Osobnosti Moravy.eu

Překladatel z češtiny.Užíval pseud.O.F.Stauf von der March.R.1900–190 vydával čas.Neue Bahnen /Nové dráhy/, určen pro německy mluvící obyvatele v Čechách.

Slovník spisovatelů německého jazyka.Praha 1987, S.359.;Václavek, L.E.: Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích.Olomouc UP 1991, S.15.;.

Člen jazz skupiny VIA JAZZ . Zakladatel Studia Svengali v roce 1993.

Matzner: Encyklopedie jazzu…III.Praha 1990, S.594.;. http://www.svengali.cz/diskografie/

R. 1923 maturoval na gymnáziu v Litovli. Po studiích na FFUK v Praze, 1930–1945 archivář Národního muzea, od r. 1949 prof. UK Praha. Spolupracovník Ottova slovníku naučného nové doby. Redaktor časopisu Dějiny a přítomnost. Zabýval se postavou Františka Palackého a popularizoval jeho odkaz.

Osmdesát let gymnázia J.Opletala.Litovel 1981.; ČBS.Praha 1992.S.252.;.

1935–1946 členka činohry Městského divadla v Olomouci, poté odchod do Prahy, členka Českosl. rozhlasu. Od r. 1969 v důchodu. Porotkyně Moravského festivalu poezie v letech 1966,1967, 1970–1978, též porotkyně Wolkerova Prostějova a Šrámkovy Sobotky.

Bio kartotéka ČTK.Praha, 1987.; Malá československá encyklopedie.Praha, Academia 1985., S.915.; /da/: Rozhlas můj život.=Rudé právo, 1987, 14.4., S.5.; /df/: Hlas zasvěcený poezii.=Práce, 1987, 15.4., S.14.;

Dětství prožíval střídave ve Vídni a Šumperku. Vystudoval ve Vídni. Komponoval klavírní koncerty, sonáty, písně opery – celkem 7.Od roku 1931 se usadil v Šumperku natrvalo. Po válce byl jako Němec odsunut.

Filip, Z. Šumperské portréty. In Šumperk město a jeho obyvatelé. Šumperk 1996.S.211–213.

Absolvoval reálné gymnázium v Brně, po válce pracoval v zemědělských ústavech v Brně.Od roku 1961 působilve Výzkumném ústavu zelinářském v Olomouci. Je autorem mnoha vědeckých a odborných článků.

Kolář, B. Ing. Miloš Chládek, CSc., jubilující olomoucký šlechtitel. Radniční listy. R. 7., číslo. 6, 30.6.2005, S.3

Vlastním jménem František Kužela. Studoval na olomouckém Slovanském gymnáziu, kde maturoval v roce 1875. Poté vstoupil do katolického bohosloveckého semináře. Po vysvěcení na kněze
v roce 1880 působil jako kaplan v Boršicích u Velehradu, ve Velké Bystřici a v Litenčicích, od roku 1886 do 1891 administrá­torem v Liptáni u Podštátu, a farářem v období 1891–1907 v Dlouhomilově a pak do roku 1929 ve Skrbeni. Odpočinek trávil na Nové Ulici v Olomouci.
Byl organisátorem a předsedou Literární jednoty bohoslovců olomouckých a na ustavující valné hromadě Družiny literární a umělecké ( DLU) v Olomouci dne 28. května 1914 byl zvolen prvním předsedou a tuto funkci vykonával až do 23. dubna 1919. Čestným členem byl od roku 1925. Literárně přispíval do časopisů : Nový život, Meditace, Vlast, Našinec, Náš domov , Niva aj. Debutoval výpravnou básní „ Apokalypsa otroků“ v roce 1881. Později se pokusil o českou biblickou mystiku, ale zároveň veršoval cykly pohádek v prostonárodním stylu, psal realistické arabesky, dramatické náboženské obrázky a historické povídky.

Hýsek, M.: Literární Morava 1849–1885. Praha 1911.S. 255–256.
Lexikon české literatury. 2 díl/1.sv. Praha 1993. S. 408–409.
Poselství. Olomouc DLU 1938. S.297–298.

Syn Rudolfa Ch.R.1949–50 učitel klavíru na hud.šk.L.Janáčka v Prostějově, kde dirigoval Orchestrál.sdružení od r. 1950.Řídil symfonic.koncerty orchestru olomouc.opery na Kroměřížském hudebním létě r.1953 a v Olomouci r.1954. V letech 1950–1954 spravoval hudební oddělení ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. Od r.1961 půs.v Praze.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.540–541.;. Kmoníčková, Eva: V r. 1995 zemřeli. Brno 1996.S.9.;

Gymnázium začal studovat v Olomouci a pak Obchod. akademii v Prostějově, kde absolvoval v r. 1899. Po maturitě odešel do Vídně, kde v r. 1903 absolvoval obchodní nauky. Poté do r. 1919 profesorem Obchodní akedmie v Prostějově, kde se účastnil hudebního života v Orlici. Ovládal hru na violu damour, večery v Besedě. Hlavní hudební činnost v Bratislavě, kde lektor účetnictví na univerzitě, práv. fakulty do r. 1939. Studoval hud. vědu na univerzitě. Z 80 skladeb vydal vl. n. písně, sbory, symf. básně. Též hanácké písně. Jeho skladby občas v rozhlase.

ČSHS.I.Praha 1963.S.540.;Ba­řinková, J.: Vzpomínka na R.Chlupa.Štafeta, 8, 1976, č.4, S.20–21.;.

'

Dlouholetý prof.kreslení na G v Hranicích/28 let/, krajinář, autor četných pohledů na Hranice a okolí a několika scénických výprav pro bývalé Beskydské divadlo..Abs.AVU Praha v r. 1916.

Toman, P.: NSČSVU.I.Praha, 1947, S.400.;.

Vystudoval reálku v Kroměříži, poté učitelský ústav v Olomouci. Roku 1934 vykonal zkoušky učitelské způsobilosti pro měšťanské školy v Praze. Po maturitě nastoupil na školu v Halenkově. Poté vystřídal školy v Písařově, Zábřehu, Rájci, Postřelmově, Crhově ad. V roce 1933 byl jmenován odborným učitelem na chlapecké škole v Lošticích. Po 2. svět. válce se vrátil do Zábřehu, kde se roku 1954 stal ředitelem osmileté střední školy. Působil také jako knihovník okresní učitelské knihovny. Byl členem redakční rady Průvodce kulturou Zábřežska a věrným členem Pěveckého sboru severomor. učitelů v Zábřehu.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.65–67.;

Crhov – nyní místní část obce Štíty.

Narozen v Podolí na Přerovsku. Studoval na G v Přerově, maturita r. 1919;1925–45 učitel, 1932–49 Psycholog. ústav FF UJEP Brno, od r. 1956 člen koresp. ČSAV , od r. 1976 v důchodu. Zabýval se problémy teoretické a pedagog. psychologie.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;BIOkartotéka ČTK/OK;Kmoníčková, Eva: V roce 1988 zemřeli. Brno, SVK 1989, S 45;.

Prof. PhDr. Vilém Chmelař DrSc.

Dětství a mládí stravil ve Staré Vsi. Malíř, autor realizací v oblasti užitého umění a dotváření architektury (užitá grafika, kovové objekty, řešení barevných a leptaných skel, mozaiky, sgrafita, fresky, propagační fotografie). Studia: Reálné gymnázium v Přerově (1935–1943), Po maturitě byl 2 roky totálně nasazen jako zámečník v Moravských železárnách v Olomouci. Po osvobození studoval – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, obor monumentální malba se zřetelem ke sklu a architektuře (1945–1950, J. Kaplický). Od roku 1953 žije trvale v Přerově se svojí manželkou Evou. Samostatně vystavuje od roku 1980 (Československo), kolektivně od roku 1960 (CZ). Zastoupení ve sbírkách: Muzeum J. A. Komenského v Přerově a soukromé sbírky (CZ). Členství v uměleckých skupinách a spolcích: Registrován při Českém fondu výtvarných umění (1982–1989), Unie výtvarných umělců Olomoucka (od 1990).

Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka./Ka­talog/.Olomou­c, VÚ 1991.

akademický malíř Jan Chmelař

Rozená Siblíková. Absolvovala Státní grafickou školu v Praze a poté VŠUP u Aloise Fišárka v Praze, kde se věnovala malbě a tvorbě gobelínů. Od r. 1953 žije a pracuje v Přerově, od r. 1965 vystavuje Olomouc, Ostrava, Přerov, Praha, Polsko. Ex libris součástí souborů pro Belgii. SV-Přerov 1966, 1977, 1985, 1987, Brno 1969, Olomouc 1989. Realizace: keramické stěny a reliéfy Olomouc, Přerov, Potštát-Valšovice, Kroměříž, Kojetín, Hranice. V roce 1997 při velké povodni na Moravě bylo z větší části znehodnoceno její dílo. Pohřbena v Přerově dne 22.3.2013.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989./fotogra­fie/;ZKVMO, 1983, č.223, S.7.;Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka.Olomouc, VÚ 1991./Katalog/;by­tem: Kosmákova 60, Přerov;.

Syn učitele a hudebního skladatele Františka Chmelenského (1775–1803). Vzhledem k tomu, že mu rodiče záhy zemřeli vychovávala jej babička. Po skončení obecné školy odešel na rok do Českého Krumlova, aby se naučil německy a v r. 1812 začal studovat na piaristckém gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval v r. 1818. Tam se seznámil s Ladislavem Čelakovským. Brzy se začal věnovat literatuře a překladům děl Schillera, Goethe, Mickiewicze a Kochanowski). Poté studoval filozofii a posléze přestoupil na práva na UK Praha, doktorát získal v r. 1828. V letech 1837–1838 se podílel na přípravě majetkového soupisu arcibiskupství v Olomouci. Jeho literární činnost je pestrá. Psal poezii, operní libreta. Cestování po Moravě a Slezsku se projevilo v námětech básní, ve sbírkách Kvítí polní z Moravy a Slezska a Plané růže z Moravy a Slezska. Psal divadelní referáty a publikoval básně v časopisech Muzejník (1824–1834), Časopis muzea českého (1828–1834), Česká včela (1834–1836 a Květy.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Seš.7. Os­trava, Ostravská univerzita 1996.S.46–47. Hankovec, Milan: Významní rodáci Strakonictva. Strakonice 2005. S. 124–125.;

Působil v Přerově jako středoškolský prof na G v letech 1889 –1896, poté v Kroměříži do r. 1899, kde pak ředitelem reálky 1899 – 1913. Znalec ruské literatury, spoluzakladatel týdeníku „Haná“ v Kroměříži r. 1909 – do něhož přispíval.

Universitas, 11, 1978, č.2, S.44–49.;.

Studoval bohosloví v Olomouci, od r. 1858 vyučoval na arcibiskup. G v Kroměříži, 1887 jmenován kanovníkem. Kromě odborných duchovědných prací je autorem pamětí, které zachycují město v 2. polovině minulého století. Vyšlo v r. 1938 pod názvem Kroměříž v hradbách.

Hýsek, M.: Literární Morava.S.90.;ZMK, 1987, č.5, S.97.;.

Studoval na univerzitě v Olomouci a ve Vídni. V letech 1870–1886 profesorem českého gymnázia v Olomouci, učil latinu a řečtinu. Zasloužil se o zřízení české školy a Národní dům v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.113.;Pa­mátník 60 let českého gymnázia.Olomouc 1927.S.166.;.

Rodným jménem Božková. V roce 1944 maturovala na gymnáziu a poté pracovala na místní poště. Ve dvaceti letech se vdala a odstěhovala se do Prahy. V padesátých letech se rodina přestěhovala do Teplic a paní Cholinská zde působila na základní škole jako učitelka. Mezitím vystudovala češtinu a francouzštinu na Pedagogické fakultě UK. Příležitostně překládala z němčiny a francouzštiny a eventuelně se věnovala též tlumočení. V 70. letech se vrátila do Prahy a pracovala jako ředitelka Ústředního domu pionýrů. V 80. letech učila po dobu pěti let zahraniční studenty na univerzitě v Grenoblu český jazyk. Po převratu se vrátila do rodiště. Na místních školách pořádala ekologické přednášky a aktivně se věnovala akcím na ochranu životního prostředí. Po roce 2000 začala vlastním nákladem vydávat básnické sbírky: Miláček prevít (2006), básně o vztahu k rodnému kraji (Kořeny (2006), milostnou poezii Striptýz (2007), Štěky a aforismy jedovaté babiny (2007), Třesky plesky a jiné drzosti (2007), Cikánské etudy (2008), básně kritizující nedostatky naší planety Tísňové volání (2009), přírodní lyriku Procházky rosou (2009). V roce 2008 vyšla i její autobiografická novela Zaručeně pravdivá historie neopětované lásky. Litovelská spisovatelka spolupracuje i s olomouckým Tyflocentrem a s Městskou knihovnou v Litovli. Dne 24. 3. 2010 se konalo setkání v litovelské knihovně s Klubem seniorů.V roce 2012 získala ocenění Významná osobnost Litovle.

Databáze – Knihovna města Litovle a Lubomír Šik. Osobní sdělení 2009 (hš) Ševčíková, Hana: Červnová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2009.S.4. Cena města Litovle 2012. Z netu jsem si půjčila portrét Jarmily Cholinské, jehož autorkou je Jana Motlová

Mgr. Jarmila Cholinská.

Narozen v Nemilanech u Olomouce (n. část Olomouce).

Studoval 1948–1952 Školu umění Zlín, 1952–1958 AVU Praha u prof.J.Laudy, Makovského, V.V.Štecha.Mo­numentální tvorba, plastiky.Realizace kašna v Šumperku, plastika Matka země v Olomouci, Signály z vesmíru, Přerov. Ražba mincí. Jeho sochy se nachází též ve Vsetíně a Jeseníku. V roce 1996 obdržel Cenu Masarykovy Akademie umění za uměleckou činnost.. laureát Ceny města Olomouce

Dvořák, F.: Rudolf Chorý.Ostrava Profil 1989.; Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomou­c 1989.

Syn Jana Nepomuka Rudolfa Chotka, studoval v Praze a r. 1792 byl kanovníkem v Pasově. Ferdinand Maria Chotek byl 29.12. 1805 vysvěcen, 8.3. 1806 kanovníkem v Olomouci a 1.12. 1806 farářem, arciknězem, děkanem a školním inspektorem v Holešově, 12.11. 1808 promován v Praze, 1.1.1817 jmenován sídelním kanovníkem v Olomouci a 13.2.1817 jmenován titulárním biskupem tirnovským jako světící biskup olomoucký. PhDr. h.c. olomoucké univerzity 2.3.1830 a pak se stal proboštem kapituly v Olomouci, ale císař František I. jej jmenoval biskupem v Tarnově. Tam ani nenastoupil, protože 19.10.1830 zvolen v Olomouci arcibiskupem . Chtěl provést reorganizaci děkanské struktury diecéze, připravoval mapu arcidiecéze, podporoval českou literaturu. V semináři založil Slovanskou knihovnu. Jako ředitel filozofických studií v Olomouci (1823) věnoval pozornost důkladně výchově posluchačů a bohoslovců, finančně podporoval nemajetné studenty. Zemřel v Praze na choleru při korunovaci císaře Ferdinanda V..Pohřben v Nových Hradech u Kutné Hory.

BSSSM, seš.3 (15.).Ostrava 2002. S.65–66.

hrabě z Chotkova a Vojnína, ThDr. a PhDr.h.c.

Studoval reálku a učitelský ústav v Olomouci. V letech 1868– 1870 učil ve Starém Městě u Uherského Hradiště, dále ve Spytihněvi a ve Zlíně. V letech 1881–1908 působil jako řídící učitel ve Veselí nad Moravou. Publikoval v pedagogickém a hudeb. tisku. Jeho články též v periodiku Komenský (1874). V době pobytu ve Starém Městě objevil v poloze " Na Špitálkách" část velkomoravského opevnění, dodnes označovanou jako Christinův val. O dřevním Velehradu psal do listu Komenský.

Československý hudební slovník.I.Praha SHV 1963.S.544.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 249.;

Narozen  v Řepčíně u Olomouce v rodině důstojníka rakouské armády, sloužícího v olomouckém pluku prince Eugena. Základní, všeobecné a teologické vzdělání získal v Olomouci, kde bzl 5.7.1869 vysvěcen na kněze. Kaplanem v Lichnově u Nového Jičína, odkud se na přání tamních obyvatel, kteří se v roce 1872 přestěhovali do Texasu přestěhoval v prosinci 1872 za nimi, aby zde jako první a dlouhou dobu i jediný kněz českého původu vykonával pro českou komunitu bohoslužby. 1873 byl jmenován administrátorem římskokatolické farnosti a později děkanem.1875 přis­pěl ke stavbě české školy. Stál u zrodu Katolické jednoty texaské, založené 1889, podpůrného a vzdělávacího spolku.1890–1910 působil jako duchovní ředitel. Na jeho počest postavili mu krajané pomník v r.1932.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 9. Ostrava 1997.S.49–50.

Řepčín u Olomouce, nyní část města Olomouc.

Narozen na Třebíčsku. V Olomouci působil v Sokole a LTC v letech 1940–1948. Mistr ČSR r. 1946 v desetiboji a 1948 ve skoku vysokém. Rozhodčí atletiky. V letech 1950–1984 působil na Katedře tělesné výchovy Peadgogické fakulty UP v Olomouci. Autor publikací o atletice.

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky. Praha, Olympia 1990. S. 189. (pol): Zemřel atlet RNDr. Zdeněk Chromý. In: Moravský den, 12.2.1999. S.11.;

Mládí prožil v Přerově, r. 1897 maturoval na gymnáziu v Přerově. Působil na FFUM v Brně, znalec anglického jazyka a literatury. Zemřel v Brně-pochován v Přerově.

Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov 1982;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha, 1962. S.96.;.