Osobnosti Moravy.eu

V r. 1954 abs. Pedaggickou fakultu MU Brno. Poté působil jako učitel na základních a střední škole v Krnově do r. 1961. V letech 1961–1964 na Pedagogickém institutu Olomouc, 1964–66 expertiza v Tunisku. Od r. 1966 dosud na UP. Od r. 1991 na fakultě tělesné kultury UP. 1990 prof., děkan PedF UP, od roku 1991–97 prof., děkan fakulty tělesné kultury UP v Olomouci a od roku 1998 prof., vedoucí Centra humanitn. studií Fak. těles. kultury UP. Člen redakční a vědecké rady. Člen předsednictva Čes. Olymp. akademie, člen komise Českého olymp. výboru. Člen ICSSPE. Bohatá publikační činnost. Prof.PhDr. Bohuslav Hodaň, CSc. působí na MU v Brně.

Žurnál UP, 1991, září, č.5, S.2.; Kdo je kdo v ČR-osobnosti české současnosti, Praha 2002., Kdo je kdo 1994–1995.Praha 1994.S.174–175.;

Studoval českou reálku v Olomouci. Po vysokoškolském vzdělání, kde žákem Maxe Švabinského, byl prof.kreslení r.g.Litovel 1929–1957/za okupace v Olomouci/poté ve Štěpánově od roku 1965, bydlel v čp.145..Č.: akty, portréty, zátiší, krajiny, kytice, volná a užitá grafika, dřevoryty, exlibris. Mnoho jeho obrazů je motivováno rodným krajem. Vystavoval v Uničově, Olomouci, Prostějově, Brně, Zlíně, Třebíči, Chrudimi, Litovli, Praze a v Mohelnici. Zemřel v olomoucké nemocnici.

Stratil, V.: Výtvarní pedagogové a talentovaní žáci.In: Osmdesát let gymnázia v Litovli 1901–1981.Litovel, 1981.S.126–127.. Kulturní kalendář Mohelnice 1968, č.2. Toman, P.: Slovník nových výtvarných umělců.I. Praha 1947. S. 364.

Otec byl zednický polír a matka v domácnosti. V r. 1930 se rodiče přestěhovali do Vážan u Kroměříže (n.m.č.města), kde se v r. *1931 narodila sestra. V září 1935 zemřel otec po smrtelném úrazu na stavbě ve Zlíně. Tomáš navštěvoval obecnou školu ve Vážanech, od r. 1941 měšťanskou školu a reálné gymnázium v Kroměříži, kde maturoval v r. 1949. Poté studoval pedagogickou fakultu UP v Olomouci, původně učitelství pro 1.stupeň základních škol, v následujícím roce přestoupil na tříletý studijní obor učitelství pro 6. až 9. ročník. Od listopadu 1952 – říjen 1954 absolvoval vojenskou základní službu v Prostějově a v Košicích na Slovensku. V období 1954–1955 učil na Obchodní akademii v Olomouci, a v letech 1955–1957 na Průmyslové škole stavební v Lipníku. Od září 1957 do srpna 1961 ředitelem Domova mládeže v Prostějově. Od září 1961 ved.vycho­vatelem v učňovském domově Olomouci, Štursova ul. Pak dvacet let (1962–1982) učitelem a zást.ředitele na SOU v Olomouci. Mezitím v letech 1960–1963 dálkově studoval pro 6. – 9 roč. komb. biologie – chemie – práce na školním pozemku. V r. 1981 absolvoval doplňující závěrečnou zkoušku na přírodovědecké fakultě UP :obor biologie – chemie a v r. 1982 rigorózní zkoušku z biologie a didaktiky na pedagogické fakultě UP. Od 1.10. 1983 do konce června 2002 působil PaedDr. Homola jako odborný asistent na katedře biologie na pedag.fak.UP. Má dva syny, oba absolventi Přírodovědecké fakulty UP. Publikoval v odborném a vlastivědném tisku, autor vysokoškolských miniskript. V 1987–1990 předseda VSMO, člen botanické společnosti AV a 2 roky předseda Městské organizace Čs.svazu ochránců přírody v Olomouci (1985–1988). Člen České botaniscé společnosti od r. 1979. Zájmová činnost: filatelie, kaktusářství.V pos­ledních letech zpracovával ze sbírky VSMO činnost význačného olomouckého botanika jm. Heinrich Laus (1872–1941).

Homola, Tomáš: Zámecké parky a zahrady v olomouckém okrese. Středisko. Sborník VSMO 1987–1988, č.11. S. 109–121.; Houfek,J.: PaedDr Tomáš Homola.Preslia, 62, 1990,č4. S 381.;

PaedDr., Mgr. Tomáš Homola

Narozen na Kroměřížsku.

Autodidakt. Od ranného dětství žil v Prostějově až do r. 1981. Pak se odstěhoval do Olomouce. Vyučil se zámečníkem a stal se technikem v Agrostroji Prostějov. Později přešel do Sigmy Lutín, kde pracoval do roku 1993 jako projektant. Od mládí kreslí tuší (perokresbu) a dokumentuje staré zákoutí Prostějova. Spolu s Muzeem Prostějovska vydal tři soubory kreseb " Zmizelý prostějov", které vznikaly do roku 1985. V Olomouci nakreslil soubor tamních kašen a kostelů. Pravideůně vystavoval na výstavách prostějovských výtvarníků. Naposledy své kresby vystavoval v r. 2005 v Muzeu Prostějovska. Vystavoval i na Bienále kresby a grafiky v Liberci a později v Mostě. Současně s kresbou se zabývá řezbářstvím. Trvale žije ve Šternberku.

Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 47.;

Po studiích na gymnáziu v Kroměříži a na bohoslovecké fakultě v Olomouci, ordinován 5.7.1899. Působil v Charvátech a pak na teologické fakultě v Olomouci.Od roku 1907 působil na reálce a pak RG v Litovli jako profesor náboženství.V roce 1936 odešel do pense.Veřejně činný.Po celou dobu I.republiky zastával úřad náměstka starosty, roku 1938 zvolen starostou města Litovle a tuto funkci vykonával do 25.6.1946.Za zásluhy byl také jmenován čestným občanem města.Konec svého života trávil v ústraní.

Šik, L.: Osobnosti a dějiny Litovle.Disketa 1998; Katalog kněžstva arcidiecéze olomoucké.Olomouc 1949.S.140.;

Mons. Vincenc Horák

Studoval reálné gymnázium v Brně-Židenicích, kde založil dramatický kroužek a r. 1951 maturoval.Na JAMU přijat nebyl a tak studoval techniku, ale po dvou semestrech odešel pracovat do dopravy Státního divadla v Brně jako nosič dekorací, později pomocník osvětlovače. Dva roky se soukromě učil herectví a režii u prof. Rudolfa Waltra. Na jeho doporučení byl přijat do loutkového divadla Radost a v sezóně 1953–1954 se uplatnil jako loutkoherec a jako návrhář dekorací. V letech 1954–1958 studoval DAMU v Praze. Od 2. ročníku pracoval jako externí a po 2 letech jako řádný asistent režie v ND Praha, kde setrval až do r. 1960. S ND se účastnil i zájezdu do Jugoslávie, záhy spolupracoval i s ČT a Čs.rozhlasem. Na DAMU absolvoval r. 1958. V roce 1961 odešel do Severomoravského divadla do Šumperka, v němž působil jednu sezónu jako samostatný režisér. Pak 4 roky působil v Liberci, poté krátce v Ostravě, později v Pardubicích odkud v r. 1969 odešel. Hostoval v Brně. Od r. 1972 se stal režisérem české scény Těšínského divadla. Na Lidové škole umění v Třinci učil ve studiu pro mladé herce. Poskytoval pomoc i ochotnickým souborům, přednášel na několika ročnících Jiráskova Hronova, pohostinsky režíroval i v Bialsku-Bialej (Polsko), několikrát navštívil i Šumperk, Zlín. V letech 1977–1981 režisérem zpěvohry Státního divadla v Brně.

Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989. S. 118–122.;

Byl nejstarší z devíti dětí vesnického listonoše Karla Hrabala. Studoval na německém gymnáziu v Uherském Hradišti, kde maturoval v roce 1906. Po maturitě odešel studovat teologii do Olomouce, kde byl vysvěcen 5. 7. 1910. Poté působil v Německých Libinách (n.Libina). V letech 1911 – 1914 studoval grafiku ve Vídni a poté semestr AVU v Praze u prof. Obrovského a pak další semestr u prof. Hofbauera ve Vídni. Po r. 1918 působil v Hradečné.

Maliva, J. : Soupis grafiky. 1966. ;sf-: Arnošt Hrabal. Severní Morava, 1970, seš. 19, S. 75–76. /foto/, Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk 2001.;

Bohosloví studoval v Olomouci a byl r. 1872 vysvěcen. Necelý rok působil jako kaplan v Jevíčku a odtud přešel do funkce prefekta v semináři Kroměříž. Studoval v Praze FFUK obor dějepis a zeměpis a poté se stal středoškolským profesorem. Učitel Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. Uspořádal sbírku mincí v zámku v Kroměříži a pořídil jejich seznam. Do důchodu odešel v r. 1905. Pracoval pak v archivu, v knihovně a v muzeu. R. 1913 byl jmenován čestným kanovníkem kolegiální kapituly v Kroměříži.

Půl století od smrti P. Hrbáčka. Katolické noviny, 25.7.1965. S.2.

V roce 1882 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Pak studoval práva ve Vídni a poté r. 1888 se usadil v Olomouci. 1896 spoluzakla­datelem katolické strany národní, předseda až do r. 1918, 1890 jednatelem Národní jednoty, říšský poslanec. 1918 – Člen revolučního Národního shromáždění, 1918–1920 prvním katolickým ministrem ČSR, 1925–1928 předseda Senátu. R. 1905 jmenován papežem Piusem X. – rytířem řádu sv. Silvestra. Jednatel divadelních ochotníků. Činný ve VSMO. Přispíval do čas. Náš domov 1893 – 1896, studie o Mánesovi, Riegrovi aj.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.105 – 106.; Poselství.Almanach DLU.Olomouc 1938.S.267 – 268.; Kdy kde co, září 1995, S.2., Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc 1997, S.313–314; Slovník prvního čs. odboje 1914–1918. Praha, Hermes 1993. S.53.

JUDr. Mořic Hruban

Působil v Olomouci od r. 1969, zpočátku na klinice chorob ušních, nosních a krčních, od r. 1988 přednosta. 1987 jmenován profesorem LF UP. Kromě pedagogické výuky na LF, též činný na přírodovědecké fakultě UP a dále při výuce posluchačů pedagogické fakulty, obor speciální pedagogika. Ve výzkumné činnosti se zabýval zejména použitím umělých hmot v otorinolaryn­gologii, termografií a laserovou chirurgií. Publikoval sám nebo ve spolupráci 131 prací, z toho 20 v zahraničí, 34 v ČSFR cizojazyčně. Více než 200 přednášek, z toho 17 v zahraničí. Je autorem 2 zlepšovacích návrhů, spoluautorem skript. Členem redakční rady časopisu Čs. otolaryngologie.

Žurnál 1992, č.35/36, S.9.;Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.;.

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1875 a poté studoval bohosloví v Olomouci, r. 1882 vysvěcen na kněze. Od r. 1884 působil v Ivanovicích na Hané. Autor dějin Ivanovic. Psal farní kroniky Ivanovic a Rychtářova. Pracoval též v Národopisném muzeu ve Vyškově.

Český bohovědný slovník.V., S.108.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.37.;.

Absolvoval reálné gymnázium v Brně, po válce pracoval v zemědělských ústavech v Brně.Od roku 1961 působilve Výzkumném ústavu zelinářském v Olomouci. Je autorem mnoha vědeckých a odborných článků.

Kolář, B. Ing. Miloš Chládek, CSc., jubilující olomoucký šlechtitel. Radniční listy. R. 7., číslo. 6, 30.6.2005, S.3

Syn učitele a hudebního skladatele Františka Chmelenského (1775–1803). Vzhledem k tomu, že mu rodiče záhy zemřeli vychovávala jej babička. Po skončení obecné školy odešel na rok do Českého Krumlova, aby se naučil německy a v r. 1812 začal studovat na piaristckém gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval v r. 1818. Tam se seznámil s Ladislavem Čelakovským. Brzy se začal věnovat literatuře a překladům děl Schillera, Goethe, Mickiewicze a Kochanowski). Poté studoval filozofii a posléze přestoupil na práva na UK Praha, doktorát získal v r. 1828. V letech 1837–1838 se podílel na přípravě majetkového soupisu arcibiskupství v Olomouci. Jeho literární činnost je pestrá. Psal poezii, operní libreta. Cestování po Moravě a Slezsku se projevilo v námětech básní, ve sbírkách Kvítí polní z Moravy a Slezska a Plané růže z Moravy a Slezska. Psal divadelní referáty a publikoval básně v časopisech Muzejník (1824–1834), Časopis muzea českého (1828–1834), Česká včela (1834–1836 a Květy.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Seš.7. Os­trava, Ostravská univerzita 1996.S.46–47. Hankovec, Milan: Významní rodáci Strakonictva. Strakonice 2005. S. 124–125.;

Působil v Přerově jako středoškolský prof na G v letech 1889 –1896, poté v Kroměříži do r. 1899, kde pak ředitelem reálky 1899 – 1913. Znalec ruské literatury, spoluzakladatel týdeníku „Haná“ v Kroměříži r. 1909 – do něhož přispíval.

Universitas, 11, 1978, č.2, S.44–49.;.

Důstojník československé armády.

Kulturní kalendář 1991. Olomouc, OK 1990.S.49.; Springer, Jan: Co dalo Šumpersko čes. literatuře. Šumperk 1974.S.10.;

Působil na UP v Olomouci od r. 1946–1961;

Cekota, Vojtěch-Roubic, Antonín: Prof. PhDr. Karel Janáček, DrSc. =Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S. 50–52/fotografie/;.

Narozen v Prusích u Přerova. Po absolvování Vyšší rolnické školy v Přerově r. 1948 a doplňkové maturity na gymnáziu v Brně r. 1949, studoval filozofofii a psychologii na FFMU, PhDr. 1953 z psychologie. Působil v Psychiatrické léčebně v Kroměříži 1952–1959, na Pedagogickém institutu v Olomouci od 1959 do 1963 a na PedF UP 1963–1990. Zabýval se optimalizací výukového procesum zejména logiky, logickou sémantikou a posléze sémantikou přirozeného jazyka a epistemologií. Obecná psychologie (1972), Základy formální logiky (1972). Publikuje ve sbornících AUPO.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, Masarykova univerzita 1998.S.234. (Fotografie).

Nyní Beňov – Prusy.

Vysvěcen 1890. Prof. reálky v Kroměříži.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.99.;Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské.Část 5.Praha 1923.S.2088.;.

'

Působil na LFUP od r. 1956–1987.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973. ;;Archiv UP Olomouc;.

Doc. MUDr. Miloš Janíček, CSc.

Studoval gymnázium v Kroměříži, teologii v Olomouci. Kaplan v Bludově od r. 1873, správce kláštera Uršulinek v Přestavlkách, od r. 1882 prof. mravovědy na teolog. fak. v Olomouci. První katecheta na Poetingeově ústavu. Vlastenec. Psal články a pojednání do čas. Pastýř duchovní, autor učebnic.

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 193., S. 116–117.; MSN, III. Praha 1927. S. 702. ; Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929 S. 39–1940. ; Podlaha, A. : Bibliografie české katol. literatury náboženské. část 5. Praha 1923. S. 2088. ;.

Narodila se v rodině úředníka ministerstva dopravy 9. července 1921. Po maturitě na Dívčím reformním gymnáziu v Olomouci v roce 1940 pracovala jako kancelářská síla a po válce studovala v Brně na Masarykově univerzitě obor defektologie a graduovala na Univerzitě Palackého v Olomouci v oboru speciální pedagogika. Zprvu učila na škole v Bohuňovicích, poté ve Šternberku a v Olomouci, později na škole pro žáky vyžadující zvláštní péči v ulici 8. května, kde působila do roku 1978. Pak se cele věnovala literatuře. Studovala literární teorii, zejména teorii verše, přátelila se s Jaroslavem Seifertem a O.F. Bablerem. Úzce spolupracovala s romanistou Jiřím Látalem (1923–1999) a překladatelem Vojtěchem Gajou (1912–1992) s jejichž pomocí mohla pak překládat kromě textů z francouzštiny, němčiny a ruštiny i verše z litevštiny a lotyštiny. Kromě vlastní tvorby se věnovala překladům. Svou poezii vydávala pod pseudonymem Jana Dufková (debutovala básnickou sbírkou „Kvítí“ v roce 1955). Básnickou tvorbu publikovala v pěti sbírkách : Nad paletou (1958, verše pro děti), Šeptem (1979), Modlitby a kytice (spirituálně laděná sbírka vyšla v Mnichově r. 1986) a teprve vydání po roce 1990 prozradilo její pravé jméno. Dále vyšly sbírky: Modlitby (1992) a Po Karmelských stezkách (1995). Také většina jejích překladů vyšla až po roce. 1989. Spolupra­covala s Karmelitánským nakladatelstvím v Kostelním Vydří.

• bk-: Umění překladu.In: Kdy, kde co v Olomouci.Olomouc 1990, srpen..

Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S.47. Kolář, Bohumír: Básnířka a překladatelka Anděla Janoušková. In: Z paměti literární Olomouce. Olomouc 2004. S. 114–117. Ševčíková, Hana : Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009, leden.S.4.

V Bratislavě studoval Vysokou školu múzických umění, odkud přešel do Brna na JAMU. V roce 1994 přijal angažmá v Moravském divadle Olomouc, kde působil deset let. Zahrál si v televizním seriálu Hop nebo trop. Od roku 2004 hraje v televizním seriálu TV Nova Ulice, truhláře Bedřicha Lišku.

Kresta, David : Jastraban: V Ulici jsme už měli Vánoce. Sedmička Olomouc, 1, 26.11.2009, č. 33. S. 7.

Stud.1942–45 ŠUŘ Brno, 1945–51 VŠUP Praha, prof.A.Strnadel­.Věnuje se volné grafice, kresbě, ilustraci, užité grafice a spolupráci s architektem­.Nejuživanější graf.techn.: litografie.Přechod­ně pobýval v Olomouci, Heyrovského 49.

Katalog výst.Současná česká grafika.Praha, 1989, S.96./fotografie/;

Narozen ve Velkých Těšanech (n. součástí obce Bařice). Vysvěcen 1857, od r. 1867–1890 vyučoval náboženství na Slovanském gymnáziu v Olomouci..

Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S.122.; Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927. S.166–167.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1832

Pseudonym pro poezii. Vlastním jménem Ladislav Soldán Autorem osmi básnických sbírek. Český literární historik a kritik. Od r. 1991 působil na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě. Koncem devadesátých let začal publikovat verše pod pseudonymem Ladislav Jurkovič a debutoval sbírkou:

JEŠTĚ NAPOSLED (1999)

BYDLIŠTĚ SLOV (2003)

PÍSMENY PROTI ZDI ( 2005)

POLIBKY, PLIVANCE A JINÉ ZVYKLOSTI (2016)

KRAJINY A ZVYKLOSTI SPÍŠE MÍSTNÍ (2017)

ZASE SE STROMY ANEB VŠEHOCHUŤ (2017)

STÁLE SE STROMY (2018)

http://otavinka.blog.cz/…mesice-a-dny

Doc. PhDr. Ladislav Soldán, CSc.