Osobnosti Moravy.eu

Manžel herečky Pavly Machníkové.V O­lomouci působil 1930–1931.Velký význam pro jeho tvůrčí rozvoj, seznámil se zde s E.F.Burianem.V ND Praha v letech 1946–1954.;

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.289.;.

Narozen v Doloplazích (u Olomouce). V roce 1925 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval bohosloví v Olomouci. Ordinován v roce 1923. Pak kaplanem v Bílé Lhotě a od roku 1934 působil v Lošticích. Na odpočinku v Hněvotíně. Činný jako vzdělavatel mládeže a působil v Orlu.

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S.148. Vzpo­mínky Jindřicha Geprta z Loštic. (rkp).

V letech 1960–1969 studoval SVVŠ v Kyjově. Poté chtěl jít studovat na JAMU, ale nebyl přijat. 1964–1966 absolvoval dvouletou Knihovnickou nástavbu v Brně. V roce 1965 byl na praxi v Písku a hned po maturitě nastoupil do tehdejší Okresní knihovny v Gottwaldově. Dlouho tam nepracoval, protože byl povolán na vojnu a po ZVS působil v Divadle poezie X v Brně až do 1977. Pak nastoupil do HaDivadla, které tehdy sídlilo v Prostějově a od r. 1991 v Brně. V polovině 90. let byl uměleckým ředitelem HaDivadla. Na svém kontě má 24 TV filmů: Šahrazád (1985),Dům pro dva (1987), Zkušební doba (1988) Král lenochů (1989), Stalo se v Aleppu (1990), O líné Pepině, Vojtovi a sedmi raraších (1991), Šance jako hrom (1991), Čarodějka (1992), Prosté krutosti (1994),…ani smrt nebere (1995), Vykání psovi (1998), Alois Nebel (2011), Dukla 61 (2018), Pinocchio (2020) a řadu dalších. Hrál též ve dvou TV filmech dokumentárních a to: Šumný Prostějov (2000) a Mlčení, modlitba, pokání (2011) a v 16 TV seriálech. V HA divadle hrál v letech 2002–2016 ve 28 inscenacích a t.č měl v den 75. narozenin hrát v díle Moby Dick, ale kvůli epidemii se představení odkládá na neurčito. Kromě HA Divadla působil též v divadlech: Archa (2008–2010), Buran Teatr (2012–2013), Divadlo Bolka Polívky (2017), Klicperovo divadlo Hradec Králové ( 2016–2017), Jihočeské divadlo České Budějovice ( 2011–2013), Divadlo Na cucky Olomouc (2016–2017), Městské divadlo Kladno (2015–2016) a Divadlo U stolu (2008–2017) V Brně a okolí natáčel povídkový film podle hororů M.Švandrlíka Okno do hřbitova v režii Vl. Michálka. Účastnil se různých festivalů poezie Nezvalova Třebíč, Wolkerův Prostějov.

Maršálek, M.: Moje první seznámení s městem básníkovým. Prostějovské listy. 2007.; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. 2. Valašské Meziříčí. 2010. S.84. https://otavinka.blogspot.com/…arsalek.html Filmová databáze web Hadivadlo

Je oslovován jako Miloš.

Působil od 1955 do 1976 jako přednosta Ústavu dějin lékařství LFUP v Olomouci. Autor řady publikací. Malý biografický slovník českých lékařů. /1964/;

ČBS.Praha 1992.S.445.

Středoškolský profesor.

Kulturní místopis SOKA Přerov.

Narozen v Doloplazích (u Olomouce). Zemědělský inženýr. Autor spisů z oboru zemědělství.

Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.42.;.

Absolvoval 4 třídy Slovanského gymnázia v Olomouci, maturoval v r. 1891 na uč. ústavu v Příboře. Od r. 1907 redaktorem časopisu Komenský, Volná škola aj. Vydával Knihovnu Komenského;básně-Niva, Rozhledy. Od 1919 ředitel školy v Zábřehu, 1920–1932 šk. inspektorem. Autor pedagogických a populárněvědeckých prací a učebnic. V letech 1929–1935 senátorem za stranu národně socialistickou.

Hýbl, F.: Zábřeh-středisko čes.pedagogického tisku. In:Severní Morava, sv.55.Šumperk, 1988. S.11–20.;Ottův slovník naučný nové doby.díl IV, Praha 1936. S.191-heslo .;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990. S.121–124./fotografie/; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.I.Opava-Ostrava 1993.S.77.; Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk OVM 2001. S. 56.;

Narozen v Dolní Lhotě (u Opavy). Studoval české gymnázium v Opavě a bohosloví v Olomouci. Působil pak ve Vizovicích a v okolí. Od r. 1923 středoškolským pedagogem v Opavě. Sbíral lidové písně, připravoval národopisné výstavy. vybudoval Zemědělské muzeum v Opavě. Hudebnímu folklóru věnoval studie a samostatné publikace. Pozůstalost uložena v Etnografickém ústavu v Brně.

ČSHS, 2.díl.Praha 1965 S.139.;.

Šéf olomoucké opery v letech 1920–28;1941–45, později čestným členem DOS, poté dirigentem ND Praha od 8.6.1945 až 30.9.1958, kdy odešel do důchodu.Synovec skladatele a dirigenta Oskara Nedbala, manžel zpěvačky Evy Hadrebové.

Kdy, kde, co v Olomouci, 1988, říjen, S.35.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.329–330.;.

Narozen v obci Doloplazy (na Prostějovsku). Moravský výzkumník vinohradnictví, první doc. vinařství (1928) na VŠZ v Brně. V Praze zemřel na následky věznění v koncentr. táboře.

Moravin, 1989, S.69 – 71.;ČBS.Praha 1992.S.425.;.

Narozen v Dobřanech (u Přeštic). 1943 – 1947 v Olomouci. Ředitel divadla v Klatovech a Chebu. V Olomouci opět od r. 1970. 1978 ocenění – Nejlepší pracovník souboru.

Přehled činnosti čs.divadel., Praha 1958, S.189.;

Syn Josefa P. /1813–1896/. V dětství vokalista u piaristů, 1852–1854 u sv. Mořice v Olomouci. Velmi oblíben pro svůj krásný zpěv, pokoušel se již skládat. V 18 letech zaměstnán ve Vídni v administraci čas. Die Donau. Brzy vstoupil do práce v závodě Léwyho, poyději firma Spina. Přijal tehdy jméno Johann Peter Gotthard /r. 1856/. Od 1868 měl ve Vídni vlastní závod, 1882–1906 byl učitelem hudby v Tereziánské akademii, dirigoval orch. koncerty. Vydal s bratrem Františkem P. /1848–1915/ světovou hudební bibliografii, 17 dvojsv. "Universal Handbuch der Musikliteratur. Vídeň 1904– 1910. Napsal 5 oper, 6 smyčc. kvartetů, písně a skladby chrámové. Značná část vyšla u bratra L. R. P. /1850–1914/. mj. Album písní národních(50písní ze sb. Bartoše, Sušila a Kadavého), 100 národních písní z Moravy pro 1 hlas a klavír.

ČSHS.II.Praha 1965.S.265.; Žižka, L.K.: Rod Pazdírkův.In.:Hudba a národ.Praha 1940, S.132–133.;.

Narozen na Opavsku. Střední školu studoval v Kroměříži a teologickou fakultu v Olomouci, kde přijal svěcení 13.1.1828. Působil krátce na farách v Hlučíně a v Kravařích, nejprve jako kooperátor a později administrátor. Asi 1831 odešel, protože se stal dočasným ředitelem učitelského ústavu v polském Glogówku, v té době významném centru vzdělávání v opolském Slezsku. Pedagogická práce jej netěšila a tak byl záhy vratislavskou konzistoří jmenován farářem v Tvorkově (Polsko), kde dal opravit kostel, podnikal kroky k výstavbě nové školy. Postupující alkoholismus donutil jeho nadřízené odvolat jej koncem roku 1838 z tohoto místa. Byl pak kaplanem na různých farách v Horním Slezsku. Roku 1859 byl suspendován a dán pod dohled do Piekar (Polsko), kde žil jeden z představitelů protialkoholního hnutí P.Jan Nepomuk Ficek. Zde překládal do polštiny církevní literaturu. Stal se známým překladatelem.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.) Ostrava 2001. S. 101–102.

V roce 1936 maturoval na gymnáziu v Jičíně a poté studoval na pedagogické akademii v Praze. od roku 1939 vyučoval na středních školách v Praze, vzorným učitelem byl jmenován v r. 1956. Dálkově studoval vysokou školu pedagogickou, obor hudební výchova a hudební nástroje, kde promoval v r. 1960. Pedagogicky zde působil do r. 1964. Autor učebnic Hudební výchova pro 4. roč. (1958), pro 5. r. (1957), Pokusný zpěvník aj.

Československý hudební slovník.2. Praha, SHV 1965. S. 281.;Hudební rozhledy, 1975, č.10, S.453–4.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.122.;.

Maturoval na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, bohosloví studoval v Olomouci, kde ordinován 5.7.1929. Pak působil na olomoucké fakultě CM, kde 1937 habilitován. V roce 1938 odešel do Prahy, kde se věnoval sanskrtu, od r. 1942 učil hindštinu a urdštinu a od r. 1943 bengálštinu ve večerních kurzech Orientálního ústavu. V letech 1950–1965 působil na FFUK v Praze.

Nekrolog. Arch. Orient, 52, 1984. S. 78–79. Kdo byl kdo. Praha, Libri 1999. S.399.

Narozen v Kníničkách (n.m.č.Drahano­vice). V r. 1881 maturoval na Slovanském gymnáziu Olomouci, poté studoval teolog. fakultu, vysvěcen 1886. Působil ve Starém Jičíně (n. Nový Jičín), od r. 1925 žil v Olomouci jako konsistorní rada.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.;Nekrologium..

Narozen v obci Osenice (n.m.č. Dětenice) v kraji Hradeckém. Od r. 1953 trvale žil v Olomouci a působil na I. interní klinice FN v Olomouci, vnitřní lékařství – odborník na choroby krevní. V r. 1969 byl jmenován mimořádným prof. patologie a terapie vnitř. chorob. Specializoval se na hematologii. Stal se vysokošk. učitelem LF UP, kde v r. 1956 habilitoval, v r. 1967 byl jmenován prof. vnitřního lékařství. Autorem cca 90 vědeckých prací a více než 60 referátů na domácích a zahr. fórech. Účastnil se přednášek v odb. pořadech České televize a rozhlasu nebo jako host sekce dějin lékařství při VSMO. Od r. 1991 spoluzakla­datel Spolku pro komorní hudbu v rámci KPH v Olomouci. Hrál na klavír a housle, byl významným olomouckým hudebním organizátorem, zakladatelem lékařského kvarteta. Držitel Ceny města Olomouce 1998 v oblasti hud­by.

Studoval gymnázium v Orlové. Za války pracoval u firmy Bílý v Bohumíně a od r. 1947 studoval v Praze Vysokou školu politických a sociálních věd. Po absolvování působil na FFUK jako odborný asistent. V roce 1959 se přestěhoval do Ostravy, kde lektorem Krajské politické školy, 1960–1964 politický pracovník Krajského výboru KSČ Severomoravského kraje. V roce 1968 vyloučen z KSČ za článek v tisku, kterým odsoudil srpnovou okupaci vojsk SSSR. Byla mu znemožněna i pedagogická činnost. Mohl pracovat jen jako dokumentarista. Zemřel náhle při služební cestě do Olomouce. Pohřben v Dětmarovicích.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.96–97.

V roce 1914 maturoval na gymnáziu v Prostějově, poté studoval techniku v Brně, přerušena narukováním do války. Konec války v Jevíčku na léčení. Rok studuje na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V té době 1919 se oženil. V r. 1924 vstupuje do poštovní služby v Prostějově. Na poště 6 let. Ve volném čase kreslí, ryje, maluje. R. 1929 vstupuje na AVU a je přijat do speciálky grafické školy prof. T. F. Šimona. Současně studuje středoškolskou prof. kreslení. Studium na AVU končí v r. 1932 a veřejnosti se presentuje první soubor. výstavou v Prostějově. 1933 se stává prof. kreslení na reálném gymnáziu v Nymburce. Od r. 1934 v Olomouci. Od r. 1935 asist. AVU. V r. 1939 si vybudoval ateliér na Vsetínsku v osadě Kút u Hošťálkové. 1945 povolán do Prahy , aby vedl graf. speciálku, později jmén. řádným prof. AVU, působí zde do r. 1958. Zemřel na Vsetínsku, zpopelněn v Olomouci, urna uložena v rodinné hrobce v Prostějově, blízko hlav. aleje.

MČSE, V. Praha, Academia 198., S. 208. ; Lakosil, Jaromír: Umělec a pedagog. In: Štafeta, 18, 1986, č. 4. S. 14–17, obr. ; Janoušek, Dušan: Dílo V. Pukla. OKNO, Zprávy KPVU Prostějov. 1994, č. 8. ;. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov KPVU 2007.S. 104–106.;

Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval r. 1916. Po vysokoškolských studiích působil v letech 1946–1948 na UP v Olomouci, kde vybudoval katedru lékařské chemie. Od r. 1940 prof. , mimořádný člen Královské společnosti nauk /1939/;1948–1959 přednosta II. ústavu pro lékařskou chemii UK v Praze. Zabýval se výzkumem biol. pigmentů, klinickou biochemiií. Autor či spoluautor více jak 100 knih, učebnic.

Símě hořčičné.Olomouc 1927.S.222.;ČBS­.Praha 1992.S.594.;.

Zemědělský inženýr- rostlinolékař, vysokoškolský lektor, kandidát věd a odborný spisovatel. Po maturitě na jedenáctiletce odešel studovat Vysokou školu zemědělskou do Českých Budějovic. Zabýval se oborem – ochrana rostlin. Po promoci roku1965 pracoval dva roky jako rostlinolékař Státní traktorové stanice v Jindřichově Hradci. V letech 1968 až 1974 působil ve Šlechtitelské stanici Větrov u Českých Budějovic jako šlechtitel – fytopatolog. Poté přesídlil na Moravu, kde pracoval ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu zelinářském v Olomouci až do roku 1993. Další tři roky byl vedoucím detašovaného pracoviště ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Od roku 1997 působil osm let v oboru diagnostiky ve Státní rostlinolékařské správě. Mezitím postgraduálně studoval v Bratislavě a v Praze.. Byl vyhledávaným recenzentem vysokoškolských učebnic a skript, vytvářel studijní texty i datové soubory pro výuku v oblasti Poruchy, choroby a škůdci zeleniny. Spolupracoval nejen s vysokými školami v ČR, ale přednášel také v zahraničí. Vědecké práce publikoval v českém i zahraničním odborném tisku. Stal se aktivním členem redakčních rad časopisů: Horticultural Science – Zahradnictví, Rostlinolékař a Zahrádkář. V roce 1989 se stal členem republikové rady a od roku 2004 předsedou Územní rady Českého zahrádkářského svazu. Za celoživotní aktivní činnost a za přínos k rozvoji vědy a výzkumu získal řadu ocenění. V roce 2005 byl jmenován čestným členem ČAZV. Do povědomí široké veřejnosti vstoupil jako autor knih: Choroby zeleniny a brambor (1997) a Atlas chorob a škůdců ovoce, zeleniny a okrasných rostlin (2003, 2006). Spolupracoval s Českým rozhlasem a televizí. Presentoval třicet relací na ČT1 a TV Prima v pořadu Receptář. Účastní se též mezinárodních výstav Flora v Olomouci. Na stránkách Týneckých listů se pravidelně objevuje jeho poradní okénko. Bydlí ve Vsisku.

Osobní sdělení. hš

Ing. Jaroslav Rod, CSc.

V letech 1947–71 působila na katedře germánské a anglické filologie UP Olomouc. Zabývala se metodikou výuky cizích jazyků. V roce 1953 jako první u nás publikovala metodiku vyučování angličtiny. Působila jako proděkanka FF UP a zastávala funkci tajemníka katedry UP. Za své vědecké a pracovní zásluhy byla poctěna státním vyznamenáním a oceněna pamětní medailí UP. Napsala první skripta u nás z metodiky angličtiny.

Kdy-kde-co v Olomouci, 1983, únor, S.3.; Zakladatelé a pokračovatelé, UP Olomouc 1996., .; Kdy kde co v Olomouci 1987, březen, S. 13.

Po studiích na němec. gymnáziu ve Šternberku a Olomouci, začal stud. techniku v Praze, nedokončil. 1892–1902 otcův pomocník v rodišti na kůru. Skladatel katolické chrám. hudby, 27 latin. mší, 10 českých, skladby klavírní, houslové, písně aj. Mj. „Vzpomínky na rodný kraj“/Hanácké písně/. Pseud. V. Ř. Dubský.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.460–461.;Pospíšil­.František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923. S.127.

Narodil se v rodině přednosty soudu v Krnově, kam se také spolu s rodiči v roce 1926 přestěhovali. V roce 1938 rodina přesídlila přes Prostějov a Brno do Olomouce. Absolvoval Slovanské gymnázium v r. 1945. Poté studoval dějiny umění a hudební vědu na VŠ v Brně a ve Vídni hru na varhany. Prvním a jediným působištěm se mu stala Olomouc. V roce 1945 pomáhal při zakládání Moravské filharmonie, kde od 15. 6. 1945 do 30. 4. 1986 hrál na housle, violu a na varhany. Stal se varhaníkem u sv. Mořice v Olomouci a zároveň též varhanářem. Opravil Englerovy varhany, postavil varhany v Redutě a z jeho podnětu postaveny varhany ve VMO. Jako koncertní varhaník debutoval v r. 1958 ve Varšavě. V roce 1969 založil dnes již světoznámý Mezinárodní varhanní festival, jehož je stále dramaturgem i ředitelem. Vystupuje v rozhlase i v tekevizi, autor zvonkohry olomouckého orloje a Katedrály sv. Václava, skládá hudbu k filmům a loutkovým hrám. Pro naše i zahraniční televizní stanice připravil několik televizních scénářů např. Zázrak u sv. Mořice, Mezinárodní varhanní festival, Drei berühmte Opereten -Komponisten aus Mähren aa film o Hané, Moravské tance Janáček a jiní, či film o řece Odře). Autor odborných studií a článků. Publikoval do časopisů: Kdy-kde-co v Olomouci, a v denním tisku: Stráž lidu, Hanácké noviny, Svoboda, Puls, Olomoucký den.V ZIPu vycházel seriál vyprávění : Tajemná Olomouc. Dne 21. 5. 1998 mu byla udělena Cena města Olomouce. V období 1998–2009 vyšlo 5 knih pod názvem Tajemná Olomouc. V r. 2005 mu byl udělen na UP titul doctor h.c.. V r. 2009 jej Olomoucký kraj ocenil za celoživotní přínos v oblasti kultury a uvedl jej do Síně slávy. Pohřben v rodišti.

Jubileum A. Schindlera. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1985, květen, S. 13;ZVSMO 1975, č. 6, S. 10–11;Zicháček, V. : Antonín Schindler. =Hanácké noviny, 19. 9. 1990, S. 9, příl. foto; ;Lid. demokracie, 20. 6. 1975. , Varhany se mu staly osudem. In: Hvězda pod Rosuticí. Moravský Beroun 1997. S. 99–100. Kolář, Bohumír: Schindler je zosobněním olomoucké kulturnosti. (15.5.2005,web olomouc.cz) Ševčíková, H.: Květnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2005,č.5. http://otavinka.blog.cz/…ndler-zemrel BSSSM,suplement 1.Ostrava 2011.S.168. Čermák, M.: 70 let profesora Antonína Schindlera.In: Střední Morava. Olomouc 1995, č.1.S.04–105. Foto.

Zakladatel podnikatelského rodu. Narozen v rodině sedláka, hostinského a řezníka Josefa Sch. Po vychození školy v rodišti, odešel do Vídně, kde se vyučil brusičem skla a sklenářem. Oženil se s dcerou svého mistra, který byl zároveň obchodníkem se sklem. R.1844 se osamostatnil a založil vlastní sklenářskou a brusičskou živnost i obchod se sklem. R. 1857 propachtoval velkostatek ve Velkých Losinách. Vedení sklárny svěřil synovci Josefovi Sch. Záhy sklárna velice prospěrovala i s exportem v zahraničí. Nejúspěšnějším byla výroba cylindrů na petrolejové lampy. V r. 1859 pronajal Starou huť ve Svaté Sidonii a tzv. Novou huť ve Svatém Štefanu na Slovensku.Sídlem podniku zůstával Rapotín. R. 1871 sklárna v Rapotíně vyhořela a sídlo fy bylo přeneseno do Vídně.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2.(14.). Ostrava 2001. S. 117–118.