Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Brníčko | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Brno, Harrachov, Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | bibliografka, fyzioterapeutka, knihovnice, značkařka | |||||
Anotace: |
Rozená Heclová. Prvním manželem literární kritik Ladislav Soldán. Po přestěhování do Olomouce se jmenovala Dopitová. Genealogii zpracovala do 16. století. Po absolvování knihovnické školy v Brně, pracovala od 1.9. 1959 v knihovně v Šumperku jako metodička. A poté od 1. 9. 1972 v Olomouci. Zprvu na metodickém oddělení a později 1974 – 1983 na regionálním oddělení. Koncem roku se odstěhovala ze zdravotních důvodů dětí do Krkonošů. Tam působila v různých hotelech jako tělovýchovná pracovnice, fyzoterapeutka, ale v letech 1984 – 1993 jako dobrovolná knihovnice v Harrachově. V devadesátých letech se vrátila do Olomouce. K časopisům s léčivou tématikou: Meduňka a Regenerace, zpracovávala přes patnáct let jmenný a věcný rejstřík. Pro KČT vytvářela 1978–2021 turistické značky na Olomoucku. V KRNAP působila jako dobrovolný strážce. |
|||||
Zdroj: |
Osobně znám. hš |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Víceměřice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Dřevohostice | |||||
Obory působení: | ekonom, pedagog vysokoškolský, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
V roce 1917 vybudoval účetnický ústav Moravské zemědělské rady. Od roku 1929 profesorem ČVUT v Brně. Vybudoval racionalizační centra při zemědělských školách v Dřevohosticích. |
|||||
Zdroj: |
Český biografický slovník. Praha, Academia 1992. S.412. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Milotice nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Kroměříž, Milotice nad Bečvou, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | novinář, učitel, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
Navštěvoval školu při piaristické koleji v Kroměříži, přestoupil na reálku, pak na učitelský ústav v Olomouci a odtud na učitelský ústav v Příboře. Učitel v Kelči, 1891–1904 správce školy v Miloticích. Zakladatel časopisu Valašské Hlasy 1886; V roce 1904 odešel ze školství a věnoval se novinářství. Vydával časopisy: Milotický hospodář, Chov drobného zvířectva (1903) a Praktický rádce pro zahradnictví 1920; Vydávané časopisy a publikace tiskl ve vlastní tiskárně od r. 1925.. Z díla: Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli. 1926, (4. vyd. 1946. ). V roce 1937 byl jmenován místopředsedou a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů ČSR a čestným členem Československé akademie zemědělské. |
|||||
Zdroj: |
ČBS. Praha Academia 1992, s. 103., ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999; Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.70.; |
|
||||||
Místo narození: | Fryšták | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | středoškolský profesor, zemědělský inženýr | |||||
Anotace: |
Studoval VŠ zemědělskou v Brně. Profesorem na Hospodářské škole v Přerově a Zemské zimní hospodářské škole v Uherském Brodě, kde byl zatčen a odvlečen do Osvětimi. RTDr. in memoriam. Pamětní deska v Brně, Zemědělská 1/1. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie dějin města Brna. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Olomouc, Ostrava, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | choreograf, malíř, režisér baletu, tanečník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Rodák z Olomouce – Bělidel. Divadelní geny zdědil po mamince, která hrála přes 40 let ochotnické divadlo a zpívala. Absolvoval Obchodní akademii v Olomouci, ale od mládí tíhl k divadlu. Jeho mateřskou scénou byla Volánkova ochotnická jednota, která hrala v Národním domě. Učil se zpívat u prof.Žákové a navštěvoval baletní školu u mistra Relského.V roce 1954 – absolvoval na taneční konzervatoři v Brně, současně byl členem Úlehlova Moravskoslováckého súboru. V letech 1955 – 1956 členem Vojenského uměleckého souboru v Bratislavě, kde se naučil plno lidových tanců. V r. 1957 – Sólista Moravského divadla Olomouc- zde působil jako herec a sólista baletu až do r. 1991. Od 1974 choreografem Moravského divadla v Olomouci. Vytvořil zde na 170 rolí. Spolupracuje s folklorním souborem Mladá Haná ve Velké Bystřici od r. 1984 až dodnes. Vytvořil na 50 choreografií. Je autorem těchto choreografií: Dožatá, Maškare dó, Menuety, Vánoční koledování, U muziky na Lipenském Záhoří, Písničky s ozvěnou, Zabijačka, Šefci (1995), Hôsaři, Není trnka jako trnka, Šmigrust (2002), Zelí, Baba zlá, Námlôve, Menuety, Staré hanácké tance, Na Štěpána není pána (2002). V roce 2016 se stal laureátem Ceny Olomouckého kraje jako Osobnost roku 2016 v oblasti kultury. Od září 2018 emeritním členem MDO. Svou lásku k tanci vyjadřuje také svými nádhernými obrazy. Umí zachytit ten zlomek vteřiny, kdy je tanečník na vrcholu. Z jeho obrazů i tanečních pásem na nás dýchá jeho veselá a skromná povaha i jeho snaha pobavit diváka a aspoň na chvíli jej odtrhnout od starostí všedního dne. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.86.;. Čermáková-Obršalová, Marie: Rozhovor s Jiřím Čadou. Kdy-kde-co v Olomouci 2001, č. 3. S.21.; Polzer, A.: Historie souboru Haná ve Velké Bystřici 1976–1984. Webové stránky. Nakládal Petr: K 90. výročí narození pro Velkobystřické noviny. 2019. č. 12. Nakládal, P.: Jubileum Jiřího Čady. 2019 www.velkabystrice.cz Český taneční slovník.Tanec, balet, pantomima. Praha, Divadelní ústav 2001. S.40. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Votice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
Od r. 1950 působil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha DÚ 1959. Divadlo O. Stibora v desetiletí 1955–1965. Olomouc 1965. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malířka, zdravotní sestra | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Zdravotní škole v Olomouci působila v nemocnici na ARO, pak také ve firmě Contec v Olomouci, stomická sestra u Charity Šternberk, nyní na poloviční úvazek na chirurgii v nemocnici ve Šternberku. Ve volném čase, ráda maluje, zejména portréty. Ilustrovala knihu šternberského básníka PhDr. Jaroslava Váni, CSc.. Taky měla výstavu obrazů v galerii. Vnučka Františka Břízy ( 1916–2004), ředitele knihovny ve Šternberku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení hš – dne 12.11.2020 |
|||||
Poznámka: |
Fotografie z návštěvy u někdejší pacientky. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V literární práci používal pseudonym Alfa. V roce 1922 vydal knihu zápisků pod názvem Doma. Povoláním učitel. Dlouholetý člen a tajemník PSMU . Otec Jiřího Brdečky (1917–1982). |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Slatinice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | důstojník, vlastivědný pracovník, znalec starých zbraní | |||||
Anotace: |
V roce 1888 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Důstojník z povolání. Za 1. světové války velitelem těžkého dělostřeleckého pluku. Od r. 1924 kustos oddělení starožitných zbraní, člen výboru VSMO v letech 1929–1939. Znalec starožitných zbraní. Věnoval se vlastivědě. K tomu jej přivedl profesor Jan Havelka. |
|||||
Zdroj: |
Časopis VSMO, 1946. S.449. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Hlubočky | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | mechanik, politik komunální, varhaník, zpěvák | |||||
Anotace: |
V roce 1946 se rodina přestěhovala do Mariánského Údolí. Měl čtyři
sourozence, bratra Oldřicha a tři sestry: Adélu, Boženu a Ludmilu. V roce
1958 maturoval na Jedenáctiletce v Olomouci. Protože nemohl studovat na
vysoké škole vyučil se mechanikem kancelářských strojů. Na vojně byl
v Přerově, kde mechanikem letadel. Poté studoval při zaměstnání SPŠS
v Olomouci a po maturitě trvale zakotvil v Moravii, kde pracoval 36 let.
Čtyři roky před důchodem zvolen místostarostou obce Hlubočky. Měl tři
syny (Vlastimil, Jaroslav, Pavel). |
|||||
Zdroj: |
Rukopis od Marie Peřinové z V. Bystřice 2014. |
|||||
Poznámka: |
Mariánské Údolí (m.č. obce Hlubočky) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Neplachovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, zoolog | |||||
Anotace: |
Maturoval v Opavě 1957, Promoval 1961 na PřF UP, , 1987 jmenován univ.profesor pro obor zoologie. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B. Olomouc dosud neví, že má svého Coubertina. In Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci 2001–2005. Olomouc,2005. S.46–47 |
|||||
Poznámka: |
Prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Beňov, Kojetín, Kroměříž | |||||
Obory působení: | učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Studoval Učitelský ústav v Kroměříži, kde roku 1898 maturoval. V době studií byl violistou ve studentském orchestru a smyčcovém kvartetu. Zpěv studoval u Karly Vachové v hudební škole Moravanu. Po maturitě nastoupil na místo učitele do Beňova u Přerova, kde působil do roku 1907. Na jaře roku 1903 stál u zrodu Pěveckého sdružení moravských učitelů /PSMU/, které organizoval Ferdinand Vach z žáků posledního ročníku učitelského ústavu a starších abiturientů. Už v červenci 1903 se konal první koncert tohoto seskupení a počátkem srpna t.r. vystoupil Učitelský dorost kroměřížského pedagogia, jak se tehdy jmenoval, v Chrudimi, Kutné Hoře, Pardubicích, v září pak v Přerově, Prostějově a Olomouci. Po konsolidaci přijalo toto hudební těleso 31. března 1904 dnešní název – PSMU. Pan učitel Beňa, zde působil nejen jako člen, ale i jako sólista. Jeho láska k hudbě se projevila už v prvním učitelském místě, kde organizoval hudební život, řídil chrámovou hudbu a pěvecké kroužky. Od roku 1907 do roku 1921 působil v Kojetíně, kde založil pěvecký sbor Jaroslav. Poté působil v Přerově, kde byl penzionován v roce 1937. Vyznamenán zlatou medailí Pěvecké obce české. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha 1963.S.74.;. Fric, O.: Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě. Brno 1963. S. 68. Krejčí, V.: Přerovské hřbitovy.In: Sborník Státního okresního archivu v Přerově. Přerov, 1998.S.144.; Ševčíková,H.: Březnová výročí středomoravského regionu.Týnecké listy 2003,č.3.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Obory působení: | etnograf, zemědělský inženýr | |||||
Anotace: |
Absolvoval Zemskou vyšší hospodářskou školu v Olomouci, kde maturoval r.1933. Poté studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. V r. 1941 vydal vlastním nákladem monografii Lidové umění na Hané. V r. 1949 se podílel na výstavě Lidové umění na Hané v Kroměříži na zámku. V r. 1964 byl přijat jako etnograf ve Valašsk. muzeu v Rožnově pod Radhoštěm a v letech 1965–71 byl jejím ředitelem. V r.1972 se stal vedoucím národopisného oddělení Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Zasloužil se o uspořádání několika výstav lidového umění v muzeu, sbírkové činnosti a o stálou expozici Z klenotnice lid. kultury Hané, Litovel r.1975. V r.2001 vydána publikace s názvem Lidové umění na Hané. Ing. Jan Rudolf Bečák stál u zrodu čestného hřbitova Valašského Slavína, kde mu byl také slavnostně odhalen náhrobek v r. 2005 v areálu Dřevěného městečka. |
|||||
Zdroj: |
MP.: Zemřel ing. J.R. Bečák. Kdy-kde, co v Olomouci, 1987 únor. S.12.; Ševčíková, H.: Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, č.1/07, /foto/. S.29; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947. S.32., Mikulcová, M., Graclík, M.: Kulturní tulky Valašskem, Frýdek-Místek, 2001.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš. 5, Opava-Ostrava 1996. S.14–15; Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.63.; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
Profesor na zemských hospodářských školách na Moravě, od r. 1945 působil v Přerově, 1950 na VŠZ v Brně. Autor učebnice"Zemědělská výroba", „Polnohospodárská výroba“. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Nitra (SR) | |||||
Obory působení: | archeozoolog, zoolog | |||||
Anotace: |
V letech 1949–1953 studoval na přírodovědecké fakultě MU Brno, od 1953 vědecký pracovník Archeologického ústavu SAV v Nitře. Zabývá se studiem fauny z archeolog. nalezišť a historií chovu domácích zvířat. Autor asi 80 vědeckých prací. Z díla; Fruhgeschichtliche Pferdeskelettfunde aus dem Gebiet der Tschechoslowakei.1980. |
|||||
Zdroj: |
Biografie: ČBS.Praha Academia 1992, S.14.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 52.; |