Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Postřelmov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Postřelmov, Šumperk, Vyškov | |||||
Obory působení: | kronikář obce, sbormistr, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Od r. 1861 studoval v Šumperku, od 1865 na učitel. ústavu v Olomouci, aproboval r. 1867. Poté učil ve Vyškově až do února 1872, kdy se vrátil do rodiště, kde učil do r. 1907. Publikoval v čas. Komenský, Štěpnice, vydal několik divadelních her pro mládež, řídil pěvec. sbor spolku Lumír. , varhaník, ředitel kůru, kronikář obce 1874–1879, kronikář školy. Psal vánoční koledy pro Štěpnici. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963, S.127.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.26–28./fotografie/;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.23.;Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.1.díl.Praha 1982 S.51.;. |
|
||||||
Místo narození: | Slatinice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | důstojník, vlastivědný pracovník, znalec starých zbraní | |||||
Anotace: |
V roce 1888 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Důstojník z povolání. Za 1. světové války velitelem těžkého dělostřeleckého pluku. Od r. 1924 kustos oddělení starožitných zbraní, člen výboru VSMO v letech 1929–1939. Znalec starožitných zbraní. Věnoval se vlastivědě. K tomu jej přivedl profesor Jan Havelka. |
|||||
Zdroj: |
Časopis VSMO, 1946. S.449. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | novinář, prozaik, režisér, scenárista | |||||
Anotace: |
Pocházel z učitelské rodiny, jeho otec Otakar Brdečka (1881–1930), mj. člen PSMU a prozaik. Jiří studoval gymnázium v Hranicích a po maturitě v roce 1936 začal studovat Filozofickou fakultu UK v Praze, češtinu, filozofii, dějiny umění a estetiku.. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 byl administrativním úředníkem v pražském muzeu. V letech 1941–1942 tiskovým referentem Lucerna filmu. Poté pracoval ateliérech kresleného filmu Prag film od 1944 Nacional film.. V červnu 1945 se stal redaktorem Lidových novin. Od dubna 1949 byl zaměstnán v Čs. filmu jako scenárista, dramaturg a režisér. Spolupracoval s Jiřím Trnkou ve studiu Bratří v triku, užíval pseudonymu Tulešický Jiří. Ilustrace knih Jana Drdy a Zd. Jirotky. Autor prózy „Okouzlená“/1943/. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury. Díl 1. Praha, Academia1985, S. 297–298. ; Kunc, Jaroslav: Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956. Praha, SPN 1957. S. 54. ;Kudělka, Viktor: Světoobčan z Hranic na Moravě aneb Pocta Brdečkovi. In: Moravskolezská orlice 1991, č. 24, S. 6. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Praha | |||||
Obory působení: | pediatr, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1911 promoval na české univerzitě v Praze. Od r. 1912 pravidelně publikoval v Časopise českých lékařů. Pedagogicky působil od r. 1920 v Bratislavě, kde profesorem univerzity. Dr.h.c. 1965 na UK Praha.Jeden ze zakladatelů pediatrie na Slovensku.Od 1919 – 1935 působil na Slovensku, poté v Praze.Autor knih např. Dítě kojenec(1917), Nemoci novorozenců (1919) ad. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.66.;. Almanach českých lékařů. Praha, vl.n. 1913. S. 25. |
|
||||||
Místo narození: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Třinec | |||||
Obory působení: | atlet, fotbalista, sportovec | |||||
Anotace: |
Původně hráč kopané , s atletikou začínal ve Slovanu Olomouc r. 1954, trenér Křenek, od r. 1966 – 1982 v TŽ Třinec. Mistr sportu 1969, mistr ČSSR 1965, 1968, 1969, 1970, 1971, 1973. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan.: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.58./foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | překladatel | |||||
Anotace: |
Dlouholetý vedoucí celouniverzitní katedry jazyků brněnské univerzity. |
|||||
Zdroj: |
V roce 1991 zemřeli. Brno 1992. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc - Holice, Těšín | |||||
Obory působení: | knihovnice, publicistka, učitelka | |||||
Anotace: |
Manželka herce Václava Brtny. Působila jako učitelka MŠ. Poté knihovnicí v Olomouci – Holice, kde působila v letech 1991–2001. Malí a velcí čtenáři za ní do knihovny rádi chodili. Publikovala do regionálního tisku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Karviná, Olomouc, Prostějov, Stínava, Štěpánov | |||||
Obory působení: | básnířka, středoškolská profesorka, výtvarnice | |||||
Anotace: |
V útlém dětství žila s rodiči ve Stínavě, v letech 1950 –
1959 ve Štěpánově u Olomouce, odkud denně dojížděla autobusem na
jedenáctiletku a poslední dva roky dojížděla z Prostějova. Na Slovanském
gymnáziu v Olomouci maturovala v roce 1961. Poté studovala
Přírodovědeckou fakultu UP, obor matematika a chemie. V roce 1976 složila
rigorózní zkoušky z matematiky a získala titul RNDr. Na umístěnku se
dostala do Karviné, kde učila přes deset let na střední škole. V roce
1969 se provdala. Od roku 1985 učila v Olomouci na SOU farmaceutickém a na
Gymnáziu Na Vlčinci. Přes 30 let působila v Jednotě českých matematiků
a fyziků, kde byla činná i v ústředí. Publikovala nejen v odborných
časopisech, ale i společenských periodikách: Betty, Xantypa aj. V červnu
1993 se představila kulturní veřejnosti v olomouckém muzeu. Její poezie,
doprovázela fotografie Vladislava Galgonka " Stromy a lidé„. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výstavy.Olomouc VMO 1993.;. Brůnová, J. – Švihálek,M.: Tiché ozvěny světla. Ostrava 2007.; Prázdninová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, červenec,srpen 2009.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Stěbořice | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | divadelník, osvětový pracovník | |||||
Anotace: |
Pocházel z řemeslnické rodiny. vystudoval nižší gymnázium a tři ročníky učitelský ústav v Opavě. Středoškolské vzdělání si doplnil maturitou na učitelském ústavu ve Slezské Ostravě. Pak se stal úředníkem finanční správy v Opavě. Za války působil v Přerově a v Brně. V roce 1945 se vrátil do Opavy. |
|||||
Zdroj: |
Půl století s Thálií. In: Ve službách Thálie. Opava 1968. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003. S.24. |
|
||||||
Místo narození: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místo úmrtí: | Jáchymov | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Hranice, Košice (SR), Olomouc, Pardubice, Prostějov, Šternberk | |||||
Obory působení: | odbojář, pilot, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Josef Bryks byl sedmým z celkem osmi dětí hanáckého rolníka Františka Brykse a jeho ženy Anny, rozené Nasvetrové. Do měšťanské školy chodil ve Šternberku. Vystudoval Obchodní akademii v Olomouci, kde maturoval v r. 1935 a poté nastoupil na armádní školu pro jezdecké důstojníky v Košicích (1935). Po jejím ukončení nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích , kde v průběhu studia (1936–1937) přestoupil na k leteckému pluku E.Beneše do Olomouce. Po vyřazení v hodnosti poručíka se specializací leteckého pozorovatele sloužil nejprve v této funkci v Prostějově a posléze se přeškolil na stíhacího pilota. V letech 1939–1940 působil v civilním zaměstnání a pak se vydal do zahraničního odboje přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii,Řecko, Turecko, Sýrii, do Francie a Anglie. Nastoupil u 310. stíhací perutě RAF. Po válce v roce 1945 se kvůli zraněním už nemohl vrátit k letectvu a byl učitelem angličtiny a létání v Olomouci. Počátkem roku 1948 poslal svou manželku s dcerou do Anglie, ale sám už nestačil utéci. Byl zatčen a uvězněn na deset let. Jeho životní osudy se dostaly na světlo díky Václavu Kamar ádovi ze Šternberka. Jeho paní sepsala o jeho životě a osudu knihu. Na paměť je v Olomouci a v Praze pojmenována ulice, pamětní desky v Olomouci a Lašťanech. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 11–12. Bryksová, Trudie: Naděje a beznaděje. Praha 2003. |
|||||
Poznámka: |
V rodišti pamětní deska. Pamětní deska též na domě v ulici Hanáckého pluku 15, Olomouc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Tišnov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Předklášteří, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Učil se u brněnského sochaře Edele od r. 1837, pak na AVU ve Vídni a r. 1844 se usadil v Brně. Jeho díla jsou v Hranicích, Předkláštěří, Tišnově a Brně. Zemřel v obci Tišnov-Předkláštěří. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.I.Praha 1947 S.109.; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | hoteliér, redaktor | |||||
Anotace: |
Spoluzakladatel hotelové školy v Praze. Redaktor časopisu Hoteliér. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1974, S.24.;. |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Ludmírov, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Uničov | |||||
Obory působení: | geolog, politik | |||||
Anotace: |
Ing. Jan Březina je synem doc. PhDr. Jana Březiny (1930–1994). V dětství pobýval u prarodičů v Bohuslavicích a Milkově na Prostějovsku, (n. Ludmírov) od roku 1960 žil v Uničově, kde absolvoval G a poté studoval VŠB v Ostravě, obor hornická geologie. V letech 1979–1993 pracoval v podniku Silnice Ostrava, závod Šumperk 05 – kamenolomy, v technicko-hospodářských funkcích. 1993–1997 člen zastupitelstva města Uničov ve funkci místostarosty. Dne 15. 10. 1997 byl jmenován přednostou Okresního úřadu v Olomouci. Předseda Rady řídícího a monitorovacího výboru pro NUTS II – Střední Morava, člen Národní koordinační skupiny a předseda Regionální koordinační skupiny Olomouc.Od roku 2000–2004 hejtmanem Olomouckého kraje a od 2004 členem Evropského parlamentu. |
|||||
Zdroj: |
Langer, Aleš: Jan Březina odchází řídit Okú. Uničovský zpravodaj, 4, 1997, 23.10., s.1.: Onderka, Vl.: Březina se stal lídrem středomoravské KDU-ČSL. Olomoucký den, 2, 20.6.2000, s.3.: Dokumentační list, 23.8.2000. |
|||||
Poznámka: |
Bohuslavice u Konice. |
|
||||||
Místo narození: | Milkov | |||||
Místo úmrtí: | Uničov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | filozof, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. PhDr. Jan Březina působil na Filozofické fakultě UP v Olomouci od roku 1990. Jeho syn Ing. Jan Březina (*1954). |
|||||
Zdroj: |
Kalendárium osobností Moravy pro období 1996–2000.Olomouc-Brno. SVK, MZK 1995.S.61. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Prostějov, Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1899 absolvoval německé gymnázium v Šumperku, poté Karlovu univerzitu v Praze. V roce 1909 promován. Od r. 1904 profesorem na střed. školách. V Olomouci do r. 1908, v Přerově do r. 1911, v Prostějově do r. 1919. Poté působil v Praze. Autor vědeckých a populárně vědeckých studií a příruček. Znalec severní Moravy. Dílo: O vzduchu a jeho pohybu. 1907. ; O povětrnosti a jejím vědeckém předvídání. 1908. ; Praktická cvičení z fysiky. 1924, 2. vyd. 1936. ; =autor hesel do Teysslerova-Kotyškova Technického slovníku naučného. ; Paměti obce Bludova. 1927. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F. : Památce Jana Březiny. =Severní Morava, sv. 9. Šumperk 1963, S. 82. ; Spurný, F. : Ke 100. výročí narození dr. Jana Březiny. =SM, sv. 34. Šumperk 1977, S. 70–71. ; Slovník učitelských osobností okr. Šumperk. Šumperk 1990, S. 29–30. /fotografie/;Liter. místop. OA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Jiříkovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Slavkov | |||||
Obory působení: | hobojista, hudebník | |||||
Anotace: |
Hoboj.V MFO působil od 20.10.1949 do konce zezony 1951. Začátkem roku 1960 přišel do Slavkovského orchestrálního sdružení. |
|||||
Zdroj: |
Katalog členů MFO. |
|||||
Poznámka: |
Jiříkovice (okr.Brno venkov) |
|
||||||
Místo narození: | Frenštát pod Radhoštěm | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Ústí nad Labem, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Ostravě odešel studovat hudební akademii do Vídně. Poté působil jako varhaník v Ostravě a od r. 1919 byl operním dirigentem, nejdéle v Olomouci, kde v letech 1921–1952, Souběžně též i pedagogem olomouckého Žerotína. Poté šéfem opery v Ústí nad Labem. Klavírní doprovazeč, varhanní koncerty. Složil na 50 skladeb pro sbory, je autorem scénické hudby. |
|||||
Zdroj: |
Dvacet let české opery v Olomouci.VSSSM.Přerov 1942.; ČSHS.I.Praha 1963.S.144.;ČSHS.I.Praha 1963.S.143–144.; Hudební rozhledy, 1974, S.422.;. Fabián,J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí 2009. S. 51. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuňovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | dramatik, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Narozen na Hradisku u Olomouce. Kněz premonstrátského řádu na Sv. Kopečku. 1774 je o něm zpráva,že byl bakalářem teologie v Bohuňovicích. 1783–84 byl převorem na Sv. Kopečku. V té době napsal 2 tzv. hanácké operety singšpíly Jana a Manda a Marena a Kedrota. Hudbu k oběma složil hněvotínský kantor J. Pekárek. Hry jsou psány hanáckým dialektem. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.330.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1785 Hradisko – nyní část města Olomouc. Svatý Kopeček – část města Olomouc |
|
||||||
Místo narození: | Chomutov | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž | |||||
Obory působení: | hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval pedagogickou fakultu univerzity v Brně v letech 1964–1968, skladbu u M. Ištvána na JAMU 1966–1971. V období 1972–1979 učil klavírní improvizaci na konzervatoři v Kroměříži, poté se věnoval scénické hudbě k divadelním a televizním inscenacím i filmům. Zhudebnil básně Jesenina a řady českých básníků. Tragicky zahynul při autonehodě. |
|||||
Zdroj: |
Čeští skladatelé současnosti., Praha 1985., S.39. (Fotografie)., Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby., Praha 1990., S.70. |
|
||||||
Místo narození: | Luběnice | |||||
Místo úmrtí: | Luběnice | |||||
Místa pobytu: | Lutín, Olomouc, Praha, Těšetice | |||||
Obory působení: | kronikář, písmák, vynálezce | |||||
Anotace: |
Vyučil se a vystudoval dřevařskou průmyslovou školu v Olomouci, v době hospodářské krize odešel pracovat do firmy Sigmund v Lutíně, kde se stal technikem a později konstruktérem. Řídil stavby velkých studní , zařízení pro rafinerii nafty, projektoval a stavěl velkou světelnou nyní tzv. Křižíkovu fontánu v Praze, ale i fontány v jiných městech. Zabýval se projekty různých zavlažovacích zařízení. Od roku 1945 publikoval své znalosti z oboru v desítce knih a katalogů. Je autorem učebnic Mechanizace zemědělství pro pěstitelský a chovatelský obor, a knih k mechanizaci zahradnictví, zavlažování a čerpání vody. O výzkumech a praktickém využití těchto projektů psal do časopisů: Náš chov, Mechaniyace zemědělství, Zemědělské stroje, Ovocnářství a zelinářství, , Milotický hospodář, Strojírenství. Volný čas plně zasvětil vlastivědné a kronikářské práci. Dvacet let vedl společnou kroniku Lutín-Luběnice, pět let kroniku Luběnic. Založil kroniky luběnické školy, JZD Luběnice-Lutín, důchodců Sigma UP Olomouc a svůj podíl má i na zápisech do kroniky farního úřadu v Těšeticích. Jeho kroniky jsou psány kaligrafickým písmem a ilustrovány autorem. Sbírá také lidové pověsti a fólklor v písních. Publikuje ve sbornících Náměšť na Hané a okolí, Rok na Hané, též v regionálním tisku. V září 1997 byl hostem Literární kavárny v Okresní knihovně Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Tichák, Milan: Písmák, kronikář a bývalý vynálezce Jan Bundil…Hanácký den, r.9, č.114.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Klatovy | |||||
Místo úmrtí: | Strážnice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litomyšl, Olomouc, Praha, Strážnice, Třebíč | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Litomyšli. Poté se věnoval učitelskému povolání na gymnáziu v Praze, od roku 1892 učí jako profesor zeměpisu a dějepisu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Své znalosti uplatnil na popud hraběte Pöttinga při tvorbě programu Pöttingova Ústavu pro výchovu dívek a po jeho otevření se stal jeho prozatimním ředitelem. Později učil v Třebíči, Brně a Strážnici. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Javorník, Šumperk | |||||
Obory působení: | knihař, politický pracovník, publicista | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny krejčího. V Javorníku na Jesenicku se vyučil knihařskému řemeslu a jako knihařský tovaryš proputoval Německo a Švýcarsko. Počátkem 20. století se v Šumperku osamostatnil. Od mládí měl vřelý vztah k literatuře, knihám a k umění vůbec. Zážitky z cest si pečlivě zanamenával do deníku a malířského skicáře. V Šumperku se jako autodidakt cílevědomě vzdělával.Často publikoval drobné prózy a fejetony zejména v šumperském či brněnském německém periodiku. Záhy se stal oblíbeným a respektovaným občanem Šumperka. Za 1. světové války byl i členem městského zastupitelstva. Po válce založil Domov dělnické mládeže a v roce 1919 vstoupil i do politiky. Necelý rok po smrti vydal šumperský nakladatel E.Rudl výbor z jeho literárních prací s titulem Mein Tagebuch (1928). |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.10 (22.)Ostrava 2007. S. 19–20. |
|
||||||
Místo narození: | Březsko | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | chirurg, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1934 absolvoval LF MU v Brně. Poté pracoval v Opavě a po okupaci v r. 1938 odešl do Olomouce, kde pracoval na chirurgii. V r. 1955 získal docenturu. V roce 1961, když bylo zřízena II. chirurgie v Olomouci – Řepčíně byl jmenován jejím přednostou a působil zde až do odchodu do důchodu v r. 1976. Zabýval se chirurgií zažívacího traktu. |
|||||
Zdroj: |
Duda,M.: Osmdesátiny …In: Pacemaker 1989,r.2,č.5.S.3.; |
|||||
Poznámka: |
Březsko (u Konice) |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | sbormistr | |||||
Anotace: |
Narozen ve Hvozdečku u Bouzova. Abs.uč.ústav v Brně r. 1903, učitel na Litovelsku, ředitel školy v Litovli.Soukr.hud.teorii u A.Petzolda v Olomouci.1932–1949 sbormistr Dělnického pěvec.sdružení v Litovli.Na popud L.Janáčka sbíral lid.písně na Litovelsku. |
|||||
Zdroj: |
Hudba na Litovelsku a Konicku. In: Studie z kulturních dějin střední a severní Moravy. Přerov 1942. S.651–666.. Biografie: Československý hudební slovník. I. Praha SHV 1963. S.155.; Stárek, Z.: SČS I. Praha, Div.ústav 1982. S.63. |
|||||
Poznámka: |
Hvozdečko je dnes součástí obce Bouzov. |