Osobnosti Moravy.eu

Studoval německou obecnou i reálku v rodišt a maturoval v r. 1909 a r. 1911 doplňovací maturitní zkoušku pro absolventy reálek, aby mohl studovat univerzitu. Univerzitu ve Vídni studoval v letech 1909–1914, obor čeština, němčina a hudební výchova. Před 1. svět. válkou učil na reálkách v Prostějově a v Novém Jičíně. V lednu 1914 získal vysvědčení o učitelsk způsobilosti. Za studií se seznámil s Elisabet Schuberovou, která byla dcerou vídeňského operního zpěváka. Oženil se s ní dne 7.11.1915 ve Vídni. Od státnice v r. 1915 odcházel na bojiště, zúčastnil se útoku na Lvov a zakusil italskou frontu. Po válce 1918–1923 opět působil jako středoškolský profesor. Od 1.9.1923 do r.1951 učil na České reálce a 1923–1924 a 5.5.1945–1951 na Slovanském gymnáziu v Olomouci češtinu, němčinu a zpěv. V roce 1941–1944 působil jako zemský školní inspektor v Brně. Bohatá publikační činnost. V letech 1946–1947 byl členem Volánkovy Jednoty divadelních ochotníků. Od r. 1948 publikoval v Našinci. Vedl kulturní rubriku tohoto deníku. Dramaturgem olomouckého divadla. V roce 1947–1949 učil na Dívčím reálném gymnáziu v Řepčíně. V letech 1949–1961 působil na UPOL jako lektor polské gramatiky, českého jazyka pro cizince a německého jazyka.V letech 1951–1970 byl PhDr. Jaroslav Čičatka pracovníkem hudebního oddělení Krajské lidové knihovny, později Okresní knihovny v Olomouci. Od r. 1953 byl vedoucím oddělení. Autorem cca 30 studií, několika bibliografií hudebních velikánů (G.Mahler, L.Janáček, R.Schumann, Dobrovský v Olomouci aj.) a historie divadla v Olomouci (pozůstalost v rukopise). V letech 1975–1979 pracoval v Divadle Oldřicha Stibora. Jeho první manželka Alžběta Čičatková (28.11.1893–5.12.1949) je pohřbena na ústředním hřbitově. Rok poté se oženil s Jarmilou Havránkovou, roz. Šichovou, rozvedenou učitelkou z Prostějova. Zemřel v 88 letech v olomoucké nemocnici.

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.219.;Bu­rešová, A.: Na okraj výročí našeho rodáka.=Štafeta, 8, 1976, č.1, S.30–31;. Hynek, Z.: Olomoucké hřbitovy. Olomouc 1987.Rkp.; Zicháček, V.: Osobnosti SG. In: Hanácké noviny, 1992, 11.4.,S.4.; Staňková, Zdenka: PhDr. Jaroslav Čičatka a knihovna. Naše knihovna 1992,č.2. S. 10–11. Volfová, Radka: Inventář k osobnímu foncu J. Čičatky. Bakalářská diplomová práce UPOL 2015. Horák, Štěpán: Jaroslav Čičatka a jeho význam v rámci olomoucké hudební kultury. Bakalářská diplomová práce. UPOL 2017. Ševčíková, H.: Hledání Hané na Hané. In: Z pamětí literární Olomouce. VSMO Olomouc 2004. S.163–164. Ševčíková, H.:Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2021, Velký Týnec 2021.S.4–5.

'

PhDr. Jaroslav Čičatka v rodném listě: Jaroslav Adam Čičatka

Odb. učil měšťanské školy v Ostravě na Zámostí. Popraven v Osvětimi.

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.23.;.

V dětství se učil hře na housle v Dačicích. Velmi ovlivněn strýcem, bratrem maminky Otakarem Šinem (1881–1943), který jej učil kompozici. Gymnázium studoval v Telči, kde maturoval r.1941. Poté studoval Státní konzervatoř v Praze a JAMU v Brně. Pedagogickou dráhu začal v Poličce jako učitel hudební školy, pak byl ředitelem hš v Litomyšli, a Chocni. Od roku 1958 byl Čotkův život spjat s Olomoucí, kde působil jako skladatel, kritik, organizátor hudebního života. Dlouhodobě působil jako vysokoškolský pedagog: z podnětu Roberta Smetany začal 1960 vyučovat hře na klavír a postupně hlavně hudební teorii (harmonie, kontrapunkt, hudební formy, analýzy) na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého působil do 1987. Docentem jmenován 1975, práce Vokální hudba a novodobé kompoziční techniky) na katedře hudební vědy (1991–2002). Spolupracoval s různými sólisty, soubory komorními i sbory, s institucemi jako Moravská filharmonie, Podzimní festival duchovní hudby, byl po dlouhá léta (od 1973) činitelem (i předsedou) programové rady festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc; externě vyučoval na konzervatoři v Ostravě. Na kontě skladatelské činnosti má 70 skladeb, některé z nich na CD a gramofonových deskách. Publikoval v Hudebních rozhledech.

Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963. S.221.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.P., Div.ústav 1982, S.81.; Gardavský, Č.: Skladatelé dneška.P., Panton 1961.; Hudební rozhledy 1973, č.9. S.420–423.; Čotek, Pavel: Dva domovy.In: Kulturní měsíčník 1984,č.10. S.2.; Kolář, B.: Jubilant Pavel Čotek. Olomouc.cz (20.11.2002). ;

Studoval v Kroměříži, Mikulově a Olomouci, kde 1849 vysvěcen na kněze, poté kaplanem u sv.Mořice v Olomouci, 1851 v Bystřici p.H., 1856 farářem v Kojetíně, od 1881 kanovníkem v Olomouci.Ve své residenci dal k dispozici několik sálů pro sbírky VSMO.První předseda VSMO.Členem všech spolků českých.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.213–214.;Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.S.246.;Hanácké noviny, 23.1.1996, S.3., . V měsíci červnu připomínáme.In. Kdy-kde-co Olomouc, červen 2014. S.2.

V roce 1946 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1952 absolvoval FFUP, obor polonistika a slavistika. 1950–1952 lektor českého jazyka univerzity v Poznani, 1960–1966 univerzity ve Vaešavě, do 1973 docent FFUP, od 1989 řádný profesor WSP Opole, 1990 univ.prof. PhDr. FFUP Olomouc, od 1991 vedoucí Katedry polonistiky a folkloristiky na FFOU Ostrava. Žije v Ostravě.Ve volném čase se zabývá včelařstvím.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.196; Kdo je kdo v České republice. Praha, Modrý jezdec 1994. S.93. V sýp­kách ducha. Olomouc 1992. S. 170. http://www.slaviste.cz/index.php?…

V Olomouci působil na FFUP zprvu od r. 1949 externě, 1966– 1969 děkan FFUP, do r. 1975 prof. FFUP, obor stará čeština a dějiny starší české literatury. Poté musel z politických důvodů odejít z UP. Rehabilitován v r. 1990.

Kdo je kdo v Českosloven­sku.1.díl.Pra­ha ČTK 1969.S.142.;Náš kolega – prof.Daňhelka­.Žurnál, 1993, č.12, S.1.;.

Od roku 1903 studoval na gymnáziu v Zábřehu. Po maturitě 1911 odešel na Právnickou fakultu UK v Praze. Po roce 1918 jako mladý právník vstoupil do služeb čs. ministerstva průmyslu, obchodu a živností. V Praze se stal i významným členem vedení čs. Orla. Za nacistické okupace se zúčastnil ilegální činnosti Orla. V prosinci 1942 byl zatčen a zahynul mučednickou smrtí v koncentračním táboře v Osvětimi.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.22.;

Zemřel v Olšanech (u Prostějova).

Moravské osobnosti umění a kultury REGO/SVKOL;.

Jeden z největších cukrářů minulého století. Firma Dejmal byla zárukou kvality a oborové vytříbenosti.

V letech 1873–1880 studoval gymnázium v Příboře a v Kroměříži. Poté studoval teologii v Olomouci. Po vysvěcení 5.7.1884 byl kooperátorem v Janově u Jindřichova, v červenci 1887 určen prefektem chlapeckého semináře v Kroměříži a r. 1892 odešel do Olomouce jako sirituál kněžského semináře. Od r. 1901 po dobu 22 let byl superiorem semináře. V roce 1923 jmenován kanovníkem a 16.11.1928 pro­boštem u Sv. Mořice v Olomouci. Věnoval se charitě.

BSSSM. Ostrava 2000. č. 1 (13). S. 28–29.

Msgre Alois Demel.

Založil závod se sídlem na Svatém Kopečku, kde se vyráběly upomínkové předměty pro většinu poutních míst v Čechách a na Moravě. Na rubové straně mnoha pohlednic a drobných barvotiskových obrázků, bylo přitištěno jeho jméno – jméno vydavatele. Oblíbené byly menší celoskleněné pouťové obrázky s okrajem zdobeným krajkou (dnes vzácný sběratelský artikl). J.N.Derka napsal také v roce 1886 dějiny svatokopeckého poutního místa a je též autorem Poutního zpěvníku pro Svatý Hostýn, Svatý Kopeček a Velehrad.

Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.33.;Spáčil, Vladimír : Historický místopis okresu Olomouc – venkov 1848 – 1960.Olomouc 1968.;. Smejkal, B.: Pohledy do historie Svatého Kopečka. Svatý Kopeček 2001, s. 57. Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy , roč.25, červen 2015, s. 7–8.

Svatý Kopeček ( m.č. m. Olomouce)

Syn rytíře a zem.advokáta, který měl v Jesenci u Konice zámeckou kapelu.Vliv kněze J.N.Schoena a hanácké lid.písně.Stud­.akad.G v Olomouci 1818–1820, lyceum r.1824, filosofii v Brně r.1821–23.Působil jako učitel hudby v Olomouci od r. 1830, od 1841 náležel k vlastenec.kruhu A.V.Šembery.Tvorba umělé písně a kytarových skladeb.Autor vlastenec.písní a písně Moravo, Moravo.

Axman, Emil: Morava v české hudbě 19. století. Praha 1920, S.21–26.
Československý hudební slovník. I. Praha, SHV 1963, S. 234–235. ;.

Sazečem se vyučil v Moravských tiskařských závodech, kde působil později jako typograf. Ve volném čase se podílel též na technických a osvětlovacích činnostech loutkářské Kašpárkovy říše. Po roce 1989 pracoval pár let jako školník a technik základních škol a od roku 1991 budoval a vedl tiskárnu Střediska informatiky a služeb škole, která sídlila v Řepčíně. Právě tisk publikací pro školy a různé kulturní instituce dosahoval výrazných kvalit. Spolupracovala jsem s ním na vydávání řady kulturních kalendářů, bibliografií a dalších publikací po dobu deseti let. Vždy na něj bylo spolehnutí a tato vlastnost byla a je dodnes velmi vzácná. V roce 2000 jsem si objednala i tisk bibliofilie, kterou po vydání obdivovali nejen recenzenti, ale i knihovnická veřejnost Jižních Čech. Nikdy na tohoto znamenitého člověka nezapomenu. Odešel uprostřed rozdělané práce, krátce před stěhováním do modernějších prostor – na Velký pátek.

Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2012, č.11. Parte.

V roce 1951 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V letech 1952–1957 studoval
na Filozofickou fakultu MU v Brně, archeologii a etnografii. Absolvoval jako promovaný historik. Doktorát v r. 1967. V období let 1957–1969 pracoval v Oblastním muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, kde redigoval sborníky Pravěk východní Moravy a vytvořil expozici Pravěk východní Moravy na hradě v Malenovicích. V letech 1969–96 působil ve Vlastivědném muzeu Olomouc, kde vedl průzkum dómského návrší v Olomouci. Z terenních prací na nichž pracoval je významný výzkum popelnicového pole v Nehradicích, průzkum slovanských mohyl na Slavičínsku a opevněná sídliště z doby popelnicových polí na Moravě. Je autorem práce Osídlení Moravy lidem kultury podolské, práce Osídlení východní Moravy lužických popelnicových polí, tří monografií a cca 150 statí a článků v odborném tisku. V roce 2008 vydal vynikající publikaci " Olomoucká archeologie a její proměny". V roce 2011 převzal Cenu města Olomouce.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.224.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 137–138.; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.79. www.ValaskeAtheny.cz

Od r. 1912 studoval na RG v Litovli, od r.1917 byl na frontě v Itálii a maturoval proto až r.1920. Roku 1921 absolvoval odborný kurs na učitelském ústavu v Olomouci, poté působil jako venkovský učitel v Postřelmově, Štítech, od 1923 v Brodku u Konice, založil zde ochotnické divadlo. Od roku 1934 učitel v Bludově, Štěpá-nově, od března 1939 v Olomouci, roku 1959 odešel do důchodu. Bydlel v Olomouci-Hejčíně. Mimo učitelského povolání byl dobrým malířem, ilustrátorem, ochotnickým hercem. Jeho sbírky kolorovaných obrazů květin jsou uloženy v olomouckém muzeu.

Šik,Lubomír: Litovel. Litovelské osobnosti. 2003. CD-R

Hynkov nyní osadou obce Příkazy (u Olomouce). Jeho dcera MUDr. Alena Bilíková (1931–1998)

Ordinován 5.7.1895. Od 1946 nadační koreferent arcibiskupské konzistoře v Olomouci.

Katalog kněžstva olomoucké arcidiecése 1949. Olomouc 1949.S.77.

Na katedře očního lékařství LF UP působil od r. 1946. ;

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.320.;.

V Olomouci půs. od r. 1909 jako štukatér u podnikatele Josefa Mizery, později u sochaře Hladíka a spolupracuje se sochařem J. Pelikánem. Od r. 1961 externě vyučuje na katedře výtv. výchovy UP. Pracuje v duchu pražského baroka. Real. : Poslední zastavení Křížové cesty na Hostýně/1932/;re­konstrukce barokní kaple sv. Mořice v Olomouci /1940/;

Toman, P.: NSČSVU I.P., 1947, S.168.; Bernatská R.: Vzpomínáme sochaře R.Doležala st.=Stráž lidu, 1988, 16.6., S.4.;

Vystudoval UMPRUM v Praze v ateliéru Karla Štipla. Stal se členem Skupiny olomouckých výtvarníků od r. 1942 byl nezávislým umělcem. Jubilejní výstava k 85. narozeninám se uskutečnila v Galeii G.

Kolář, B.: Odešla osobnost výtvarného umění.Olomoucké listy, č.38, 19.9.2002, S.15.

Oblíbený prof. SG v Olomouci v letech 1886 – 1912. Učil zeměpis a dějepis. Publikoval naučné stati ve Zprávách ústavu. Říkali mu „Pepíček“.

Símě hořčičné.Olomouc 1947.S.65.;.

Knihovnice na pobočce v Neředíně a pak na různých pobočkách někdejší Okresní knihovny v Olomouci. Zemřela po těžké nemoci a měla pohřed dne 27.9.2012 ve 14:00 na Ústředním hřbitově v Olomouci.

Osobně znám. Parte.

Zakladatel a ředitel továrny Vulkanie. Padl v první světové válce. Pohřben v Prostějově až 12. června 1915.

Starý, František: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931.S.40.

Od patnácti let studovala Odbornou školu pro fotografy v rodišti a poté působila u fy Ševčík. V letech 1942–1945 byla totálně nasazena a po osvobození vedla fotoateliér fy K. Kučera. Koncem téhož roku přesídlila do Šumperku, kde vedla ateliér fy F. Mück až do roku 1948 a po znárodnění pracovala tři roky v Komunálních službách Foto. Deset let poté vedla prodejnu Supraphon a 1962–1964 prodejnu knih. V roce 1964 nastoupila do Okresní knihovny v Olomouci, kde pracovala v oddělení metodiky a v letech 1973–1979 jako vedoucí hudebního oddělení. Mezitím dálkově absolvovala Střední knihovnickou školu v Brně. Vedoucí redaktorka časopisu Naše knihovna. Paní Doubravovou jsem potkala na Velkém říjnovém čtení v roce 2001 v knihovně a pak letos 27.6.2017 u ní doma. Pohřeb má na ústředním hřbitově na kremaci ve čtvrtek 12.10. 2017 v 11:20 (sdělení mejlem od Mgr. Evy Komendové)

Osobní sdělení hš http://otavinka.blog.cz/…a-doubravova

Přednosta radiologického ústavu FN, který působil na katedře radiologie od r. 1946. Člen VSMO, sekce lékařství od r. 1976.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.321.;

'

Narozen v obci Topol u Chrudimě (n. m.č. města Chrudim). Absolvoval KU Praha, poté středoškolským profesorem na gymnáziu v Kyjově, Strážnici, od r. 1912–1935 profesor na Slovanském gymnáziu v Olomouci,, kde učil zeměpis a dějepis. Spoluredaktor ČVSMO, od r. 1919 člen výboru VSMO, od r. 1926 správce odd. historického a uměleckoprůmys­lového v muzeu. Literární činnost. Spolu s R. Fischerem nebo s Dr. M. Remešem. Autor publ. Den v Olomouci. 1923. Přispíval i do různých monografií. Pověsti ve Vlastivědném sborníku pro mládež župy olomoucké.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938 S. 52.;Símě hořčičné.Olomouc 1927.S.202–203.;Vybíral, B.: Prof.F.Doucha padesátníkem./fo­to/ČVSMO XLV, 1932, S.280.;.