Osobnosti Moravy.eu

Vystudoval Lékařskou fakultu KU v Praze. Byl jmenován ředitelem léčebny dětské tuberkulozy v Šumperku. V Šumperku založil i poradnu Masarykovy ligy proti tuberkuloze. Veřejně působil v Národní jednotě i v Sokole. Za války pomáhal lidem ohroženým prac. nasazením v Říši a navázal kontakt s odboj. protinacist. hnutím. V únoru 1944 byl zatčen gestapem a vězněn na Pankráci. Zemřel na tuberkulozu v Terezíně.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.S.93.;

Univ. lektor v Praze, lektor češtiny na univ. ve Varšavě. Pod pseud. Vincek-román Besedy z Afriky.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1979, S.132.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…P., SPN 1973, S.1129.;.

Hráč na bicí nástroje. V MFO působil od 15.5.1945 do 4.11.1966.

Kartotéka členů MFO.

Narozen v Kunčičkách (n.m.č. města Ostravy).

První divadel. zkušenosti získal v ochotnic. spolku Haná ve Vyškově. 1938 začal stud. konzervatoř v Brně, další učitelé zpěvu M. Boučková v Olomouci. 1947–1952 angažován v Olomouci, poté v Opavě, sólistou opery ND Praha od 1. 10. 1958 – 31. 12. 1983 /důchod/. Nahrávky na gramof. deskách.

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.462.;Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.227.;Bor.V.: Hudební rozhledy 19, 1966, S.268.;.

V letech 1912–1921 studoval gymnázium ve Frýdku-Místku a projevoval divadelní zájmy. V rodišti organizoval ochotnická představení. Skládal písničky, kuplety, skeče. Pak studoval práva na UK v Praze. Studia nedokončil a pracoval v Karviné. Od srpna 1931 angažován jako první režisér činohry do Olomouce. Během 9 letého působení nastudoval 146 premiér. V r. 1929 mu vyšla kniha povídek „Město bez minulosti“, r. 1932 v Olomouci kniha úvah " Cesta k ochotnickému jevišti". Spolupracoval s B. Václavkem, A. Trusovem ad. V r. 1940 byl zatčen. Zemřel ve vězeňské nemocnici.

Kabeláč, V. : Čtyřicet let olomoucké činohry. Olomouc, DOS 1960. ;Přichystal, A. : Oldřich Stibor. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1977, únor. S. 1–3. ;Ševčíková, H. : Oldřich Stibor. Regionál. medailonek. Olomouc, OK 1981;Státní divadlo O. Stibora Olomouc 1920/1990. Almanach k 70. výročí. S. 47–57. ;Stýskal, Jiří: Oldřich Stibor prozaik. Středisko. 1983, č. 7, S. 36–43.;Hanácké noviny, 16. 3. 1996, S. 3. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. (14.) Ostrava 2001. S. 123–124.

Stud v Brně 1910–1911 Janáčkovou varh. školu, do r. 1914 ve Vídní Ústav pro církevní hudbu. Působil jako ředitel kůru v Senici 1919–21, Cholině do 1923, Litovli do 1935. Zde též vedoucím soukromé hudební školy. Založil smíšený sbor. Poté působil v Praze. Skládal chrámové skladby.

Československý hudební slovník .II.Praha SHV 1965, S.630.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.ii.Praha 1982, S.539.;

Celý svůj život oddal próze pro děti, zejména pohádkám. V roce 1946 vyšel soubor pohádek Obr Dooblak a jiné, o deset let později Padej, padej, deštíčku a roku 1961 vyšla populární knihy Zatloulané písmenko. Redaktor Rovnosti v Brně, 1947–1950 šéfredaktor Rovnosti. Od r. 1970 v SNDK Praha. Překládal z polštiny.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.127.;Ma­riánková, J.: Žili a pracovali v Brně.Brno 1977.;.

Stud. SUPŠ Brno, FFUP v Olomouci. Žije a tvoří v Olomouci. Kresby, obrazy , návrhy interiérů a exteriérů obchodů. tvorba skleněných objektů, autor grafické podoby Hanáckých novin. Iniciátor G CAESAR, člen asociace rekonstr. olom. orloje. Půs. 1975–78 v Okr. střed. památ. péče, do r. 1986 v Obl. GVU, nyní svob. umělec. 1989–90 realizace velkoploš. malby „Cesta ke světlu“ pro Dům kultury v Prostějově.

Pozvání na výstavu do DH.Stráž lidu, 1989, 17.1., S.4.;

• pe-:Minigalerie HN.Hanácké noviny 1990, 3.3., S.4.;foto;

Výtvarné umění 1990, č.4.; Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.940.;.

V letech 1936 – 1942 studoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, obor dekorativní malba. V roce 1942 nastoupil do Českého divadla v Olomouci jako jevištní výtvarník a do léta 1959 zde působil jako šéf výpravy. Od srpna 1959 získal angažmá v Národním divadle Praha, kde působil zprvu ve funkci vedoucího scénografa a v letech 1966–1987 jako scénický výtvarník. Pravidelně spolupracoval s režiséry Jiřím Svobodou, Jaromírem Pleskotem, Stanislavem Regalem, Martinem Dubovicem ad.Spolupracoval i s řadou domácích i zahraničních scén (Amsterodam, Antverpy, Brusel, Buenos Aires, Havana, Lyon, Moskva, Vídeň, Ženeva). V roce 1968 byl jmenován čestným členem divadla v Olomouci a téhož roku obdržel cenu Oldřich Stibora. Získal zlaté medaile na Pražském quadriennale v roce 1971 a jako nejlepší zahraniční scénograf na XII.Biennále výtvarného umění v Sau Paulu v roce 1973. Na penzi se vrátil do Olomouce. V roce 2005 vzdalo Moravské divadlo Olomouc hold svému dlouholetému kolegovi a scénografické legendě, když pojmenovalo nově zřízenou galerii ve foyeru divadla právě po něm. Jeho životní pouť se ukončila 17. ledna 2014.

ČBS.Praha 1992.S.692.; Kdo je kdo v architektuře a jiných příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.173.; Kdy kde co v Olomouci 1992, říjen, s.17. dokumen­t.list/01

Narozen v obci Solopysky u Sedlčan (n.m.č. města Sedlčany). Stal se členem piaristického řádu, v němž později působil jako pedagog. Do řádu přijat v Lipníku nad Bečvou r. 1831, ordinován v Praze r. 1838. Oktavius- jméno řeholní. 1844 dosáhl doktorátu svobod. umění a filozofie na UK Praha. Působil 1831–2 v Lipníku, 1832–33 v Staré Vodě u Libavé, 1833 – 1834 v Kroměříži. Na stáří opět žil v kolejích piaristic. řádu v Lipníku 1870–72, a v Libavé 1869–1870.

Svátek, Josef: Nad dílem astronoma a meterologa..ZVÚO, 1964, č.116. S.1–4.; Svátek, J.: K vědecké činnosti…ZVÚO, 1965, č.124. S.9/13.;.

Biskup Jednoty bratrské, spolupřekladatel šestidílné bible

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.50.;

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1528

V letech 1952–57 abs. UJEP Brno, obor zoologie. Působil 1957–1959 v Kraj. hygien. stanici v Ostravě, od r. 1959–1967 odb. as. kat. zoologie Př. F Olomouc, 1967–90 doc. tamtéž, od r. 1990 ved. katedry ekologie a děkan přír. fak. UP v Olomouci (1990–1994). V roce 1991 byl jmenován prvním profesorem ekologie a založil Katedru ekologie a zavedl odborné studium Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UPOL. Autor 80 vědec. publikací, 40 odbor. a vědec. popular. knih, 8 vědec. pop. krátkých filmů. V roce 2002 dostal Cenu města Olomouce. Účastník prvosjezdů horských řek a horolezeckých expedicí. Se svou ženou Dinou, založil projekt české Nemocnice v Pakistánu, o které natočil dokument v r. 2008.

Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.160.; Z díla: cestopisy-Kde příroda vládne.P., Orbis 1975. Od pramenů k oceánu.P., Panorama 1986. Pramen života.P., Panorama 1986. V dunajské deltě.P., Panorama 1979. OKOL.;Žurnál UP, 1991, č.5, s.1./foto/;.

Prof. RNDr. Otakar ŠTĚRBA, CSc.

Profesor střední školy v Lipníku a Olomouci.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.Praha, NK 1962, S.284;.

Veselí u Litovle (n. Pavlov)

Narozen v Okrouhlé (u Blanska). 1935–1945 středoškolský pedagog na růrných místech, 1954–1951 pedagog vysoké školy politické a sociální v Brně, 1951–1959 pedagogické fakulty UJEP v Brně.V letech 1959–1971 vedoucí katedry geografie přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, 1975–76 předseda Čs. společnosti zeměpisné v Praze.Věnoval se teorii vyučování, matematické geografii a kartografii.2.díl Hospodářský zeměpis (1947, 1948), matematický zeměpis a kartografie (1965, 1970).

ČBS.Praha 1992. S 736.; Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.351.;

V roce 1958 ukončil studia češtiny na FFUP v Olomouci, 1963 studia matematické lingvistiky na FFUK Praha. 1958–1961 učil na G v Moravské Třebové, 1961–1972 na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, odkud donucen k nedobrovolnému odchodu. Od r. 1990 působí jako univ. prof. na FFUK v Praze, kde je vedoucím katedry českého jazyka. Od r. 1991 učí též na VŠP v Hradci Králové. Věnuje se lingvistické bohemistice, slavistice a obecné jazykovědě. Překládá beletrii, divadelní a rozhlasové hry ze slovanských jazyků. V době působení v Hradci byl též sbormistrem a členem cimbálovky ZVO. Přispívá do novin a časopisů, český jazyk a literatura, Čtenář, Čeština doma a ve světě ( yde je ved. redaktorem), Katolický týdeník, Mosty, Naše řeč, Slovo a slovesnost aj.

Benýšková, J.: Literární Hradec Králové.Hradec Králové.OK 1994.S.157.;.

Herec, divadelní ochotník, zpěvák a recitátor. Prvním ředitelem Okresního Domu osvěty (založen 1954) a poté Spojený závodní klub. Po inscenovaném procesu „Ječmínek“ odešel pracovat jako zásobovač do Tesly, kde zůstal až do důchodu. Teprve v r. 1988 byla uspořádána retrospektivní výstava ochotnick. divadla v Litovli.

Dodatky p.Šik; Litovelské noviny, č. 9/1995, S.9;

Roz. Olga Kopecká. V letech 1944–1949 žila s rodiči v Africe. Po návratu do vlasti se přestěhovala s maminkou a sourozenci do Loštic, kde začala chodit do třetí třídy osmiletky a v roce 1958 maturovala na gymnáziu v Litovli. Bylo jí znemožněno studovat vysokou školu a tak 5 let byla bez zaměstnání. Soukromě studovala dějiny umění, jazyky, českou literaturu a srovnávací dějiny náboženství přes rozhlasovou univerzitu Rádia Svobodná Evropa. V té době začala psát básně a prózu, která byla publikována až v emigraci. V roce 1963 se s maminkou a dětmi vystěhovala do Holandska, kde studovala na univerzitě v Leydenu slavistiku. Napsala dopis do RSE v Mnichově, kde popsala jak se sama vzdělávala podle jejich rozhlasové univerzity. Poté působila jako holandská dopisovatelka RSE. Mezitím si vyřídila emigraci do USA, kde studijně pobývala. V letech 1965–1994 působila jako redaktorka RSE v Mnichově. V roce 1989 byla jmenována do funkce zástupkyně ředitele Čs. oddělení Svobodné Evropy. Od roku 1994 po přestěhování RSE do ČR pracovala jako šéfredaktorka a zástupkyně ředitele stanice Svobodná Evropa v Praze do 1.10.2002, kdy bylo zrušeno české vysílání RSE. Psala zahraničně politické komentáře, vytvářela pořady, jako je Víra a svět, Otázky naší doby aj. Vydala dvě sbírky básní. V 60. letech získala Cenu Křesťanské akademie v Římě za sbírku " Za železnou oponou.", která však nikdy nebyla vydána. Je členkou SVU, PEN klubu a České křesťanské akademie. Nadále působí v RSE v Praze, kde byla pověřena zpracovat Archiv RSE. V roce 1964 navázala korespondenšní vztah se spisovatelem Janem Čepem.

Mejstřík, Jiří: Češi ve světě. Praha 2000. S, 54–55. ČT pořad Z očí do očí – Antonín Přidal s Olgou Kopeckou. ČT2 dne 19.10.2002.

Koncertní a divadelní pěvec v českých operách, dómský choralista, působil v Žerotíně Olomouc jako archivář v letech 1880–1887.

Fischer, R.: Olomoucký památník.1848–1918.Olomouc 1938, S.330.. Nešpor, Václav: Průvodce po ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929.

Vlastním jménem Oldřich Volek Narozen v Tuřanech u Brna. V roce 1942 absolvoval konzervatoř v Brně, poté působil v Č. Budějovicích, 1943 – 1944 v Pardubicích, u DOS v Olomouci 1945 – 1962. Poté ve Filmovém studiu Barrandov Praha. Natočil 310 filmů, je znám zejména ze seriálů: Slovácko sa nesúdí; Arabela ; Sanitka; Léto trávil na chalupě v osadě Karlovka u České Lípy. Má 15 vnuků a pravnuků.

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1064.;.

Absolvoval učitelský kurs v Olomouci, učil se hrát na varhany u Kunertha, od r. 185O působil v Nákle.Řídil pěv.spolek Svatopluk, s nímž r. 1868 přijel do Prahy k slavn.položení zákl.kamene ND .Sestavil hanácké přástky.

Stárek, Z.: SČB.II. Praha 1982.S.653.;Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla na Moravě.Loštice, vl.n.1940.;.

Oldřich Vícha-ilustrace a autorské tisky (keramik, sochař, malíř, grafik, designér…, člen UNIE výtvarných umělců Olomoucka) Studoval výtvarné obory na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze u profesorů Cyrila Boudy, Rudolfa Semráda a Františka Zedníčka. Věnuje se keramice, sochařství, kresbě a výtvarným realizacím pro architekturu. Účastní se četných autorských a kolektivních výstav u nás i v zahraničí. Těžištěm Víchovy výtvarné tvorby je keramika. Vedle stovek užitých a dekorativních děl vytvořil desítky monumentálních realizací pro architekturu, z nichž mnohé mají sochařskou povahu. Intenzivně se věnuje také kresbě. Keramické i kreslířské dílo Oldřicha Víchy námětově čerpá převážně z niterných prožitků rodného kraje, jeho mimořádně bohatých a dosud živých folklorních tradic. Je jedním z mála současných umělců, kteří lidovou inspiraci zhmotňují do výrazově autentické a formálně současné podoby. Výrazným rysem Víchovy tvorby je osobité humorné ladění jeho plastických i kreslířských prací, což v plné míře uplatňuje i v ilustracích ke knize Písně malované Slováckem „Na derflanském poli…“.

Studium: Střední ekonomická škola v Uherském Hradišti, Odborná preparátorská škola při Národním muzeu Praha, Karlova univ. Praha – výtvarná katedra. Člen Unie výtvarných umělců Olomouc. Realizuje medaile, plakety znaky, plastik, fontány atd. Ve volné tvorbě se věnuje malbě, grafice, ilustracím a plastice.

.

Sportovní gymnastiku prováděl závodně, člen tělovýchovy Orel, příslušník čs. armády na Západě. V r. 1949 zatčen a při výslechu StB ubit.

SOKA Přerov, duben 1994.;.

V roce 1980 maturovala na Slovanském gymnázium. Po maturitě nastoupila jako redaktorka regionálních novin. Od roku 1996 redaktorkou Moravských novin Svoboda. autorka titulů: Bystročice. Dějiny obce. ( vl.n. 1994) Koho kryje Jan Ruml. ( Praha 1999) Policajti v roli obviněných. Olomouc 2000) Vládne u nás mafie? aneb Zločinci unikají trestu. (2002) Jepičí život první dámy, aneb Odbory? (2003)

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.282;

'

Doc. katedry psychiatrie na LFUP v Olomouci, autor učebnic a lékařských publikací. Maturoval na SGO v r. 1921;

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.235.;Datum opraveno dle dokumentace archivu UP Olomouc;.

Doc.MUDr.Osvald Vymětal