník české literatury 1970–1981.Praha 1985.S.176–177.; In Průvodce zábřežský kulturní a informační měsíčník, roč. 2, 9/1999,S.12. .

'

Narozen v rodině obchodního cestujícího. Dle otcova přání studoval na obchodní škole, ač by nejraději hrál divadlo. Chodil do dramatického oddělení konzervatoře. Absolvoval 1943 a nastoupil první angažmá v Jihočeském divadle v Táboře, jež se r.1945 vrátilo do Českých Budějovic. Od r. 1948 byl členem Svobodného divadla v Brně, po roce se vrátil do Teplic a r. 1951 podepsal smlouvu s Divadlem Z.Nejedlého v Opavě. V letech 1965–1967 působil v Mladé Boleslavi a následující sezónu ve Zlíně. Opět se vrátil do Opavy 1968–1984.Léta odpočinku od ledna 1984 trávil s družkou MUDr. Hanou Širokou ve Šternberku, kde také zemřel.

Otec dcery Lenky, pozdější herečky.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.55–56.

Autor próz ze života moravského lidu. Pseud.Kukátkář -fejetony v Hlasu;Věnc.K. r.1862 v litur­g.bohosloveckém půlměsíčníku Concordia, básně v Hlasu aj.Dějištěm jeho povídek i Haná (Přestavlky u Přerova, Senice, Dub aj. Psal též o Skopalíkovi.

Hýsek, M. : Literární Morava v letech 1849–1885. Praha 1911, S. 245–256. ; Slovník českých spisovatelů. Praha ČS 1964, S. 246–247. Vychodil Pavel: Václav Kosmák. Brno 1916,S. 655. ; Vopravil, J. :Slovník pseudonymů. . . Praha, 1973, S. 810. ;.

Přestavlky Přerovsko).

Propagátor moder. zemědělství, r. 1921 abs. zeměděl. hospod. školu v Přerově, 1959–1963 ved. praxe žáků na školním statku. Autor studie Budování SZTŠ v Přerově po stránce stavební. Rukopis kroniky rodu Kostihů, podklady k dějinám Želetic a Čelechovic.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Narozen na Hodonínsku.