Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Kutná Hora | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | pedagog, ředitel školy, turistický činitel | |||||
Anotace: |
Profesor reálky v Lipníku nad Bečvou, kde působil pět let. V Olomouci působil od roku 1906, kde též učil na reálce. V letech 1923–1929* byl ředitelem české reálky. Předseda odboru Klubu čsl. turistů v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Fischer,R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S 143–144. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, ředitel divadla, ředitel Památkového ústavu, sběratel | |||||
Anotace: |
Narozen v Holici u Olomouce. Vystudoval FF UP v Olomouci s uměnovědným zaměřením a specializací na literaturu, divadlo a film (1969–1974). Od roku 1975 pracoval patnáct let jako ředitel a dramaturg Divadla hudby v Olomouci. Od roku 1991 pracuje v Památkovém ústavu v Olomouci jako vedoucí oddělení evidence, dokumentace a informatiky. V letech 2005–2010 byl ředitelem Památkového ústavu v Olomouci. Se sběratelskou aktivitou začal ještě během studií v roce 1972. Během 40 let tak postupně a nesoustavně vznikla soukromá sbírka naivního umění a projevů art brut, která dnes čítá přes 550 děl od více než čtyřiceti českých a slovenských autorek a autorů. Kolekce byla občas půjčována a vystavována na Slovensku (Bratislava, Žilina), též v Šumperku, Olomouci, Liberci, Praze. Natočil videosnímek" Naivní oči Antonína Řeháka". |
|||||
Zdroj: |
Umělci čistého srdce. Muzeum umění, Olomouc 2001, S. 102–103; Ryšavý, Milan: … A blahopřejeme. Kdy-kde-co. Červenec,srpen 2014.S.3. |
|||||
Poznámka: |
Holice jsou částí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Bohuňovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog, ředitel školy | |||||
Anotace: |
V roce 1920 maturoval na SGO. Bydlel v Olomouci-Nemilanech a později v Olomouci na Hviezdoslavově ulici. Člen sekce SGO ve Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Ředitel školy. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Moravských Loděnicích (n.m.č. Bohuňovice) |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc | |||||
Obory působení: | restaurátor, řezbář | |||||
Anotace: |
Vyučený stolař, umělecký řezbář, restaurátor a intarzista v Lošticích. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk, 2001., Severní Morava, sv. 91, 2006, S. 53–55. |
|||||
Poznámka: |
Svojanov je součástí obce Bouzov. |
|
||||||
Místo narození: | Police | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Klopina, Loštice, Polička, Postřelmov, Sudkov, Úsov | |||||
Obory působení: | kronikář obce, ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Do školy chodil v rodišti, později v Lošticích, poté abs. učitelský ústav v Poličce. Působil v Klopině, Sudkově, 1908–1910 v Úsově, od r. 1912 do 1945 v Postřelmově, kde též kronikářem obce a v letech 1937– 1939 a po osvobození 1945–1950 ředitelem školy v Úsově. Znalec květeny a zvířeny. |
|||||
Zdroj: |
Úsovská škola.Sborník k 60.výročí otevření české školy.(vyd.asi 1991).S.28.;. |
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kutná Hora, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filozof, řádový kněz | |||||
Anotace: |
V roce 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Po studiích v Brně, Olomouci a Praze působil v řadě jezuitských kolejí 1665–1666 a 1672–1674 v Kutné Hoře. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno.Masarykova univerzita 1998.S.289.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Třebíč | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, ředitel gymnázia | |||||
Anotace: |
Narozen na Nové Ulici v Olomouci. Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1874. Po vysokoškolských studiích byl zprvu suplentem a pak profesorem latiny, řečtiny a češtiny na gymnáziu v Brně. Odtud přešel řídit gymnázium v Třebíči a působil i jako ředitel SGO v letech 1907–1920. Obnovil tradici studentských Majáles na Svatém Kopečku. Předseda spolku Žerotín v Olomouci. Jeho syn Josef (1897–1942) byl právníkem. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S. 148.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místa pobytu: | Červenka, Litovel, Náměšť na Hané, Nový Jičín, Olomouc, Slavětín, Štarnov, Šternberk, Uničov | |||||
Obory působení: | básník, folklorista, osvětový pracovník, ředitel školy, spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Po obecné škole v obci absolvoval v letech 1917–1921 RG v Litovli a 1921–1925 studoval na Učitelském ústavu v Olomouci. Poté vyučoval na obecných školách v Července ( 1926 ), ve Slavětíně u Litovle ( 1927 – 1928 ) a na Dívčí měšťanské škole v Novém Jičíně ( 1928 – 1933 ). V roce 1933 – 1936 působil jako správce jednotřídky v Renotách u Litovle a učil v Uničově ( 1936 – 1938 ), v Náměšti na Hané ( 1938 – 1945 ), ve Šternberku ( 1945 – 1948 ), ve Štarnově u Šternberka ( 1948 – 1958 ). V letech 1958 – 1960 působil jako ředitel základní školy v Bělkovicích u Olomouce. Již v době svého studia psal fejetony, básně a drobné příspěvky do časopisů a aktivně se zúčastňoval osvětové a kulturní práce ve svých působištích. Ve své poezii opěvoval tradiční život na Hané. Oslavou rodné vsi je báseň Senička z roku 1929. V několika románových pracích ( S větrem o závod, Skála puká, Vítězná chudoba, Radlice Boží, Zlatá Srdce, Krůpěje, Náš rod ) zobrazil vesnický život v této úrodné oblasti. Ve středu jeho literárního zájmu byli prostí venkovští lidé a jejich sociální a hospodářské poměry. Slezskému bardu Petru Bezručovi věnoval práci Petr Bezruč na Hané. Spolu s Josefem Vacou a Josefem Vrbkou zpracoval ve dvou publikacích na dvě stě pověstí s názvem Pověsti z kraje básníka F. S. Procházky, vydané v roce 1939 a 1940. Z roku 1948 je jím uspořádaná vlastivědná publikace Štarnov pod Šternberkem z minulosti k přítomnosti. Jeho sběratelství lidových pověstí a zkazek vyústilo ve 40. a 50. letech ve vlastní pohádkovou tvorbu. Básník, prozaik, folklorista a jeden z předních představitelů ruralismu. Výbor z jeho poezie i prózy vydaný v Seničce v roce 2000 uspořádal spisovatelův syn ing. Aleš Koudelák. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce. Olomouc, VSMO 2004. S.56–58. Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S.52–59. Kunc, J.: Slovník soudobých českých spisovatelů. P. 1945. S. 400–402. Slavík, B.: Hanácké písemnictví. Olomouc 1940. Pražák, A.: Spisovatelé, učitelé.P. 1946. Slovník českých spisovatelů. P., ČS 1964. S. 249. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. S. 84–85. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Výběrová bibliografie s údaji o 76 autorech. Olomouc, SISŠ 1993. Ševčíková, H.: Červencová a srpnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2015, č.7–8. |
|||||
Poznámka: |
Kniha Potmě vyšívaná. Vydaná v roce 1948 a dedikovaná autorem v roce 1950. V majetku Tomáše Přidala. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Opava, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | ředitel divadla | |||||
Anotace: |
Od roku 1949 žil v Ostravě, kde vystudoval SPŠE, v roce 1986 dálkově DAMU Praha, obor organizace řízení kulturních zařízení. Působil v Ostravě jako provozně ekonomický náměstek v divadle r. 1980, v letech 1981–1983 v Olomouci jako technik u divadla a 1983–1985 provozně ekonomický náměstek. V letech 1985–1990 ve Státním divadle Brno, 1990–1994 ředitel Slezského divadla v Opavě, 1994–1996 ředitel Státní opery Praha a od 1996 ředitel MDO, kde do konce roku 2009, kdy odešel do důchodu. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Horní Cerekev | |||||
Místo úmrtí: | Leština | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dačice, Pelhřimov, Sudkov, Třeboň, Zábřeh | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval na učitelském ústavu v Pelhřimově a dvakrát přestoupil na reálné gymnázium do Třeboně a učitelský ústav do Kutné Hory. Pedagogickou činnost zahájil 1877 na škole v Dačicích. Poté učil u minoritů v Brně, ve Štěpánovicích, Uhřínově a Postoloprtech, kde 1882–1885 řediteloval. Později odešel na severní Moravu a učil v Sudkově a Leštině. V roce 1892 se stal jednatelem výboru pro zřízení českého gymnázia v Zábřehu. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.98–99.; |
|
||||||
Místo narození: | Skalka | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | divadelní pracovník, ředitel knihovny, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1928 maturoval na gymnáziu v Prostějově. Absolvoval FF UK v Praze. V letech 1932–1938 působil na české reálce. Za války byl vězněn gestapem. Po propuštění 1942–1954 pracoval v Univerzitní knihovně v Olomouci. Od roku 1945 se stává ředitelem. V letech 1954–1957 zastával funkci ředitele Divadla Oldřicha Stibora. Zasloužil s o vznik Moravské filharmonie, o rozvoj Vlastivědného ústavu, olomouc. studia Českého rozhlasu. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Moravská Třebová, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, editor, informatik, knihovník, odborný spisovatel, ředitel IC, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Vl. jm. Miloš Victor Ignác Kvapil V roce 1965 absolvoval SVVŠ (nyní
gymnázium) v Prostějově. Pak studoval obor knihovnictví a vědeckých
informací na UK Praha, kde promoval r. 1971. Byl na vojenské službě
v Kroměříži. Působil jako knihovník ve Státní vědecké knihovně
Olomouc, poté na Informačním centru Výzkumného ústavu oděvního
v Prostějově, ředitel Informačního centra UPOL, knihovník technické
knihovny Moravských železáren v Olomouci, vedoucí Informační služby
Městského úřadu v Prostějově a v letech 1997–2009 ředitel Městské
knihovny v Prostějově. Souběžně v letech 1992–2009 editorem
prostějovské Štafety. Ocenění: Cena českých knihovníků (2007) |
|||||
Zdroj: |
Bartková, Hana: Prostějovský deník.Čtenář reportér – článek /6491037 Kvapil, Miloš: Pár slov na úvod. Ozvěny.Olomouc 2022. S.8. Doplnění biogramu viz meil 23.4. 2023 a 24.4.2023. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Miloš Kvapil užívá též pseudonym Miloš QAPIL /Píše básně o 23 slokách/ dne 23.4. 2023/hš |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bzenec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kyjov, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | kunsthistorik, ředitel galerie | |||||
Anotace: |
Studoval RG v Kyjově, restaurátor v hradišťské dílně fy A. Uhlíře,
abs. AVU Praha, 1948–51 FFUP Olomouc, obor výtv. výchova, 1959–1965
studium dějin umění na univerzitě v Brně. Od r. 1951 v KVM
Olomouc-galerie, do odchodu do důchodu v r. 1983. Ředitel Oblastní galerie
v Olomouci. Autor výtvar. katalogů , publikací a článků v tisku. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: Nezapomenutelná osobnost.=Hanácké noviny, 1990, 19.4., S.4.; Kmoníčková, Eva: V roce 1989 zemřeli.Brno, SVK 1990, S.26.;. |
|||||
Poznámka: |
PaedDr. Jaromír Lakosil |
|
||||||
Místo narození: | Bruck nad Murou (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | řezbář | |||||
Zdroj: |
Opravilová, E. : Současná hračka. Praha 1979. ; |
|
||||||
Místo narození: | Skaštice | |||||
Místo úmrtí: | Sadská | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kladruby nad Labem, Kroměříž, Napajedla | |||||
Obory působení: | dostihový jezdec, fotograf, chovatel koní, ředitel hřebčince | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži studoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Následně prošel bohatou odbornou praxí v ústavech pro chov koní v Tlumačově, Topolčiankách a Kladrubech nad Labem. Dr. Ing. František Lerche působil v letech 1949–1960 jako ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a poté v letech 1960 – 1976 byl ředitelem hřebčína v Napajedlích. Na důchod pobýval téměř deset let v Sadské u Nymburka, kde zemřel. Významná jeho publikační činnost. Výborně fotografoval zejména plemenné hřebce v Kladrubech a jeho bělouše. V roce 1951 vyšla jeho kniha „Hlavní plemeníci státního hřebčince v Kladrubech (1918–1948) poté vydal spolu s Václavem Michalem knihu " Chov koní“ (1956). V témže roce vyšla kniha „Starokladrubský kůň“ a v roce 1959 kniha " Naše koně – československé chovatelství„, kde presentuje část svého archivu. Je též spoluautorem knihy "Odchov hříbat“ (1958, s Pavlem Novákem). |
|||||
Zdroj: |
Českosl. biografický slovník.Praha 1992.S.405.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století.1.díl. Praha, Paseka 1999. S.266. Mlčoch, Milan: Dr. Ing. František Lerche z Skaštic. prosinec 2011. (web). |
|
||||||
Místo narození: | Ždánice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bučovice, Olomouc, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | literát, ředitel gymnázia, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Do školy chodil v Bučovicích. V Olomouci působil od r. 1864, prof. na němec. gymnáziu, poté hlavním učitelem učitel. ústavu v Olomouci, od 1878–1880 ředitel reálky v Prostějově, v letech 1880–1884 opět v Olomouci. Od r. 1884 byl ředitelem gymnázia v Uherském Hradišti. Zakladatel Matice školské v Olomouci. Literárně činný. Hojně publikoval v časopisu Komenský. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.179–180.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hnojice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Laškov, Náklo, Příbor, Troubelice, Uničov, Želechovice | |||||
Obory působení: | kartograf, ředitel školy, spisovatel, školní inspektor, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v čp. 56. Absolvoval nižší české gymnázium v Olomouci a učitelský ústav v Příboře. Poté učitelem v Nákle (1887–1891), Laškově (1891–1895), v Želechovicích (1895–1910), Troubelicích (1910–1926), kde ředitelem školy. Poté školním inspektorem v Uničově a na Zábžežsku. Od r. 1927 žil na penzi v Olomouci. Autor divadelních her pro děti a knih o čtení a matematice. Autor divadelní hry Ječmínek, král hroudy (1923). Pro Klub českých turistů v Uničově vyráběl mapy. Načtrl mapku Bradlo, která je uložena spolu s fotkou jmenovaného v archivu OÚ Hnojice. V roce 1914 napsal krátký článek pod názvem Zpráva o činnosti pěvecko čtenářského spolku Vlastimil v Hnojicích v letech 1864–1894. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990, S.2.;. Ottův slovník naučný XXVIII.Praha 1909. S. 902–903. Pol, Oldřich: Osobnosti Hnojic. Rkp. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | lékařka, ředitelka Masarykova ústavu | |||||
Anotace: |
Dcera železničního zaměstnance. Studovala gymnázium v Přerově, kde maturovala r. 1920. Pak vstoupila na nově založenou LF MU v Brně, kde promovala r. 1926. Po promoci nastoupila na porodním oddělení ostravské státní nemocnice ve Slezské Ostravě. V letech 1927–1930 působila v zemské plicní léčebně v Šumperku. Tehdy měla možnost stážovat v zahraničí (Vídeň, Berlín, Švýcarsko). V letech 1929–1930 se podařilo vybudovat v Ostravě-Zábřehu Masarykův ústav pro matky a kojence (první v celém státě), který vedla. V roce 1953 byla vyznamenána Řádem práce. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962.S.156.; Nekrolog.Časopis lékař.čes.93, 1954, S.159–160.;. BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 62. Matoušek, M.: Malý biografický slovník čs.lékařů. Praha 1964. S.96. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Emilie Lukášová Narozena v Lověšicích (n.m.č. Přerova) |
|
||||||
Místo narození: | Horní Heřmanice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog, publicista odborný, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Učitel a ředitel hospodářských škol, zakladatel a vedoucí vrbařské poradny, autor řady odb. článků publikovaných v Milotickém hospodáři, Rádci z Předmostí aj. |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov, duben 1994.;. |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Přerov | |||||
Obory působení: | hudebník, komeniolog, kronikář města, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Správce Komenského muzea, ředitel školy, autor řady článků s regionál. tématikou, člen redakční rady Kultury Přerova , kronikář města Přerova. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Učitel a od roku 1931 ředitel chlapecké měšťanské školy v Přerově, kulturní pracovník a výborný zpěvák – tenorista. Byl členem pěveckého spolku Přerub a v letech 1903–1939 člen PSMU, kde vykonával 13 let funkci předsedy (1923–1936), napsal několik článků (K šedesátinám prof. Z. Nejedlého), zpráv a referátů o vystoupeních a činnosti PSMU, pod články se podepisoval značku H.B. či používal pseudonym H. Bystřický nebo Ani Lam (tj. Malina). Zemřel v přerovské nemocnici. |
|
||||||
Místo narození: | Pňovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Vsetín | |||||
Obory působení: | ředitel divadla | |||||
Anotace: |
V letech 1959–1963 studoval pedag. fak. UP, 1967–1974 FFUP, obor filozofie, psychologie, doktorát 1981. Publikuje recenze z výtvar. života v region. tisku, autorem katalogů uměl. výstav, do r. 1987 ved. odb. kultury ONV Vsetín. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.;. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Dalibor Malina |
|
||||||
Místo narození: | Dambořice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kyjov, Olomouc, Písek, Praha, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, knihovník, publicista, recitátor, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
V letech 1960–1969 studoval SVVŠ v Kyjově. Poté chtěl jít studovat na JAMU, ale nebyl přijat. 1964–1966 absolvoval dvouletou Knihovnickou nástavbu v Brně. V roce 1965 byl na praxi v Písku a hned po maturitě nastoupil do tehdejší Okresní knihovny v Gottwaldově. Dlouho tam nepracoval, protože byl povolán na vojnu a po ZVS působil v Divadle poezie X v Brně až do 1977. Pak nastoupil do HaDivadla, které tehdy sídlilo v Prostějově a od r. 1991 v Brně. V polovině 90. let byl uměleckým ředitelem HaDivadla. Na svém kontě má 24 TV filmů: Šahrazád (1985),Dům pro dva (1987), Zkušební doba (1988) Král lenochů (1989), Stalo se v Aleppu (1990), O líné Pepině, Vojtovi a sedmi raraších (1991), Šance jako hrom (1991), Čarodějka (1992), Prosté krutosti (1994),…ani smrt nebere (1995), Vykání psovi (1998), Alois Nebel (2011), Dukla 61 (2018), Pinocchio (2020) a řadu dalších. Hrál též ve dvou TV filmech dokumentárních a to: Šumný Prostějov (2000) a Mlčení, modlitba, pokání (2011) a v 16 TV seriálech. V HA divadle hrál v letech 2002–2016 ve 28 inscenacích a t.č měl v den 75. narozenin hrát v díle Moby Dick, ale kvůli epidemii se představení odkládá na neurčito. Kromě HA Divadla působil též v divadlech: Archa (2008–2010), Buran Teatr (2012–2013), Divadlo Bolka Polívky (2017), Klicperovo divadlo Hradec Králové ( 2016–2017), Jihočeské divadlo České Budějovice ( 2011–2013), Divadlo Na cucky Olomouc (2016–2017), Městské divadlo Kladno (2015–2016) a Divadlo U stolu (2008–2017) V Brně a okolí natáčel povídkový film podle hororů M.Švandrlíka Okno do hřbitova v režii Vl. Michálka. Účastnil se různých festivalů poezie Nezvalova Třebíč, Wolkerův Prostějov. |
|||||
Zdroj: |
Maršálek, M.: Moje první seznámení s městem básníkovým. Prostějovské listy. 2007.; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. 2. Valašské Meziříčí. 2010. S.84. https://otavinka.blogspot.com/…arsalek.html Filmová databáze web Hadivadlo |
|||||
Poznámka: |
Je oslovován jako Miloš. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, ředitel školy, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Modřanech u Prahy (n. Praha – Modřany) V letech 1922–1941 řed.pěvec.hudební školy Přerub v Přerově, 1928–1938 sbormistr Přerub, 1922–1938 sbormistr Sokola, 1941–2 konc.tábor Brno. Po osvobození učitelem hudby soukromě. Tvořil skladby: pro sbory, upravoval lid.písně, hl.hanácké. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: SČS II.Praha Div. ústav 1982.S.343.;. |