Osobnosti Moravy.eu

Studovala na soukromém ústavu v Olomouci, kde maturovala 1880. 1882 složila zkoušky učitelské způsobnosti za svého působení v Brodku u Přerova. Poté byla povolána do Mor. Ostravy, kde se stala ředitelkou měšťanské školy. 1897 založila dobročinný spolek Dobromila. Byla zakladatelkou další první průmyslové školy pro dívky.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.85;

Ředitel Okresního vlastivědného muzea jako etnograf, 1985–1990 vědecký pracovník ve Slezském muzeu v Opavě, od 1990 ředitel muzea v Šumperku. Publikační činnost zaměřena zejména na historii etnografie jako vědní dispciplíny, problematika lidového umění a řemesel.

Kdo je kdo 1994/1995. Praha 1994.S.361.; Severní Morava sv.82, 2001, Šumperk 2001., S.67, foto.,

Ředitelka býv. Hospodyň. školy v Olomouc-Klášter. Hradisko, průkopnice výchovy a výuky vesnických zeměd. dívek

Inf.od.B.Smejkala, dne 13.06.1991;.

Knihovnice v SVK Olomouc, krátký čas ředitelka OK Přerov.Po odchodu Dr.A.Přichystala 1982 – 2003 do důchodu ředitelka SVKOL.Zabývala se bibliografií Moravika.Přednáší na FFMU Brno, obor knihovnictví a informatika. Hojně publikovala v odborném tisku. V roce 2003 dostala prestižní medaili Zdeňka Václava Tobolky, která se předává významným a zasloužilým knihovníkům od roku 2000. Po odchodu do důchodu se podílela na zpracovávání databáze olomouckých prvotisků.

Kdo je kdo.Hanácké noviny 1992.;.

PhDr. Marie Nádvorníková, CSc.

Vyučil se zahradníkem a vystudoval Zahradnickou školu v Praze. Pracoval na Floře Olomouc, kde se staral o tropické skleníky.Později dálkově vystudoval zdravotní školu v Bratislavě, obor rehabilitace. Působil na Psychiatrické léčebně ve Šternberku a v Protidrogovém centru v Olomouci. V mládí se zabýval tvorbou soch ze dřeva a vystavovat začal ve 28 letech. Věnoval se artterapii. Žil a pracoval v Hněvotíně, kam se přestěhoval, coby ženatý a se svou paní Libuškou se věnoval rehabilitaci, léčbě drogově závislým a též slepým nemocným, díky nimž vytvářel hmatky. Taky vedl kurzy jógy. Zkušenosti získal při svých cestách po Indii. Rehabilitaci prováděl v nemocnici Olomouc a ve Šternberku. Od roku 1975 se pravidelně účastnil sochařských symposií (Vrchlabí, Olomouc, Prostějov, Brno). Vystavoval v galerii Pod podloubím (1984) kdy vyšel tiskem PKO katalog s fotografiemi artefaktů Mileny Valuškové a typografem Oldřicha Šembery. Vystavoval samostatně i kolektivně (Švýcarsko, Rakousko, Bratislava, Praha, Olomouc). V roce 2008 vytvořil 6 m vysoký strom pro KRNAP, plastiku pro 45. výročí NP. V roce 2008 se účastnil též Brněnského plenéru, sochařského sympózia na Brněnské přehradě kde vystaven červený anděl. Je zastoupen v soukromých sbírkách po celé Evropě a USA. V r. 2019 vystavoval v Rýmařově spolu s Inge Koskovou. Dne 30.5.2023 se Galerii a Ateliéru Kateřiny Dostálové na Žerotínském náměstí 7 v Olomouci konala v 16:00 vernisáž výstavy, kde úvodem promluvil prof. Jindra Štreit, Jeníkův největší přítel.

Štreit Jindra: Úvodní slovo při vernisáži výstavy dne 30.5.2023.

Vyučil se v Brně řezbářem, 1947 abs.ŠUŘ v Brně, 1947–1953 studoval AVU Praha, prof.J.Lauda, O.Španiel.Žije a tvoří v Olomouci.Do r.1968 se věnoval vlastní sochař.tvorbě, autor medailí a drobné plastiky.Po r.1968 se věnoval restaurátorské činnosti na dřevěných plastikách.Re­konstrukce barokní balustrády v kapli Božího těla v Olomouci, restaurování barokní kazatelny J.Heinze v kostele Uničov, barokní sál Vojen.nemocnice na Hradisku, od r.1974 restauroval vnitřní výzdobu kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci

Bránský, Jaroslav : Výtvarní umělci v okrese Blansko.Blansko OKS 1990.S.76–77.; Katalog výtvarných omělců Olom.oblastí, Praha, 1989., Toman,P.: Dodatky ke čs. výtvarných umělců, Praha, 1955.

V r. 1913 mat. na Reálce v Telči, pak učitel. kurs v Brně, poté učitel na Třebíčsku. 1915 vojenská služba, člen České družiny, za udatnost byl několikrát vyznamenán. Napsal Kroniku 8. roty Švecovy, která vycházela v r. 1935 jako příl. Litovelského kraje, pod názvem Osmá rota. Její rukopis je uložen v Památníku osvobození. Do vlasti se vrátil r. 1920. 1927 byl jmenován okr. škol. inspektorem v Užhorodě a od 1. 9. 1933 v Litovli, kde od r. 1937 ředitelem měšťanské školy.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937.S.46 – 47.;.'

Studovala gymnázium v Brně a po maturitě v r. 1935 vstoupila do noviciátu Kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje. Poté studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor latina a řečtina. Od r. 1939 vyučovala na řádovém dívčím gymnáziu v Brně. Během 2. svět, války působila na Velehradě-Svojanově, kde byly umístěny německé děti. Po r. 1950 pracovala jako účetní v ústavech sociální péče. V letech 1968–1970 vyučovala náboženství v Karviné a 1970–1990 pracovala jako účetní na Pražském arcibiskupství. V letech 1990–1995 působila nově vzniklém konviktu v Litoměřicích, kde vyučovala řečtinu. Po úrazu už pomáhala jen radou a v r. 2000 se přemístila na Velehrad.

OLDIN 2007/10.

Narozen v Dobřanech (u Přeštic). 1943 – 1947 v Olomouci. Ředitel divadla v Klatovech a Chebu. V Olomouci opět od r. 1970. 1978 ocenění – Nejlepší pracovník souboru.

Přehled činnosti čs.divadel., Praha 1958, S.189.;

V roce 1941 maturoval na SGO. Za války prošel odbojovým hnutím. Vězněn a po válce vysokoškolským funkcionářem. Po únoru 1948 pracoval v KSČ, od r. 1953 generálním tajemníkem Mezinárodního svazu studentstva a od r. 1963 ústředním ředitele Československé televize. Od r. 1968 působil jako český velvyslanec v Římě a r. 1969 zbaven čs.občanství. V roce 1970 začal vydávat významný exilový časopis LISTY. V r. 1977 získal italské občanství. Po roce 1989 byl 2 roky členem Rady konzultantů prezidenta Václava Havla.

Mejstřík, Jiří: Češi ve světě. Praha 2000. S. 84.

Ředitel měšťanské školy v rodišti, vedl divadelní a literární rubriku Hlasu lidu. Básnická prvotina 1914– Duben života. Napjatá tětiva. /1921/;autor učebnic, zeměpis. publ. Cestopis. knihu vydal r. 1930. Publikoval v čas. Nový den;Litovelský kraj;

Z díla: Prostějovský okres. Prostějov, Buček 1920.
;Zeměpisné učivo na Moravě. 1922. ; Biografie: Dolenský, A. :Kulturní adresář ČSR. Praha 1936, S.. 414. ; Kunc, Jaroslav: Slovník soudobých čes. spisovatelů. II. Praha 1946, S. 639. ; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli. . . ?Praha 1979, S. 124. ; Slavík, Bedřich: Hanácké písemnictví. Olomouc 1940, S. 158, 249. ; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, S. 28. ; Štafeta, 1968, nulté číslo;Dipl. práce PdFUP 1969,
;.

Žák L.Janáčka, varhaník v Koryčanech do srpna 1916, po 1.svět.válce natrvalo v Olomouci, jako ředitel arcibiskup.dómského kůru, 1919–1945 ředitel hud.šk.Žerotín, lektor klavíru na UP, prof.konzerva­toře.v Kroměří­ži.

Československý hudeb. slovník.Sv.2.P., SHV 1963, S.315.; Gregor, Vl.: Hudební místopis Severomor.kra­je.Ostrava, Profil l987,S.118.; Hudební rozhledy 1978, 26.;mkm: Za prof.G.Pivoňkou­.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1977, listopad, S.8.

Maturoval na. SG v Olomouci v r. 1913, ředitel České pojišťovny v Olomouci, ved. představitel VSMO v 30. a 40. letech, spolupracovník R. Bartochy a J. Kšíra.

ZVSMO, 1974, č.4.;Osobní sdělení syna MUDr.Radmila Podivínského, 7.2.1992;.

V letech 1956–1961 studoval LFUP v Olomouci-stomatologii, od té doby působil jako pedagog na LF.Odborník ve stomatologii.1­.6.1986 jmen.do funkce ředitele FN v Olomouci. Obor ústní, čelistní a obličejová chirurgie

/jip/: Jmenování do funkce.Nová svoboda, 1986, 4.6, ,S.1.;

Narozen v Bříze u Hradce Králové, nyní Všestary. Po maturitě na gymnáziu v Hradci Královém a vysokoškolských studiích na Univerzitě Karlově v Praze, přišel vesvých 26 letech do Olomouce. V letech 1886 – 1891 působil na Slovanském gymnáziu jako suplující profesor, poté do roku 1902 byl profesorem a vyučoval zde přírodopis,ma­tematiku a fyziku. V roce 1902 byl jmenován prvním ředitelem České matiční reálky a stál v jejím čele až do své smrti. Zároveň vykonával školního inspektora pro české školy na Olomoucku do roku 1913. Od mládí byl očarován tajemnou říší rostlin. Za studií v Praze roku 1883 vydal svou první publikaci Etymologický slovníček latinského názvosloví přírodopisného. V roce 1885 vydal už v Olomouci přírodovědné výklady, nazvané „ Pod mikroskopen“ pojednání Cizopasné rostliny jednosnubní vyšlo ve výroční zprávě Slovanského gymnázia v roce 1890 /1891 Adolf Kašpar (1877 – 1934) kreslil prof. Polívkovi rostliny pro jeho obrázkové učebnice a tato spolupráce měla velký význam pro další vydávání knih . Prof. Polívka seznámil olomouckého knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra (1856 – 1932) s nadaným ilustrátorem a začala se psát nová kapitola, která výrazně ovlivnila další život všech tří osobností. Vznikly učebnice celostátně využívané Rostlinopis (1896) a Živočichopis (1897), jejichž reedicí bylo do roku 1947 napočítáno šestnáct.Vrcholem Polívkova tvůrčího úsilí je unikátní čtyřdílná Názorná květena zemí koruny české (1899–1903), dílo uznávané i v zahraničí, které obsahuje přes 3000 původních vyobrazení. V roce 1912 vydal ještě Klíč k úplné květeně zemí koruny české a v roce 1904 Atlas k rostlinopisnému klíči. Popis důležitých rostlin cizích zemích vydal v roce 1908 s;názvem Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. Spolu se svou ženou Filoménou (1863–1925) založil také nadaci na podporu nemajetných studentů. Po jeho smrti pojmenována v Olomouci ulice a česká reálka nesla jméno Polívkovo státní reálné gymnázium. U příležitosti 10. výročí jeho úmrtí byl ve Smetanových sadech odhalen pomník, socha pána s kytičkou a skromným jménem František Polívka,dílo akad. sochaře Julia Pelikána (1887–1969). Dne 27.7.2006 byla ve Smetanových sadech instalována restaurovaná socha Karlem Hořínkem.

Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 231–232; Símě hořčičné. Olomouc 1947, S. 73. ;Rozehnal, M. : Jubileum F. Polívky. LD 27. 7. 1990, S. 6. ;.Zicháček, V.: Prof.František Polívka.In: Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc 1997. S.320–321. ; Tichák, M.: Příběhy olomouckých pomníků. Olomouc 2002.S. 83–84.;

socha Julia Pelikána zrestaurována Karlem Hořínkem.

Pedagogickou kariéru zahájil na Slovanském gymnáziu v Olomouci roku 1868. Byl spoluzakladatelem Vlasteneckého muzea v Olomouci roku 1883 a prvním ředitelem gymnázia v Opavě v letech 1883–1895.

http://cs.wikipedia.org/…ncenc_Prasek

Narodil se v rodině záměčnického mistra, kováře, řemeslníka, vynálezce a lidového mudrce, který hodně četl a vypravoval. Když mu bylo pět let, zemřela mu maminka a tak jej vychovávali prarodiče. Od raného dětství se kamarádil s Vítězslavem Houdkem, s kterým si později i psal. Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde v r. 1881 maturoval. Do října 1883 v olomouc. kněž. semináři, studia přerušil a přešel na FFUK Praha, obor latina, řečtina, čeština, abs. 1887. Poté učitelem v Praze – Strašnice, později učil na Žižkově a ve Vršovicích. V r. 1891 přešel do Vilímkova nakladatelství, kde redigoval až do r. 1939 dětský časopis Malý čtenář a řídil edice dětské literatury. V roce 1901 se stal knihovníkem na Vinohradech, od r. 1913 jejím ředitelem. V roce 1923 byl řádným členem České akademie. Vydal přes 30 bás. knih. Mnoho básní zhudebněno. Autorem lid. pohádky ve verších Ječmínek. Část literární pozůstalosti uložena v olomouc. muzeu. Na rodném domě, na Kapounově má pamětní desku, která zde byla instalována v roce 1934.

ČSHS.II.Praha 1965.S.369.;Procház­ka, F.S.: Člověk a dílo.Brno 1927.;Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře.Olomouc 1993.S.29.;Hanácké noviny, 20.1.1996, S.8., Papajík, David – Šmíd Miroslav:Dějiny Náměště na Hané. Náměšť na Hané 2022. S.600 – 603.

Do Olomouce se přistěhovala v roce 1974, Maturovala na G Olomouc-Hejčín, poté absolvovala Přírodovědeckou fakultu UP, obor matematika a deskriptivní geometrie. Pedagogickou činnost zahájila v roce 1987 v Praze, kdy učila krátce na Základní škole a v letech 1989–1993 na Vysoké škole zemědělské (nyní Zemědělská univerzita, Praha) matematiku. Po návratu na Moravu učila 1997-červen 2000 na ZŠ Hálkova, v Olomouci. Dne 10. července 2000 byla jmenována ředitelkou Okresní knihovny v Olomouci, později Knihovny města Olomouce. Externě působila jako středoškolská učitelka na střední škole knihovnické v Olomouci – Hejčíně.

Dokumentační list, ze dne 18.9.2000.; Hála, M.: Anketa s řediteli příspěvkových organizací města Olomouce. Radniční listy, únor 2007, S.1. ;

RNDr. Lenka Prucková

Po studiu na státní reálce v Lipníku vykonal maturitu na učitelském ústavu v Olomouci v r. 1933. Odbornou zkoušku z matematiky, výtvarné výchovy a rýsování složil v Ostravě. Učil na Hlučínsku, v Bílovci, v Ústí u Hranic. Za okupace působil v měšťanské škole ve Velkém Újezdě. Po válce se na trvalo vrátil do Bílovce, kde vyučoval matematice, rýsování a výtvarné výchově na měšťanské škole, na nově zřízeném gymnáziu, i jako zástupce ředitele gymnázia, později jako ředitel základní devítileté školy. Byl kronikář města Bílovce. Výrazná publikační činnost.

Žibřid, 1–2, 1996, S.13–14., . BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S. 97–98.

Ředitel tiskárny a nakladatelského družstva čs.legionářů Čin v Praze.R.1917 vstou­pil do ruských legií /6.hanác.pluk/. R.1920 zakladatel Činu. Redaktor časopisu Socialistický legionář. Předseda Ligy pro lidská práva v ČSR od r.1933. Autor spisu.„Sibiřské drama“.1929.; Překladatel z němčiny a ruštiny.

OSNND.Díl V., část 1.Praha 1938, S.134.;.

Ředitel Okresní knihovny v Olomouci v letech 1992–94.

dopis OSM/06

Narozen v Moravské Húzové (n. místní část obce Štěpánov).

Pocházel z rodiny nadučitele F. Rýpara. Stejně jako jeho otec se i mladý Ferda věnoval učitelství. Psal básně. Jeho první básnická sbírka vyšla pod názvem Ohnivá země. Mnoho svých básní publikoval v osvětových časopisech, do nichž psal i povídky ze života rodné obce. Napsal též dvě dramata v letech 1907–1908 se s úspěchem hrála v Moravské Húzové. Psal pod pseudonymem Jaroslav Želiva. V Olomouci byl mj. ředitelem školy v Řepčíně.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947.S.28.;Naše noviny.1982, č.9, 1993, č.7, S. 169.Štěpánov..

Studoval chemii a chemickou technologii na VŠ v Brně a krátkou dobu působil jako suplující profesor na německé státní reálce v Brně (1875–1879), poté suplentem na zemské vyšší reálce v Moravské Ostravě. Tam se stal roku 1902 ředitelem dívčího lycea. Protože se zabýval teoreticky technologií pivovarnictví a cukrovarnictví vyslala jej OŽK v Brně na světovou výstavu v Paříži jako experta. Byl autorem několika odborných publikací z oboru chemie. Popsal technologii výroby piva. V Ostravě se zabýval též turistikou v Beskydech a napsal prvního turistického průvodce Ostravou a Ostravskem (1890).

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.).Ostrava 2001. S.119–120.

V roce 1935 absolvoval ČRO. Ředitel školy Střední průmyslové školy strojnické od roku 1970.

Primum necessarium.. Olomouc, SG 1997. S. 368.

Ing. Vladimír Skála

Studoval České gymnazium v Brně, poté učitelský ústav v Příboře. V letech 1881–1888 působil v Přerově, poté přešel do Kroměříže na Českou dívčí školu, kde učil 20 let. V r. 1907 se stal ředitelem obecné a měšťanské školy chlapecké v Kroměříži do r. 1924. Od r. 1924 řídil školu živnostenskou. Pracoval v různých spolcích, zejména ve sportovním klubu Haná, v Moravanu, v YMCA. Připojil se k pravoslavné církvi v Kroměříži.

Nekrolog: Večerka Jan: Haná, 15.9.1927, č.214.; Mejsnar, K.: Půl století veřejné knihovny v kroměříži. Kroměříž 1947. S.36.