Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Jičín | |||||
Místa pobytu: | Česká Lípa, Kroměříž, Olomouc, Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | filolog, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n. m.č. obce Tršice). Farní školu vychodil v Tršicích. V letech 1843–1951 studoval gymnázium v Kroměříži, poté začal studovat filozofickou fakultu v Olomouci, ale v březnu 1852, když byla olomoucká univerzita zrušena, přešel do Prahy. Univerzitu Karlovu absolvoval v únoru 1855. Působil jako středoškolský profesor zprvu v České Lípě, od r. 1856 v Jičíně, od 1871 byl ředitelem gymnázia v Jičíně až do r. 1891. |
|||||
Zdroj: |
OSN.XV.díl.Praha 1900.S.888–889.;. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. In.: Týnecké listy, XIX. Velký Týnec 2009. S.7. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Terezín | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | odbojář | |||||
Anotace: |
Narozen v Holici u Olomouce.Po vystudování vyšší hospodářské školy nastoupil do vojenské Akademie v Hranicích. 6.7.1939 se zapojil do odboje a odchází do Polska, poté do Anglie. Jako velitel skupiny Glucinum byl v roce 1944 zatčen Gestapem a v Terezíně zastřelen. |
|||||
Zdroj: |
Galerie statečných-Holické noviny 3, červen 2002; |
|||||
Poznámka: |
Holice jsou částí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | editorka, pedagog vysokoškolský učitelka, redaktorka, rusistka, slavistika | |||||
Anotace: |
Rozená Lýsková, dcera národního umělce, prof. Františka Lýska, DrSc. Maturovala na gymnáziu v Brně roku 1951. V roce 1953 absolvovala klavír a zpěv na brněnské konzervatoři a 1956 absolvovala FF MU v Brně. V roce 1957 působila ve Zlíně v rozhlasovém studiu jako externí hlasatelka. V roce 1958 se provdala v Brně. 1971 FFUK Praha a v Olomouci od r. 1981. |
|||||
Zdroj: |
http://www.slaviste.cz/index.php?… http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?… |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Květuše Lepilová, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Skaštice | |||||
Místo úmrtí: | Sadská | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kladruby nad Labem, Kroměříž, Napajedla | |||||
Obory působení: | dostihový jezdec, fotograf, chovatel koní, ředitel hřebčince | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži studoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Následně prošel bohatou odbornou praxí v ústavech pro chov koní v Tlumačově, Topolčiankách a Kladrubech nad Labem. Dr. Ing. František Lerche působil v letech 1949–1960 jako ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a poté v letech 1960 – 1976 byl ředitelem hřebčína v Napajedlích. Na důchod pobýval téměř deset let v Sadské u Nymburka, kde zemřel. Významná jeho publikační činnost. Výborně fotografoval zejména plemenné hřebce v Kladrubech a jeho bělouše. V roce 1951 vyšla jeho kniha „Hlavní plemeníci státního hřebčince v Kladrubech (1918–1948) poté vydal spolu s Václavem Michalem knihu " Chov koní“ (1956). V témže roce vyšla kniha „Starokladrubský kůň“ a v roce 1959 kniha " Naše koně – československé chovatelství„, kde presentuje část svého archivu. Je též spoluautorem knihy "Odchov hříbat“ (1958, s Pavlem Novákem). |
|||||
Zdroj: |
Českosl. biografický slovník.Praha 1992.S.405.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století.1.díl. Praha, Paseka 1999. S.266. Mlčoch, Milan: Dr. Ing. František Lerche z Skaštic. prosinec 2011. (web). |
|
||||||
Místo narození: | Komárovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | indolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Na UP půs. jako děkan FFUP v letech 1947–48. Akadademik ČSAV /1952/;Autor populár. knih o Indii. |
|||||
Zdroj: |
Malá čs.encyklopedie.3.Praha 1986, S.776.; Kapitoly z dějin olomouc.univerzity.Ostrava, Profil 1973.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Slavnostní křest letadla Boening 737–500 se znakem Olomouce se uskutečnil v úterý 14. července 1992 na brněnském letišti. Toto rozhodnutí bylo učiněno po vyhodnocení obchodních a ekonomických podmínek, protože se předpokládá, že historické město s bohatou kulturní tradicí jistě vejde mnohem dříve ve známost za hranice státu, nejen díky chystané výstavbě menšího letiště, ale i touto reklamou. |
|||||
Zdroj: |
M.Č.: Boening se jménem Olomouc. Kdy Kde Co v Olomouci, 1992, září, S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Po rozpadu Rakouska-Uherska bylo započato s budováním Československé armády i vojenského letectva. 3.prosince 1918 byl vydán rozkaz ke zřízení letecké skupiny, ze které vznikl Letecký pluk 2. Rozkaz, jako setník a pobočník velitele, psal František Kabeláč. V roce 1920 byl vybudován Letecký pluk č.2, kterému velel pilot letec Josef Smetana. Tento pluk byl na letišti v Neředíně. Od 1. května 1924 byla u leteckého pluku 2 v Olomouci zřízena náhradní letka pro výcvik pilotů.5.-6.září 1925 probíhal na zahájení činnosti VLU letecký den . 16.září 1925 byl zahájen první kurs ŠLD ( škola pro odborný dorost letectva). Od roku 1927 bylo poslání cvičných letek v přeškolování pilotů na bojové letouny. 15. října 1927 byla ve 2. let. pluku v Olomouci zřízena "Škola pro výchovu důstojníků letectva v záloze ". K 1. říjnu 1931 mělo naše vojsko 6 leteckých pluků až do roku 1939. Ztráty na životech se nevyhnuly ani olomouckému pluku, kde již v roce 1936 bylo 64 mrtvých letců. Velitelem pluku v Olomouci byl v té době Vladislav Květoň. |
|||||
Zdroj: |
Humplík, Jiří: V Olomouci byla zřízena také cvičná letka pro základní výcvik pilotů. Hanácký den, r.9, č.183, 17.-18.10.1998, S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Krompach | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | klavírista, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen na Svatém Kopečku u Olomouce (n.m.č. města Olomouc). Studoval gymnázium v Olomouci, poté konzervatoř v Praze, žák J.B.Foerstera 1919–1921, vystudoval hud.vědu FFUK Praha.Pohotový improvizátor, doprovazeč, od r. 1931 hrál v jazz.duu s E.Schulhoffem.Spolupracoval s ČsR.Koncertoval v zahraničí/Belgie, Holandsko.Po r. 1945 založil vlastní rytmickou skupinu, která doprovázela každodenní živě vysílaný ranní tělocvik.Autor klavírních symfonických a komorních skladeb.Mj.Symf.báseň Divoženka, podle F.Kožíka, rozh.premiéra 22.4.1942.; |
|||||
Zdroj: |
Kotek, J.: Kronika české synkopy.Praha 1975.;Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.Praha 1990.S.317 – 318.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Hrubčice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Rožnov pod Radhoštěm, Užhorod (Ukrajina) | |||||
Obory působení: | geodet, odborný publicista | |||||
Anotace: |
Dlouholetý vedoucí (1954–1974) SG v Prostějově. Po absolvování ČVUT (obor zeměměřičství) v Brně, nastoupil roku 1935 ke Katastrální měřické službě v Užhorodu. Později (od r. 1938) působil na Moravě při zaměřování okresních měst Kroměříž, Hranice, Rožnov, Místek aj. Byl výrazným typem zlepšovatele a novátora na všech úsecích své činnosti, publikoval zejména v GaKO. Jeho záslužná činnost byla několikrát oceněna. Nejlepší pracovník rezortu ÚSGK. Publikoval stati v odborných časopisech Geodet. a kartograf. obz. , Zeměměřičství atd. |
|||||
Zdroj: |
Nekrolog. Geodet. a kartograf. obz. , 36, 1990, č. 3, S. 74. |
|
||||||
Místo narození: | Rakovník | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | historik | |||||
Anotace: |
Dr. Levý je autorem četných studií a publikací z dějin města Přerova, z nichž je nejrozsáhlejší " Přerovská českobratrská církev". |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis SOKA Přerov.; |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Morkovice, Slatinice | |||||
Obory působení: | kamenosochař | |||||
Anotace: |
Syn Jana Ležatky st. Datum křtu. Pracoval pro četné kostely moravské, 1786 bohatou štukovou výzdobu chrámu sv. Mořice v Kroměříži a farní kostel v Drahotuších (n.m.č. města Hranice)a ve Slatěnicích (n. Slatinice). |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník.II.S.29.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bakov nad Jizerou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pediatr | |||||
Anotace: |
Přednosta dětské kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci od r. 1963, autor lékařských publikací o pediatrii. Člen VSMO 1963 – 1975. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomouc.univerzity.Ostrava 1973.S.319.; N: Časopis českých lékařů, 1975, č.22, S.696.; Praktický lékař, 1975, č.18, S.694 – 695.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Čečejovice u Košic (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Curych (Švýcarsko), Drážďany (Německo), Graz (Rakousko), New York (USA), Olomouc, Ostrava, Petrohrad (Rusko), Praha, Washington (USA) | |||||
Obory působení: | děkan fakulty, pedagog vysokoškolský, právník | |||||
Anotace: |
Stud.obch.akad v Olomouci, 1945 maturoval, doktorát obojího práva r.1951 na KU v Praze.Od r. 1965 prac.GŘ VHJ Sigma v Olomouci-1970.Poté pracoval v Ostravě v pojišťovně až do důchodu r.1988.Od r.1990 spolupracuje s UP, pověřen řízením příprav.prací v souvislosti se vznikem práv.fakulty a funkcí děkana fakulty. Vědecky a pedagogicky působil i v zahraničí, zvláště na právnických fakultách v Grazu, Curychu, Drážďanech, Petrohradě, Kyjevě, New yorku a ve Washingtonu. Za jeho působení získala Právnická fakulta UP v r. 1996 prestižní cenu Hannah Arendt, udělovanou Koerberovou nadací. V r. 1998 dostal Cenu města Olomouce in memoriam. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP 1990, č. 8, S. 1 a 4. ;/fotografie/; Univerzita Palackého. Právnická fakulta 1994–1995. Olomouc 1994. ; Vyhnánek, Leoš: Zemřel děkan právnické fakulty M. Liberda. Hanácké noviny 8. 1. 1998, S..3. |
|||||
Poznámka: |
Doc. JUDr. Miroslav Liberda |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | archivář, taneční mistr | |||||
Anotace: |
Rozhodl se pro povolání učitele tance a společenské výchovy. Po složení státních zkoušek v roce 1922 působil jako taneční mistr na celé Moravě. V letech 1924–1928 působil v Přerově, 1950–1952 v Praze. po úrazu a operaci pracoval jako archivář. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová, Věra: Učitel tance Jan Libiger – 100. výročí narození. Přerovské echo, březen 2000, S. 15. |
|
||||||
Místo narození: | Manětín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Šternberk | |||||
Obory působení: | výrobce hudebních nástrojů | |||||
Anotace: |
Od r. 1878 byl v učení ve Šternberku, poté v Prostějově a Brně, kde založil dílnu žesťových nástrojů a zároveň r. 1892 převzal zastoupení královéhrad. továrny pian H. Lhota. Zavedl výrobu hudebních nástrojů a oprav, kterou rozšířil r. 1908 na tovární podnik. Vydal velký ilustrovaný ceník hudebních nástrojů r. 1911, s popisy nástrojů. způsoby výroby a praktickými pokyny(t. německz a maďarsky) a ceník žesťových nástrojů (anglicky). Po onemocnění předal r. 1920 podnik synovi Václavovi (1894). |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník…I.Praha 1963.S.831–832.;. |
|
||||||
Místo narození: | USA | |||||
Místo úmrtí: | USA | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | letec | |||||
Anotace: |
První muž, který přeletěl Atlantický oceán za 33, 5 h. 20–21.5.1927.V roce 1938 zahájil se svou chotí cestu kolem světa.Vzhledem ke špatnému počasí náhodně přistál 2.9.1938 v 16, 55 h.v Olomouci na letišti v Neředíně.Stal se hostem olomoucké vojenské posádky.Byl ubytován v hotelu Národní dům.Odjížděl druhý den dopoledne v 11 h.z hotelu na letiště.Film o této události uložen v Národním filmovém archivu v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie.Praha, Academia 1986.S.817.;Zavadil, Miloš: K padesátémupátému výročí náhodného přistání plukovníka Charlese Lindgurgha v Olomouci.In: Ročenka SOKA v Olomouci, 1993, 2 (21), S.192–194.; Týdenní Našinec, roč.1, č.35, 3.9.1938, S.9.;. |
|
||||||
Místo narození: | Mankovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | grafik, malíř akademický | |||||
Anotace: |
R.1967 abs.ŠUŘ v Brně, 1970–75 AVU Praha u doc.L.Čepeláka.V r.1983 získal Bronz.plaketu Premi internacional de dibuix Joan Miró v Barceloně.Samost.vystavoval v Olomouci r.1983.Věnuje se grafice a kresbě, řeší výstavnickou grafiku.Žije a pracuje v Olomouci.Graf.techn.:sítotisk, ofset. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989;Katalog výst. Současná česká grafika. Praha, 1989, S. 133. : 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980. ; |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Uničov | |||||
Obory působení: | básník, ilustrátor, knihkupec, knihovník, ochotník, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství žil v Litovli. Střední knihovnickou školu studoval v Brně. Po maturitě působil v letech 1980–1986 v Okresní knihovně v Olomouci. Jako mladý, začínající pracovník nemohl z platu knihovníka uživit rodinu a proto odešel z oboru do obchodního resortu. Vystřídal několik zaměstnání. Výtvarný talent zúročil v propagačním oddělení Jednoty, kde pracoval jako litograf. Po sametové revoluci se opět dostal ke svým milovaným knížkám a vedl prodejnu hudebních kazet, knih a gramofonových desek v Olomouci, poté působil v Uničově a pak krátce vedl prodejnu TYCHO. V červnu 1996 se stal majitelem knihkupectví a posléze Antikvariátu Atlas Alfa v Litovli. Ilustroval a psal leporela. U titulů Tom a Mimi (1992) Znáte je ? (1994), Z pohádky do pohádky (1995), Jedeme, plujeme a létáme (1995), Grimm: Märchen (1995) aj. najdeme v tiráži jeho jméno. Psal texty a básničky, ilustroval učebnice a školní pomůcky pro pedagogická nakladatelství. V letech 2010 a 2015 mu vyšly tyto tituly hanáckých bájí a pověstí „Tož tak“ (2010) a fejetonů, písniček ,básniček a vzpomínek „Tož baď“ (2011).; " No deť" (2012); " Hanácká konverzace" (2013); a " Dež se se narodil a co belo potom" (2014). Je aktivním členem ochotnického divadelního odboru Sokola v Litovli, kde se uplatnil nejen jako herec, ale i režisér. Spolupracuje i s Hanáckou Mozekou – zejména o adventu, ale i v pořadech Hanácké ambasády „Přendite si splknút“, které se konají dvakrát či třikrát za rok. V roce 2000 stál u zrodu Klubu litovelského petanque , kde byl osm let prezidentem KLIPu. Každoročně pořádá turnaj pro děti a mládež pro Modrou velrybu v Bílé Lhotě. Vášnivě se věnuje také sběratelské činnosti – sbírá pohledy, zejména kulaté, staré pohlednice, zápalkové etikety, a dětské knihy. Od podzimu roku 2010 je členem zastupitelstva v Litovli, kde působí v Letopisné komisi. Jeho velkým snem je prosadit v Litovli muzeum dětské knihy. |
|||||
Zdroj: |
Červencová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2011, červenec.S.7. emailová zpráva ze dne 20.6.2016. |
|||||
Poznámka: |
http://otavinka.blog.cz (50 Petr Linduška 50 ) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Leština | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Cotkytle, Hrabišín, Litovel, Ruda nad Moravou | |||||
Obory působení: | odbojář, pedagog | |||||
Anotace: |
Působil jako učitelský pomocník v Cotkytli, poté v Rudě, před Mnichovem přeložen do Horní Olešné (n.m.č.obce Hrabišín), odkud odešel do Litovle, zde jmenován ředitelem měšťanské školy.Zapojil se do protifašistického boje.Zatčen 10.2.1944 gestapem.Vězněn v Olomouci, Brně a pak ve Vratislavi.V Šumperku a v Rudě na Moravě pojmenována ulice. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: Kdo to byl Jan Linhart?-Kulturní život Šumperka 1962, č.9, S.8.; Bartoš, J.: Jan Linhart-pokrokový učitel a antifašista.-Severní Morava.Šumperk, sv.43, S.42–45.; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.109–110.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Frenštát pod Radhoštěm, Kladno, Leningrad (Rusko), Litomyšl, Moskva (Rusko), Olomouc, Opava, Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | herec, operní režisér, režisér činohry, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Syn bývalého vojenského kapelníka. V r. 1919–1924 studoval Učitelský ústav v rodišti a poté dramatické oddělebí brněnské konzervatoře, zde zejména operní režii v letech 1921–1925. Poté nastoupil hereckou dráhu v brněnské činohře, kde do r. 1930 a pak hercem a režisérem v Bratislavě 1930–1932, režisér činohry a opery v Plzni 1932–1933. Krátce působil v Divadle Vlasty Buriana a ve Švandově divadle na Smíchově v Praze, v letech 1934–1935 v Kladně jako šéf činohry a poté v Pardubicích. V Olomouci působil 1937–1943. Začátkem prosince 1938 připravil režijně světovou premiéru dosud nehrané prvotiny Ant. Dvořáka „Alfréd“, která se konala za přítomnosti skladatelova syna Antonína a dcery Magdy.V lednu 1940 nastudoval v olomouckém divadle s dirigentem Jaromírem Židem Kovařovicovu operu „Na starém bělidle“, která se vysílala přímým přenosem v čs. rozhlase. V létě se podílel na osvětové činnosti a přednášel v kursech pro divadelníky v Brně a ve Frenštátě. Vletech 1943–1944 působil u Lidového divadla v Brně., 1945–1947 působil jako režisér opery, činohry a umělecký tajemník v Brně. V roce 1945 hrál ve filmu Tři knoflíky. 1947–1949 ředitel divadla v Opavě, poté 1949–1968 opět v Brně. Velkého úspěchu dosáhl v r. 1958 v Moskvě a r. 1959 v Leningradu. V r. 1961 a 1964 se účastnil Smetanovy Litomyšle. Poté opět v Opavě ředitelem divadla do r. 1970 a poté opět 1970–1974 v Brně. Záslužná byla i jeho pedagogická činnost na konzervatoři a JAMU. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.410.;. ČSHS. I. Praha 1963. S.835.; Zpravodaj KPOB 2009, říjen; Zpravodaj Klubu přátel opery a baletu ND Brno. 2007, červen.; |
|
||||||
Místo narození: | Lechotice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Město Libavá, Olomouc | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Studoval G v Kroměříži, bohosloví v Olomouci, v letech 1906–7 předseda Literární jednoty bohoslovců olomouc. Vysvěcen 1907. Působil v Horní Hynčině, Jestřebí, nyní souč. Město Libavá. 1911–1914 psal kritiky do Našince, přisp. do Archy, 1914 organizoval první výstavu katol. spisovatelů v Holešově. Člen DLU od r. 1913. pseud. Ahasver, Em. Smutný. Jeho pozůstalost zprac. Vilém Bitnar, |
|||||
Zdroj: |
/ba/: Odešel předčasně.Lid.dem., 1990, 2.8., S.5.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.27.;Poselství.Olomouc 1938, S.302–303.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha, SPN 1973, S.888; |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pěvec | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil 1923-září 1926, poté v ND Praha. Zahraniční cesty. Zasloužilý člen ND 1960. ; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.835–836.; Přehled úmrtí osob čes. a slov.hudební kultury v letech 1965–1982.P., Divadel.ústav 1983..; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.280.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník, muzikolog, muzikoterapeut, pianista, skladatel, vysokoškolský učitel | |||||
Anotace: |
Pocházel z kantorské rodiny. Od 4 let hrál na klavír, měl absolutní sluch. Od 12 let získával ceny na soutěžích. Studoval gymnázium v Kroměříži v letech 1953–1955, pak konzervatoř v Brně 1955–1959, některé ročníky současně. JAMU absolvoval v letech 1959–1963. Podněty získával i z jazzu. Studium ukončil skladbou "Symfonieta pro velký orchestr.op.2. Aspirantské studium hudební teorie na JAMU absolvoval v letech 1966–1969. Titul PhDr. získal na UP v Olomouci r. 1972, CSc. v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Prazer. 1989. Na JAMU se habilitoval v oboru hudební teorie r. 1992. Bohatá publikační činnost, recenze koncertů, knih. Dílo hudební: klavírní skladby, pro housle a klavír, orchestrální, filmová a scénická hudba, improvizace aj. |
|||||
Zdroj: |
Matzner, A.: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.3.Praha 1990. S.321.;. Kittnarová, Olga: Rozeznělé partitury. ARSCI 2002. S. 223–224.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Zábavný týdeník vycházel každou sobotu v redakci Boleslava H. Šuminského, tiskem a nákladem tiskárny Josefa Groáka. Do týdeníku přispívali: prof. Jan Havelka, jenž měl v prvním čísle úvodní báseň „LLípa Moravská“ a ve dvou číslech veršovanou pohádku „Čertova nevěsta“. Psal do ní i Svatopluk Wurm Čejivský, ve 2. čísle měl cyrilometodějskou báseň „Po tisícu letech“. Dne 3. 6. 1865 vyšlo poslední číslo 17, pro nedostatek odběratelů. |
|||||
Zdroj: |
Fischer.R.: České noviny a novináři 1848–1938. Olomouc 1938. S.9. |