Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Olomouc, Pňovice, Šternberk | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Pracoval u T. Šipky v Olomouci, L. Šlapety , v čs. staveb. závodech, Voj. projekt. ústavu, ve Skupině experimentální projekce ve Stavoprojektu, v Sigmě IPKÚO v Olomouci. Spoluator publ. Olomoucká architektura. 1900–1950. 1981. předseda Umělecké komise arcibiskupství olomouckého, člen Rady města Olomouce. Nositel Ceny města Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P. : – ZKVMO 1984, č. 229, S. 20–21. ;Architektura ČSR XXXVII, 1978, S. 101, 122–124. ;Walla, Jindřich: Návštěva v ateliéru. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, únor, S. 12–14. fotografie;;Kdo je kdo v architektuře. . . Praha, Modrý jezdec 1993. S. 39–40. ;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc | |||||
Obory působení: | antropolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu v UK Bratislava a LF UP v Olomouci, kde působil od roku 1974. Český lékař anatom; docent Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jmenován v roce 1983. Byl dlouholetým členem *České společnosti antropologické a předsedou její olomoucké pobočky. Zabýval se zejména *osteologií, ale studoval rovněž křesťanské filozofy a přednášel i na Křesťanské akademii. Mezi jeho stěžejní práce patří studie o pohlavních rozdílech na *dlouhých kostech končetin člověka: Určování pohlaví podle postkraniálního skeletu (1971). (Ladislava Horáčková) |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomouc.univerzity.Ostrava Profil 1973, S.353.;. Encyklopedie antropologie. web. |
|||||
Poznámka: |
Doc.MUDr. et RNDr. Milan Černý, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Trojanovice | |||||
Místo úmrtí: | Čeladná | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frenštát pod Radhoštěm, Kroměříž, Olomouc, Ostrava, Praha, Velehrad | |||||
Obory působení: | archivář, prozaik | |||||
Anotace: |
Za pseudonym Četyna, jehož užíval v beletrii od r. 1929 si zvolil nářeční výraz označující suchou chvoj jehličnatého stromu.Začal studovat soukr.katolické G na Velehradě, po roce odešel do Olomouce, kde bydlel v kapucínském klášteře a studoval RG 1924–1926. Zde jej k literární tvorbě povzbudil prof.B.Nypl. Po těžké nemoci pokračoval na G v Brně , zde se seznámil s Mahenem.Od r. 1936 v Praze, externí studium, navštěvoval přednášky F.X.Šaldy.1939–41 se věnoval studiu histor.pramenů v archivech, zejm.v Brně a Kroměříži, 1941–42 archivářem a správcem muzejních sbírek ve Frenštátě p.R. Autor historických románů, povídek, fejetonů, div.hry, národopisná pásma.Redigoval časopis Bezručův kraj 1945. Od r. 1955 člen Československého svazu spisovatelů. V Trojanovicích -Karlovice byl v letech 1985–1989 postaven Památní bratří Strnadlů, kde se též oddává. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku., 1947.; Lexikon české literatury.I., Praha 1985., S.498–500.; |
|||||
Poznámka: |
Vlastním jménem Bohumír Strnadel. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Syn Kryštofa D. (1655 – 1722). Navštěvoval malostranské jezuitské G, poté filozofii a matematiku na univerzitě v Praze. Od 1708 – 1716 pobýval v Rakousku. Významný barokní stavitel. V Olomouci působil v říjnu 1720, kdy zasahoval do stavby jezuitské koleje. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo do r.1918.Praha, Rovina 1992.S.57.;Hlobil, I.: Olomouc.Praha, Odeon 1984.S.97.;. |
|
||||||
Místo narození: | Mladá Vožice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Ohrozim, Vrbátky | |||||
Obory působení: | archeolog, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Janově (n.m.č. města Mladá Vožice). Řídící učitel v Dubanech u Prostějova (n.m.č. Vrbátky). Spolupracovník Antonína Gottwalda. Jeho archeologická sbírka více jak 2000 kusů uložena v Archeolog. odd. muzea v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
jsk(=J.Skutil): Archeologická sbírka Karla Dobeše. In:Zprávy SLUKO, 1954, č.37, S.5.; jsk.: Nekrolog.In:ZVÚO, 1963, č.108, S.31.; Skutil, J.: Památce učitele- archeologa K.Dobeše.In: Štafeta, 11, 1979, č.2, S.24–25.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 132.; |
|
||||||
Místo narození: | Krnov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný spisovatel | |||||
Anotace: |
V roce 1951 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V letech
1952–1957 studoval |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.224.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 137–138.; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.79. www.ValaskeAtheny.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Samostatná architektonická a urbanistická činnost, člen OA, SA a Jednoty filozofické. Po abs. VŠ architektury ČVUT Praha r. 1953 pracoval do r. 1954 v ateliéru J. Krohy, poté do 1958 na Min. škol. a kultury Praha, 1958 –1960 ve výrobě (po prověrkách). Řada studijních cest do zahraničí, západní Evropa, zaměření: urbanismus, občanské a bytové stavby, teorie, kritika, výtvarná a literární činnost. Ovlivněn svým otcem, akad. malířem A. Doleželem. Žije na Praze 8. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.44.;. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Praha | |||||
Obory působení: | animátor, režisér, scenárista | |||||
Anotace: |
V roce 1940 maturoval na gymnáziu v Litovli r. 1940, V roce 1941 byl přijat na Školu uměleckých řemesel v Brně. Když ji v roce 1942 zavřeli, odešel do Prahy a nastoupil u firmy AFIT, kde se vyráběly kreslené filmy. Po roce 1945 pracoval ve studiu kresleného filmu s Jiřím Trnkou. Spolupracovník tvůrčího týmu s Milošem Macourkem a Adolfem Bornem v Praze; V letech 1961 – 1985 byl animátorem cca 10 filmů. V roce 1972 napsal scénář k filmu „Co kdyby“, který také režíroval, V roce 1985 " O Matyldě s náhradní hlavou" taky napsal scénář a provedl režii. Kromě toho režíroval tyto filmy: Nesmysl; (1974), Mach a Šebestová; (1982), Mach a Šebestová k tabulu; (1985), Žofka a spol.; (1988, Kocour Vavřinec a jeho přátelé; (1994) aj. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L.: Litovelské osobnosti. CD-R 2009. ; Kdo je kdo Česká republika přelom 20. století. Praha 1998.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Český Krumlov, Frýdlant nad Ostravicí, Olomouc, Ostrava, Praha, Uničov | |||||
Obory působení: | archivář, kronikář města, pedagog středoškolský, spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci roku 1921. Poté studoval v Praze na Karlově univerzitě filozofickou fakultu, obor historie, zeměpis, čeština. Absolvoval v roce 1925. Vyučoval pak na slovenských a českých školách a po rigorózních zkouškách promoval v roce 1927 na doktora filozofie. Svou původní aprobaci si rozšířil o hospodářský zeměpis (pro výuku na obchodních akademiích). Jako státní profesor působil od roku 1935 na obchodní škole ústavu hraběte Pöttinga v Olomouci a v letech 1947–1958 na Obchodní akademii v Olomouci. Poslední léta před důchodem byl politicky perzekvován, dojížděl vyučovat do Uničova a na zdejší Střední průmyslové škole a obchodní akademii učil češtinu a dějepis v letech 1958–1966. Souběžně se svým pedagogickým působením vykonával od 1. prosince 1947 funkci archiváře hl.města Olomouce (po prof.Václavu Nešporovi, který byl městským archivářem v letech 1924–1947) do roku 1956. Volný čas věnoval rodině, měl tři syny, spolkovému životu (byl m.j.členem Společnosti přátel starožitností) a v prázdninových měsících organizoval učitelské vzdělávací kurzy. Byl jejich duší ve Frýdlantě nad Ostravicí (1929), v Českém Krumlově (1931) a na Svatém Kopečku u Olomouce (1932). Přednášky: O názorech soudobých českých historiků na české dějiny; Periodizace českých dějin ; Poslední léta dynastie habsbursko-lotrinské; Rožmberkové a Český Krumlov; Katolicismus a český národ; Vznik pravoslaví a jeho vývoj; Rodina a škola; dovedl nejen obohatit o zajímavá historická fakta, ale dokázal je proložit komentářem podaným vybranou češtinou. Mnohá další témata publikoval v olomouckém Našinci, Vychovatelských listech, Zpráv Vlastivědného ústavu v Olomouci, Časopisu VSMO aj. Do památníku Slovanského gymnázia „ Za hlasem Komenského“ (1957) přispěl hodnotícím článkem: Z minulosti olomouckého školství. Z jeho návštěv u Boženy Mrštíkové vyšly tiskem celkem dvakrát Hovory s B. Mrštíkovou. Malý výběr r. 1943 (jako soukr.tisk) a delší, osm hovorů, v r.1945. V roce 1946 vyšla v Lošticích historická publikace „ Moravský generální seminář “. Další jeho prací byla „ Olomouc v revolučním roce 1848“, vydaná v roce 1948. V roce 1957 vyšla tiskem kniha „ Olomoucký orloj „. Značnou dokumentární hodnotu mají vzpomínky prvního předsedy Senátu ČSR dr. Mořice Hrubana, místopředsedy Šrámkovy Čs. strany lidové, které Dr. Drábek zaznamenával koncem 2. světové války. Poslední rozhovor Hruban – Drábek se uskutečnil 15.9.1945, den nato byl Dr.Mořic Hruban postižen mozkovou mrtvicí a zemřel. Vzpomínky s názvem „ Z časů nedlouho zašlých“ vyšly v roce 1967 jako 10. svazek edice Studium Křesťanské akademie v Římě a ilegálně dovezeny do Československa a zde čteny s velkým zájmem. Vzpomínky Dr.Drábka na středoškolská studijní léta vyšly ve sborníku Slovanského gymnázia (v příspěvku Za prvé světové války), s názvem Símě hořčičné (1947). PhDr. Jan Drábek žil s rodinou v Olomouci- Černovíře. Jako mladý chodil hrávat na varhany do kaple sv.Štěpána, dnes farního kostela v areálu kláštera Hradisko. Vedl kroniku města Olomouce. (nemám potvrzeno!) |
|||||
Zdroj: |
Babler,O.F.- Časopis Společnosti přátel starožitností, 70, 1962,
S.169. Kutnar,F.: Přehledné dějiny českého a slovenského
dějepisectví,2,1978, S.421. Smejkal,B.: Nešporův nástupce Jan Drábek. In:
Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SG 1997.S. 135–137.
75 let Obchodní akademie v Olomouci (1919–1994). Olomouc 1994, S. 50. |
|||||
Poznámka: |
Klášterní Hradisko částí Olomouce. PhDr. Jan Drábek |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
V letech 1927–1930 studoval na technice v Brně. V roce 1934 absolvoval studia na UMPRUM v Praze u prof. P. Janáka). Od roku 1938 soukromý projektant. Společník firmy ASO v Olomouci, projekty adaptace hotelu U tří králů v Prostějově, společně s arch. Novákem upravovací plán města Olomouce-výstava SOV v Olomouci 1940, projekt na vinárnu Drápalovu v Olomouci. Tvořil také scénické návrhy pro Městské divadlo na Vinohradech a Komorní divadlo v Praze. Návrhy interiérů, grafické návrhy. V letech 1956–1975 tajemníkem Svazu architektů, ředitel Architektonické služby při ČFVU, člen Sdružení architektů, Federace architektů a SČVU. Manžel Marie Bartoňkové. |
|||||
Zdroj: |
Pacák, J.: Mladé umění na Hané.S.62–67.; Toman, P.: Nový slovník čs. výtvarného umění 1947.I.S.174.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dubicko | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frankfurt nad Mohanem, Litovel, Manheim (Německo), Vídeň (Rakousko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | anglista, germanista, jazykovědec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. Studoval reálné gymnázium v Zábřehu, po záboru Sudet v roce 1938 v Litovli. Po maturitě v roce 1943 krátký čas studoval na univerzitě ve Vídni hudbu a r. 1944 unikl totálnímu nasazení tím, že odešel do Vídně, kde pracoval jako korespondent a překladatel švýcarské firmy CIBA A.G. Po válce 1945–1949 studoval na FFUK v Praze, obor germanistiku a anglistiku. Studia ukončil v r. 1951 dizertační prací o E.E.Kischovi a doktorátem. Od r. 1952 pracoval tři roky na zahraničním odboru ministerstva informací a kultury a dalších 26 let do r. 1981 přešel na FFUK jako vedoucí katedry anglistiky, germanistiky a nordistiky. Působil též na VŠ zemědělské , kde se věnoval odborné terminologii. Autor skript a učebnic. Byl prezidentem terminologické společnosti TERMA v Kanadě, expertem UNESCO, členem výboru Kazykovědného sdružení při ČSAV. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2 (14). Ostrava 2001. S. 29. |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Lubomír Drozd, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Paskov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | akademický malíř | |||||
Anotace: |
Abs.AVU v Praze r.1930-prof.Nejedlý;Od r. 1939 působil na Kopečku u Olomouce-malíř, krajinář, kytice, zátiší..Titul národ.umělce v roce 1971., |
|||||
Zdroj: |
Chadraba, R.: Bohumír Dvorský.Olomouc KN 1959.;Kotalík, J.: Bohumír Dvorský.Praha Odeon 1976.;Lakosil, J.: K nedožitým osmdesátinám nár.um.B.Dvorského.=ZKVMO 1982, č.217, S.6–11.; |
|
||||||
Místo narození: | Říčany | |||||
Místo úmrtí: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Písek, Plumlov, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | archeolog, cestovatel, chemik, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval na reálce v Písku a potom chemii a techniku v letech 1878–1882 na ČVUT v Praze. Jako vynikající chemik dostal cestovní stipendia do Belgie, Holandska, Francie, Švýcarska a do dalších zemí. Cestoval i po Asii, Rusku a byl v Severní Americe. Dosáhl hodnosti doktor technických věd. Poté působil jako odborný asistent tohoto oboru v letech 1888–1891. Působil na zemské vyšší reálce v Prostějově jako středoškolský profesor v letech 1891 – 1900. Vyučoval zde fyziku a chemii. Zde zakladatelem a místopředsedou Přírodovědeckého klubu. Napsal česky i německy odborné spisy z oboru chemie, přírodopisu, vlastivědy, kulturní historie, archeologie a zeměpisu. Napsal celkem 18 spisů a přes 300 pojednání. Vlastním nákladem vydal v roce 1898 v Praze ”Popis okresního hejtmanství prostějovského” a v r. 1903 Z dějin chemického průmyslu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku". Další publikace: Z krásné Itálie. (Prostějov 1895), Chemie v Praze (Praha 1908). V roce 1910 se stal ředitelem české vyšší reálky v Českých Budějovicích. Ve volném čase se zabýval archeologií. Od r. 1896 publikoval v Časopisu VSMO a to o Hradišti u Olomouce a Hradišti na Plumlovsku. |
|||||
Zdroj: |
MSN.II.Praha 1920, S.681.;Minaříková, Heda: Vzpomínka na Fr.Faktora.=Štafeta, 18, 1986, č.4, S.25–26, 1.obr.;. Sklenář, K.: Biografický slovník českých archeologů. Praha, Libri 2005. S. 160.; |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Horka nad Moravou, Hvozd, Jesenec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Mohelnice, Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista, sběratel pověstí | |||||
Anotace: |
Od dětství žil v Lošticích. Absolvoval Střední odborné učiliště
elektro, které zakončil maturitou na Střední škole elektrotechnické
v Lipníku nad Bečvou. Poté odešel na dvouletou základní vojenskou službu
v Litoměřicích, kde byl u Posádkové hudby. Po vojně pracoval ve
vojenském opravárenském závodě v Horce nad Moravou a od září
1994 v Národním památkovém ústavu, územní odborné pracoviště
v Olomouci na útvaru archeologických výzkumů. Zájem o historii,
vlastivědu rodného kraje, národopis, lidové zvyky a folklór v něm
probudily zájem o archeologii. Pravidelně se účastnil odborných
regionálních konferencí Lidová kultura na Hané. Hojně publikuje odborné
články ve Vlastivědném věstníku moravském, Archeologii Moravy a Slezska,
Hlas Loštic, dále KROK = Kulturní revue olomouckého kraje + několikrát
Ročenka Muzejní společnosti Litovelska – naposledy to byl ale
„sborník“, Sborník Národního památkového ústavu – územního
odborného pracoviště v Olomouci (název se různě měnil v závislosti na
tom, jak se měnil název ústavu. Koncem let 90. začal dálkově studovat
vysokou školu, obor archeologie na Slezské univerzitě v Opavě. Ze
zdravotních důvodů musel školu ukončit. Po roce 2000 začal opět studovat
FFUP v Olomouci obor archeologie, kde v roce 2020 obhájil diplomovou práci
a ukončil studium s titulem bakalář. Ze zdravotních důvodů odešel do
částečného invalidního důchodu. Svým zájmům a koníčkům se věnuje
i nadále. Na svém kontě má 54 publikací a statí o archeologii a
Litovelsku. O jeho knihy a sbírky lidových pověstí je enormní zájem.
Spolupracoval s rozhlasovým studiem v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vyprávěnky starého hrnčíře. Pověsti z Litovle. Litovel 2009. S.54. BK: K literárnímu setkání ve VKOL.In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 44.; Faltýnek, Karel: Setkání, na které rád vzpomínám. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. 2009. S.155.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 86–87.; Kolář, Bohumír: Zájem o rodný kraj přináší i dnes dobré ovoce. www.Olomouc.cz 19.7. 2006.; https://www.ceskatelevize.cz/…pod-Bouzovem. Faltýnek, K.: Činnost národopisného kroužku Kraslice v Nedvězí u Olomouce. Lidová kultura na Hané. Sborník z XV. odborné konference o Hané. Olomouc 2020. S. 119–129. Faltýnek i-meil dne 30.3. 2024 |
|||||
Poznámka: |
Bc. Karel Faltýnek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kutná Hora | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | antropolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Působil v Olomouci na pedagogické fakultě UP v letech 1946/47–1958. Přednášel biologii dítěte a byl pověřen zřízením a vybudováním antropologického ústavu, který se zpočátku nazýval Ústava biologie dítěte. Pro posluchače napsal učebnici „Biologie dítěte“(Brno, SPN 1947). |
|||||
Zdroj: |
Šmiřák, J.: Vojtěch Fetter.In: Zakladtelé a pokračovatelé. Olomouc UP 1996.S.46–48.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1974.S.47. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | archivář, dirigent, právník, sbormistr | |||||
Anotace: |
Maturoval na G v Kroměříži v r. 1912, v letech 1921–26 dirigent olomouckého Žerotína, poté v Bystřici pod Hostýnem. Správce archivu Křičkovy chrámové hudby. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.312.; Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.I., 1982, S.114.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Fulda (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Aktivní v oblasti památkové péče. Architektonická pozůstalost uložena v OGVU Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P. : /ZKVMO, 1984, č. 229. ;Moravské osobnosti umění a kultury REGO SVKOL;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brusel (Belgie), Montreal (Kanada), Nezamyslice, Praha | |||||
Obory působení: | akademický malíř, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1924–1929 studoval AVU na krajinářské speciálce,kterou vedl prof.O.Nejedlý. K výtvarnému umění jej přivedl profesor kreslení na reálce v Prostějově. Uskutečnil několik studijních cest. Ve Francii pobýval v roce 1925,1926, v Itálii v r. 1925 a na Korsice 1928, Po absolvování akademie vystavoval se SVU Mánes, jíž byl členem od r.1932 a stal se členem i Skupiny výtvarných umělců v Brně. Poprve v Prostějově vystavoval v r. 1934. Od r. 1939 textilní návrhář. V letech 1945–1967 působil jako profesor na VŠUP a do 1975 na AVU v Praze. Jeho ateliér se stal známý zejména v r. 1958, kdy reprezentoval československou kulturu ba světové výstavě v Bruselu, kde získal za dekorativní díla Velkou cenu a Zlatou medaili. V roce 1954 provedl návrh na gobelín pro hotel International v Praze-Bubenči a r. 1955 vytvořil monumentální obraz Jihočeský masopust pro čs. velvyslanectví v Moskvě. V r. 1965 provedl geobelín pro divadlo v Brně a 1967 pět stěn interiéru technikou leptaného skla pro EXPO 67 Montreal. V roce 1979 jmen.národním umělcem.Věnoval se krajinomalbě a zátiší.(Nezamyslice 1934). Jeho dílo je v NG Praha a v zahraničí. |
|||||
Zdroj: |
Halířová – Muchová M.: Portrétní tvorba.Praha, Odeon 1981.,S.38.; Laudová, Věra: Obraz města v současném malířství., Praha, Odeon 1978., S.28.; ČBS., Praha 1992., S.147.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov KPVU 2007. S.31–32.; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Tovačov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Přestavěl zámek Tovačov na Moravě, vynikl v oboru gotiky, stavby synagog a hřbitovních kaplí |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník výtvar.umělc;.S.136.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeoložka | |||||
Anotace: |
Po maturitě vystudovala v letech 1977–1981 FFMU Brno. Promovala jako PhDr. Poté pracovala v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci a to v období 1981–1986. Pak v letech 1986–1989 působila ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a od r. 1989 v Archivním ústavu ČSAV. Specializuje se na raně středověkou slovanskou archeologii Velké Moravy. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář, Karel: Biografický slovník českých moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005.S.182.; |
|
||||||
Místo narození: | Všechovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | architekt, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Národ. umělec, od r. 1945 prof. na fak. architektury VŠT Brno, autor 526 projektů, studií a návrhů, z toho 148 real. v Brně. Člen mezinár. společností. Pamětní deska v rodišti odhalena 7. 5. 1980. |
|||||
Zdroj: |
Syrový, B. : Architektura. Praha, SNTL 1972, S. 97;Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Hukvaldy | |||||
Místa pobytu: | Harbach (Rakousko), Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
Na kněze byl vysvěcen 1836, působil jako kaplan u sv. Michala v Olomouci, 1838 byl promován na doktora teologie, byl farářem v Harbachu v Dolním Rakousku. 1843–1849 byl proboštem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži, 1849 se stal sídelním kanovníkem olomouckým a 6.6.1853 ho zvolila metropolitní kapitula arcibiskupem. 4.9. byl vysvěcen a 8.9. byl uveden do úřadu. Dnešní tvář Dómu je jeho dílem. Zbudoval 8 nových kostelů , 16 nákledně opravil. V Kroměříži založil chlapecký seminář. Zavedl jazykovou rovnoprávnost. Podporoval zřizování českých škol a rozvoj českého náboženského života. Zemřel v Hukvaldech, ale jeho tělo je pohřbeno pod hlavní věží olomouckého dómu. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Kyjov, Litoměřice, Olomouc, Rožumberok (SR), Strašice, Šumperk, Žeranovice | |||||
Obory působení: | aforista, básník, esejista, geograf, geolog, kritik, prozaik, překladatel, vědecký pracovník | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1956 žila rodina v Kyjově. V roce 1967 absolvoval
Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, obory přírodopis – zeměpis. V letech
1968 – 2007 byl zaměstnán jako samostatný odborný pracovník
v okresním vlastivědném muzeu v Šumperku, RNDr. 1973 – doktor
přírodovědy z oborů mineralogie a petrografie. Celý aktivní život se
věnoval intenzivní publikační činnosti. Do roku 2022 publikoval tiskem
600 odborných a popularizačních prací, z toho 20 monografií. Tématika
publikací je velmi různorodá. Nejvíce jich je z geologických věd,
poměrně dost i z historie dopravy, těžby nerostných surovin aj.
Nechybějí ani stati v turistických průvodcích, místopisných a
vlastivědných sbornících.Je čestným členem Společnosti pro výzkum
souvků se sídlem v Hamburku a Greifswaldu. V roce 2014 dostal Cenu města
Šumperk za kulturní přínos městu. Od této své hlavní činnosti autor
důsledně odděloval angaažovanost v krásné literatuře . Autorský výbor
poezie, prózy a aforismů z let 1961–2010 vyšel pod názvem Dlažební
kostky v r. 2011. Literární eseje psával pod pseudonymy. Esej Bezruč (vyd.
v březnu 1992) vyšla pod pseudonymem Zbyněk Hába a jiné pod jménem
Štěpán Kameník. Publikoval v samizdatové edici Texty přátel. Roku
1997 vydal v nakladatelství Vetus via knihu básní Lítost.S rodinou žije
v Šumperku. Velký zájem nejen rodáků, ale i obyvatel Šumperska měly
zejména tituly: Vlastivědné zajímavosti z přírody Jeseníků (2014);
Pomezí Čech a Moravy od Suchého vrchu po Lázek (2016); Horské chaty
v Jeseníkách na starých pohlednicích a fotografiích (2017); |
|||||
Zdroj: |
Písemné sdělení Z. Gáby (korespondence 30.10.2022) a úpravy 11.12.2022 meil od ZG jun. Fabián, J.- Janásová, K. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Občanské sdružení Valašské Athény 2010. Valašské Meziříčí.S. 13. Gába, Z.: Dlažební kostky. Kniha Zlín 2011. Kuběna, J. – Gába, Z. Proglas 1990, č. 3. Kuběna,J.: Box 7/ 1990; www.Christiania.cz (Rozhovor s J.E. F.) Ševčíková,H.: na blogspotu Otavínka Už máte knihy pod stromeček? https://otavinka.blogspot.com/…romecek.html Životopisné údaje a soupisy publikací lze najít mj. c periodiku Severní Morava v číslech 77 ( 1999), 95 (2009) a 101 (2015). |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Zdeněk Gába Fotografii vytvořil Jaromír Mašek v roce 1986. Pobyty posloupně: Kyjov, Rožumberok, Strašice, Litoměřice, Jeseník, Šumperk; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Maturoval v roce 1941 na České reálce v Olomouci. Pracoval na někdejším KNV, ve Stavoprojektu, v Útvaru hlavního architekta města Olomouce, nejdéle v čele Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Historické jádro města Olomouce a jeho problematika. Olomouc 1969. ;Hrad Helfenštejn v datech, číslech, faktech a níkresech. Přerov 1985. |