Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Paseka | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | architekt, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Význačný olomoucký architekt a urbanista, dlouholetý člen a spolupracovník Vlastivědné společnosti muzejní. V roce 1940 maturoval na České státní reálce v rodišti. Protože v té době byly české vysoké školy zavřené, absolvoval dvouletý kurz na Obchodní akademii v místě. Totálnímu nasazení neunikl a musel odejít na nucené práce do Berlína. Po osvobození v roce 1945 začal studovat na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze, kde promoval v roce 1949 a později absolvoval postgraduální studium urbanismu na vysokém technickém učení v Brně, které dokončil v roce 1964. Mezitím pracoval v olomouckém Stavoprojektu a v letech 1966 – 1971 jako hlavní architekt města Olomouce. V době normalizace byl odvolán a působil pět let v podniku Rudné doly se sídlem v Jeseníku, a to na nově založeném pracovišti tzv. technického rozvoje v Hněvotíně u Olomouce, kde se mj. tvořily podklady pro různé typy montovaných rodinných domků v západoněmecké licenci. Osobnost architekta Hynka byla v odborných kruzích nepřehlédnutelná a tak, když přišla v roce 1976 nabídka z Prahy na založení projekčního ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Olomouci, vrátil se a stal se vedoucím pracoviště, kde aktivně působil až do roku 1985. Výsledky projekční a rekonstrukční činnosti, která přispěla k zachování a obnově i dalšímu využití historických památek, sakrálních staveb a památkových objektů v počtu 113 presentoval na výstavě v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci v listopadu 1982. Celoživotní zájem o architektonické a sochařské hodnoty i láskyplný vztah k rodnému městu zúročil v přednáškové i publikační činnosti. Od šedesátých let pravidelně přispíval do odborných a vlastivědných periodik. Řadu zajímavých článků najdeme i v prostějovské Štafetě, olomouckém měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci, sbornících Vlastivědné společnosti muzejní a jubilejních ročenkách. Širší olomoucké veřejnosti byl znám především z cyklu přednášek pro sekci Historické Olomouce VSMO o významných osobnostech a jejich hrobech, historii olomouckých hřbitovů a k vývoji olomouckých řemesel. V roce 1987 vytvořil stostránkový rukopis o Ústředním hřbitově v Olomouci. Za přínos pro olomouckou architekturu a urbanismus i za další zejména vlastivědnou činnost byl v roce 1998 vyznamenán Cenou města Olomouce v oblasti architektury. |
|||||
Zdroj: |
VS.: Olomoucký architekt a urbanista.=ZVSMO, 1982, č.17–18,S.32–33..
Smejkal, B.: Rozhovor měsíce. Kdy-kde-co v Olomouci, 1992, listopad S.
10–11. |
|||||
Poznámka: |
Ing. arch. Zdeněk Hynek |
|
||||||
Místo narození: | Třebíč | |||||
Místo úmrtí: | Benešov | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Praha | |||||
Obory působení: | archivář, historik, vysokoškolský profesor | |||||
Anotace: |
R. 1923 maturoval na gymnáziu v Litovli. Po studiích na FFUK v Praze, 1930–1945 archivář Národního muzea, od r. 1949 prof. UK Praha. Spolupracovník Ottova slovníku naučného nové doby. Redaktor časopisu Dějiny a přítomnost. Zabýval se postavou Františka Palackého a popularizoval jeho odkaz. |
|||||
Zdroj: |
Osmdesát let gymnázia J.Opletala.Litovel 1981.; ČBS.Praha 1992.S.252.;. |
|
||||||
Místo narození: | Lazníky | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Spytihněv, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Zlín | |||||
Obory působení: | archeolog, pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval reálku a učitelský ústav v Olomouci. V letech 1868– 1870 učil ve Starém Městě u Uherského Hradiště, dále ve Spytihněvi a ve Zlíně. V letech 1881–1908 působil jako řídící učitel ve Veselí nad Moravou. Publikoval v pedagogickém a hudeb. tisku. Jeho články též v periodiku Komenský (1874). V době pobytu ve Starém Městě objevil v poloze " Na Špitálkách" část velkomoravského opevnění, dodnes označovanou jako Christinův val. O dřevním Velehradu psal do listu Komenský. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha SHV 1963.S.544.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 249.; |
|
||||||
Místo narození: | Stařeč | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | atlet, rozhodčí atletiky, sportovec, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Třebíčsku. V Olomouci působil v Sokole a LTC v letech 1940–1948. Mistr ČSR r. 1946 v desetiboji a 1948 ve skoku vysokém. Rozhodčí atletiky. V letech 1950–1984 působil na Katedře tělesné výchovy Peadgogické fakulty UP v Olomouci. Autor publikací o atletice. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky. Praha, Olympia 1990. S. 189. (pol): Zemřel atlet RNDr. Zdeněk Chromý. In: Moravský den, 12.2.1999. S.11.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | archivář, filozof, fyzik | |||||
Anotace: |
Po maturitě v roce 1958 absolvoval Fakultu jaderné a technické fyziky ČVUT v Praze a začal pracovat v oddělení logiky počítačů v Artimě 1964–1967. Navštěvoval filozofické semináře Jana Patočky a po jeho smrti zpracovával jeho pozůstalost, podílel se na založení archivu Jana Patočky a vydal v samizdatu 27 svazků archivního souboru prací J. Patočky. V roce 1990 dostal cenu ČSAV za rok 1989. Od jara 1990 vládní zmocněnec pro založení Středoevropské univrezity. Roku 1997 obdržel pamětní medaili Jana Patočky. Spoluředitel Centra pro teoret. studia UK a AV ČR, vedoucí archivu J. Patočky při FLÚ a CTS. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, Masarykova univerzita 1998.S.221–222., Kdo je kdo v ČR – osobnosti české současnosti, Praha 2002. |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha | |||||
Obory působení: | archivář, historik | |||||
Anotace: |
Zemský archivář, historik Moravy, r. 1833 vstoupil do augustiniánského kláštera v Brně, ale r. 1835 vystoupil. Za své zásluhy dostal od císaře Františka Josefa I. zlatý záslužný kříž s korunou a jmenován byl dopisujícím členem Královské společnosti věd v Praze. |
|||||
Zdroj: |
OSN, 12. díl. Praha 1897, S. 457; Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Hněvotín | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Lipník nad Bečvou, Opava, Rajhrad | |||||
Obory působení: | archivář, historik | |||||
Anotace: |
V roce 1931 maturoval na reálném gymnáziu v Hranicích a poté začal studovat Masaryovu univerzitu v Brně. Po 2 letech studia přerušil a 1934–47 učil na školách v Rajhradě, Hranicích, Lipníku nad Bečvou. Studiem při zaměstnání na FFMU 1945–1947 získal aprobaci zeměpis a dějepis. V letech 1947–1949 vyučoval na gymnáziu v Lipníku nad Bečvou. Od r. 1943 spravoval také městský archiv v Hranicích Od r. 1949 pracoval v archivu v Opavě, 1955–1978 ředitelem Stát. okres. archivu v Opavě, publikoval ve vlastivědném tisku a též v Záhorské kronice. |
|||||
Zdroj: |
JŠ.: K životnímu jubileu PhDr.Bohumíra Indry.=Vlastivědné listy Sm kraje 1987, XIII, č.2, S.44.; Pitronová, Bl.: K životnímu jubileu.=ČSM-B 1982, č.3, S.284; Turek, Adolf: 60 let PhDr.Bohumíra Indry.=Archiv.časopis 1972, S. 214–217;. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S.75–76. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Bohumír Indra |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Florencie (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Baden (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
Rudolf Johannes Joseph Rainer kardinál von Habsburg Lothringen – česky Rudolf Jan je nejmladší syn císaře Leopolda II. Roku 1805 obdržel od vídeňského arcibiskupa nižší svěcení, vzápětí se stal olomouckým dómským kanovníkem a byl jmenován kapitulou koadjutorem arcibiskupa Colloreda s právem nástupnickým. Teologická studia absolvoval soukromě, na kněze byl vysvěcen ve Vídni roku 1819, hned přijal biskupské svěcení a 4.6.1819 ho jmenoval papež kardinálem. Arcibiskupská intronizace v Olomouci se konala 9.3.1820. Zavedl v Olomouci akademické bohoslužby v kapucínském kostele. Podpořil beatifikační proces Jana Sarkandera. Renovoval kostel sv. Michala. Díky němu byla zřízena alej mezi Kateřinskou a Tereziánskou branou (dnešní Smetanovy sady). Zemřel na léčebném pobytu v lázních Badenu u Vídně. Byl pohřben v kapucínské hrobce ve Vídni, jeho srdce bylo uloženo v urně do krypty olomouckého dómu. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecéze olomoucké. 1949. Olomouc 1949. S. 44. Wikipedia.cz |
|||||
Poznámka: |
Velký nástěnný obraz je v předsálí Mozartea v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Autorem snímku je pan Maňák. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Žeranovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Doloplazy, Kvasice, Náměšť na Hané, Olomouc | |||||
Obory působení: | archeolog, chemik, literát | |||||
Anotace: |
Narozen na Kroměřížsku. R. 1926 nastoupil do cukrovaru v Doloplazích (na Prostějovsku) , od r. 1952 pracoval v Holici u Olomouce.. Dlouhá léta spolupracoval s olomouc. muzeem a aktivně se zapojil do VSMO. Zájm. oborem byla historie a prehistorie, ale též jako student publikoval své literár. příspěvky-spolu s J. Wolkrem a E. Valentou v přerovském Sborníku českých studentů na Moravě a ve Slezsku. Redaktorem Holického sborníku-3 ročníky. Spolu s archeologem prof. J. Skutilem se podílel na archeolog. výzkumech v regionu. Publikoval o nálezech v Kvasicích na Kroměřížsku, o osídlení Malého Kosíře, z pravěké minulosti Náměště na Hané, o výzkumech na Drahanské vrchovině ve 30. letech. |
|||||
Zdroj: |
Dohnal, V.: Ing.Jan Janásek=ZVÚO 1977, č.190, S.23.;ZVSMO 1975, č.7, S.6.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.62.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 254.; |
|||||
Poznámka: |
Holice u Olomouce jsou nyní součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Kravaře | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | anglista, literární teoretik, literární vědec, pedagog vysokoškolský, politik, překladatel, rektor univerzity | |||||
Anotace: |
V roce 1959 abs. UP Olomouc,od r. 1967 na stáži v London University, od 1969–1970 New York Universitu, Brandeis University/stip. ACLS, 1981–82 stáž IREX, 1989 Harvard Univ. /vědec. práce/. Od r. 1972 působí na UP, od r. 1990 rektor UP. Aktivista v Jazzové sekci. V r. 1990-Dr. h. c. humanit. věd, USA;člen PEN klubu. Autor více jak 200 odborných statí, asi 100 přednášek u nás a v zahraničí. V roce 1990 byl jmenován profesorem anglické a americké literatury. Od 1. ledna 1990 do 31. ledna 1997 byl rektorem Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1996 do roku 1998 byl senátorem Parlamentu České republiky za obvod Olomouc a od 19. listopadu 2000 do 19. listopadu 2006 byl senátorem za obvod Opava. V roce 1989 byl hostujícím profesorem na Harvard University.[ Prof. Josef Jařab obdržel dne 13.6.2012 Cenu Františka Palackého. |
|||||
Zdroj: |
Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha, IRIS 1991,S.61.; karelsykora.blog.idnes.cz › http://cs.wikipedia.org/…f_Ja%C5%99ab |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c., |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hvězdlice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | autor učebnic, chemik, pedagog | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství žije v Olomouci. Střední průmyslovou školu chemickou absolvoval v Přerově roku 1959. Poté pracoval jako provozní chemik ve Farmakonu v Olomouci. Odtud odešel studovat chemii a biologii na Přírodovědeckou fakultu UP. V té době také závodně sportoval. Do r. 1966 byl hráčem házené, v letech 1978–1981 trenérem TSM. Jeho prvním působištěm byl Ústav pro vzdělávání zahraničních studentů při UK v Praze, kde působil jako odborný učitel chemie a metodik pro výuku chemie. Napsal tehdy učebnici " Obecná a anorganická chemie", která měla dvě vydání (Praha, SPN 1974, 1976) a byl spoluautorem učebnice „Mineralogie a geologie (SPN, Praha 1975). V roce 1976 se vrátil do Olomouce a začal učit na Slovanském gymnáziu. Je uznávaným odborníkem, jemuž jsou svěřovány recenze učebnic Biologie a Chemie pro základní, střední a vysoké školy. Je též autorem řady učebnic Biologie pro gymnázia. V Olomouci spolupracoval s Nakladatelstvím Olomouc. Jeho celoživotní práce byla oceněna 30.3.2005 udělením nejvyššího rezortního vyznamenání Komenského medaile 1. stupně Ministerstva školství , mládeže a tělovýchovy, kterou převzal v Praze od ministryně JUDr. Petry Buzkové. U příležitosti Dne učitelů 2011 byl profesor RNDr. Jan Jelínek jmenován laureátem ocenění " Pedagog Olomouckého kraje“. |
|||||
Zdroj: |
Primum nescessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SG 1997.S.396. Zicháček, Vladimír: Osobnosti. In: www.sgo.cz |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Nové Hvězdlice , nyní městys Hvězdlice |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Sobotín | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Mohelnice, Olomouc, Přerov, Sobotín, Šumperk | |||||
Obory působení: | akademický sochař, ilustrátor, výtvarný pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1950 absolvoval AVU v Praze u prof.Laudy a Španiela.Od r.1949 žil v Sobotíně.1952 vážně onemocněl , od r.1968 v inv.důchodu.Pracoval jako výtvarník v muzeu Šumperk a jako pedagog na LŠU. Zabýval se monumentální sochařskou tvorbou v kameni a kovu, dřevěnou skulpturou, portrétem i drobnými plastikami a medailemi.Též ilustrátor a grafik.Jeho nejvýznamější práce zdobí exteriéry severní Moravy.Žena s pecny, 1964, plastiky pro nemocnici 1972, Přerov ;Chlapec s melounem, silniční milník Bludička, 1974, Olomouc;ad.Jeho dílo zastouprno v galeriích : NG Praha, Olomouc, Opava, Šumperk ad. Město Šumperk provozuje výstavní síň J.J., při níž je stálá malá expozice s výběrem umělcovy tvorby. |
|||||
Zdroj: |
Lakosil, J.: Nad dílem J.J. Severní Morava 43, S.15 – 18.;Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Seš.1.Opava – Ostrava, OPTYS 1993.S.56.;. |
|
||||||
Místo narození: | Plumlov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bystročice, Příbor | |||||
Obory působení: | archivář, hudební pedagog, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a Příboře. Působil zprvu na obecné škole v Bystročicích, r. 1897 byl povolán na jedinou českou obecnou školu do Olomouce, tenkrát v Purkrabské ulici. Působil jako sólista v Žerotíně, po tatínkovi byl 12 let spolkovým archivářem, učil na housle na hudební škole Žerotín. Na Plumlov se již nikdy více nevrátil, protože zemřel ve 47 letech. |
|||||
Zdroj: |
|
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | advokát | |||||
Anotace: |
Advokát v Prostějově, manžel spisovatelky Svozilové-Johnové. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1970.S.86. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Chořelicích (n.m.č.Litovle). |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Benešov, Poděbrady, Praha, Rousínov, Třešť | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
V r. 1951 absolvoval VŠUP Praha, u prof. Benše. Realizace: soubor nábytku čalouněného ÚLUV Praha 1980, restaurace letiště Ruzyně 1981–1982, odpočivné křeslo UP Rousínov, vnitřní zařízení pro lázně Poděbrady 1982, 1983 – 1984. |
|||||
Zdroj: |
Vyznání životu a míru., Praha 1985., S.180.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Jívová, Litovel, Olomouc, Prostějov, Přáslavice, Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista | |||||
Anotace: |
V letech 1991–1998 studoval na FFMU v Brně archeologii a historii a promoval r. 1998 Mgr. V letech 1995–1996 pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, poté 1996–1998 v ÚAPP Olomouc a zde v olomouckém muzeu vykonával v období 1998–2000 náhradní civilní službu. Od r. 2000 pracuje v Archeologickém centru Olomouc, nyní jako vedoucí terénního oddělení. Specializuje se na germánské osídlení střední Moravy. Konal výzkumy v Přáslavicích, Dolanech, v Tepenci na katastru obce Jívová, v Olomouci-Slavoníně aj. Průběžně publikuje v odborném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 272–273.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc 2008. S.95–103.; |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Marek Kalábek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Raškovice | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
architekt urbanista v odboru výstavby KNV Gottwaldov 1957–1960, 1960–1962 odb.asistent katedry urbanismu na VUT Brno, 1963 – 1990 středoškolský prof. odborných předmětů SPSŠ Valašské Meziříčí, od 1991 zakladatel firmy EXIMA, s.r.o. se zahraniční účastí-spolu se synem ing.arch.V.Kalivodou působícím od r. 1988 v USA.Realizace bytových a občanských staveb.1972 / Kulturní dům Šternberk, 1974 – kino Šternberk, rekonstrukce.Adresa ateliéru : Malá Lhota, 75701 Valašské Meziříčí, tel.219 11.Byt: Máchova 4, V.Meziříčí.Tel.219 11. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.83.;. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Architekt, stavitel (mj. rekonstrukce štěpánovské Sokolovny a školy). |
|||||
Zdroj: |
Koudela, M., Kráčmar, J.Paměti obce Štěpánova.Štěpánov.Danal, 1997.S.69. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štarnov, Šternberk | |||||
Obory působení: | archivář, historik, publicista odborný, ředitel archivu | |||||
Anotace: |
V roce 1978 maturoval na gymnáziu v Praze 2, v letech 1974–1978 studoval FFUK obor archivnictví. V letech 1984–1988 absolvoval Husitskou teologickou fakultu UK v Praze. V roce 1985 získal PhDr. 1983–1990 odborným archivářem v Archivu ústřední rady Církve československé husitské. Od r. 1990 působí v SOKA Olomouc a od r. 1998 ředitelem SOKA. Autorem knihy Paměti obce Štarnova. Olomouc 1996. Spoluautorem knihy Šternberk slovem a obrazem. 1996. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon současných českých historiků. Praha 1999, č.z. 255. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Bohdan Kaňák Ph.D |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Samotišky | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Pracoval ve Stavoprojektu Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Slovník česk. a slov. výtv. umělců 1950–2000, 5. díl, Ostrava 2000., |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Líšnice, Loštice, Moravičany, Palonín, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog amatér, frézař | |||||
Anotace: |
Od mládí projevoval zájem o archeologickou historii svého rodiště. V roce 1951 se přestěhoval do Mohelnice, kde pracoval v podniku MEZ (dnes Siemnes) jako frézař. Ve volném čase se jeho koníček ještě více projevil. Začal spolupracovat s významnými archeology. V Mohelnici spolupracoval v letech 1953–1971 s PhDr. Rudolfem Tichým, CSc. (1924–1993), poté od r. 1959 s PhDr. Jindrou Nekvasilem, CSc. (1926–2009) v Moravičanech a od r. 1969 s Dr. Vladimírem Gošem v Lošticích. Zachraňoval nálezy na Mohelnicku, objevil řadu lokalit a podílel se na vzniku muzejní expozice v mohelnickém muzeu. V první polovině devadesátých let , již nemocen se pustil do archeologického průzkumu kostela Všech svatých ve Vyšehorkách (n.m.č. Líšnice), který zakončil odbornou studií. Všechny sběry vykonával ve volném čase a bez nároku na jakoukoliv odměnu. Spolupracoval s odborníky z archeologického ústavu na výzkumech v Mohelnici, Moravičanech a sám provedl výzkumy v Paloníně, Lošticích, v biskupském hrádku v Mohelnici a ve Vyšehorském kostele. V roce 2005 mu byla odhalena pamětní deska na nádvoří mohelnického muzea. Výrazně ovlivnil i mladého archeologa Karla Faltýnka. |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vzpomínka na pana Vladimíra Kapla. In.: Archeologie Moravy a Slezska, 5 ,2005. S.87 –89.; Goš, Vladimír: Vladimír Kapl – zemřel archeolog amatér (16.5.1926–30.1.1999). In.: Pravěk. Nová řada 1999, č. 1. S.471.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.277.; Kaplová, Alžběta: Archeologické výzkumy V. Kapla https://is.muni.cz/…Diplomka.pdf |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | autodidakt, kreslíř, vedutista | |||||
Anotace: |
Syn kožišníka Josefa K. R. 1841 vyučen kožišníkem, po vyučení podnikl vandr po slezském Landeku a Kudowa, Teplic v severních Čechách a do Mnichova. Nadaný kreslíř. Autor šumpeských městských vedut, které vznikly v letech 1838–1843 a dostaly se do šumperského muzea. Zemřel na následky tyfu v 19 letech. |
|||||
Zdroj: |
Filipová,M.: Autor šumperských městských vedut Johann Evangelist Kastner. Severní Morava. sv.84. 2002. S. 27–42. BSSSM.seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 74. |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Přerov | |||||
Obory působení: | architekt, pedagog | |||||
Anotace: |
Prof. státní prům. školy v Brně od r. 1898 a VŠT v Brně od r. 1906. Realizoval městský dům v Přerově r. 1893–97 s A. Čenským, 1. cena;1910–13 radnici v Prostějově, 1910 školu v Prostějově. ' |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: Počátky moderní architektury na Moravě a ve Slezsku.Olomouc 1981.;. |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město nad Metují | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Hranice | |||||
Obory působení: | autor memoárů, generál armády, učitel taktiky | |||||
Anotace: |
Armádní generál Karel Klapálek byl český voják, člen československých legií v Rusku. Od 30. 9. 1932 byl učitelem taktiky na Vojenské akademii v Hranicích. Po vzniku protektorátu vedl českobudějovickou pobočku Obrany národa, po jejím rozbití v květnu 1940 uprchl do zahraničí. Bojoval v řadách britských vojsk v Africe (mimo jiné při obraně Tobruku), v roce 1944 byl odeslán do SSSR a účastnil se karpatsko-dukelské operace. V dubnu 1945 jmenován velitelem 1. československého armádního sboru. V letech 1945–1950 vojenský velitel v Praze, poté jako politicky nespolehlivý propuštěn z armády, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a vězněn. Později byl rehabilitován a 24. května 1968 dostal státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Vydal knihu vzpomínek Ozvěny bojů. |
|||||
Zdroj: |
Hrabicovi, P.Z.: Muž, který velel mužům. Praha 1988. ČBS. Praha 1992. S. 315. Klapálek, K.: Ozvěny bojů. Praha 1987. Doslov. |