Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | dirigent, pedagog hudební, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině advokáta. V Přerově se zapojil poprvé do hudebního života jako klavírista, absolvent Městské hudební školy, sborový zpěvák a později jako sbormistr spolku Přerub. Po gymnaziálních studiích prošel v rámci totalitního nasazení několika zaměstnámi. Teprve po osvobození v letech 1945–49 studoval v dirigentském oddělení pražské konzervatoře u prof. Doležila a Dědečka a Klímy. Zvláště prof. Doležila si velmi vážil pro jeho vysoké odborné vědomosti a jeho pedagogický přístup ke studentům. Nesnášel lajdáctví, nedůslednost a různé výmluvy studentů. To se snažil prof. Kasal uplatňovat později i ve své pedagogické a dirigentské praxi. Již během studia na konzervatoři přijal v letech 1946–48 místo korepetitora a později druhého sbormistra Pražského Hlaholu. Do Hlaholu se vrátil ještě 2 krát – v letech 1960–61 a 1980–92. Pro úplnost bohaté sbormistrovské a dirigentské práce prof. Kasal dlužno uvést alespoň tato tělesa: Pěvecký sbor Čs. rozhlasu, Československý soubor písní a tanců, Vysokoškolský soubor UK, ženský sbor Charmone aj. Druhým nejdelším obdobím po Hlaholu, bylo osmnástileté působení prof. Kasala – sbormistra Pěveckého sdružení pražských učitelů. Byl důstojným pokračovatelem svých slavných předchůdců prof. Doležila a Venhody. Byla to léta usilovné práce s osmdesátičlenným sborem, který se kromě tradičních skladeb zaměřoval na soudobou hudbu a dokonce se nevyhýbal ani experimentálním atonálním skladbám. Pamětníci toto období považují za zlatá léta PSPU. S tímto sborem absolvoval mnoho koncertních zájezdů po celé Evropě. Kmenovým zaměstnáním J. Kasala bylo jeho působení profesora sborového zpěvu a dirigování na pražské konzervatoři v letech 1965–87. Součástí jeho pracovního úvazku bylo vedení studentského smíšeného sboru konzervatoře. Význačná skladatelská činnost (klavírní, symfonické a sborové skladby), a organizace různých festivalů a soutěží, účast v různých domácích a mezinárodních porotách, interpretačních kurzech aj. I ve svém důchodovém věku se aktivně zapojuje do hudebního, zvláště sborového dění v Praze i mimo ni. Byl místopředsedou UČPS. Za svoji práci byl ještě v aktivním věku poctěn mnoha diplomy a uznáními. V roce 1993 získal prestižní cenu Ferdinanda Vacha, v r. 1996 cenu Bedřicha Smetany a Zlatý odznak Ministerstva kultury za celoživotní pedagogickou a dirigentskou práci. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963,S.653.; Přehled činnosti čs.divadel 1958.;Praha DÚ 1959, S.141.; Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.1.Praha 1982, S.233.;. http://www.ucps.cz/…1-clanek.php?… |
|
||||||
Místo narození: | Napajedla | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
aktivní členka Spolku divadelních ochotníků Tyl v Přerově 1935 – 1948, organizátorka recitač. soutěží v Přerově, členka baletu Městského divadla v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska/OA Přerov/duben 1993;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | autodidakt, kreslíř, vedutista | |||||
Anotace: |
Syn kožišníka Josefa K. R. 1841 vyučen kožišníkem, po vyučení podnikl vandr po slezském Landeku a Kudowa, Teplic v severních Čechách a do Mnichova. Nadaný kreslíř. Autor šumpeských městských vedut, které vznikly v letech 1838–1843 a dostaly se do šumperského muzea. Zemřel na následky tyfu v 19 letech. |
|||||
Zdroj: |
Filipová,M.: Autor šumperských městských vedut Johann Evangelist Kastner. Severní Morava. sv.84. 2002. S. 27–42. BSSSM.seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 74. |
|
||||||
Místo narození: | Pardubice | |||||
Místo úmrtí: | Pardubice | |||||
Místa pobytu: | Altena (Německo), Mladá Boleslav, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | letec, podnikatel | |||||
Anotace: |
První český letec. Absolvent České vysoké školy technické v Praze, nadšený cyklista a automobilista. Zprvu pracoval v továrně Laurrin a Klement a tady se také s ing. Hieronymem podílel na stavbě prvního leteckého motoru u nás. Letectví jej nadchlo tak, že firmu opustil a věnoval se létání. Učil se létat na jednoplošníku vlastní konstrukce, ale aby urychlil své pokusy zakoupil ve své době špičkový stroj Blériotův. První památný let provedl na vzdálenost 2 km 16. dubna 1910 v Pardubicích. Dne 21. srpna 1910 se konal veřejný vzlet inž. Kašpara v Olomouci, který se stal manifestací české Moravy vzdávající hold českému aviatiku. Na letišti Olomouc-Neředín se shromáždilo na 30 000 diváků. Vzlet se uskutečnil o půl sedmé večer. Druhý Kašparův vzlet na Moravě se uskutečnil 25. září 1910 v Prostějově. Naposledy létal v r. 1912. Pak podnikal v rodinně firmě se dřevem a v r. 1927 dobrovolně zvolil smrt. |
|||||
Zdroj: |
Šmoldas, Zdeněk: Průkopníci českého letectví.Hradec Králové, Kruh 1984.S.55., ČBS, Praha. 1992. Sviták, Pavel: První český letec inženýr Jan Kašpar a začátky českého letectví. Pardubice 2003.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Profesor Učitelského ústavu v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk, OVM 1974.S.10.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Železná Ruda | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Loštice, Olomouc, Praha, Rusava | |||||
Obory působení: | ilustrátor, malíř | |||||
Anotace: |
Od 11 let pobýval v Olomouci, kde studoval nižší třídy Slovanského gymnázia a roku 1895 přestoupil na německý učitelský ústav, který absolvoval v roce 1899. Už za středoškolských studií kreslil olomouckému lékaři Mořici Remešovi (1867–1959) kresby zkamenělin a prof. Františku Polívkovi (1860–1923) rostliny pro jeho Květenu zemí koruny české. Prof. Polívka seznámil nadaného kreslíře s knihkupcem a nakladatelem Romualdem Prombergrem (1856–1932), u něhož našel také první ilustrační zakázky. Nakladatel upozornil na Kašparovo nadání básníka a spisovatele Františka Táborského (1858–1940) a ten zase Hanuše Schwaigera (1854–1912), prof. AVU v Praze, kde talentovaný ilustrátor studoval v letech 1899 – 1904. Po dobu pražských studií bydlel Adolf v rodině Hedviky Řepkové, sestry nakladatele Prombergra, kde se seznámil s jeho neteří Jitkou, která se v roce 1907 stala jeho manželkou. Adolf Kašpar se prosadil ještě za studií úspěšnými ilustracemi k Babičce B. Němcové, které vytvořil pro nakladatelství Unie v Praze roku 1903.. Doprovázel svými kresbami pak díla Aloise Jiráska, Zikmunda Wintra, K.Václava Raise, Ignáce Hermanna. Byl kmenovým ilustrátorem Prombergrova nakladatelství v Olomouci, ale i Ottova v Praze. A. Kašpar jezdil v prvních letech po svatbě na letní byt do Hluboček u Olomouce, kde působil jeho bratr Alois jako učitel (1907–1910) Od roku 1910 žil s rodinou v Lošticích, odkud často dojížděl na Rusavu a do Bystřice pod Hostýnem. Z dlouholetého přátelství mezi Františkem Táborským a Adolfem Kašparem vznikla nádherná kniha „ Rusava, život valašské dědiny“, vydaná v roce 1928 v Olomouci. Památník Adolfa Kašpara, shromažďující jeho původní tvorbu, ilustrované knihy a časopisy, korespondenci, některé osobní předměty a původní zařízení jeho ateliéru, je v Lošticích. Přátelil se také se Stanislavem Lolkem od r. 1899. Sešli se spolu v Olomouci u nakladatele Prombergra. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Ostrava, 1993, S. 57–58. * Bystřice pod Hostýnem. Vlastivědná čítanka k dějinám města. 1993. ; Plachá, Z.: Adolf Kašpar. Olomouc 1972.; Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1975.; Potomci slavných – Adolf Kašpar. (1996). TV2, 5.4.2013 v 8:30 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Bludov | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | geolog, kněz, ornitolog, pedagog, spisovatel | |||||
Anotace: |
Syn vesnického kováře. Vystudoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci, 1846 byl vysvěcen na kněze. Dva roky působil jako kaplan ve Velkém Týnci, poté se stal vikářem v Kroměříži. Když byl v Kroměříži založen chlapecký seminář, stal se na něm učitelem přírodopisu. 1872–1887 působil jako farář a děkan v Holešově. Po založení Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci se stal jeho stálým spolupracovníkem. Hodně publikoval v ČVSMO. Z jeho odborné přírodovědné práce nutno uvést spis „Ptactvo moravské“ (1889) a zajímavou studii „Bludovit neboli tak zvaná hornina silochroitová, nerosty a geologické poměry v okolí Bludova“ (1885). V okolí Bludova se nalézá taktit – nazelenalý až bělavý nerost s hnědými a červenými krystaly granátu – hesonitu, tzv. „Bludovit“, jehož název navrhl právě Rudolf Kašpar v roce 1884. Jeden kámen byl vsazen do základů Národního divadla v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.25; Fischer, Richard. Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 132–133.; Spurný, F.: Osobnosti Bludova. Web. Bludov. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Doloplazy, Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Němčice nad Hanou, Olomouc, Prostějov, Šumperk, Uničov | |||||
Obory působení: | lékař, odborný publicista | |||||
Anotace: |
R. 1940 abs. SG v Olomouci, vyučoval na učňovských školách v Olomouci. Od r. 1945 na odborné škole pro ženská povolání Poettingeum. Působil též jako cizojazyčný korespondent. 1947–1953 stud. LFUP a jako mimořád. posluchač historii a jazyky na FFUP. Po promoci si zvolil povolání důstojníka zdravotnictví. Z váž. zdrav. důvodů odešel z armády a půs. v Karl. Varech a Frant. Lázních. Odtud přešel do nemocnice v Šumperku, závod. lékař v Uničovských strojírnách. Od r. 1963 půs. v Prostějově, pak v Němčicích a v Doloplazích (na Prostějovsku). Dlouholetý člen VSMO sekce dějin lékařství. Přednášková a publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Životní jubileum MUDr.R.Kašpara.=ZVSMO, 1981, č.15–16, S.25.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ludvíkov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bánská Štiavnica (SR), Brno, Bruntál, Litomyšl, Olomouc, Rejhotice, Sobotín, Štěpánov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hutní technik | |||||
Anotace: |
Vzdělání získal na hlavní škole v Bruntále, mat. na gymnáziu v Olomouci r. 1846, Filoyofii absolvoval r. 1848 v Litomyšli. Nastoupil na Báňskou akademii do Bánské Štiavnice, ale revoluce 1848 přerušila jeho studium. Krátce působil jako praktikant v Ludvíkově, 1849 studoval 2 semestry polytechnického ústavu ve Vídni a 1850–53 Báňskou akademii v Bánské Štiavnici. Na podzim 1853 vstoupil do státních služeb. Pracoval v Tyrolsku a Švýcarsku a na přání rodičů se vrátil r. 1856 na Moravu. Působil v Sobotíně, v Rejhoticích a 1857 povýšen na vedoucího Leopoldiny hutě v Sobotíně. 1859–1863 pracoval jako huťmistr v Sobotíně a ve Štěpánově u Olomouce. R. 1900 odešel na odpočinek a přestěhoval se do Brna. |
|||||
Zdroj: |
Obecní kronika Štěpánova.;Biografický slovník Slezska a severní Moravy.1.Opava, Optys 1993.S.58–59.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Narozen v Lošově u Olomouce.V roce1922 abs.Obch.ak.v Olomouci, divadelní fotograf, spoluprac.Oldřicha Stibora.1940–45 v konc.táborech.1962 vystavoval samorosty.Fotografie publ. 1934–37 v Indexu, Středisku, Čs.fotografie.Člen ČKFA Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Babler, O.A.: O umění fotografickém a jednom fotografovi.Index 8, 1936, S.3.; Avantgardní fotografie 30.let na Moravě.Katalog výstavy.Olomouc KVM 1981.;(moť): Jeden z našich průkopníků sociální fotografie upadl téměř v zapomnění. Hanácký den, r.9, č.185, 20.10.1998, S.12.; |
|||||
Poznámka: |
Lošov je částí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Benátky nad Jizerou | |||||
Místa pobytu: | Brandýs nad Labem, Hradec Králové, Olomouc, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | kazatel, teolog | |||||
Anotace: |
Evangelický farář. Působil v Hradci Králové 13 let a pak přešel do Olomouce, kde působil od 21.8.1991 do 26.9.2004. V třináctiletém údobí kázal také v Šumperku. Odešel do Brandýsa nad Labem, kde je farářem. Mgr. Jan Kašper je kazatelem Československé církve evangelické. |
|||||
Zdroj: |
Jeništová, Ivana: Rozloučili jsme se s kazatelem CB Janem Kašperem. Rozhovor. In: Posel, 5, 2004.; |
|
||||||
Místo narození: | Tachov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Ředitel školy v Přerově . |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis SOKA Přerov.; |
|
||||||
Místo narození: | Lučenec (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Čáslav, Česká Lípa, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | spisovatel, vojenský letec | |||||
Anotace: |
Na Slovensku žil do r.1939, poté v Čáslavi, Č.Lípě, po mat.r.1954 vstoupil do armády 1956 voj. letec z povolání, 1958–59 vojenský přidělenec v Káhiře, instruktor v Indonésii, Indii.Mezitím žil a po návratu opět pracoval v Přerově.V 1961–66 studoval v Olomouci FFUP, dálkové studium, čeština a angličtina, po odchodu do zálohy r.1965 pracoval v Meoptě Přerov, poté v Sigmě Olomouc.První verše publikoval v Obraně lidu, Rudém právu, a Nové svobodě aj.Debutoval sbírkou básní r.1975. V r.1976 vyšly jeho dvě povídky s letec.tématikou ve sborníku První kolo a cyklus básní Řeky, který byl zhudebněn. Novela o letcích Výška.1979.Román Letka Sarangan 1980 = inspirován s pobytem letců v cizině.Román ze současnosti Odchod bez řádu.1986.; |
|||||
Zdroj: |
Blahynka, M. : Zralý debut. (Recenze sbírky Co by řekla Kendedés). In: Denní chléb. Praha, ČS 1978, S. 242–243. ;Slovník české literatury 1970–1981. Praha, ČS 1985, S. 164. ;Kebza, J. : Výška. Praha, NV 1979. (přebal, fotografie). Kmoníčková, Eva. V roce 1990 zemřeli. Brno, SVK 1991, S. 57. ;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Třebíč, Zlín | |||||
Obory působení: | hokejista, sportovec | |||||
Anotace: |
Hokej. střední útočník, hrál v ZKL Brno 1951–1971, poté v TJ Zlín do r. 1972, po skončení aktiv. činnosti trenérem v DS Olomouc 1972/1973, TJ Zlín 1973–1975, poté v Třebíči, od r. 1978 v Zetoru Brno. |
|||||
Zdroj: |
Gut, K.: Malá encyklopedie ledního hokeje.Praha, Olympia 1986.S.177./foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Přerov | |||||
Obory působení: | architekt, pedagog | |||||
Anotace: |
Prof. státní prům. školy v Brně od r. 1898 a VŠT v Brně od r. 1906. Realizoval městský dům v Přerově r. 1893–97 s A. Čenským, 1. cena;1910–13 radnici v Prostějově, 1910 školu v Prostějově. ' |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: Počátky moderní architektury na Moravě a ve Slezsku.Olomouc 1981.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | fyzik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1940 – 1962 působil v Přerově, do r. 1947 v Optikotechně, pak v Meoptě, kde od r. 1946 ředitel, zakladatel a od r. 1962 ředitel Ústavu pro výzkum optiky a jemné mechaniky v Přerově, 1962 – 1974 působil na přírodovědecké fakultě UP v Olomouci, od r. 1964 univerzitním profesorem. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.313.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | filoložka, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Od r. 1968 působila na katedře germánské a anglické filologie FFUP v Olomouci, od r. 1990 odb. asist. katedry germanistiky . |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.343.;. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Palonín, Prostějov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Vyučil se malířem pokojů v Prostějově, kolem r.1850 odešel do Vídně, kde vystudoval v letech 1860–65 Akademii výtvarného umění a poté pobýval v Lošticích. Kolem r. 1887 působil v Paloníně. Ponejvíce maloval oltářní obrazy, náboženské a historické motivy. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.I., 1947. S.480.;Fischer, R.: Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického.Olomouc 1930, S.12–13./fotografie/; |
|
||||||
Místo narození: | Spytihněv | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
V letech 1947–48 mimořádný posluchač výtvar.výchovy na UP Olomouc u prof.Zrzavého, 1948–52 na UPŠ Zlín u prof.V.Hrocha a R.Wiesnera.Po 5 letech soustředěného úsilí dostal se na profesionální dráhu uměleckou, byl r.1957 přijat do SČSVU, kde se brzy zařadil mezi přední umělce oblastní pobočky v Olomouci. Výstavy: 1959 morav.výtvarníků, 1962 též, Katovice, Ostrava, Brno, Liptovský Mikuláš, 1962 a 1963 účast na I. a II.přehlídce výtv.prací Sm.kraje, 1964 samostatná výstava Praha , 1965 celostát.přehlídka výtvar.prací Bratislava.Studijní zájezdy 1958 NDR, 1959 Vídeň, 1960 SSSR, 1962 Polsko, 1963 Rumunsko.Ženatý, 3 děti.Syn Miroslav r.1954 – sochař, dcera Zdeňka r.1952 výtvarnice. |
|||||
Zdroj: |
Lakosil, J. : Katalog výstavy. Olomouc 1963. ;Rečka, A. : Malíř M. Ketman. Kdy, kde, co v Olomouci, 1971, září, S. 9 / 10. foto. ;Boháčová, Ivona : Miroslav Ketman. Minigakerie HN. Hanácké noviny, příl. 5. 10. 1991, S. 3. ;Dluhoschová, P. : Zpráva o vernisáži na Sovinci. Hanácké noviny, 7. 6. 1990, S. 4. ;/Parte a další/ ;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Javoříčko, Jeseníky, Libina, Litovel, Olomouc, Prostějov, Stínava, Šumperk, Washington (USA) | |||||
Obory působení: | geolog, odborný spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Nejvýznamnější český geolog 40.-50. let 20. stol. Patřil do významného českého rodu, jeho strýcem byl kancléř prezidenta Masaryka Přemysl Šámal. Od 30. let působil na Karlově univerzitě v Praze, 1934–1935 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK a od r. 1953 členem ČSAV. V roce 1939 začal pracovat na 4 svazkovém díle Všeobecná geologie. Napsal na 400 publikací, 10 prací o geologii krasu, moravském devonu, průzkumu Nízkých Tater, Slovensku. Člen Klubu československých turistů. V roce 1918 navštívil Dr. Remeše v Olomouci a do r. 1920 jezdil na Moravu mapovat území moravského devonu. Výzkum prováděl u Čelechovic, Slatěnic mezi Prostějovem a Olomoucí, u Grygova, Konice. Od r. 1922 si dopisoval s dcerou Dr. Remeše Marií, s kterou se oženil 30.4.1928. Jeho manželka se v létě 1933 zřítila ze skály ve Vysokých Tatrách. V té době byl v zahraničí na XVI. mezinárodním geologické kongresu, který se konal 22.-29.7.1933 ve Washingtonu. V lednu 1934 založil v České akademii věd a umění fond Marie Kettnerové, na který složil 30.000 Kč. Fond měl přispíval k rozvoji geologie a paleontologie a k studijní podpoře badatelů. I po smrti manželky spolupracoval s Dr. Remešem, nejvíce od r. 1935. V Litovli a okolí konal výzkum v červenci-září 1944). Od 8.6.1960 byl v důchodu, ale stále pracoval a publikoval. |
|||||
Zdroj: |
Haubelt, Josef: Geolog Radim Kettner. Praha, Český geologický ústav 1991.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vysoké Tatry (SR) | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | geoložka, učitelka | |||||
Anotace: |
V roce 1919 maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1918 se seznámila s prof. Radimem Kettnerem, s kterým si dopisovala v letech 1922–1932 a dne 30. 4. 1928 se za něj v Olomouci provdala. Dcera MUDr. Morice Remeše, choť univ. prof. Radima Kettnera. Zpracovala bohatou zvířenu vymřelých drsných korálů z čelechovického devonu na Kosíři. Vydáno vl. n. r. 1932. Z díla: Paleontologické studie z čelechovického devonu, IV.Rugosa.Praha, vl.n.1932, 97 s.;O Heliotech čs.devonu.Praha 1933.;Geologické mapování země moravskoslezské.=ČVSMO, 44, 1931, č.165 – 166, s.213–225. Tragicky zemřela ve Vysokých Tatrách u Votrubovy chaty, když se zřítila ze skály. V té době byl její manžel na mezinárodním kongeru v USA. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.38.;Símě hořčičné., S.67.;. Haubelt, Josef: Geolog Radim Kettner. Praha, Český geologický ústav. 1991.; |
|
||||||
Místo narození: | Stříbrné Hory | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | fejetonista, novinář | |||||
Anotace: |
Po roce 1945 se oženil s československou závodnicí Eliškou Junkovou, roz. Pospíšilovou, rodačkou z Olomouce (1900–1994). |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Anotace: |
V Uničově dokončena výstavba kina. |
|||||
Zdroj: |
Uničovský zpravodaj, č.2, 27.1..2005. S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Po devadesáti letech bude ukončena činnosti olomouckého kina Central, dříve Moskva. – |
|||||
Zdroj: |
Olomoucký den. č.41, 18.2.2005, S.1,8. |