Osobnosti Moravy.eu

V letech 1729–1735 studoval na jezuitském gymnáziu v Praze, tam se naučil česky, 1736 vstoupil do piaristického řádu /řádové jméno Gelasius a Sancta Catharina/po novicátu v Lipníku na Moravě a v Staré Vodě u Libavé vystudoval v rakouském Hornu filosofii a teologii 1739–1745. Ve Vídni studoval práva a učil tam na řádovém gymnáziu, od r. 1748 učil v Mikulově, od 1749 v Kroměříži. Od 1752 působil jako prefekt pražského piaristického G . Kritický vydavatel Hájkovy kroniky, badatel o dějinách a kultuře raného českého středověku.

Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.558–559.;.

Synem učitele Františka Dočkala. Od dětství rád kreslil a maloval, obdivoval přírodu a vše krásné. Po maturitě na učitelském ústavu v Olomouci chtěl studovat uměleckou vysokou školu, ale uzavření vysokých škol v roce 1939 mu zcela změnilo plány. Zůstal v rodišti, za okupace se ještě vzdělával na Obchodní akademii v Olomouci a získal způsobilost vyučovat na zimní hospodářské škole na Klášterním Hradisku. V září 1944 byl totálně nasazen, ale práci nenastoupil a ukrýval se u partyzánského oddílu Jana Žižky. Po roce 1945 krátce učil v rodišti, ve Městě Libavá, v Moravském Berouně. V roce 1948 se oženil a přestěhoval do Olomouce. Začal učit na Svatém Kopečku u Olomouce, od r. 1953 na fakultní škole ve Starých Hodolanech do r. 1956 učil na Pedagogické škole Julia Fučíka a po jejím zrušení na místní jedenáctiletce. V roce 1960 založil Lidovou školu umění, obor výtvarný a stal se na ní učitelem. Odtud přechází na Katedru výtvarné vychovy Pedagogické fakulty, kde působí od r. 1964–1985, kdy odchází do důchodu. Působil zde jako metodik a později odborný asistent.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.. Skarupský, Jiří: Osobnosti naší obce, In: www.miladockal.cz

Svatý Kopeček (n.m.č. Olomouce)

Narozen v učitelské rodině. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a r.1889 začal učit v Hukvaldech, kde se oženil se sestrou Leoše Janáčka Josefou. Roku 1891–1895 učil v Hrabové a a pak v Hrabůvce. R. 1901 se vrátil na Hukvaldy, kde byl ustanoven nadučitelem a zůstal až do odchodu do penze 1929. Jako župní vzdělavatel působil v zem. i župních školách v Kyjově, Litovli, Prostějově, Olomouci. Byl členem představenstva Hasičské pojišťovny v Brně. Jako vlastivědný pracovník publikoval články z regionální historie, sbíral historické a etnografické památky a zabýval se archeologií. Zpracoval historii hukvaldského hradu. Sbíral krajové pověsti a psal vlastivědné články, které vycházely v krajinských časopisech. Napsal dvě divadelní hry: Ondráš a Juráš; a Červený kohout, které vycházejí z hasičského života.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava. Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.34.;

Studoval na gymnáziu v Zábřehu a Litovli, kde r. 1941 maturoval. 1941–1944 působil jako učitel, 2 roky v koncentračním táboře. Po válce studoval FF UK Praha, 1948–1953 učil jako středoškolský profesor v Novém Jičíně a Šumperku. 1953–1968 v ČSAV.Emeritní profesor univerzity v kanadském Torontu. Čestný doktor Masarykovy univerzity v Brně.

Slovník českých spisovatelů.To­ronto, 1982.;Schneider, Jan: Lubomír Doležel. In: Machala: Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu.Olomouc, FFUP 1990.S.117–118.;.Fabián, J.- Ševčíková, H.:Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009., S. 81.; Machala, L.: Za profesorem Lubomírem Doleželem. Žurnál 2.2.2017.

Odb. asist. katedry tělesné výchovy UP 1961 – 1990. Člen VSMO v sekcích Historická Olomouc, Historie, Dějiny umění, a Přírodovědecká.

Kapitoly z dějin UP.Ostrava 1973.S.362.; Kartotéka VSMO..

V letech 1896–1900 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, v hudbě žák Josefa Nešvery, poté studoval učitelský ústav v Kroměříži do r. 1904, kde žák Ferdinanda Vacha a S. Šuly. 1904 – 1906 učitelem ve Skrbeni, poté vojenská služba v Olomouci. Pak učil na obecné škole 1907–1909. V Žerotíně činný jako II. sbormistr. Autor scénické hudby k dětským hrám V. B. Plumlovské. Od 1909 v Praze. Prof. AMU v Praze, první děkan 1946–48, prorektor 1952–58.

Československý hudební slovník I.Praha 1963.S.254.;Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.I.Praha 1982.S.90 – 91.;

Narozen v Loučce (u Nového Jičína). V r. 1872 absolvoval SG v Olomouci, poté studoval FFUK Praha, přešel na práva. 1881 promován na univerzitě v Krakově r. 1881. 1884 si otevřel advokátní kancelář ve Strážnici, 1893 převzal kancelář tchána dr. Beránka v Hodoníně. V Kroměříži 1893–1900. Založil zde Musejní a knihovní jednotu, činný v Sokole,, spolupořadatelem Hanác. odd. na Národopisné výstavě v Praze 1895. Činný v Moravanu aj.

Mejsnar, K.: Půl století veřejné knihovny v Kroměříži.Kro­měříž 1947.S.29–30.;. Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2009. S. 83.;

Středoškolský profesor Slovanského gymnázia v období 1948–1961 obor dějepis, zeměpis. Přezdívka jeho studentů – „Joe“ Sepsal dějiny rodné obce: Křenovice u Kojetína.1940., Výpisy z archiválií a studie předal St.archivu Olomouc.

Za profesorem Františkem Dostálem=ZVSMO 1982, č.17–18, S.31.; Kouřil, M.: Nekrolog.=VVM, 36, 1984, č.2, S.227–228. Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.34.;.

Obecnou školu navštěvoval v Cholini, gymnázium v Litovli, kde maturoval r. 1921. Vysokou školu absolv. v Praze. Několik let jako profesor působil na spolkovém dívčím reálném gymnáziu na Královských Vinohradech. V letech 1930–45 pedagogicky působil na gymnáziu E. Beneše. Poté přešel na zemskou školní radu. Jako matematik působil na VŠ ekonomické v Praze a posléze na VŠ dopravní v Žilině.

Litovelské noviny, č.9/1992, S.7;

Spolupodílel se na vývoji laseru. Aspirantura Moskva r. 1960. Pplk. Ing. pedagogicky působil na VAAZ v Brně a na UP Olomouc.

Kubásková, E.: Kdy zemřeli…? 1980–1985.Praha, NK 1992, S.54.;

Přednosta radiologického ústavu FN, který působil na katedře radiologie od r. 1946. Člen VSMO, sekce lékařství od r. 1976.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.321.;

'

Narozen v obci Topol u Chrudimě (n. m.č. města Chrudim). Absolvoval KU Praha, poté středoškolským profesorem na gymnáziu v Kyjově, Strážnici, od r. 1912–1935 profesor na Slovanském gymnáziu v Olomouci,, kde učil zeměpis a dějepis. Spoluredaktor ČVSMO, od r. 1919 člen výboru VSMO, od r. 1926 správce odd. historického a uměleckoprůmys­lového v muzeu. Literární činnost. Spolu s R. Fischerem nebo s Dr. M. Remešem. Autor publ. Den v Olomouci. 1923. Přispíval i do různých monografií. Pověsti ve Vlastivědném sborníku pro mládež župy olomoucké.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938 S. 52.;Símě hořčičné.Olomouc 1927.S.202–203.;Vybíral, B.: Prof.F.Doucha padesátníkem./fo­to/ČVSMO XLV, 1932, S.280.;.

Studoval bohemistiku a romanistiku na MU v Brně, ale studia dokončil až po roce 1945. Poté působil v Uničově jako středoškolský profesor. V letech 1956–1986 na Pedagogické fakultě UP, Katedra českého jazyka a literatury. V posledních letech překládal francouzskou poezii. Bydlel v Olomouci-Lazce.

Všetička, František: Pětasedmdesátník. In: Vnitřní vitráže. Olomouc, Votobia 1996.S.64–66.

PhDr. Miloslav Doupal.

Rodným jménem Procházková. V roce 1953 absolvovala SG. Po absolvování FFUP (1958) učila předmětům své aprobace (Čj-D) na pedagogickém gymnáziu v Jihlavě a později na základních školách v Olomouci. Zaměřila se zejména na diferencovanou výukou českého jazyka a literatury. Pedagogickou zkušenost ze základních a středních škol zúročila v říjnu 1969 přechodem na PdF v Olomouci, nejdříve jako členka kabinetu sociální patologie, od r. 1971 jako odb. asist. na KČJL se zaměřením na literaturu pro děti a mládež. Zajímala ji také problematika vývoje české historické prózy. Doktorát filozofie získala na základě rigorózních zkoušek z dějin ČL a obhájení disertační práce Tvorba národního umělce Miloše V. Kratochvíla v roce 1975. V dalších letech věnovala pozornost lidové slovesnosti, speciálně gnozeologickým aspektům pohádky a pověsti. Kontaktovala se s Ústavem české literatury ČSAV v Brně, jmenovitě s p. profesorem PhDr. O. Sirovátkou, CSc. Jako aspirantka u prof. PhDr. Eduarda Petrů, DrSc., předložila v červnu 1987 kandidátskou disertaci na téma Moravská lidová pověst ve vývoji české literatury (1945 – 1985), obhájila ji před komisí v Brně a získala vědeckou hodnost CSc. Součást kandidátské práce (2 díl.), Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí,vydán samostatně jako separát AUPO – Facultas Pedagogica, Philologica IV 1987 – ČJL 6. Obsahoval údaje o více než sto osobnostech obírajících se uvedenou činností od národního obrození do současnosti. V roce 1989 získala na základě rozpravy ve vědecké radě FF UP docenturu z dějin a teorie české literatury. Paralelně s pohádkou a pověstí sledovala tvorbu pro děti a mládež, především na úseku poezie. Na požádání pedagogických středisek i okresních knihoven přednášela učitelům a knihovníkům o novinkách v tvorbě pro děti a mládež. Z rodinných důvodů odešla od 1. 9. 1993 do důchodu. Když se však situace změnila, působila jako docentka na katedře ČJL PdF Ostravské univerzity do konce stud. roku 2010. Kromě pedagogické se nadále věnovala i činnosti přednáškové pro učitele a knihovníky, spolupracovala s oddělením pro děti a mládež Knihovny města Olomouce a v jejím zpravodaji Naše knihovna pravidelně několik roků hodnotila knižní novinky z oblasti literatury pro mládež. Příležitostně též zpracovává posudky o knížkách pro děti pro různá nakladatelství. Členka České sekce IBBY. Autorka knih a odborných statí publikovaných ve sbornících univerzit v Brně, Ostravě. Recenze o knihách pro děti publikovala v bulletinu Naše knihovna,6,2001 a zajímavý text o moravské lidové pověsti v KKC v Olomouci, 2001, říjen.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzoty. Ostrava 1973. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SG 1997. Málková, I. – Urbanová, S.: Literární slovník severní Moravy a Slezska 1945–2000. Ostrava 2001. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc, SISČ 1993. S. 58. Profesiona­lizace vzdělávání učitelů a vychovatelů. Ostrava, OU 2002 Lidová kultura na Hané. Sborník z XV.odborné konference o Hané. Olomouc 2020 – Bibliografický soupis publikovaných příspěvků v letech 1991–2000,, 1991, 1992, 1993. S. 148.

Doc. PhDr. Eva Doupalová, CSc.

Narozen v obci Drahlov (n.m.část obce Charváty). Vl.jm. Josef Čapka. Psán též Josef Čapka-Drahlovský. Základní hudební vzdělání získal v Dubu nad Moravou, u učitele a hudebníka J. Stušky. V době studií německého gymnázia v Olomouci byl fundatistou v kostele sv. Mořice. Na gymnáziu založil a řídil sbor pro nějž napsal svůj první sbor „Modré oči“. Po maturitě odešel studovat do Prahy na varhanickou školu, kde absolvoval v roce 1871. Od června téhož roku působil jako varhaník a ředitel kůru u Sv. Vavřince v Přerově. Záhy se zapojil do hudebního a kulturního ruchu ve městě. Záhy se zapojil do hudebního a kulturního ruchu ve městě. Od roku 1872 byl sbormistrem Pěveckého a hudebního sdružení Přerub (založeném r. 1862). Od jeho nástupu nastal rozkvět činnosti sdružení, vtiskl sboru klasický repertoár skladeb. P. Křížkovského, B. Smetany, A. Dvořáka. Po vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založ. 1883), působil i zde. Oba sbory střídavě vedl až do roku 1907. Provedl zde nejen Nešverovy skladby, ale i svoje. Po 21 let působil také jako středoškolský pedagog na gymnáziu v Přerově, kde učil zpěv. Napsal více než 200 hudebních děl, mezi něž patří skladby komorní jako Klavírní legendy, Hudební obrázky a Písně beze slov, dále skladby orchestriální, kam lze přiřadit legendy, capricia, symfonie a Moravské tance op. 62 a 169 (které provedl Karel Kovařovic na Národopisné výstavě v roce 1895). Dále skládal písně a sbory pro mužské, ženské a smíšené uskupení, Moravské zpěvy, Moravské dvojzpěvy a Moravské trojzpěvy. Je též autorem řady kantát a oratorií, zpěvoher, i chrámových skladeb, které vycházely v notách nejen v Olomouci, ale i v Pazdírkově nakladatelství v Brně. Zhudebnil také na slova Ondřeje Přikryla „Písně z Hané“. Zemřel 11. června 1926 v Přerově. Pohřben byl v Charvátech. Na rodném domě v Drahlově je pamětní deska. Jeho jménem byly pojmenovány dvě ulice. V Přerově a v Chomoutově u Olomouce.

Ševčíková Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. č.12.2002. S.4.; ČSHS, I.Praha 1963.S.261–262.;Přichystal, A.: Významné postavy politického,so­ciálního.,Olo­mouc 1979.;Pospíšil, Fr.: Almanach hanáckého roku, Přerov, 1923, S.125., Halma, Oldřich: Zapomínaný hanácký hudební skladatel.=Vlas­tivěd.sborník pro mládež župy olomoucké, 3, 1924 –1925, S.124–126.

Vyučil se tiskařem. Po roce 1860 koupil od Alfreda Trasslera tiskárnu a nakladatelství v Opavě. Vedle drobných tisků vydával a tiskl poloúřadní Troppauer Zeitung.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.28–29.

Pocházel ze selské rodiny Filipa D. Po studiích na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval r. 1876, pokračoval ve studiu práv na UK v Praze. Po promoci v r. 1879 nastoupil na právnické místo v Opavě, po nedlouhé praxi u zemského soudu se stal advokátním koncipientem a posléze samostatným obhájcem. Zapojil se do veřejného života ve prospěch českých politických stran. Už za studií psal lyriku. Užíval pseudonym Romuald Rakovec a jako překladatel uváděl do české literatury básnickou tvorbu jihoslovanskou a ukrajinskou.

BSSSM, seš.4 (16.).Ostrava 2003. S.30.

JUDr. Romuald Dubový

pseudonym: Romuald Rakovec

Zemřel v Unčovicích (n.m.č. Litovle)

Varhaník a zpěvák-basista. Hudbě se vzdělal u svého bratra Jana Dusíka v Čáslavi a byl varhaníkem na Svatém Kopečku (n.m.č. města Olomouce) do r. 1784. Poté v Dubu, Dlouhé Loučce, kantorem ve Velké Bíteši, Pyšelu a Mohelně. Zakladatelem moravské větve Dusíků.

Československý hudební slovník 1. díl. Praha 1963. S.273.

Do r. 1957působil v KÚNZ Ostrava, 1957–1962 FN v Olomouci, 1962–1970 LFUP, odb. asist, 1969 Psobil na univerzitě v Montrealu, 1970 doktor filosofie na téže univerzitě, 1971–74 studij. pobyt na univerzitě McGill v Montrealu, 1975–1990 FN v Olomouci, 1990 docent pro obor patologie, 1991 jmen. prof. pro obor patologie. Odb. činnost: experimentální kardiopatologie, hematopatologie, klinická patologie. Publ. činnost: 168 publikací, z toho 45 v zahraničí.

Žurnál UP.Olomouc, 1992, č.35, S.5.;/obr/;. Za profesorem MUDr. Jaroslavem Duškem,Ph.D.,MSc. Žurnál UP,č.23,8.4.2005,S­.6

Studoval v Kroměříži a v Olomouci. Prof. církev. dějin na UK Praha 1928–38, od r. 1947 prof. dějin na Harvardské univ. , katolický publicista. Publikoval v Našinci, Lid. listech aj.

Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha 1936., S.93.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.29.;Český slovník bohovědný.III., S.645–6;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.34.;Literární místopis Kroměřížska.Kro­měříž, Okresní knihovna 1988.;.

Pravnučka JUDr. Mořice Hrubana žila od roku 1950 s rodiči v Olomouci, kde chodila do základní školy. Poté studovala Střední umělecko-průmyslovou školu v Brně., kde maturovala v roce 1969. Poté pracovala v propagaci v Lutíně a po pěti letech odešla do Olomouce, kde působila ve VHJ STS do jara 1991. Začátkem 70. let absolvovala Školu výtvarné fotografie. V roce 1979 se provdala a bydlela několik let v Hostkovicích u Tršic. V letech 1991–1996 samostatně podnikala jako ilustrátorka a výtvarnice. Pak pracovala v nemocniční administrativě a podílela se na náboru dárců krve. Od listopadu 2006 je předsedkyní KPVU v Olomouci.
Od roku 1982 vydává bibliofilie básnických textů anebo výběru citátů. Věnuje se také knižní ilustraci. Spolupracuje s Edicí Salvator v Kobeřicích. Je také dlouholetou členkou KČT. Do povědomí kulturní veřejnosti pronikla svými fotografiemi
božích muk, smírčích křížů, kapliček a dalších lidových staveb o jejichž evidenci a poznání se ve velké míře zasloužila.

Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2009, č.11. S.5.

Působil na Patologicko-anatomickém ústavu prof. Neumananna v Brně. Poté přednostou patologického oddělení nemocnice v Olomouci. Po obnovení lékařské fakulty UP se snažil o modernizaci tohoto ústavu. Nakonec zůstává v krajské nemocnici v Ostravě-Zábřehu, odkud organizačně řídil výstavbu dalších diagnostických oddělení a pracovišť.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.43–45;

Narozen v obci Sasina u Boskovic (n.m.č. obce Svitávka). Abs.AVU v Praze r.1930 (V.Nechleba, J. Loukota), od r. 1948–1950 odb.as.PdF UP Olomouc, figurální kreslení a kreslení pro vědec.oboru.Výs­tavní činnost zahájil v r. 1939 ve SVU Aleš Brno.Kreslil pro brněnskou Rovnost.

Výtvarníci a teoretici VVUP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;. http://www.svitavka.com/…dvoracek.pdf

Narodil se v Července čp.144,, kde byl jeho otec zaměstnán u ČSD jako strojvůdce. Vystudoval litovelské Reálné gymnázium (maturoval 1943), poté šel na roční doškolení na učitelský ústav do Kroměříže, učil na měšťance v Lošticích a užil si i válečného nasazení na výrobě tanků. Po válce ( 13.5.1945) odešel do Prahy, kde studoval dějiny umění u prof. Antonína Matějčka. V r.1949 absolvoval FFUK, obor dějiny umění, estetika. Poté pracoval půl roku v NG, v oddělení, které vedla dr.Anna Masaryková a pak se na doporučení prof. Matějčka stal v letech 1950–58 asistentem prof. V.V. Štecha na AVU. Pro svůj nekompromisní postoj musel však AVU opustit a vrátil se do Nár. galerie (1958–63) a pak se stal profesorem Střední umělecko-průmyslové školy na Žižkově, kde působil do r. 1969. Tehdy vyhrál v konkursu na docenta umění UP v Olomouci, kde přednášel 1969–1985 celých 16 let (kde učil v úterý a středu a pak se zas vracel do Prahy). Současně dále přednášel již od r.1950 v Praze na FAMU, kde mu byl konečně po 40 letech ( v r. 1993) udělen titul profesora. Pedagogickou aktivitu neustále provázela bohatá činnost publikační, řady katalogových statí, monografií (o Františku Tichém, Janu Kupeckém, Janu Zrzavém a mj.). Je autorem 35 uměleckých monografií..Výz­namná je organizátorská práce prof. F. Dvořáka jako dlouholetého předsedy Spolku českých bibliofilů a zejména v předsednictvu KPVU. Od r.1989 místop­ředseda SČUG Hollar.

Šik, L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. ; Po Karlově mostě. 20 zastavení s Františkem Dvořákem.Praha 2003.; Setkání s prof.PhDr. Františkem Dvořákem, CSc. v Července dne 31.10.2009.;

Narozen v Rokytnici (u Přerova). Absolvoval Přírodovědeckou fakultu U v Olomouci. Působí zde od roku 1964 nejprve jako asistent, poté odborný asistent, docent a profesor(1998) na Katedře experimentální fyziky. Od února 2003 ve funkci děkana PřF UP, od února 2006 rektorem UP. Publikoval vědecké práce v časopisech a sbornících. Odborně se věnuje luminiscenci anorganických materiálů či optickým vlastnostem tekutých krystalů.

Prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc.. In: Žurnál UP, č.3, 3.10.2005, S.7; Kdo je kdo v ČR na přelomu 20.století, Praha 1998;