Osobnosti Moravy.eu

Vyrůstal v Nové Hradečné, Studoval gymnázium v Uničově, kde maturoval. R 1987 absolvoval VŠ elektrotechnickou v Brně. Poté pracoval na ČSD v Olomouci, od r. 1990 student FFUP, obor uměnověda /5. roč. /. Z realizovaných filmů: Kruté milosti /Jan Zahradníček/;Cesta k srdci/setkání mládeže na Velehradu/;Concerto Grosso /premiéra 3. 11. 1994 DH v Olomouci. V roce 1996 film Hranice v stínu, kde se podílel též na scenáři /Jan Čep/, poté film Bloudím (prac. název Má magická Olomouc), hudba E.Viklický, též podíl na scenáři, premiéra má být v prosinci 2009. V červenci 2009 absolventský film Filmová škola Zlín „Špatné myšlenky“, režie M.Müller. V roce 2006 účast na Fan Festu s filmem 2 Světy.

Dlouholetý pracovník a vedoucí odd. pro mikrobiologickou diagnostiku TBC Okresní hygienické stanice v Olomouci. Absolv. PřF UP. V r. 1955 nastoupil na mikrobiolog. odbor tehdejší KHES v Olomouci. Od r.1957 se po celý svůj pracovní život – až do r. 1992 věnoval mikrobiolog. diagnostice TBC. Zasloužil se o vybudování a modernizaci laboratoří TBC. Spolupracoval spádovými klinick. pracovišti. Zájmově se věnoval filatelii, genealogii a k tomu tématicky zpracoval množství materiálů " Selské rody ve Štěpánově".

Informační zpradovaj pro občany Liboše a Krnova, č.12/2006, S.6;

Externí pracovník FFUK Praha. V letech 1981–1982 studijní pobyty v USA. Autor cca 50 překladů anglické a americké beletrie, vědecké práce z oblasti literární kritiky, historie, učebnice, skripta, doslovy, předmluvy, eseje. Do povědomí české veřejnosti se zapsal nejprve jako vynikající překladatel angloamerické literatury. Nenadálovy překlady zprostředkovaly čtenářský zážitek z takových autorů a děl jako je John Steinbeck (Hrozny hněvu), Ernest Hemingway (Mít a nemít, Za našich časů), Elia Kazan (Tichá dohoda), William Styron (Zapal tento dům či Sofiina volba), Henry James (Utažení šroubu), Truman Capote (Strom noci, Jiné hlasy, jiné pokoje), Herman Melville (Písař Bartleby) a mnoha dalších. Řada jeho překladů získala významná ocenění a překladatelskému mistrovství se na nich učí další generace aspirantů na toto nesnadné, ale vzrušující umění. Jako teoretik se Nenadál orientoval především na prózu a postupy moderního románu. Dlouhá léta působil jako pedagog na katedře anglistiky na Filozofické fakultě UK. Vládne vzácnou vlastností vcítit se do duší i problémů lidí, jež ho obklopují. Mistr slova i lidské duše.

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.650–651.;.

Po studiích v Šumperku a Olomouci učil na několika školách v severomoravském pohraničí V letech 1938–1942 vyučoval v Chocni, 1942–1945 pracoval na Zemské školní radě a na školním odboru Ministerstva sociální péče v Praze. Spolupráce s rozhlasem.

Překládal ze srbochorvátštiny a němčiny, publikoval v Severní Moravě .

Kunc, J.: Slovník soudobých českých spisovatelů.I­I.Praha, Orbis 1946.S.582.;. BSSSM, seš. 6 (18.) Ostrava 2005.S.108–109. Filip, Zdeněk: Vzpomínka na Viléma Nezbedu.In: Severní Morava,89, 2005. S.66–68. (s bibliografií)

pseudonym: Zenit

Narozena v Šumperku, odkud pocházela její maminka. Rodina záhy přesídlila do Prahy, kde r. 1939 maturovala na francouzském gymnáziu. Po maturitě studovala Vysokou školu zemědělskou, která byla v době okupace uzavřena a tak studia dokončila až v letech 1945–1947 na lesnické fakultě ČVUT v Praze. Pracovala v redakci odborného časopisu Živa.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.77–78.

RNDr. et ing. Eliška Nováková, DrSc.

Německý hud. skladatel, byl žákem Brucknerovým 1890–95, po několik let divadelním kapelníkem v Teplicích. Žil hlavně ve Vídni, kde byl předsedou Brucknerovy společnosti. Kromě 3 symfonií a mnoha písní, napsal asi 8 oper.

OSN ND.Dodatky, díl 4., sv.1., Praha 1936, S.663.;.

Absolvoval AVU, obor architektura. Prac. zaměření: projekty staveb bytových, občanských, rekreačních, poštovních, telekomunikačních.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.139.;

Rozená Gábová. Po maturitě na Střední zemědělské škole v rodišti v roce 1992 odešla studovat do Olomouce na Přírodovědeckou fakultu UP, obor systematická biologie a ekologie. Promovala v roce 1997 a pak pracovala v šumperské společnosti EUROMONTANA BOHEMIA, která se zabývala horským a podhorským zemědělstvím. Po přesídlení do Moravského Písku pracovala pro obchodní společnost jako překladatelka z a do ruštiny. Po roce 1999 působí ve státních službách a pracuje na Pozemkovém úřadu v Uherském Hradišti. První básně publikovala na webu, ale její básně knižně vyšly v almanachu, který obsahuje verše 22 žijících básníků všech generací pod titulem „A trubači troubili mambo Zambezi“ (2011). Psala také stati do odborného tisku o zeleni na zemědělských haldách a názvech rostlin v lidové písni.

Osobní sdělení hš – leden 2023

Mgr. Kateřina Odložilíková

Členem VSMO 1969–1992, sekce fotografická.

Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1992

Narozen v Moravské Huzové (n. místní část obce Štěpánov).

Odb.učitel měšťanské školy a funkcionář Sokola.Jako člen odbojové skupiny Obrana národa zatčen koncem roku 1941.Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce ve škole, pamětní desce v sále Sokolovny a na památníku obětí 2.sv.v. v parku ve Štěpánově.

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.51.;Naše noviny, Štěpánov 1992, květen č.162.;

Narodil se v Březcích, škola ve Štěpánově. Pracoval na statku. Zajímal se o dějepis. Hodně cestoval. V letech 1900–1903 byl starostou obce Březce. Když se v roce 1886 stal obecním hospodářem, převzal Pamětní knihu březeckou tu psal až do roku 1938.

Naše noviny.č.215, listopad 2000.S 11.

Březce (n. část obce Štěpánov).

Syn šumperského lékárníka Josefa Paula (1804–1892). Po otci zdědil nejen prosperující lékárnu, ale i řadu veřejných funkcí ve městě.Přední znalec přírody, významný meteorolog. Stal se jedním z prvních, kdo zaznamenával tyto údaje a posílal jejich výsledky říšskému ústavu ve Vídni a za Moravu do Brna. Za tuto průkopnickou činnost obdržel zlatý záslužný kříž. Jeho meteorologické záznamy jsou uchovány v SOKA Šumperk.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.2 (14.). Ostrava, 2001. S. 100–101. Nejstarší šumperští botanikové.In: Severní Morava,79, Šumperk 2000. S.31–42.

Od r. 1955 – 1963 okresní archivář a jeho první budovatel v Přerově. Kronikář Přerubu.

Literární místopis/OA Přerov/.Sborník Státního okres.archivu v Přerově.Přerov 1993.S.39 – 40.;Oprava data narození z 1899 na 1895 SOKA Přerov, duben 1994.;.

Vyrůstala v Zábřehu. Pocházela z německé rodiny a po válce v roce 1945 musela Československo opustit. Odešla do Curychu, kde navštěvovala uměleckoprůmyslovou školu. V roce 1950, poté co jí skončilo povolení k pobytu, emigrovala s rodiči do New Yorku. V roce 1952 se vrátila do Švýcarska a vdala se za malíře Giana Pedretti. Za svoji literární činnost získala Erica Pedretti řadu ocenění. Je autorkou řady povídek a románů, její vzpomínkovou knihu Engste Heimat přeložila do češtiny olomoucká germanistka Lucy Topoĺská pro nakladatelství Votobia (1997) " Nechte být, paní Smrti".

Pustějovská, M.: Rozhovor. MF Dnes 26.6.2001.; Pustějovská, M.: Listy. 2003/6. webové stránky.

foto © Festival spisovatelů Praha (ze dne 24.2.2010)

Zakladatel a předseda pobočky České astronomické společnosti v Olomouci. Zakladatel a první ředitel hvězdárny v Olomouci-Slavoníně v letech 1954–1957. Vyučoval fyziku a matematiku na Slovanském gymnáziu v letech 1951–1956.

Základní školu vychodil v rodišti a v Brodku u Konice. RG studoval v Jevíčku, kde byl žákem prof. Václava Stratila (1911–1993). Maturoval až po osvobození, protože za okupace musel studium přerušit a odejít na nucené práce do lesa. V letech 1946 – 1950 absolvoval olomouckou bohosloveckou fakultu. Po dramatickém uzavření fakulty odešel do Brna, kde studoval Vysokou lesnickou školu. Po promoci v roce 1956 pracoval jako lesní inženýr v Lesprojektu Kroměříž až do roku 1982, kdy odešel do důchodu. Teprve tehdy se mu otevřely naplno všechny brány k činorodé vlastivědné práci.
Od chlapeckých let psal verše, které publikoval v dětských časopisech. Zapisoval si místní lidové pověsti. Na studiích se zajímal o literaturu, filozofii a historii, soukromě studoval též cizí jazyky a jako student procestoval na kole celou republiku. Později navštívil téměř celou Evropu, ale také Kubu a Kanadu. Poznatky z cest a života lesů publikoval v odborném tisku. Vlastivědné studie publikoval většinou na pokračování, např. zajímavé dějinné události Kroměřížska vycházely v letech 1964 – 1965 v Kroměřížském kulturním kalendáři, Kronika Konicka vycházela v letech 1967– 1969 v prostějovské Stráži lidu. Řada jeho historických prací vyšla knižně, např. Kronika Šubířova a Chobyně (1971), Úsobrno v minulosti a současnosti (1973), Jan Leopold Kunert (1986), Posvátná hora Kalvárie (1990) , Pod vrchem Lavičná (1991), Jaroměřická zastavení (1992), Pohledy do staré Kroměříže (1992), Jevíčko v letech 1948–1918 (1993), Dějiny Jaroměřic na Malé Hané (1995, Dějiny města Konice I., II. (1993,1995). Ve sbornících a časopisech publikoval na 1800 příspěvků, jeho zajímavé články vycházely také v hanáckých kalendářích Rok na Hané (1992 – 1997). Členem historické sekce VSMO a Obce spisovatelů.

Stratil, V. : Historiograf a kronikář moravských obcí. =ZVSMO, 1983–1984, č. 19–20, S. 32. , . Pinkava,J.: Olomoucké vzpomínky.In: Rok na Hané 1994. Olomouc 1993.S.8–9. ; Ševčíková,H.: Říjnová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy 2004,č.10, S. 9. ; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha 1996.S. 123. ; Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií.In: Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53.

Narozen v Chobyni (n.č. Šubířova)

Narozena v rodině finančního úředníka. Vyrůstala v Olomouci, kde 1919–1922 navštěvovala německý učitelský ústav, 1923–1926 studovala zpěv na Hudební akademii ve Vídni u Josefa Marxe. Poté se usadila v Liberci a jako hudební pedagožka a koncertní a oratorní pěvkyně. R. 1929 zahájila svou pěveckou dráhu v Olomouci. V roce 1934 vystoupila v Salcburku, pak účinkovala v Dánsku, Norsku, Holandsku, Belgii a Itálii. R.1937 přednesla v Londýně při korunovační oslavách sólový part Beethovenovy 9. symfonie a 1938 a 1939 absolvovala dvě turné po Kanadě a Spojených státech, kde účinkovala mj v newyorské Carnegie Hall. V červenci 1945 se v Liberci provdala za dánského barytonistu Petera Duponta a spolu s ním byla odsunuta do Německa. V letech 1955–1973 působila na hudebních vŠ v Hannoveru a ve Frankfurtu.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.93–94.

Provdaná Dupont

V padesátých a šedesátých létech patřila spolu s Květou Eretovou k československé dámské šachové špičce. Hrála v pásmovém turnaji bojů o mistryni světa v roce 1959 v Rumunsku. Byla vrstevnicí šachových velmistrů Pachmana a Filipa a životní družkou šachového mistra Průchy. Šachistka Dana Prášilová. S touto vitální dámou jsem se letos utkal v posledním kole šachového „Memoriálu Karla Průchy.“

Orna,Jan: Hrál jsem se šachovou legendou. http://orna.blog.respekt.ihned.cz/?…[comment][ukaz_vsechny]­=1&article[com­ment][art_id]=459382­60&p=Rb1000_d&ar­ticle[id]=4593­8260 http://elo.rosada.cz/lide/id.php?…

Do Olomouce se přistěhovala v roce 1974, Maturovala na G Olomouc-Hejčín, poté absolvovala Přírodovědeckou fakultu UP, obor matematika a deskriptivní geometrie. Pedagogickou činnost zahájila v roce 1987 v Praze, kdy učila krátce na Základní škole a v letech 1989–1993 na Vysoké škole zemědělské (nyní Zemědělská univerzita, Praha) matematiku. Po návratu na Moravu učila 1997-červen 2000 na ZŠ Hálkova, v Olomouci. Dne 10. července 2000 byla jmenována ředitelkou Okresní knihovny v Olomouci, později Knihovny města Olomouce. Externě působila jako středoškolská učitelka na střední škole knihovnické v Olomouci – Hejčíně.

Dokumentační list, ze dne 18.9.2000.; Hála, M.: Anketa s řediteli příspěvkových organizací města Olomouce. Radniční listy, únor 2007, S.1. ;

RNDr. Lenka Prucková

Otec malíře Františka P.ml. Malíř kostelních obrazů a restaurátor fresek. V letech 1888 – 1892 působil v Přerově, poté v Kroměříži. Vyzdobil moravské kostely, V r. 1891 Hoštice, fara Zdounky, slavnostní sál olomoucké arcidiecése, zámek Holešov, Restauroval fresky v Květné zahradě a v arcibiskup ském zámku v Kroměříži.

Toman, P.: NSČSVU 1947.II, S.325.;. Páleníček,L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1940.;

Do 15 let žil s rodiči v Uničově. V Olomouci žije od roku 1967. V roce 1978 absolvoval FFUP v Olomouci, obor teorie kultury, literatura, divadlo a film.V letech 1978–1984 pracoval na odboru kultury ONV Opava. Psal také písňové texty pro folkovou skupinu Dostavník. V roce 1979 obdržel Zlatou Portu za nejlepší písňový text. (Text vyšel ve sbírce Přestupný rok pod názvem Poslední tón – s.91 an). Od února 1984–1989 dramaturgem v opavském divadle, od 1.8.1989 šéf činohry a dramaturg SDOS v Olomouci až 1993.1993–1995 pracoval u makléřské rakousko-české firmy Capotol jako manažér., poté v britskočeské pojišťovně. Spolupracoval s literární redakcí rozhlasu Zlín, Ostrava a Olomouc.Publikuje v literárních časopisech, Reportéru, Svobodě a Kdy, kde, co v Olomouci. Autor básní, scénářů a dramatických pásem.Ocenění : ČLF, Literární Louny. Bydliště: Olomouc,. Od roku 1998 působil na Magistrátu města Olomouce, nyní jako vedoucí oddělení KMČ do roku 2016.. Dne 27.1.2015 měl besedu o nové knize v KMO.

Dokumentační list ze dne 30.03.2000. Malá inventura současného stavu srdce.Opava 1983.(Básně) Dědečkova (poslední) cesta. Burian a Tichák 2014, Olomuc. Přestupný rok. Melancholické procházky Olomoucí. 2015. (BB) Opuštěná plovárna. 2017. (výbor básní z let 1970–2016)

Mgr. Vladimír Puhač Fotografie z října 2016 je z kavárny U Mahlera ze dne 26.10.2016.

Narozen v měšťanské rodině. 1865–1868 studoval na německé nižší reálce v Olomouci, poté 1871–1876 na technické vysoké škole ve Vídni, pak ve Vídni. Poté byl 12 let vrchním ing. a ředitelem velké německé společnosti v Hamburku, specializující se na stavbu mlýnů. Učil také na několika vysokých školách v Německu. V Berlíně – Charlottenburgu působil 30 let až do odchodu do důchodu 1926.Za své odborné úspěchy byl jmenován dr.h.c. mnichovské a berlínské univerzity.

BSSSM seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 98–99.

Vystudoval gymnázium v Olomouci. Jako student založil v Šumperku tělocvičnou akademii. 1855 odešel na univerzitu do Vídně, kde studoval matematiku a přírodní vědy, současně na polytechnice geometrii a chemii. 1963 byl promován na doktora filozofie. Vyučoval na gymnáziu v Jihlavě, Mikulově, Brně, Terstu. 1870 se vrátil do Šumperka, kde byl jmenován ředitelem reálky. 1880–1897 byl okresním školním inspektorem.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.105;

Narozen v Moravské Húzové (n. místní část obce Štěpánov).

Pocházel z rodiny nadučitele F. Rýpara. Stejně jako jeho otec se i mladý Ferda věnoval učitelství. Psal básně. Jeho první básnická sbírka vyšla pod názvem Ohnivá země. Mnoho svých básní publikoval v osvětových časopisech, do nichž psal i povídky ze života rodné obce. Napsal též dvě dramata v letech 1907–1908 se s úspěchem hrála v Moravské Húzové. Psal pod pseudonymem Jaroslav Želiva. V Olomouci byl mj. ředitelem školy v Řepčíně.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947.S.28.;Naše noviny.1982, č.9, 1993, č.7, S. 169.Štěpánov..

Od 12 let studoval reálku ve Šternberku. V roce 1938 přešel na Slovanské gymnázium do Olomouce. V letech 1942 – 1944 studoval Vyšší hospodářskou školu a poté až do konce války pracoval jako zemědělský dělník. Na podzim 1945 maturoval na gymnáziu v Zábřehu. Pak působil jako kulturní referent na Okresním národním výboru ve Šternberku. Od roku 1946 studoval Masarykovu univerzitu v Brně, obor sociologie, estetika a filozofie. V roce 1948 přešel na univerzitu do Olomouce, kde promoval v roce 1949. Po presenční vojenské službě působil v letech 1951 – 1952 v Litovli jako knihovnický inspektor a 1953 – 1955 pracoval na Ministerstvu školství a kultury v Praze. Poté v letech 1956 – 1959 byl odpovědným redaktorem v nakladatelství Orbis. Koncem roku 1959 se stal vedoucím tiskového oddělení Čs. akademie zemědělských věd, kde byl až do roku 1972 a poté se stal vedoucím odboru knihovnictví a vědeckotechnických informací na ministerstvu kultury, kde působil až do odchodu na odpočinek v roce 1984. Hojně publikoval odborné články s kulturní a zemědělskou tématikou. Jeho texty najdeme v denním tisku i v časopisech: Květy, Literární noviny, Tvar aj. Napsal také několik studií o Petru Bezručovi a to: Haná v díle Petra Bezruče (1958) a Antická filozofie v díle P. Bezruče (1991). Dvou vydání se dočkala také jeho kniha Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (1997, 2001). Posledním jeho prozaickým dílem byla kniha Nezapomenutelná setkání (2005), kde vzpomíná na významné české osobnosti: J.Ladu, K.Svolinského, J. Seiferta, F. Halase, M. Švabinského, J. Zrzavého, G. Frištenského a P. Bezruče. Knižně debutoval v roce 1946, kdy vyšla jeho první básnická sbírka Zátiší s jablky. Na svém kontě má osmnáct básnických knih, z nichž ve třech jsou převážně básně věnované rodnému kraji. Jde o sbírky Ranní koncert (1978), Hrozen světla (1980) a Život v jablku (1989). Výběr veršů z let 1946–1949 vyšel pod názvem Zelené housle (1991) a k období 1949–1952 se váže sbírka Čisté víno (1991). Nejvíce básnických sbírek vyšlo po roce 1990, některé v několikerém vydání, např. Březinovské apostrofy (1949,1991). V roce 1994 vyšly sbírky: Balada z Ostende, Ikarova křídla, Kaleidoskop pohlednic, Kvetoucí snítka šeříku, Kytice vlčích máků, Na lyru Bedřicha Smetany, Pražské nokturno, Sedm bílých holubů a Štědrovečerní jablko. Poslední básnická sbírka Hamletovské variace vyšla v r. 1998. Byl členem sekce Věda a výzkum u nevládní organizace IFLA (Unesco), díky níž procestoval řadu evropských zemí. Po roce 1990 byl členem Obce spisovatelů. .

Z díla: Haná v díle P.Bezruče.1958.; Slovník české literatury 1970 – 1981.Praha 1985.S.308.;. Vzpomínáme. Dokořán.Bulletin Obce spisovatelů 2007,č.41. S.31.