Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Slaný | |||||
Místo úmrtí: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Benešov, Kyjov, Lipník nad Bečvou, Litomyšl, Praha | |||||
Obory působení: | kněz, rektor, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Středoškolský profesor vyučoval na piaristických hlavních školách a gymnáziích v Benešově, Litomyšli, Slaném a Praze, kde 1835–1868 na Akademickém gymnáziu profesorem náboženství. Od 1848 byl členem Matice české při Národním muzeu v Praze, jež vydávala české knihy. Jako rektor vedl pražskou piaristickou kolej v Panské ulici 1859–1876. Poté pobýval jako důchodce na Moravě. Jeho badatelská práce byla publikována v tisku. Byl spolupracovníkem první české moderní encyklopedie Riegrova Slovníku naučného a publikoval v Časopisu katolického duchovenstva. |
|||||
Zdroj: |
Svátek, Josef: Je spravedlivé vzpomenouti.Katolické noviny, 25.7.1965, S.3.;. |
|
||||||
Místo narození: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | malíř, učitel | |||||
Anotace: |
Malíř a učitel v Lipníku nad Bečvou, soukromě studoval v Brně u Fr. Hlavici. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU 1947.I, S..185.;. http://www.mesto-lipnik.cz/…a/osobnosti/ |
|
||||||
Místo narození: | Červenka | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Litovel, Loštice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kunsthistorik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se v Července čp.144,, kde byl jeho otec zaměstnán u ČSD jako strojvůdce. Vystudoval litovelské Reálné gymnázium (maturoval 1943), poté šel na roční doškolení na učitelský ústav do Kroměříže, učil na měšťance v Lošticích a užil si i válečného nasazení na výrobě tanků. Po válce ( 13.5.1945) odešel do Prahy, kde studoval dějiny umění u prof. Antonína Matějčka. V r.1949 absolvoval FFUK, obor dějiny umění, estetika. Poté pracoval půl roku v NG, v oddělení, které vedla dr.Anna Masaryková a pak se na doporučení prof. Matějčka stal v letech 1950–58 asistentem prof. V.V. Štecha na AVU. Pro svůj nekompromisní postoj musel však AVU opustit a vrátil se do Nár. galerie (1958–63) a pak se stal profesorem Střední umělecko-průmyslové školy na Žižkově, kde působil do r. 1969. Tehdy vyhrál v konkursu na docenta umění UP v Olomouci, kde přednášel 1969–1985 celých 16 let (kde učil v úterý a středu a pak se zas vracel do Prahy). Současně dále přednášel již od r.1950 v Praze na FAMU, kde mu byl konečně po 40 letech ( v r. 1993) udělen titul profesora. Pedagogickou aktivitu neustále provázela bohatá činnost publikační, řady katalogových statí, monografií (o Františku Tichém, Janu Kupeckém, Janu Zrzavém a mj.). Je autorem 35 uměleckých monografií..Významná je organizátorská práce prof. F. Dvořáka jako dlouholetého předsedy Spolku českých bibliofilů a zejména v předsednictvu KPVU. Od r.1989 místopředseda SČUG Hollar. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. ; Po Karlově mostě. 20 zastavení s Františkem Dvořákem.Praha 2003.; Setkání s prof.PhDr. Františkem Dvořákem, CSc. v Července dne 31.10.2009.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zdislavice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Loštice | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rakouská spisovatelka, rozená Dubská spjatá životem a literárním dílem s Moravou. Často pobývala na zámku Žádlovice (n.m.č.Loštic). |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů německého jazyka… – Praha : Odeon, 1987. Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk 2001. S.17. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hluboká nad Vltavou | |||||
Místo úmrtí: | Hluboká nad Vltavou | |||||
Místa pobytu: | Liberec, Olomouc, Plzeň | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, pěvec | |||||
Anotace: |
R.1950–1952 v Plzni zpíval baryton a přeškolil se na tenor, poté do r. 1954 v armádní opeře, 1955–1958 v Liberci, od 23.7.1958 v DOS Olomouc.Manžel Zdeny Talpové.Věnoval se též moderní písnové tvorbě. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel.Praha 1958.S.96.; ČSHS.I.Praha 1963.S.298.;. Janota, D. – Kučera, J.P. : Malá encyklopedie české opery. Praha 1999.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Lutín, Náměšť na Hané, Šternberk | |||||
Obory působení: | fotograf, keramik, kreslíř, malíř, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studia: Odborné učiliště Sigmy Lutín (1966–1969), Střední průmyslová škola strojní v Olomouci (1969–1972), Katedra výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UP v Olomouci (1972–1976), D. Janoušek, J. Jemelková, Z. Přikryl, L. Rusek). Samostatně vystavuje od roku 1974, kolektivně od roku 1986. Zastoupení v soukromích sbírkách: CZ, SK, HR, F. Členství v uměleckých skupinách a spolcích: registrován při Českém fondu výtvarného umění (1985–1990), Unie výtvarných umělců Olomoucka (od 1990). • samostatné výstavy (výběr) 1982 Obrazy a kresby. Teoretické ústavy UP, Olomouc 1984 Obrazy. Klub mladých, Vsetín 1988 Obrazy a kresby. Teoretické ústavy UP, Olomouc 1990 Obrazy. Galerie Dílo, Olomouc 1991 Obrazy. Galerie Šternberk 1997 Obrazy. Obchodní banka, Olomouc 2012 Obrazy. Výběr z tvorby 1980–2011, Galerie G, Olomouc • účast na výstavách (výběr) 1987 Přehlídka volné tvorby. Dům umění, Ostrava 1987 Současná tvorba. Dům umění, Opava 1989 Zóna klidu. Galerie Mladé Fronty, Praha 1993 Šternberský mezinárodní plenér. Galerie Grafický kabinet,Olomouc 1995 Salon II. Vlastivědné muzeum, UVU Olomouc 1998 Olomoucké ateliéry I – III. Galerie G, Olomouc (2001) 2003 Decenium. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2004 Civitas Dei. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2005 Ateliéry IV. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2006 Návštěva. Výstava pedagogů KVV PdF, Státní vědecká knihovna, Banská Bystrica, SK 2007 Q/arto. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2010 Fenomén svobody. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2011 Arte in Viaggio. Pitigliano, IT. Výstava UVU Olomouc 2011 Ars Olomouciana. GVU Hodonín. Výstava UVU Olomouc 2012 Tendence 2012. Galerie Veteran Arena. Výstava UVU Olomouc 2012 Olomuciana Nova/012. Zámek v Bzenci. 2012, 2013 Status 012. Galerie G, UVU Olomouc 2013 Slavnosti jeřabin. Výstava UVU Olomouc, Kaple sv. Barbory, Žďár nad Sázavou 2014 Salon 2014. Galerie G, výstava UVU Olomouc 2018 Ateliery 2018. Galerie města Olomouce. Výstava UVU Olomouc 2019 Art Gallery Baviera. Malaga, Španělsko, výstava UVU Olomouc 2020 20 let UVUO 1990 – 2020, výstava UVU Olomouc |
|||||
Zdroj: |
Základní literatura: Petr Exler. Obrazy. (Katalog výstavy.) Text Zdeněk Přikryl.(Olomouc 1988). Kresba a grafika žáků profesora Dušana Janouška. (Katalog výstavy). Text Ivona Procházková. (Brno, Mahenovo divadlo 1988).- Petr Exler. Obrazy. (Katalogový list). Text JiříHastík. (Olomouc, Galerie Dílo 1990). Kolektiv autorů: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1997, D-G, díl II. Ostrava, Výtvarné centrum Chagal 1998, s..198. Petr Exler. Ve znamení raka. Výběr z tvorby 1980–2011. (Katalog výstavy).Texty kolektiv autorů. (Olomouc Galerie G 2011). British pedia: Encyklopedie osobností české a slovenské republiky VI, 2018. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Petr Exler, Ph.D Bydlí t.č. v Náměšti na Hané |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Horka nad Moravou, Hvozd, Jesenec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Mohelnice, Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista, sběratel pověstí | |||||
Anotace: |
Od dětství žil v Lošticích. Absolvoval Střední odborné učiliště
elektro, které zakončil maturitou na Střední škole elektrotechnické
v Lipníku nad Bečvou. Poté odešel na dvouletou základní vojenskou službu
v Litoměřicích, kde byl u Posádkové hudby. Po vojně pracoval ve
vojenském opravárenském závodě v Horce nad Moravou a od září
1994 v Národním památkovém ústavu, územní odborné pracoviště
v Olomouci na útvaru archeologických výzkumů. Zájem o historii,
vlastivědu rodného kraje, národopis, lidové zvyky a folklór v něm
probudily zájem o archeologii. Pravidelně se účastnil odborných
regionálních konferencí Lidová kultura na Hané. Hojně publikuje odborné
články ve Vlastivědném věstníku moravském, Archeologii Moravy a Slezska,
Hlas Loštic, dále KROK = Kulturní revue olomouckého kraje + několikrát
Ročenka Muzejní společnosti Litovelska – naposledy to byl ale
„sborník“, Sborník Národního památkového ústavu – územního
odborného pracoviště v Olomouci (název se různě měnil v závislosti na
tom, jak se měnil název ústavu. Koncem let 90. začal dálkově studovat
vysokou školu, obor archeologie na Slezské univerzitě v Opavě. Ze
zdravotních důvodů musel školu ukončit. Po roce 2000 začal opět studovat
FFUP v Olomouci obor archeologie, kde v roce 2020 obhájil diplomovou práci
a ukončil studium s titulem bakalář. Ze zdravotních důvodů odešel do
částečného invalidního důchodu. Svým zájmům a koníčkům se věnuje
i nadále. Na svém kontě má 54 publikací a statí o archeologii a
Litovelsku. O jeho knihy a sbírky lidových pověstí je enormní zájem.
Spolupracoval s rozhlasovým studiem v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vyprávěnky starého hrnčíře. Pověsti z Litovle. Litovel 2009. S.54. BK: K literárnímu setkání ve VKOL.In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 44.; Faltýnek, Karel: Setkání, na které rád vzpomínám. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. 2009. S.155.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 86–87.; Kolář, Bohumír: Zájem o rodný kraj přináší i dnes dobré ovoce. www.Olomouc.cz 19.7. 2006.; https://www.ceskatelevize.cz/…pod-Bouzovem. Faltýnek, K.: Činnost národopisného kroužku Kraslice v Nedvězí u Olomouce. Lidová kultura na Hané. Sborník z XV. odborné konference o Hané. Olomouc 2020. S. 119–129. Faltýnek i-meil dne 30.3. 2024 |
|||||
Poznámka: |
Bc. Karel Faltýnek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místa pobytu: | Bílá Lhota, Litovel, Luká, Mohelnice, Přerov | |||||
Obory působení: | folkloristka, průvodkyně po hradu, učitelka | |||||
Anotace: |
Rozená Leibnerová. V letech 1953–1956 absolvovala střední školu v Litovli. V té době členkou hudební kapely, kde hrála na harmonium. Hudební vzdělání – samouk. Poté pracovala v MEZ Mohelnice jako kreslička. Od r. 1971 pracovala jako učitelka MŠ a dálkově vystudovala Střední pedagogickou školu v Přerově a od roku 1974– do dubna 1993 byla ředitelka Mateřské školy v Bouzově. Přes léto průvodkyní na hradě Bouzov. Zná hodně lidových písní z Bouzovska, nejen od maminky, ale i od učitele Bohumila Vaňáka. Písně publikovala v kalendářích Rok na Hané..Působila též v Javoříčku a v Řimicích. |
|||||
Zdroj: |
Kvapilová, M.: Lidová slovesnost na Bouzovsku. Dipl.práce FFUP Olomouc 1995.S.29. |
|||||
Poznámka: |
Javoříčko (n.m.č. obce Luká) Řimice (n.m.č. obce Bílá Lhota). |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Zábřeh | |||||
Obory působení: | historik, kronikář města | |||||
Anotace: |
Německý regionální historik. Syn obchodníka v Litovli. Koncem minulého století se přestěhoval do Zábřeha, kde si pořídil dům a obchodoval s lihovinami a uhlím. Po čase mu bylo nabídnuto místo tajemníka, které vykonával více než 10 let. V této funkci se začal zajímat o historii. Napsal obsáhlou souhrnou monografii o dějinách Zábřeha a v rukopisech zanechal dvoudílnou kroniku města Zábřeha. Kronikář města Zábřeha. Od r. 2000 črstný občan města Zábřeha in memoriam. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská unierzita v Ostravě, 1998.S.32; Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk OVM 2001. S. 19.; |
|
||||||
Místo narození: | Bohdíkov | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Francie, Litovel, Olomouc, Praha, Ruda nad Moravou, Šumperk | |||||
Obory působení: | důstojník, odborný publicista, vojenský historik | |||||
Anotace: |
Syn vesnického pekaře. V roce 1915 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli. Poté musel na podzim narukovat k 93. pěšímu pluku Rakousko-uherské armády. Na ruské frontě byl v r. 1916 zajat a poslán dozajateckého tábora, východně od Bajkalského jezera. V březnu 1917 se tu přihlásil do čs. legií a byl zařazen k náhradnímu praporu 1. střelecké brigády v Bobrujsku a později Žitomiru. V říjnu 1917 byl vyslán na posílení francouzské fronty. Po výcviku v Cognacu se v létě a na podzim 1918 jako velitel čety zúčastnil bpjů v severní Francii. Zpět do vlasti se vrátil počátkem r. 1919. Po 1. světové válce zůstal v armádě jako voják z povolání a jako perspektivní důstojník byl vyslán na francouzskou Vysokou válečnou školu. Po návratu studoval ještě Vysokou školu válečnou v Praze. Po Mnichovu a likvidaci čs. armády byl přeložen k ministerstvu vnitra jako zástupce ředitele archivu. Za svou účast v bojích čs. legií za 1. svět. války, působení v armádě předmnichovské republiky, v odboji za 2. světové války a v Pražském povstání obdržel řadu vyznamenání. Bohatá publikační činnost mj. psal také do sborníku Severní Morava v letech 1969–1975. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.18; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovelsko | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Syn Libora Fialy, st. (1876–1963). Jako učitel působil na 15 místech tehdejšího litovelského okresu. Sběr lid. písní využíval k úpravám pro klavír či dětské sbory. Rukopisná sbírka i s celou pozůstalostí je uložena v ZUŠ Litovel. |
|||||
Zdroj: |
Lidová slovesnost na Bouzovsku. Dipl.práce FFUP Olomouc 1995. U doc.Klapila.S.26–27. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog hudební, sbormistr | |||||
Anotace: |
Studoval RG v Litovli, Pedagogickou.akad.v Brně, pedagog v Litovli, učil v hudební škole.hru na housle a klavír, zpíval ve spol.Smetana a Nešvera v Olomouci, r. 1952 založil a řídil v Litovli dětský sbor.Od r. 1978 v důchodu. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: SČS I.Praha, Div.ústav 1982.S.113.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Lublaň (Slovinsko), Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | ekonom, pěvec | |||||
Anotace: |
Syn choralisty Jana F. Fialy (1850–1910). Od r. 1884 žil v Olomouci, kde r. 1897 maturoval na Slovanském gymnáziu. Byl žákem Josefa Nešvery a Antonína Petzolda v hudbě. Ve zpěvu se vzdělal ve škole Pivodově v Praze, kde začal studovat lékařskou fakultu. Po krátkém studiu sólov=ho zoěvu ve Vídni působil 1907–1908 ve Vinohradském divadle v Praze. V letech 1908–1910 působil v Zemském divadle v Lublani a 1910–1915 v Národním divadle Brni. Po převratu v letech 1919–1920 působil v Českých Budějovicích. Vynikl v českých opěrách klasiků. Operní dráhy zanechal ve 20. letech a od r. 1927 působil jako vrchní účetní rada v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. I. Praha 1963. S.308.; Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927. S.204.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Luhačovice, Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Prostějov, Příkazy, Teplice nad Bečvou | |||||
Obory působení: | fotograf, ochránce přírody, rehabilitační pracovník, sběratel pověstí, spisovatel, šachista | |||||
Anotace: |
Své dětství prožil v Náměšti na Hané,kde absolvoval místní ZDŠ. Potom vystudoval SVVŠ v Olomouci- Hejčíně a také nádstavbové studium obor rehabilitační pracovník na střední zdravotnické škole v Olomouci. Je milovníkem přírody,rád navštěvuje přírodní rezervaci Terezskè údolí! Do přírody v okolí Náměště na Hané chodil sbírat houby již ve svém ranném dětství se svoji sestrou Irenou,provdanou Zedníčkovou architektkou – malířkou v New Yorku.Tuto přírodu také navštěvoval se svými kamarády! Potom často navštěvoval Terezské údolí a okolí se svoji fenkou boxerkou jménem Lotty.Fotografovat přírodu a krajinu Terezského údolí a okolí začal v 80 . letech minulého století. Jeho fotografická tvorba je dokumentárně – ilustrační! Z této tvorby pak vznikla publikace o Přírodním parku Terezské údolí. Rovněž pak uspořádal výstavu fotografií Terezského údolí v Prostějovském muzeu v r.2007. V současné době vybudoval Fotogalerii Terezské údolí 1.2.a3.díl.Tuto fotogalerii i nadále rozšiřuje. Fotogalerii možno shlédnout na stránkách Náměště na Hané. Jiřího Fialu,ale také zajímá historie Náměště na Hané a Terezského údolí.Poznatky z historie této oblasti mu byly pomůckou pro napsání knížky pod názvem:,,Pověsti a pohádky Terezského údolí,,(2013) a knížky ,,Pověsti a pohádky z náměšťských lesů.(2014). Jeho koníčkem je také hra šachů! Získal titul Kandidáta mistra sportu a nejvyššího Ela dosáhl 2215. V Náměšti na Hané uspořádal 23.ročníků šachového bleskového turnaje- memoriálu Ladislava Zbořila. Pořádání těchto turnajů přerušil až Covid! Po ústupu Covidu z ČR hodlá dál pokračovat v pořádání těchto turnajů. Je také členem ochránců přírody IRIS odd. Bělozářka v Prostějově. V Náměšti na Hanè žil do svých 40.let,pak se přestěhoval do Prostějova ,kde bydlí doposud. |
|||||
Zdroj: |
Životopisné údaje Jiřího Fialy. Meil ze dne 12.2. 2022 12:07 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Červenka | |||||
Místo úmrtí: | Červenka | |||||
Místa pobytu: | Beňov, Bohuslavice, Brno, Červenka, Litovel, Moravičany, Olomouc, Slavětín, Štěpánov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, malíř | |||||
Anotace: |
Narodil se v Července v Svatoplukově ul. 49 v rodině nádeníka. Měl tři sourozence. . Po ukončení školy jej vzal do učení litovelský malíř a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně apod., po vyučení r.1917 u něj zůstal v zaměstnání. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, po svatbě bydleli u jejích rodičů, ale v Litovli měl malířskou živnost. Příštího roku se manželům Flasarovým narodil syn Ivo (1930), za další tři roky dcera Olga (1933). V té době již byl znám nejen jako malíř pokojů, ale také jako mladý výtvarník a divadelní ochotník. Roku 1942 absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Po válce byl František Flasar na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců. Věnoval se výtvarné práci, sgrafity vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen v okolí Litovle, ale od Luhačovic po Šumpersko. Namaloval cyklus lunet v obřadní síni litovelské radnice, vytvořil sgrafito nad schodištěm u sálů Záložny, na průčelí domu u muzea aj. Od padesátých let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, roku 1961 se stal zaměstnancem Závodního klubu Tesla. Pro litovelské ochotníky tehdy vytvořil scény pro všechna představení. V šedesátých letech spolupracoval s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně navštívili stovky kostelů, podíleli se na jejich opravách a vytvořili mnoho nástropních a oltářních obrazů. Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. Byl všestranně kulturně činný jako ochotnický herec, režisér, malíř kulis, plakátů, diplomů, vyzdobil kroniky divadelního souboru aj. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Namaloval řadu akvarelů a olejů, dnes vesměs v soukromých sbírkách. Zajímavými a poměrně ojedinělými pracemi jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli či dřevořezby hlav. V 80. letech 20. století se zdravotní stav Františka Flasara rychle zhoršoval. Po mozkové příhodě v osmdesáti letech byl upoután na lůžko, posléze umístěn do Domova důchodců v rodné Července. Ještě za svého života se v roce 1985 dočkal samostatné výstavy v litovelském muzeu. |
|||||
Zdroj: |
Litovelské noviny 3/1993, S.3; František Flasar 1903–1989. Almanach obce Červenky.2009.; Šik,L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.; |
|||||
Poznámka: |
Obraz Františka Flasara na chodbě Obecního úřadu v Července. Unčovice (n.m.č. Litovle). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | překladatel | |||||
Anotace: |
Absolvoval FFUK Praha 1892, učil 1895–1903 v Lipníku n.b., 1903–1919 v Kroměříži, poté v Praze.Ideový stoupenec TGM.Překládal angloameric.literaturu. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.737.. |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Příbor, Radvanice, Veselíčko | |||||
Obory působení: | historik, knihovník, spisovatel, učitel, vydavatel časopisu | |||||
Anotace: |
Nejznámější osobností a rodákem Dolního Újezda je Antonín
Fröhlich-Frel. Narodil se v obci Dolní Újezd č. 20 (u Lipníka nad
Bečvou) jako syn Františka Fröhlicha a Cecilie roz. Libigrové, zemřel
v nemocnici v Hranicích a je pohřben v Dolním Újezdě. Studoval na
střední škole v Lipníku nad Bečvou a dále na Veřejné chlapecké škole
a posléze na c. k. Ústavu ku vzdělávání učitelů v Příboře. Jeho
prvním místem působení bylo Veselíčko, kde v roce 1914 nastoupil jako
učitelský praktikant, ale brzy musel na frontu 1. světové války, takže se
do školy vrátil až v roce 1918. Po válce ještě krátce působil
v Radvanicích. Na Veselíčku se také oženil 30. května 1922 s Marií
Tomanovou, dcerou kastelána veselíčského zámku. Měli spolu dvě děti –
Jiřího a Alenu. Jeho žena Marie Tomanová byla učitelkou v Dolním
Újezdě, kde po ní Frel v roce 1925 nastoupil a vrátil se tak do svého
rodiště. Ve škole postupně povyšoval, až se stal v roce 1931 řídícím
učitelem. V roce 1946 si Antonín Fröhlich nechal změnit jméno na Frel.
Kromě učení a vydávání vlastivědného sborníku Záhorské kroniky se
angažoval v mnoha dalších oborech. Snad nejlépe to vystihuje zápis, který
o sobě napsal do výkazu činnosti v roce 1966. Uvádí zde, že je mj.
okresním konzervátorem, předsedou sekce ochrany přírody, členem sekce
památkové péče, předsedou místní komise památkové péče v Lipníku,
předsedou socialistické akademie Lipník nad Bečvou. Dále knihovník lidové
knihovny, kronikář, člen školské a kulturní komise a předseda
Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, to vše již
v Dolním Újezdě. Jeho dodnes nejčastěji uváděným počinem bylo
redigování Záhorské kroniky „vlastivědného sborníku Záhoří a
Pobečví“, jejíž počátky spadají do minulého století a jsou provázeny
finančními problémy. Antonín Fröhlich se vydávání ujal takřka po
patnáctileté přestávce, když v roce 1925 začal 8. ročníkem. V první
fázi dospěl až k 21. květnu 1941 a ročníku 23., kdy došlo
k úřednímu zastavení Záhorské kroniky a její samostatné části
Pověsti našeho kraje jako nežádoucích sborníků. Po válce se Záhorskou
kroniku povedlo ještě na léta 1946–1950 (ročníky 24–27) obnovit.
V letech 1947–1950 vycházela ještě příloha nazvaná Vlastivědná
besídka mládeže, která obsahovala jednak přetisky některých starších
článků a jednak hádanky, křížovky, aktuality a agitace. Právě články
s tématikou posledních dvou uvedených byly z úředních míst stále více
požadovány proto, aby mohla Záhorská kronika vůbec vycházet. Přestože
byla 17. května 1950 v národní škole uspořádána kladně hodnocená
výstavka časopisu, které se zúčastnili i zástupci ONV Hranice na Moravě
a KNV Olomouc, časopis spěl ke svému konci. Protože nebylo znovu zažádáno
o vydavatelské oprávnění, byla Záhorská kronika 28. března
1951 úředně zrušena a zanikla úplně. |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.35.;. Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Frel“ Kokojanová-Hašková, Michaela: Záhorská kronika, Přerov 2004. Štěpán, Jan: Dolní Újezd minulostí k současnosti, Olomouc 2006. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Kunštát na Moravě, Lipník nad Bečvou, Přerov | |||||
Obory působení: | lesní inženýr, pedagog, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od 1945 působil na St. vyšší lesnické škole v Hranicích, kde přednášel zoologii a botaniku, od 1949 lesmistrem v Lipníku, od 1964 ved. biologic. odd. Vlastivěd. muzea v Přerově. Publikoval časopisecky. Beletristicky debutoval r. 1959. Autor knih: Myslivecká stezka;Bílá manéž;Ozvěny ticha;Kudu větevnice;Zrzek. |
|||||
Zdroj: |
Novák, J. : Doslov. In: Fric, F. : Mysliveckou stezkou. Brno 1977, s. 190/191. ;Vyznání a poděkování J. Tomečka na přebalu této knihy. ;Slovník česk literatury. Praha, ČS 1985. S. 92. ;Ševčíková, H. : Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993. S. 12. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Ostroh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Kyjev (Rusko), Lipsko (Německo), Olomouc, Strážnice, Uherský Brod, Zábřeh | |||||
Obory působení: | hudební vědec, skladatel, varhanolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Strážnici, hudební výchovu a vědu na Filozofické fakultě univerzity v Brně, hru na klavír na brněnské konzervatoři a souběžně skladbu u J.Kunce a J.Schreibra. V letech 1950–54 učil na hudebních školách v Uherském Hradišti a v Zábřehu.. Krátce také působil v olomoucké posádkové hudbě. Poté získal doktorát filozofie na MU v Brně. Absolvoval roční stáž na Státní konzervatoři P.I.Čajkovského v Kyjevě a několik studijních pobytů v muzeu hud. nástrojů na univerzitě v Lipsku. V r. 1979 habilitoval na univerzitě v Bratislavě. V letech 1962–92 učil na Katedře hudební výchovy UP v Olomouci. Zaměřoval se na oblast moravského varhanářství. věnoval se stavbě varhan, hře na varhany a historii moravského varhanářství, zasloužil se mj.o obnovu barokních Halbichových varhan z r. 1730 v chrámu Panny Marie Sněžné.. Byl také úspěšný hudební skladatel. |
|||||
Zdroj: |
V.S.: Hudební vědec, pedagog, skladatel Zdeněk Fridrich.=ZVSMO 1982, č.17–18.S.33–34./fotografie/.; Olomoucké listy, 5.9. 2002., |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Křečhoř | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel | |||||
Obory působení: | zápasník | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Kamhajek u Kolína (n. Křečhoř).Rodiče Alois a Katečina
měli šest dětí: Anna, Gustav, Karel, Josef,, František a Pavlína. Když
vyšel obecnou školu vyučil se řezníkem. Jako tovaryš pracoval v Brně,
kde chodil také cvičit do Sokola. V brněnském atletickém spolku Hellas
získal základy v řeckořímském zápasu. Záhy začal vítězit na
turnajích, první zápas jako amatér uskutečnil v r.1899 a hned napoprvé
zvítězil. Roku 1900 se stal mistrem Čech v hodu diskem, v roce
1901 mistrem Moravy v řeckořímském zápasu, o rok později mistrem
Rakouska-Uherska, v roce 1903 vybojoval zlatou medaili na amatérském
mistrovství Evropy v Rotterdamu, když v turnaji porazil mistra Německa
i mistra Dánska. Za pět let amatérské kariéry vybojoval na 2000 zápasů
a ani jednou neprohrál. Dále již následovala čin-nost na profesionální
dráze. R.1906 vystupoval v Litovli v programu Kellnerova cirkusu, jako
vítězi zápasů mu poslala kytici s vyšitou stuhou Miroslava Ellederová,
dcera sládka z pivovaru, kterou si vzal r.1908 za manželku. Manželka jej
pak provázela při cestách a zápasech v Moskvě, Petrohradě, Kyjevě, Rize,
později v Paříži, Marseille, Alžíru, na Kanárských ostrovech. V roce
1911 absolvoval turné po Jižní Americe, v roce 1913 po USA, kde si svými
výkony získal přízeň amerického publika. Tam měla úspěch i jeho žena.
S krajanskými organizacemi v New Yorku a Chicagu pořádala dobročinné akce
a na všech zpívala národní písně moravské. V roce 1919 reprezentoval
naši vlast na Sportovních hrách spojeneckých armád v Paříži. Na trůn
profesionálního mistra Evropy na-stoupil ve svých padesáti letech –
v roce 1929. Jako profesionál slavil na 10 000 vítězství. Zápasil
40 let, vítězil ještě po své padesátce. Kolem roku 1925 pronajal (spolu
s bratrem Františkem) větší statek v Lužici u Šternberka, který ale
musel po zabrání Sudet opustit. Jeho atletická postava lákala i filmové
tvůrce. Proslavil se zejména v titulní roli ve filmu Pražský kat.
Přátelil se také s Petrem Bezručem a Aloisem Jiráskem. Bydlel v ulici,
dnes po něm nazvané. V období okupace byl pro finanční podporu poskytnutou
rodinám postiženým nacistic-kou perzekucí vězněn. Ke kuriozitám
válečné doby patří soud se zápasníkem Motykou. Frišten-ský jej r.
1923 porazil a zesměšnil, dřívější „vlastenec“ se za války dal
k Němcům, r. 1943 podal na Frištenského žalobu a žádal bolestné
230.000 K za tehdejší zápas. Soud směšnou žalobu odmí-tl, když
Frištenský prokázal, že zápas neměl národnostní motiv – oba
zápasníci se chlubili češ-stvím! Jenže Motykova žena žalobu obnovila,
když byl v únoru 1944 Frištenský zatčen gestapem. Byl souzen za
spolupráci s ilegálním národním výborem v Olomouci, na podporu
postižených rodin věnoval přes 100.000 K. Jenže prostředník Cingroš byl
zrádce. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L. : Litovelské osobnosti. 2003. ( CD-R). |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bystřice pod Hostýnem, Lipník nad Bečvou, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Absolvoval piaristické gymnázium v Lipníku, filozofii v Olomouci, teologii v Brně.Kaplan v Bystřici pod Hostýnem, od 1795 trvale v Brně.Od 1.7.1819 farářem v Obřanech.Literaturou se začal zabývat za studií v Olomouci. Pseud.T.F. Psal duchovní písně, sbíral lidové písně. Autor Katolického kancionálu. Vydal Gallašovu Múzu moravskou. |
|||||
Zdroj: |
Český bohovědný slovník.IV.Praha, 1930, S.331.;Lexikon české literatury.I.Praha, Academia 1985, S.759–761.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Opava, Praha, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | odborný publicista, přírodovědec, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Od r. 1883 žil v Opavě. Po maturitě na gymnáziu absolvoval pak přírodovědná studia v Olomouci, filozofii na UK Praha.Do Litovle přišel 15.9.1901, kde zprvu profesorem reálky, od 1918 ředitelem Reálného gymnázia. R.1938 odešel do pense a usadil se v Olomouci. Začátkem 50. let žil ve Velké Bystřici. Publikoval v Lidových novinách, v čas. Příroda a škola 1903–1915, autor populár.nauč.publikací.Krasový badatel. |
|||||
Zdroj: |
Průvodce Mladečskými jeskyněmi. Litovel 1920. ;Slavík, B. : Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S. 42–43. ;Sedlák, K. : Za ředitelem Dr. Josefem F. Zprávy SLUKO. 1955, č. 48, S. 11–12. ;Osmdesát let Gymnázia Jana Opletala v Litovli. S. 91–94. ;Oprava měsíce úmrtí z května na duben, dle Muzea v Litovli, květen 1994. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Kyjov, Litoměřice, Olomouc, Rožumberok (SR), Strašice, Šumperk, Žeranovice | |||||
Obory působení: | aforista, básník, esejista, geograf, geolog, kritik, prozaik, překladatel, vědecký pracovník | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1956 žila rodina v Kyjově. V roce 1967 absolvoval
Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, obory přírodopis – zeměpis. V letech
1968 – 2007 byl zaměstnán jako samostatný odborný pracovník
v okresním vlastivědném muzeu v Šumperku, RNDr. 1973 – doktor
přírodovědy z oborů mineralogie a petrografie. Celý aktivní život se
věnoval intenzivní publikační činnosti. Do roku 2022 publikoval tiskem
600 odborných a popularizačních prací, z toho 20 monografií. Tématika
publikací je velmi různorodá. Nejvíce jich je z geologických věd,
poměrně dost i z historie dopravy, těžby nerostných surovin aj.
Nechybějí ani stati v turistických průvodcích, místopisných a
vlastivědných sbornících.Je čestným členem Společnosti pro výzkum
souvků se sídlem v Hamburku a Greifswaldu. V roce 2014 dostal Cenu města
Šumperk za kulturní přínos městu. Od této své hlavní činnosti autor
důsledně odděloval angaažovanost v krásné literatuře . Autorský výbor
poezie, prózy a aforismů z let 1961–2010 vyšel pod názvem Dlažební
kostky v r. 2011. Literární eseje psával pod pseudonymy. Esej Bezruč (vyd.
v březnu 1992) vyšla pod pseudonymem Zbyněk Hába a jiné pod jménem
Štěpán Kameník. Publikoval v samizdatové edici Texty přátel. Roku
1997 vydal v nakladatelství Vetus via knihu básní Lítost.S rodinou žije
v Šumperku. Velký zájem nejen rodáků, ale i obyvatel Šumperska měly
zejména tituly: Vlastivědné zajímavosti z přírody Jeseníků (2014);
Pomezí Čech a Moravy od Suchého vrchu po Lázek (2016); Horské chaty
v Jeseníkách na starých pohlednicích a fotografiích (2017); |
|||||
Zdroj: |
Písemné sdělení Z. Gáby (korespondence 30.10.2022) a úpravy 11.12.2022 meil od ZG jun. Fabián, J.- Janásová, K. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Občanské sdružení Valašské Athény 2010. Valašské Meziříčí.S. 13. Gába, Z.: Dlažební kostky. Kniha Zlín 2011. Kuběna, J. – Gába, Z. Proglas 1990, č. 3. Kuběna,J.: Box 7/ 1990; www.Christiania.cz (Rozhovor s J.E. F.) Ševčíková,H.: na blogspotu Otavínka Už máte knihy pod stromeček? https://otavinka.blogspot.com/…romecek.html Životopisné údaje a soupisy publikací lze najít mj. c periodiku Severní Morava v číslech 77 ( 1999), 95 (2009) a 101 (2015). |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Zdeněk Gába Fotografii vytvořil Jaromír Mašek v roce 1986. Pobyty posloupně: Kyjov, Rožumberok, Strašice, Litoměřice, Jeseník, Šumperk; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Žilina (Slovensko) | |||||
Místa pobytu: | Liberec, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | tanečník | |||||
Anotace: |
Od r. 1946 působil v Opavě, poté v ND Praha, 1955 – 1958 v KOD Olomouc, poté v Liberci. |
|||||
Zdroj: |
Divadlo Oldřicha Stibora 1955 – 1965.Olomouc 1966.S.72.; Přehled činnosti čs.divadel.Praha 1958.S.103.;. |