Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Kostelec u Holešova, Kroměříž, Olomouc, Pitín, Praha, Strážnice | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, filozof, kněz, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu ve Strážnici r. 1934. Poté vystudoval teologii v Olomouci a r. 1939 byl vysvěcen. Jeho prvním místem byl Kostelec u Holešova, kde byl kaplanem. Po roce byl jmenován prefektem na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Současně studoval filozofickou fakultu v Praze a po státních zkouškách se vrátil do Kroměříže, kde se stal profesorem na gymnáziu. |
|||||
Zdroj: |
Krulichová, M.: O Autorovi. In: Slovo na dobrou noc. Chvojkovo nakl. 1997. Fabián, J.: – Ševčíková , H. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravy. 1. sv. A-Fi. Valašské Athény 2009. S.65. https://www.okobeskyd.cz/?… |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Bohosloví studoval v Olomouci. Ordinován 5.7.1918. V kostele u P.Marie v Kroměříži působil od r. 1945.Učitelem Jaroslava Pinkavy. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.S.83.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Místa pobytu: | Horní Lhota, Loštice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, náboženský spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Čechovicích (n. část města Prostějov). |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S.128. Vzpomínky Jindřicha Geprta (1915) z Loštic. Rkp. |
|||||
Poznámka: |
Bohosloví studoval v Olomouci, kde vysvěcen 5. 7. 1935. Poté působil v Lošticích. Od r. 1942 v Horní Lhotě. Psal různé články do Lidové demokracie a náboženského tisku. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Loštice | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, hudebník, kapelník | |||||
Anotace: |
Syn kapelníka Červenkovy kapely. Otec Jan Červinka 1858–1948. Jan ml. hrával na klarinet, pikolu, flétnu,, saxofon a křídlovku. také uměl hrát na harmoniku. Vyučoval mládež hře na hudební nástroje. V roce 1959 předal kapelu Františku Vyroubalovi. |
|||||
Zdroj: |
Fialek, Petr: Loštice ve fotografii. Mohelnice 2007. S.32. |
|
||||||
Místo narození: | Slavětín | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Přerov | |||||
Obory působení: | kněz, odbojář | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Litovli, poté se přihlásil u biskupa Gorazda jako kandidát kněžství, po školení v církevním ústředí byl vysvěcen pro pravoslavnou obec v Přerově. V r. 1938 odejel do Prahy na pokyn biskupa Gorazda. Zapojil se do protifašistického odboje. Za Heydrichiády byl popraven. Měl dvě dcery Olgu a Taťánu. |
|||||
Zdroj: |
Velký čin malé církve.Praha 1948.(fotoportét).;. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | kronikář, písmák, starosta obce | |||||
Anotace: |
Narozen v Moravské Húzové (n. místní část obce Štěpánov). Starosta obce Moravské Huzové a dlouholetý obecní tajemník ve Štěpánově, kronikář, písmák, autor řady článků z dějin Štěpánova, lidový meteorolog. |
|||||
Zdroj: |
Koudela, M., Kráčmar, J.Paměti obce Štěpánova.Štěpánov.Danal, 1997.S.69. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Kojetín, Kroměříž, Mikulov, Olomouc | |||||
Obory působení: | kanovník, kněz, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Studoval v Kroměříži, Mikulově a Olomouci, kde 1849 vysvěcen na kněze, poté kaplanem u sv.Mořice v Olomouci, 1851 v Bystřici p.H., 1856 farářem v Kojetíně, od 1881 kanovníkem v Olomouci.Ve své residenci dal k dispozici několik sálů pro sbírky VSMO.První předseda VSMO.Členem všech spolků českých. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.213–214.;Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.S.246.;Hanácké noviny, 23.1.1996, S.3., . V měsíci červnu připomínáme.In. Kdy-kde-co Olomouc, červen 2014. S.2. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kunsthistorik | |||||
Anotace: |
V roce 1974 absolvoval FFUP v Olomouci. Od roku 1985 pracuje v Národní galerii Praha, od r. 1993 generální ředitel NG Praha. Od dubna 1998 vedoucí Arcidiecézního muzea umění v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. S.94. |
|
||||||
Místo narození: | Mošnov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
V letech 1873–1880 studoval gymnázium v Příboře a v Kroměříži. Poté studoval teologii v Olomouci. Po vysvěcení 5.7.1884 byl kooperátorem v Janově u Jindřichova, v červenci 1887 určen prefektem chlapeckého semináře v Kroměříži a r. 1892 odešel do Olomouce jako sirituál kněžského semináře. Od r. 1901 po dobu 22 let byl superiorem semináře. V roce 1923 jmenován kanovníkem a 16.11.1928 proboštem u Sv. Mořice v Olomouci. Věnoval se charitě. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM. Ostrava 2000. č. 1 (13). S. 28–29. |
|||||
Poznámka: |
Msgre Alois Demel. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Horn (Rakousko), Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Mikulov, Stará Voda, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, středoškolský pedagog, teolog, vydavatel | |||||
Anotace: |
V letech 1729–1735 studoval na jezuitském gymnáziu v Praze, tam se naučil česky, 1736 vstoupil do piaristického řádu /řádové jméno Gelasius a Sancta Catharina/po novicátu v Lipníku na Moravě a v Staré Vodě u Libavé vystudoval v rakouském Hornu filosofii a teologii 1739–1745. Ve Vídni studoval práva a učil tam na řádovém gymnáziu, od r. 1748 učil v Mikulově, od 1749 v Kroměříži. Od 1752 působil jako prefekt pražského piaristického G . Kritický vydavatel Hájkovy kroniky, badatel o dějinách a kultuře raného českého středověku. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.558–559.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ďarmoty (Maďarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Havlíčkův Brod, Horšovský Týn, Klatovy, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filolog, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Byl synem vojína Jakuba Doubravského (změnu jména způsobil chybný zápis v matrice). Jeho otec byl brzy přeložen do Klatov a rodina Dobrovského se usadila v Horšovském Týně. V jeho rodině se mluvilo německy, česky se naučil až na gymnáziu v Havlíčkově Brodě (tehdy Německý Brod), kde studoval od roku 1763. V letech 1767–1769 studoval u jezuitů v Klatovech. Roku 1769 odešel Dobrovský studovat filosofii do Prahy. V roce 1772 se stal novicem jezuitského řádu a připravoval se na misionářskou cestu do Indie. Ta nebyla uskutečněna, protože roku 1773 byl zrušen celý jezuitský řád v českých zemích a Josef Dobrovský se rozhodl dokončit studium teologie v Praze. V roce 1787 jej v Hradci Králové biskup Jan Leopod Hay vysvětil na kněze.[1] V Praze zaměstnával i Františka Palackého, ten vypomáhal při tvorbě šlechtických rodokmenů. V letech 1776–1787 působil jako učitel filozofie a matematiky u hrabat Nosticů. V této době s nimi navštívil Rusko a Švédsko. Roku 1787 se stal prorektorem a v roce 1789 rektorem generálního semináře v Hradisku u Olomouce (n.m.č. města) . Po smrti císaře Josefa II. (1790), však došlo k zrušení seminářů a penzionovaný Dobrovský se vrátil do Prahy, kde dále žil jako uznávaný soukromý vědec ze státní penze a také finančně podporovaný hrabaty Nostici. Právě v této době napsal množství pro slavistiku, filologii i historiografii zásadních prací. Již v 80. letech se Dobrovský živě účastnil vědeckého života v Praze, působil v Soukromé společnosti nauk. V roce 1784 pomáhal zakládat Českou (resp. Královskou) společnost nauk a v roce 1818 Národní muzeum.Měl také vliv na mladou generaci osvícenců. Jeho žákem se stal František Palacký, ale např. filologii u něj studoval i Václav Hanka. V roce 1828 přijel do Brna studovat ve zdejších knihovnách. Onemocněl a během hospitalizace v klášteře Milosrdných bratří zde 6. ledna 1829 zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985. S.560–571.;Králík, O.: Josef Dobrovský v Olomouci.Sborník SLUKO/B-I/1951–1953. S.95–105.;Spáčil, Vladimír: Dobrovský a Dolany.ZVŮO 1962, č.104. S.22–23.;Hanácké noviny, 30.3.1996. S.10.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hvězdlice, Křižanovice, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, esejista, kněz | |||||
Anotace: |
Byl nejstarší z deseti dětí. V Brně studoval na nižším gymnáziu, kde na něj měl výrazný vliv prof. František Bartoš v letech 1888–1892 a poté na Prvním českém vyšším gymnáziu v Brně, kde maturoval v r. 1896. Poté studoval bohosloví v Brně a byl vysvěcen v r. 1900. kaplanem ve Hvězdlicích a farářem v Šardicích. Redaktorem studentského časopisu Záboj, kde publikoval své prvotiny. Debutoval v Novém Životě překlady esejí Arnolda Hella. Přátelil se s Dostálem-Lutinovem, Jakubem Demlem. Redigoval Obzor a Nový Obzor. Od r. 1923 působil v Křižanově u Brna. Od r. 1937 na odpočinku v Prostějově. Členem DLU v Olomouci od 1913, místopředsedou v letech 1928–35, 1936–37. ; |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985. S. 572–573.; Poselství. Družina literární a umělecká. Olomouc 1938. |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Brod | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Valašské Klobouky, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | bibliografka, knihovnice, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Rozená Hábová. Po maturitě na gymnáziu ve Valašských Kloboukách studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor čeština, ruština, kde absolvovala v roce 1960. Poté pracovala několik měsíců v Krajské knihovně ve Zlíně a v kulturním zařízení v Ostravě, kde také pedagogicky působila na Střední knihovnické škole. Od roku 1964 pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. V roce 1990 zastávala funkci zástupkyně ředitele a zároveň vedla oddělení katalogizace. Od roku 1998 působí v knihovně olomouckého arcibiskupství. Po roce 1990 najdeme její odborné články především v časopisech Knihovní obzor a Z knihovnické praxe. Podílela se na zpracování bibliografických soupisů, které vydávala olomoucká vědecká knihovna a ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně zpracovala knihy: Bibliografie okresů Vsetín (1991), Olomouc (1996,1997), Jeseník (2002) a Šumperk (2002). V roce 2007 vyšla knižně také rozsáhlá personální bibliografie PhDr. Víta Dohnala, CSc. (1955–2006). PhDr. Emilie Dohnalová |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. Ševčíková, Hana :Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2012, květen. http://otavinka.blog.cz/…ie-dohnalova |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Ordinován 5.7.1895. Od 1946 nadační koreferent arcibiskupské konzistoře v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva olomoucké arcidiecése 1949. Olomouc 1949.S.77. |
|
||||||
Místo narození: | Mastník | |||||
Místo úmrtí: | Svitávka | |||||
Místa pobytu: | Protivanov | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Básník, lyrik katolické orientace, příbuzný s J. Zahradníčkem. Do r. 1937 působil v Protivanově jako kaplan. V 50. letech vězněn, 1967 rehabilitován. 1939–1940 redigoval čas. Akord, kam přispíval do r. 1948, dále do čas. Archa. Vrcholnou sbírkou : Lidský živote. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.Praha 1985.S.574–575.; Polák, V.:Literární místopis okresu Blansko.Blansko 1985.S.150.;Brabec, J.: Slovník zakázaných autorů.Praha 1991.S.74.;Slovník spis.okr.Žďár nad Sázavou.Třebíč 1992.. |
|
||||||
Místo narození: | Přáslavice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Přáslavice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | hudebník, kapelník | |||||
Anotace: |
Velkobystřický kapelník a muzikant. Pocházel z muzikantské rodiny. V sedmi letech hrál na housle a od 12 let účinkoval s kapelou po hospodách. V roce 1931 se přestěhoval do Velké Bystřice, kde vyučoval. Kapelu zde založil asi v roce 1940. Kapely byla velice slavná a Fr. Doležel dbal na její umělcký růst. Okolo r. 1950 oslepl, ale přesto realizoval koncerty pro nevidomé a invalidy. V roce 1952 založil sexteto. Po jeho smrti 1968 se velkobystřická kapela rozpadla. |
|||||
Zdroj: |
Nakládal, A.Kapelník František Doležel. In Velkobystřické noviny.č.6, 2001, S..4. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1968 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | katecheta, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen ve Chválkovicích u Olomouce. Studoval gymnázium a teologii v Olomouci, v letech 1868–1870 působil jako katecheta v Litovli. Autor učebnic bibl. učení. |
|||||
Zdroj: |
Český slovník bohovědný.III., S.560.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947., S34.;. |
|||||
Poznámka: |
Chválkovice jsou součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Velký Újezd | |||||
Místa pobytu: | Daskabát, Lipník nad Bečvou, Ústí, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | folklorista, kronikář obce, malíř, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1931 maturoval na Státní reálce v Lipníku nad Bečvou. Malíř a učitel v Ústí u Hranic. Člen Jednoty učitelů – malířů v Praze. Od roku 1953 působil v rodišti, kde učil na ZŠ. Kronikář Velkého Újezda, sběratel lidových pověstí. V r. 1990 – 1993 vydal několik pověstí. Některé pověsti publikoval v regionálním tisku. Autorem knihy Velký Újezd a okolí. (1974). |
|||||
Zdroj: |
Toman: NSČSVU, I.díl, Praha 1947, S.170.; -ld-: Úspěšní kronikáři, Stráž lidu, 1984, 15.11., S.4.; Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře, Olomouc 1993. S. 8–9.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Bílá Voda, Brno, Litovel | |||||
Obory působení: | grafička, knihovnice, malířka, učitelka | |||||
Anotace: |
Narozena v Hejčíně u Olomouce. Dětství prožila v Litovli, kde byl
její otec strojníkem. Navštěvovala zde obecnou i měš´tanskou školu, pak
studovala učitelský ústav v Brně, kde v r. 1927 získala způsobilost pro
školy mateřské. Pár měsíců působila v Litovli jako výpomocná
pěstounka v mateřské škole od září 1927 pak na mateřské škole
Ústřední Matice školské v Bílé Vodě, kde od r. 1931 jako definitivní
pěstounka. Dále zde pracovala též v Národní jednotě, v obci, byla
knihovnicí a podílela se na veřejné správě. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: Malířka a grafička Růžena S.Domesová. In: Severní Morava, sv.53.Šumperk 1987. S.58–60.;Toman, Prokop: Nový slovník čes.výtvar.umělců.1.Praha 1947.; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 199. S.33–35./fotografie-portrét, kresba/.. BSSSM, seš.4(16.) Ostrava 2003. S.28. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 19. |
|||||
Poznámka: |
Hejčín u Olomouce, nyní předměstí města. |
|
||||||
Místo narození: | Moravičany | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, muzejní pracovník, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Gymnázium studoval v Brně a teologii v Olomouci. Do Valašského Meziříčí přišel v roce 1873 jako katolický kněz. Vedle kněžských povinností učil náboženství na gymnáziu. Byl spoluzakladatelem Muzejní společnosti a budovatelem meziříčského muzea, jemuž stál v čele od roku 1897 do své smrti. Bohatá publikační a vydavatelská činnost. V roce 1878 napsal Paměti města Valašského Meziříčí a městečka Krásna. Jeho nejvýznamější prací, která vyšla v Brně roku 1914 je v edici Vlastivěda moravská titul: Valašskomeziříčský okres. |
|||||
Zdroj: |
Janoušek, Jindřich: Galerie významných osobností Valašského Meziříčí jeho rodáků, obyvatel a studentů. Valašské Meziříčí 1998. S.12–13. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Knihovnice na pobočce v Neředíně a pak na různých pobočkách někdejší Okresní knihovny v Olomouci. Zemřela po těžké nemoci a měla pohřed dne 27.9.2012 ve 14:00 na Ústředním hřbitově v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Osobně znám. Parte. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brníčko | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Brno, Harrachov, Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | bibliografka, fyzioterapeutka, knihovnice, značkařka | |||||
Anotace: |
Rozená Heclová. Prvním manželem literární kritik Ladislav Soldán. Po přestěhování do Olomouce se jmenovala Dopitová. Genealogii zpracovala do 16. století. Po absolvování knihovnické školy v Brně, pracovala od 1.9. 1959 v knihovně v Šumperku jako metodička. A poté od 1. 9. 1972 v Olomouci. Zprvu na metodickém oddělení a později 1974 – 1983 na regionálním oddělení. Koncem roku se odstěhovala ze zdravotních důvodů dětí do Krkonošů. Tam působila v různých hotelech jako tělovýchovná pracovnice, fyzoterapeutka, ale v letech 1984 – 1993 jako dobrovolná knihovnice v Harrachově. V devadesátých letech se vrátila do Olomouce. K časopisům s léčivou tématikou: Meduňka a Regenerace, zpracovávala přes patnáct let jmenný a věcný rejstřík. Pro KČT vytvářela 1978–2021 turistické značky na Olomoucku. V KRNAP působila jako dobrovolný strážce. |
|||||
Zdroj: |
Osobně znám. hš |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jaroměřice | |||||
Místo úmrtí: | Třebětice | |||||
Místa pobytu: | Švábenice, Třebětice | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Od roku 1891 spolupracovník A.C.Stojana. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, Jaroslav : Jaroměřická zastavení, Jaroměřice 1992., S.46.;. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Innsbruck (Rakousko), Kroměříž, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog středoškolský, sbormistr | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1893. Poté bohosloví, v r. 1897 vysvěcen. Do r. 1903 stud. filozofickou fakultu v Inšpruku (n. Innsbruck). V Kroměříži prefekt semináře od 1897 a prof. arcibiskupského G v Kroměříži. Od r. 1904 ředitel kůru u sv. Mořice v Kroměříži. Člen výboru Cyrilské jednoty v Praze a výboru Moravana. V rukopisech chrámové skladby. |
|||||
Zdroj: |
Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.167.;ČSHS.I.Praha 1963.S.257.;Zmeškal, J.: Za prof.Dr.J.Dosoudilem.In> X.výroční zpráva arcibiskup.G v Kroměříži za školní rok 1919–1920.Kroměříž 1920, S.3–6.;. Československý hudební slovník. I. Praha 1963. S.257.; |