Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Nový Jičín | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Herec od r. 1946 v angažmá na Moravě, od r. 1956 v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel.Praha 1958.S.133.;. |
|
||||||
Místo narození: | Jindřichův Hradec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc | |||||
Obory působení: | folklorista, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Učil na SG od.r.1939.Paed.1951 UP Olomouc, kde odb.asistent 1954–1961.Celá jeho činost prostoupena láskou k lid.tanci a písni zejm.hanácké.Autor hanác.lid.písní, koled.S O.Sirovátkou vydal Písně z Hané.P.1954.Sbíral lid.písně v olomouckém kraji.Člen JČSMF, učil na přírodověd.fak.UP.Zasloužilý učitel.Jeho pozůstalost a sbírka písní v MM v Brně, část u prof.Šindlera, část v muzeu Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963, S.613.; Zpěvník prof.M.V.Jirouška.in: Gaudeamus.Revue sekce SG při VSMO.1973. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Jívová, Litovel, Olomouc, Prostějov, Přáslavice, Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista | |||||
Anotace: |
V letech 1991–1998 studoval na FFMU v Brně archeologii a historii a promoval r. 1998 Mgr. V letech 1995–1996 pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, poté 1996–1998 v ÚAPP Olomouc a zde v olomouckém muzeu vykonával v období 1998–2000 náhradní civilní službu. Od r. 2000 pracuje v Archeologickém centru Olomouc, nyní jako vedoucí terénního oddělení. Specializuje se na germánské osídlení střední Moravy. Konal výzkumy v Přáslavicích, Dolanech, v Tepenci na katastru obce Jívová, v Olomouci-Slavoníně aj. Průběžně publikuje v odborném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 272–273.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc 2008. S.95–103.; |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Marek Kalábek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Blížkovice | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Bánov, Jihlava, Moravské Budějovice, Olomouc, Strání, Uherský Brod, Vlčnov | |||||
Obory působení: | básník, divadelní ochotník, prozaik, překladatel, učitel | |||||
Anotace: |
Gymnázium začal studovat v Moravských Budějovicích. V septimě přešel na nově založené Pedagogické gymnázium do Jihlavy. Protože nemohl sehnat místo na Jihlavsku zažádal o Moravské Slovácko. Začal učit na ZŠ Bánov, poté přešel do Vlčnova a nakonec trvale zakotvil ve Strání. Vytvořil tam literární kroužek, který slavil velké úspěchy. Hodně publikoval v denním tisku i časopisech: Rovnost, Mladá fronta Učitelské noviny, Slovácké noviny, Tvorba, Literární měsíčník, Malovaný kraj, Rozmarýn, Kulturní rozvoj, Alternativa Nova aj. Mezitím si dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Do důchodu odešel v roce 1992. Psal básně, prózu a překládal z francouzštiny. |
|||||
Zdroj: |
Na druhém břehu. Praha Unie českých spisovatelů 1992. S. 106–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Javoříčko, Jeseníky, Libina, Litovel, Olomouc, Prostějov, Stínava, Šumperk, Washington (USA) | |||||
Obory působení: | geolog, odborný spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Nejvýznamnější český geolog 40.-50. let 20. stol. Patřil do významného českého rodu, jeho strýcem byl kancléř prezidenta Masaryka Přemysl Šámal. Od 30. let působil na Karlově univerzitě v Praze, 1934–1935 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK a od r. 1953 členem ČSAV. V roce 1939 začal pracovat na 4 svazkovém díle Všeobecná geologie. Napsal na 400 publikací, 10 prací o geologii krasu, moravském devonu, průzkumu Nízkých Tater, Slovensku. Člen Klubu československých turistů. V roce 1918 navštívil Dr. Remeše v Olomouci a do r. 1920 jezdil na Moravu mapovat území moravského devonu. Výzkum prováděl u Čelechovic, Slatěnic mezi Prostějovem a Olomoucí, u Grygova, Konice. Od r. 1922 si dopisoval s dcerou Dr. Remeše Marií, s kterou se oženil 30.4.1928. Jeho manželka se v létě 1933 zřítila ze skály ve Vysokých Tatrách. V té době byl v zahraničí na XVI. mezinárodním geologické kongresu, který se konal 22.-29.7.1933 ve Washingtonu. V lednu 1934 založil v České akademii věd a umění fond Marie Kettnerové, na který složil 30.000 Kč. Fond měl přispíval k rozvoji geologie a paleontologie a k studijní podpoře badatelů. I po smrti manželky spolupracoval s Dr. Remešem, nejvíce od r. 1935. V Litovli a okolí konal výzkum v červenci-září 1944). Od 8.6.1960 byl v důchodu, ale stále pracoval a publikoval. |
|||||
Zdroj: |
Haubelt, Josef: Geolog Radim Kettner. Praha, Český geologický ústav 1991.; |
|
||||||
Místo narození: | Bušín | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cotkytle, Hrabová, Jakubovice, Leština, Olomouc, Písařov, Sudkov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | kronikář obce, sběratel lidových písní, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Velmi jej ovlivnil prof. V. Prasek, který mu předal lásku k vlastivědě. V sextě studioim přerušil a vydal se na cestu do Polska a Ruska. Po návratu do vlasti odešel do Brna, kde v roce 1889 maturoval na učitelském ústavu. Od mládí se zajímal o historii slovanských národů, učil se rusky, ukrajinsky, polsky, slovinsky, srbochorvatsky a lužickosrbsky. Hodně cestoval po střední a východní Evropě. Ve všech obcích, kde působil vedl obecní i školní kroniky. Klimešova láska k rodnému kraji a zájem o regionální historii a vlastivědu je zřejmá v mnoha článcích publikovaných v časopisech: Moravský sever, Stráž Moravy i ve sbornících. V roce 1923 vydal vl.nákladem v Zábřehu Politický okres zábřežský, o rok později Zábřeh a okolí v době minulé a knihu Vlastivědné vycházky a výlety ze Zábřežska (1924). Penzi trávil od roku 1927 v Dubicku. Psal kroniky několika obcí : Dubicka, Hrabové, Leštiny, Bohuslavic a Sudkova. Spolupracovat též s VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Hubálek, J.: Učitel Josef Klimeš. Severní Morava,sv.16. Šumperk 1968, S. 80–82. ; Hekele, F.: Vzpomínky na vlastivědné spisovatele. Severní Morava, Šumperk 1957, č.1.S.44. Klapil, P.: Nad lidovými nápěvy severní Moravy.In: V Zábřeze na rynku. Šumperk 1987, S. 5–23. ; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc, UP 1987. |
|||||
Poznámka: |
Otec Doc. Stanislavy Šprincové. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Ovčárna pod Pradědem | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseníky, Petrohrad (Rusko), Praha | |||||
Obory působení: | přírodovědec, vysokoškolský profesor | |||||
Anotace: |
V r. 1836 promoval na lékařské fakultě KU v Praze. Poté se stal asistentem pražské univerzity. 1842–1846 působil v Rusku na petrohradské akademii věd. 1848 se habilitoval na praž. univerzitě. Založil přírodovědecký spolek Letos. 1949 se stal řádným prof. na technice v Brně. Byl považován za jednoho z nejvýznamnějších přírodovědců 19. stol. ,především v oboru zoologie. Každoročně jezdíval studovat faunu a floru do Jeseníků. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.70; |
|
||||||
Místo narození: | Bratislava (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Janovice u Rýmařova, Kroměříž, Mnichov (Německo), Olomouc, Polsko, Švédsko, Švýcarsko | |||||
Obory působení: | archivář, historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Kroměříži a poté studoval FFUP v Olomouci. Od 1.9.1956 pracoval ve St.arch.Janovice u Rýmařova, v Olomouci a od r.1971 se stal jeho vedoucím.Jednatel histor.sekce VSMO.Region.dějiny=střed.Morava, Olomoucko, Kroměřížsko. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Přehled pramenů k dějinám školství na Moravě ve státních archivech. In: Sborník k dějinám morav. školství. Biografie: -mit-: Padesátiny PhDr. Miloše Kouřila. =ZVSMO 1982, č. 17–18, S. 35–36. Ševčíková, H.: Středomoravská výročí na měsíc červen. Týnecké listy. červen 2022. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Miloš Kouřil |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vršce | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jičín, Olomouc, Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | matematik, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Jičíně, poté studoval filozofii v Praze. Působil na gymnáziu v Plzni, od r. 1869 – 1891 na SG v Olomouci. Učil matematiku a fyziku. 1871 – 1887 členem zkušební komise pro učitele obecných a měšťanských škol. Členem spolků, spoluzakladatel Matice školské a VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.156–157.; Památník českého gymnázia v Olomouci.Olomouc 1927.S.166–167.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jena (Německo), Mladá Boleslav, Olomouc, Praha, Skalička, Telč, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | jazykovědec, pedagog, překladatel, publicista | |||||
Anotace: |
Po maturitě na českém gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval v Praze a v Jeně filologii. Po promoci s aprobací středoškolského učitele češtiny, němčiny, latiny a těsnopisu učil na reálném gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Telči. V letech 1911 – 1922 učil na České reálce v Olomouci. V této době také začal pravidelně publikovat v různých časopisech. Psal fejetony, drobné črty, překládal z němčiny, dokumentoval kulturní život v působišti. Publikoval též pod pseudonymy: Regulus, Adolf Skřehota a šiframi KKK, K.K.,–k a to zejména v časopisech Pozor, Lidové noviny, Stráž Moravy, Slezský sborník, Péče o studentstvo a průběžně do Prombergrových kalendářů. Po roce 1918 se hodně věnoval osvětové činnosti v Národní jednotě, byl výborným řečníkem. Patřil mezi významné členy Městského osvětového sboru, Městské knihovní rady a v roce 1928 se stal jejím předsedou. V roce 1920 přijal provizorní místo profesora češtiny a němčiny na Dívčím reálném gymnáziu, kde byl v roce 1923 jmenován ředitelem. Vedl pak školu na vysoké odborné úrovni až do září 1939, kdy byl předčasně penzionován. Odstěhoval se pak z Olomouce do Skaličky u Hranic, rodiště své ženy. Zde v ústraní se věnoval náročné vědecké práci. Zkoumal odlišnosti kelečského nářečí, jímž se mluvilo jen v devíti obcích kolem rodiště. Spolupracoval se Slezským ústavem ČSAV v Opavě. Vracel se rád do Olomouce, kde také zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Králík, S. : Za Kl. králíkem. Slezský sborník, 52, 1954. S. 557. ;
Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 2. Opava 1976. S.
76–77. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Česká Ves | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Olomouc | |||||
Obory působení: | komunální politik, kronikář města, pedagog středoškolský, prozaik, redaktor časopisu | |||||
Anotace: |
Absolvoval FFUP Olomouc obor Výchova a vzdělávání dospělých. Působil jako redaktor podnikového časopisu Rudné doly Jeseník. Několik let jako komunální politik, byl kronikářem města a 16 let před odchodem do důchodu působil jako pedagog SŠ gastronomie a farmářství. V roce 2021 vydal vl.n. historický román Konec frývaldovského kata. |
|||||
Zdroj: |
Sdělení meilem 31.7. 2021 /hš |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Jiří Krutil |
|
||||||
Místo narození: | Holasovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jamnice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz řádový, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Holasovicích ve Slezsku. V r. 1839 studoval filozofii v Olomouci, ale v prosinci 1839 z finančních důvodů studia přerušil. Věnoval se chrámovému zpěvu, zhudebňoval lidové skladby, od 1.11.1872 byl kapelníkem a ředitelem kůru katedrály sv. Václava v Olomouci, skládal drobné skladby, např. mše, litanie, pašije, atd. V Olomouci je jeho pamětní deska na Křížkovského ulici č.6. , koncem r. 1873 jmenován dómským kap. a působil zde 9 let do r. 1883. Kř. jméno Karel nahradil později řád. jm. Pavel. Pohřben v Neplachovicích. Pamětní deska , kterou vytvořil Karel Lanhart je umístěna v Křížkovského ulici v Olomouci od r. 1933. |
|||||
Zdroj: |
Kdy kde co, leden 1995, S.2., , ČSHS.I.Praha 1963.S.767 – 769.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Auckland (Nový Zéland) | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Hronov, Jablonec nad Nisou, Plzeň, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Studoval na vídeňské vysoké technické škole a také navštěvoval přednášky Adolfa Loose na jeho soukromé škole. V letech 1923 až 1926 pracoval jako kreslič v Loosově ateliéru a zůstal jeho spolupracovníkem. V letech 1926 a 1927 s ním pracoval na pařížských zakázkách a později vedl společný ateliér ve Vídni. Od roku 1928 se podílel na všech tamějších pracích. V roce 1931 navrhl spolu s Loosem domy pro sídliště Baba v Praze. Až do roku 1938 pracoval samostatně v Rakousku i Československu. Jemu je třeba děkovat za počátek sbírání Loosova díla a i za dodnes základní monografii, vydanou r.1930 v eNeues Bauen in deelt. Jeho samostatné práce byly zčásti určeny pro české území. V roce 1937 opustil Vídeň a zůstal rok v Československu, kde v letech 1936/37 postavil rodinnou vilu s charakteristickou prostorovou kaskádou nedaleko přehrady v Jablonci nad Nisou a v letech 1937/38 zde popsanou vilu v Hronově. V r. 1938 přesídlil do Hradce Králové. Myšlenku Loosova Raumplanu uskutečnil v Semlerově bytě v Plzni (1932) a ve vile Dr. Kantora v Jablonci nad Nisou (1934.V roce 1939 opustil Československo a emigroval přes Anglii na Nový Zéland. Po skromných začátcích se brzy stal vedoucím architektem podniku Fletcher Construction v Aucklandu, v němž působil do roku 1960. Poté již pracoval pouze jako volně tvořící architekt. Zemřel náhle na srdeční selhání. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R 2008.; Skalický, Alexandr: Jindřich (Heinrich) Kulka – rodinný dům čp. 22 v Hronově. In: Časopis společnosti přátel starožitností 4/1998.; |
|
||||||
Místo narození: | Žitovlice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jičín, Most, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | knihkupec, nakladatel | |||||
Anotace: |
Narozen u Nymburka. vyučil se knihkupcem v Jičíně v letech 1905–1907. Poté sehnal místo pomocníka v novém knihkupectví v Mostě nazv. Severočeské menšinové knihkupectví. Další štace byla v Prostějově a od listopadu 1910 v Olomouci, kde se v červnu 1912 oženil s Františkou Othovou. Měli 5 dětí. V letech 1915–1918 se účastnil 1. světové války. Po skončení války se vrátil do Prahy, kde v roce 1919 byl vedoucím knihkupectví nově vytvořené Československé strany lidové a zárověň vzniklo vydavatelství U zlatého klasu, které působilo do r. 1923. Poté založil vlastní nakladatelství a knihkupectví ve Voršilské ulici. V roce 1934 nastala krize a nakladatelství muselo být zlikvidováno. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz |
|
||||||
Místo narození: | Hruška | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Olomouc | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Hruška na Prostějovsku. Pracoval v Brně jako zemský rada. |
|||||
Zdroj: |
Peřinka: Vlastivěda moravská.OK Prostějov. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Opava, Tršice, Znojmo | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n.m.č. obce Tršice). Chodil do farní školy v Tršicích. V Olomouci studoval gymnázium a bohosloví..R.1848 navštívil Prahu jako člen deputace Lípy slovanské z Olomouce na Slovanský sjezd. Od r.1850 vyučoval na gymnázium v Olomouci a v Jihlavě, 1853 učitelem dějepisu a zeměpisu ve Znojmě. Publikoval v Týdeníku, spoluprac. s Havlíčkem.Založil čes.vědec.historiografii ve Slezsku. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biograf.slovník širšího Ostravska.Seš.2.Opava, Slezský ústav ČSAV 1976, S.89–91.; Horáčková, E.: František Lepař-Jan Lepař.P., PNP 1976.;Neruda, Jan: Podobizny.1.Praha, ČS 1951, S.179–181. |
|
||||||
Místo narození: | Jaroměřice | |||||
Místo úmrtí: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Kroměříž, Olomouc, Šternberk, Šumvald, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Studoval reálku v Jevíčku, zkoušky z latiny skládal v Kroměříži. Teologii vystudoval v Olomouci, kde nyl 5.7.1934 vysvěcen. Poté působil jako kaplan v Šumvaldu do 1. 8. 1935, ve Šternberku do 1.4.1938 a v Olomouci u sv. Michala. Od 2.12. 1938 působil ve Vranové Lhotě, kde zůstal pak i na odpočinku až do své smrti. Pohžben byl v rodinné hrobce v rodišti. Mj. pracoval v zahrádkářském spolku a konal přednášky a besedy. Znalec moravské vlastivědy. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, Jaroslav: Za panem Františkem Markem. Trnaváček 1990, listopad, č.3. |
|
||||||
Místo narození: | Pelhřimov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jeseníky | |||||
Obory působení: | dramaturg, prozaička, režisérka | |||||
Anotace: |
Ve svých povídkách, které vyšly pood souborným názvem " Kořenky "(1978) se inspirovala vesnickým prostředím na Jesenicku. |
|||||
Zdroj: |
Rafaj, O.: O nesporném talentu české prrózy. Doslov knihy Kořenky. Praha, MF 1978.; Urbanová : Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Ostrava 2001. S.183.; |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místa pobytu: | Čáslav, Jaroměř, Olomouc | |||||
Obory působení: | sbormistryně, učitelka hudby | |||||
Anotace: |
Absolvovala obor Hudební výchova a čeština na FFUP v Olomouci a působila od r. 1962 na pedagogické škole a gymnáziu v Jaroměři. Od otevření Střední pedagogické školy v Čáslavi roku 1975 vyučuje hudební výchovu a vede dívčí pěvecký sbor, který nahrával v Českém rozhlase. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník českých sbornistrů.II. Praha, Divadelní ústav 1982.S.339.; |
|
||||||
Místo narození: | Praha -Vinohrady | |||||
Místo úmrtí: | Jihlava | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Hradec Králové, Jáchymov, Jičín, Olomouc, Stockholm (Švédsko), Vejprty | |||||
Obory působení: | gynekolog, lékař, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Maturoval v Jičíně r. 1917 a hned poté odveden na vojnu. Po vzniku samostatného Československa v r. 1918 se jako dobrovolník přihlásil do čsl.armády a bojoval na Slovensku. Pak vystudoval lékařskou fakultu v Praze a promoval 10.11.1923. Po promoci nastoupil na Patologicko-anatomický ústav prof. A. Spilky v Bratislavě, kde působil 3 roky. V roce 1926 přešel do Brna na gynekologicko-porodnickou fakultu Masarykovy univerzity, kterou vedl prof.MUDr. Gustav Müller. Již v roce 1927 se stal asistentem. Podnikal četné studijní cesty: Paříž, Brusel, Budapešt, Bělehrad, Sofie, Drážďany, Berlín, Lipsko, Frankfurt, Bonn aj. V roce 1930 působil ve Švédsku na Forselové klinice ve Stockholmu a pak v Göteborgru na radiobiologickém a onkologickém pracovišti. V roce 1933 habilitován v Brně pro obor porodnictví a gynekologie. V roce 1938 přešel jako docent do Hradce Králového, kde se stal primářem gynekologicko-porodnického oddělení. V roce 1947 jmenován řádným prof. Hradecké lékařské fakulty, která se v roce 1951 změnila na Vojenskou lékařskou akademii. Prof. Maršálek musel změnit působiště a odešel do Olomouce, kde se stal přednostou gynekologicko porodnické kliniky UPOL. V roce 1954 vybudoval na klinice vlastní rentgenologické pracoviště. V té době taky napsal rozsáhlou monografii Operativní léčba ženských orgánů. Postupem času byl stále více a více sledován stranickými orgány, kterým byl trnem v oku jeho životní styl. V roce 1958 při jeho 60. narozeninách ještě sice vyšlo slavnostní číslo časopisu Československá gynekologie, ale nad Maršálkem se už stahovala mračna. Rektor UPOL a prof. neurolgie MUDr. Jaromír Hrbek, který byl později i ministrem školství, byl typický představitel nekompromisního komunistického funkcionáře. Maršálkovi vytýkal, kde co a nakonec byl z UPOL nedůstojně propuštěn. Získal místo v uranových dolech v Jáchymově, kde pracoval jako terenní gynekolog a závodní lékař a zřídil v pohraničním městečku Vejprty i malou porodnici. Nenechal se zlomit a stále studoval, přednášel po celém kraji, Publikoval v zahraničí a korespondoval s řadou kolegů z celého světa, kteří mu posílali odbornou literaturu. V roce 1967 byl rehabilitován a téměř v 70 ti letech nastoupil jako samostatná vědecká síla na gynekologicko-porodnické klinice J.E. Purkyně v Brně. V pozdějším věku trpěl chronickou ischemickou chorobou srdeční a volné dny trávil na chalupě na Vysočině. Když mu bylo zle, tak se nechal odvézt do nemocnice, kde zemřel na infarkt myokardu. |
|||||
Zdroj: |
Zakladatelé a pokračovatelé.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.147–148; Pilka, Radovan: Almanach 120 PORGYN. Olomouc, FN 2019.S. 15–17. |
|
||||||
Místo narození: | Karolín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Javorník, Vrchoslavice (okr. Přerov) | |||||
Obory působení: | básnířka, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Rodné jméno Mačková Libuše. Celý profesní život pracovala jako
učitelka mateřské školy a cvičitelka dětské jógy. První verše psala
pro členy rodiny, spolužáky, spolupracovníky. Pak léta uplatňovala svoje
vidění světa v rozvíjení slovní zásoby a správné výslovnosti dětí.
K tomu se později přidalo i správné držení těla a správné dýchání.
Píše poezii a krátké prozaické útvary. V letech 2012 až 2016 se
zúčastnila regionálních kol slam-poetry v Brně. Obesílá literární
soutěže, pořádá autorská čtení. Zúčastňuje se autorských setkání.
Je dlouholetou členkou Mělnického Pegasu a od roku 2013 členkou Střediska
východočeské obce spisovatelů.Publikuje a přispívá do almanachů a
sborníků. Zúčastňuje se Dnů poezie. Spolupracuje se svou rodnou obcí
Karolín, knihovnou v Javorníku, Knihovnou Kroměřížska a knihovnou
v Němčicích nad Hanou. Samostatně vydala knihy: Kormidelník života
/2002/, Dětskýma očima/2003, 2004, Pegas Mělník/, Přivezli jsme
jezevčíka/2006, leporelo/, Rodném kraji /2008/, Dětskýma očima –
Veršobraní /2013/, Kuplet o Brně /2015/, Místa srdci blízká /2016/, Čas
trampa /2017/, |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 19.5.2017. Matysíková, Libuše: Čas trampa. Trapsavec 2017 (zadní strana) V krajině Pegasa. Mělník 2018. S.112–116. https://otavinka.blogspot.com/…ubiluje.html meil dne 30.9.2023, aktualizace biografie |
|||||
Poznámka: |
Fotky z roku 2015 a 2017 přišly od Libu Matysíkové mejlem dne 26.6.2018. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Kladno, Kolín, Mladá Boleslav, Příbram | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Studia DAMU v Praze nedokončil. Působil v oblastních divadlech. V letech 1953–1954 v Jihlavě, pak v Kolíně, Příbrami, v Kladně, Mladé Boleslavi a v Praze. Jinak hrál ve čtrnácti filmech a v jednom seriálu TV a to většinou epizodní role. Debutoval v roce 1963 ve filmu Cesta hlubokým lesem. V r. 1973 Větrné moře. V roce 1974 ve filmech Sokolovo; Poslední ples na rožnovské plovárně; Noc oranžových ohňů; r. 1977 Zlaté rybky; Zítra vstanu a opařím se čajem; r. 1979 Kdo přichází před půlnocí, roku 1984 Na smaragdovém měsíci, v roce 1987 filmy Proč; Zuřivý reportér; Návraty; v TV filmu O Radkovi a Mileně , kde hrál astrologa (1990) a v posledním Renčově filmu Na vlastní nebezpečí, který měl premiéru v lednu 2008. |
|||||
Zdroj: |
www.Horácké divadlo Jihlava Rubeš B.: Uzavřené osudy. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Světí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | advokát, dramatik | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Světí poblíž Hradce Králové. Od roku 1888 působil v Prostějově, 1890 v Olomouci. O rok později si založil vlastní advokátní kancelář v Jevíčku, kde působil do roku 1899. Založil zde akciový pivovar, zasloužil se o vznik střední školy. Poté odešel do Prahy. Psal dramata a vědecká díla. |
|||||
Zdroj: |
Továrek: Ve znamení pera. Jevíčko 1958.S.11–12. |
|
||||||
Místo narození: | Studená | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Kardašova Řečice, Kladno, Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Narozen ve Studené u Jindřichova Hradce. Vyučen jako strojní zámečník. Od mládí hrál ochotnické divadlo. Do divadla jako profesionál nastoupil v Jihlavě. 1945–46 Horácké divadlo Jihlava,. 1946–1947 Kladno, 1947 –1949 působil v Olomouci, poté půs. v ND Praha do r. 1950. 1950–53 Divadlo pracujících Zlín. Hrál asi ve 40 filmech. Zasl. um. 1978. ; V období důchodového času žil v Kardašové Řečici. Zemřel v Domově seniorů v Praze- Žižkov. |
|||||
Zdroj: |
ČTK – BIO, 27.9.1983.;. |