Osobnosti Moravy.eu

Hráč na klarinet. Působí v MF Olomouc

Listy starohradské kroniky, 13, 1990, č.2, S.52.;.

V roce 1905 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, poté studoval Přírodovědeckou fakultu KU v Praze, kde r. 1911 dosáhl středoškolské aprobace pro matematiku a fyziku. Od r. 1921 působil jako prof. na reálce, pozd. RG Polívkovo v Olomouci, mimo doby okupace od 1. 4. 1941 –1945. ;

39.Výroční zpráva Polívkova státního reálného gymnázia v Olomouci za školní rok 1947–48.Olomouc 1948.S.3.;.

Maturoval na gymnáziu v Olomouci, poté studoval univerzity v Praze, Lipsku, Petrohradě. Od r. 1906 – 1908 učil češtinu a němčinu na ČRO v Olomouci, od r. 1908 trvale v Ostravě. Překladatel z ruštiny. Sestavil Slovníček hanáckého nářečí z okolí vsi Senice na Litovelsku. Jeho práce byla doplňkem k Bartošovu Dialektickém slov. moravském. Studie ze slovanských jazyků uveřejňoval též v olomouckém Pozoru.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.52–53.;.

Od dětských let si přál být malířem. Po maturitě na České reálce v Olomouci začal v Praze studovat malbu u Cyrila Boudy a Oldřicha Blažíčka. Jenže nacisté vysoké školy uzavřeli a tak se vrátil na Moravu. Stal se reklamním technikem ve firmě Zora v Olomouci. Tato práce ho nebavila a proto se roku 1942 vrátil do Prahy, kde nastoupil do Ateliéru filmových triků. Po pěti letech působil ve studiu loutkových filmů Jiřího Trnky a stal se jeho pravou rukou. Jako animátor spolupracoval na Trnkových filmech a lze říci, že Trnkova filmografie je zároveň filmografií Látalovou. Byl režisérem bajky Liška a džbán (1947), kterou samostatně dokončil, zatímco Trnka začal pracovat na Špalíčku. Průběžně natáčel i vlastní filmy. K nejznámějším patří: Plivník dlaždice Housky, Jak si opatřit hodné dítě, Otýlie a 1580 kaněk, Nebuďte mamuty, a Příliš mnoho něhy. Jako animátor se podílel na filmech Jiřího Brdečky, Pavla Hobla a dalších režisérů. Koncem 60. let spolupracoval s Jaroslavem Bočkem (1932 – 2003) na loutkových filmech Sochařka z Poličky a Vdova z Efezu. Látalův talent zaujal Bočka natolik, že o něm u příležitosti 25. výročí jeho praxe u animovaného filmu natočil dokumentární portrét „ Herec, kterého není vidět“. Podobné pocty se u nás dostalo jen Jiřímu Trnkovi..V 70­. letech pracoval jako autor a odborný poradce na loutkovém seriálu O Krakonošovi, který vyráběl Krátký film Praha spolu s Drážďanským trikovým filmem. Vrcholem jeho tvorby se stal celovečerní animovaný film Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku. Stanislav Látal byl spolu s Jiřím Kubíčkem autorem scénáře. Za výtvarníka filmu si vybral Adolfa Borna. Film vznikl jako zakázkový projekt německé SWF. Kromě filmů pro děti, byl též mezinárodním porotcem filmů pro děti a věnoval se i knižní ilustraci. Do důchodu odešel v roce 1989.

Matrasová, V. : Stanislav Látal. Praha 1984.; * Jansová, D.: Jó, chlapče, byly s tím dost problémy. Rozhovor s umělcem. Z 89, č.15,S.16–17. * Kdo je kdo 1994–1995 v České republice. Praha 1994.S. 321. * Nekrolog. LN 6.8. 1994, příl. Ševčíková, H.: Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2019, č.5.

Samotišky u Olomouce

Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži studoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Následně prošel bohatou odbornou praxí v ústavech pro chov koní v Tlumačově, Topolčiankách a Kladrubech nad Labem. Dr. Ing. František Lerche působil v letech 1949–1960 jako ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a poté v letech 1960 – 1976 byl ředitelem hřebčína v Napajedlích. Na důchod pobýval téměř deset let v Sadské u Nymburka, kde zemřel.

Významná jeho publikační činnost. Výborně fotografoval zejména plemenné hřebce v Kladrubech a jeho bělouše. V roce 1951 vyšla jeho kniha „Hlavní plemeníci státního hřebčince v Kladrubech (1918–1948) poté vydal spolu s Václavem Michalem knihu " Chov koní“ (1956). V témže roce vyšla kniha „Starokladrubský kůň“ a v roce 1959 kniha " Naše koně – československé chovatelství„, kde presentuje část svého archivu. Je též spoluautorem knihy "Odchov hříbat“ (1958, s Pavlem Novákem).

Českosl. biografický slovník.Praha 1992.S.405.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století.1.díl. Praha, Paseka 1999. S.266. Mlčoch, Milan: Dr. Ing. František Lerche z Skaštic. prosinec 2011. (web).

Maturoval na gymnáziu ve Vsetíně, od r. 1937 studoval LFMU v Brně, po uzavření VŠ pracoval v nemocnici ve Zlíně a abs. LFMU až v r. 1946. Od r. 1955 působil ve FN v Olomouci, kde budoval mikrobiologický ústav, kde pracoval do r. 1985. Od r. 1990 profesor. Vědeckovýzkumná a publikační činnost byla zaměřena zejména na přípravu bakteriálních vakcin a léčbu onemocnění infekčně alergického původu.

Žurnál UP, 1992, říjen, č.41, S.4 /foto/; Nekrolog.Žurnál UP, 1993, leden, č.9, S.6.;.

Prof. MUDr. Eduard Maršálek

Studoval nižší Slovanské gymnázium v Olomouci, korektor v tiskárně Kramář a Procházka v Olomouci. Psal do novin a časopisů. Autor knih z tiskařského oboru. Literární pozůstalost v olomouc. muzeu. Přispěl pověstmi do sbírky uspoř. J. Koudelákem Pověsti z kraje básníka F. S. Procházky. 1. kniha.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.186.;Šev­číková, H.: Haná v české literatuře.Olomouc 1993.;.

V období 1885 – 1892 působil v Olomouc jako prof.Slovanského gymnázia a zároveň sbormistr Žerotína,. R.1885 provedl Dvořákovu Svatou Ludmilu, nastudoval orchestrál.part kantáty Hymnus andělů od svého švagra J.B.Foerstra 1889, nastudoval Dvořákovo Requiem 1892, které řídil skladatel. V Přerově 1893–98 řídil pěv.spolek Přerub;Jeho žena sestra J. B. Foerstra /Marie M./

Československý hudební slovní.II.Praha SHV 1965, S.48; Stárek, Zdeněk: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha, Div.ústav 1982, S.340–1;Památník Žerotína 1880–1950.Praha 1952.S.55.;.

Vysvěcen v Olomouci roku 1990. Působil v Litoměřicích 1985–90, v Opavě 1990–91, v Moravském Berouně 1991-.

dokument. list/98

Studoval gymnázium v Brně a v Olomouci. R., 1859 vstup do kláštera Rajhrad, 1865 vysvěcen. 1867–1886 vybíral četbu pro lid na náb. motivy, založil náb. čas. Škola Božského Srdce Páně. 1878 spoluredigoval kalendář Moravan. Založil centrum pro vydávání katolické literatury. Redigoval Anděl strážný, od r. 1884 Květy mariánské.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.18–19.;.

V r. 1848 v kruhu kolem Šembery v Olomouci, po studiích v Praze působil jako suplent v Brně, Olomouci, ředitel II. něm. reálky v Brně. Předseda Matice moravské. Redigoval čas. Rolník, pseud. strejček Matouš. Napsal 2 knihy k vědě hospodářské.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.16–17.;.

Stud.na stavovské akademii v Olomouci, žákem prof.A.V.Šembery, UK Praha.Pobýval v cizině.Po smrti otce se vrátil na Moravu.Olomouc, Brno-prof. gymnázia, od r. 1857 řed.obec­.reálky.První jednatel Českého čten.spolku, spoluzakladatel brněn.deníku Moravská orlice.Starosta Matice moravské.

V.S.: Z rodu slavětínských Mathonů.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.38.;Hýsek, Miloslav: Literární Morava…Praha, 1911, S.109.;.

Narozen v Sušici (u Přerova) Profesor středních škol. RNDr. B. Matušík se zabýval ovocnářstvím a zaváděním nových pokrokových metod do praxe.Publikoval v odb.časopisech, přednášel, věnoval se regionálním dějinám.Je autorem studie Archivy mluví, Život a dílo J.L.Šichana a více než 100 životopisů kulturních pracovníků z okresu, uložených v SOKA Přerov v tzv.Kulturním místopisu Přerovska. Publikace z oboru meteorologie a demografie. Zemřel v Sušici (u Přerova).

SOKA Přerov.

Studoval na UK v Praze, habilitoval 11.2.1933. Pro­fesorem jmenován 1.10. 1946 na UPOL a 1.9.1958 na UK Praha. Prof.MUDr. Jaroslav Mělka byl přednostou Ústavu fyziologie v letech 1953–1971 v Hradci Králové. Vedoucí katedry fyziologie UP.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.149–151;

Z gymnazijních studí v Olomouci utekl k Divadelní společnosti Pokorného v Přerově. Poté působil v Národním divadle Brno a později v ND Praha, kde zpíval ve sboru.

ČSHS. II. Praha 1965. S.83.

Absolv. Pedagogický institut v Olomouci pro 6.-9.ročník. Pedagogicky jako učitel působil v Holešově (výpomocný učitel 1933–34, def. učitel od r.1936). 1942–45 byl totálně nasazen. 1945– učitelem v Krnově, okresní osvětový inspektor ve Šternberku. 1949–53 krajský osvětový inspektor v Olomouci. 1953–60 ředitel Krajské lidové knihovny v Olomouci. 1960–63 učitel ZŠ Šternberk. 1963–65 učitel II. ZDŠ ve Šternberku. 1966–70 ředitelem ZŠ Šternberk. 1970–71 učitel ZŠ v Uničově. Od r.1971 učitelem ZDŠ při psychiatrické léčebně ve Šternberku. Od r.1974 v důchodu. Po smrti dcery se přestěhoval do Olomouce. Bydlel na Horním náměstí. Krátce před smrtí se přestěhoval do Domova důchodců do Kroměříže a zemřel v rodině syna v Hulíně.

Hlůzová, Vlasta: osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 109–111.; Ševčíková, Hana: Zrcadlo regionu : Jaroslav Michal. In: Naše knihovna. Olomouc, březen-duben 1999.S. 10–12.; Ševčíková,Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, duben. S.5.;

40. rektor olomoucké koleje a univerzity Tovaryšstva Ježíšova v letech 17.12.1711 – 24.2.1715.

Žurnál UP, č. 27, 10.11./2006, S. 7–8; Žurnál UP, č.28, 24.11.2006, S. 9;

Narozen v obci Světí poblíž Hradce Králové. Od roku 1888 působil v Prostějově, 1890 v Olomouci. O rok později si založil vlastní advokátní kancelář v Jevíčku, kde působil do roku 1899. Založil zde akciový pivovar, zasloužil se o vznik střední školy. Poté odešel do Prahy. Psal dramata a vědecká díla.

Továrek: Ve znamení pera. Jevíčko 1958.S.11–12.

Po promoci na Lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze nastoupil jako sekundární lékař na dětskou kliniku v Bratislavě.Poté přišel do Olomouce, kde v roce 1939 založil v bývalých Zemských ústavech dětské odd., které po obnovení UP (1946) se přeměnilo v kliniku. Na FN Olomouc a LF přednášel od jejího vzniku do r. 1959. Z nábožen­ských a politických důvodů musel odejít z UP i z FN. Poté působil jako ředitel Kojeneckého ústavu v Olomouci.Zabýval se organizací zdravotnictví, vysokoškolskou přípravou mediků a sociální problematikou. S právníky a soc.prac.z vlas­t.popudu předal do osvojení a pěst.péče asi 1300 dětí, sociál.sirotků. V letech 1946–1958 působil na Katedře dětského lékařství UP. V roce 1973 byl proti své vůli pensionovánV r.1990 jmenován profesorem pediatrie na UP. Odborně publikoval cca 172 prací. V r. 1996 byl oceněn Pamětní medailí UP. V roce 2000 dostal Cenu města Olomouce v oblasti lékařství – in memoriam.

Věnoval život dětem.=Lidová demokracie, 20.5.1988, S.4; Portrét, foto. Žurnál, 1992, č.2, S.8, říjen.; Petřík, M.: Cena města Olomouce za období 2000, 2001 a 2002. Olomouc 2003.

prof.MUDr. Antonín Mores

Narozen ve Studené u Jindřichova Hradce. Vyučen jako strojní zámečník. Od mládí hrál ochotnické divadlo. Do divadla jako profesionál nastoupil v Jihlavě. 1945–46 Horácké divadlo Jihlava,. 1946–1947 Kladno, 1947 –1949 působil v Olomouci, poté půs. v ND Praha do r. 1950. 1950–53 Divadlo pracujících Zlín. Hrál asi ve 40 filmech. Zasl. um. 1978. ; V období důchodového času žil v Kardašové Řečici. Zemřel v Domově seniorů v Praze- Žižkov.

ČTK – BIO, 27.9.1983.;.

Pobýval v Olomouci jako jedenáctiletý, při cestě do Vídně, od 28. října 1767, kde se ubytovali v hostinci u Černého orla, n. Pekařská 5, po dvou dnech přesídlila rodina do kapitulního děkanství k prelátovi a univerzitnímu rektorovi Leopoldu Antonínovi, hraběti Podstátskému. Amadeus onemocněl neštovicemi a léčil jej dr. Josef Wolff. Když se Amadeus uzdravil napsal zde několik skladeb, asi i 6. symfonii F dur. Z Olomouce odjížděl s rodiči 23. 12. 1767. Na kapitul. děkanství byla na paměť Mozartova pobytu v Olomouci odhalena 31. října 1937 pamětní deska , dílo akad. sochaře Julia Pelikána .

Gregor, V.: Hudební místopis Severomoravského kraje.Ostrava, Profil 1987.S.14 – 15.;Nešpor, V.: Dějiny Olomouce.Brno 1936.;Remeš, M.: Mozart v Olomouci.ČVSMO, r.37, S.124 a r.44, S.190 – 192.;Písková, M: Mozartovo muzeum v Salcburku.ZVÚO, 1968, č.140, S.11–13.;.

Narozen v obci Maleny (n. m.č. obce Stražisko) Ředitel měšťanské školy v Konici. Zapojen do ilegální odbojové organizace Národní výbor v tehdejším okrese Litovel, který byl součástí župy Olomouc. Po rozbití organizace olomouckým gestapem byl zatčen 17.1.1945 a odsouzen lidovým soudem k trestu smrti ve Vratislavi, kde byl popraven. Čestný hrob na Ústředním hřbitově v Brně, Vídeňská 96, skup.56a, hrob č.118.

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.47.; webové stránky.encyklo­pedie.brna.cz

V dětství rád hrával ve škole i v ochotnickém divadle různé scénky. Měšťanskou školu vychodil Litovli a v Senici se vyučil holičem. Po osvobození v r. 1945 nastoupil místo úředníka v Olomouci, ale téhož roku byl angažován do Hanáckého divadla v Přerově. Po necelé sezóně přestoupil do Těšínského divadla, kde působil 7 let. Nastudoval zde 60 rolí v letech 1946–1953. Za roli Othela dostal nabídku do Brna, kde členem činohry ve Státním divadle v letech 1953–1979. Hrál i v 7 filmech. Spolupracoval s rozhlasovými studii.

Postavy brněnského jeviště.II.Brno Státní divadlo 1985. S. 181–184.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.44;

Prof. jaderné chemie MU Brno. Autor 70 vědec. prací, 12 knih, učebnic, 50 odbor. prací u nás, 16 v zahraničí.

Kdo je kdo 91/92. ČR, 2.díl., Praha 1991, S.640.;

1956–1960 umělecký šéf činohry v Olomouci, poté umělecký ředitel Divadla E.F.Buriana v Praze.Zasl.um­.1967.

Nádvorníková, M.: Postavy českého divadla.Olomouc SVK 1983.Výb.bibli­ografie.;.