Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Vyškov | |||||
Obory působení: | házená, sportovkyně, tenistka, trenérka | |||||
Anotace: |
Jiřina WEINTRITTOVÁ (provdaná NOŽÍŘOVÁ), začínala se sportem
v rodišti už od devíti let. Zprvu hrála českou házenou za Sokol Vyškov.
Po příchodu do Olomouce v roce 1938 hrála s družstvem Sokola Náměšť
na Hané a vyhrála přebor Sokola v rámci sokolského sletu. Spolu
s ostatními hráčkami přešla do Olomouce a stala se zakládající
hráčkou házenkářského oddílu ASO Olomouc, který v roce 1939 vyhrál
první mistrovský titul ČSR a po deset let získávala desetkrát titul mistra
republiky. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Teplice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Německý hud. skladatel, byl žákem Brucknerovým 1890–95, po několik let divadelním kapelníkem v Teplicích. Žil hlavně ve Vídni, kde byl předsedou Brucknerovy společnosti. Kromě 3 symfonií a mnoha písní, napsal asi 8 oper. |
|||||
Zdroj: |
OSN ND.Dodatky, díl 4., sv.1., Praha 1936, S.663.;. |
|
||||||
Místo narození: | Strání | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Andělská Hora, Dětřichovice, Kroměříž, Náměšť na Hané, Olomouc, Rudná pod Pradědem, Řím (Itálie), Senice na Hané, Tršice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1933 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze v r. 1938. Kaplanskou službu vykonával ve Vsetíně a v roce 1939 odešel studovat do Říma na Papežský institut posvátné hudby, Vojenskou službu vykonával 9 měsíců v československé zahraniční armádě v Anglii. Od roku 1945 – 1950 byl vícesuperiorem kněžského semináře, učitelem zpěvu na CMBF v Olomouci a souběžně v letech 1948–1950 kaplanem u sv. Michala. Do roku 1968 spravoval farnosti Andělská hora, Dětřichovice, Rudná pod Pradědem, později Tršice,, Náměšť na Hané, Senice na Hané, Hlubočky. V roce 1968 složil Českou mši z Andělské Hory. V roce 1968 se vrátil na olomouckou bohosloveckou fakultu a působil též v Litoměřicích až do roku 1975, kdy mu byl odňat státní souhlas. Vyučovat začal opět po roce 1989, kdy působil jako odborný asistent církevního zpěvu na bohoslovecké fakultě. Od roku 1973 až do své smrti vedl smíšený chrámový sbor ve Velké Bystřici. Věnoval se zhudebňování liturgických textů. Jeho zhudebněné české bohoslužebné texty, zejména ordinária a žalmy zaznívají v našich kostelích od konce 60. let. V roce 1990 se stal docentem na CMTF v Olomouci v oboru liturgického zpěvu a vypomáhal ve farnosti Moravičany. Pro nemoc hlasivek musel v roce 1996 ukončit aktivní činnost v oblasti církevního zpěvu. Zemřel ve šternberské nemocnici. Pochován byl do kněžské hrobky v rodišti. F |
|||||
Zdroj: |
Honová, S.: V měsících červenci a srpnu připomínáme…Kdy-kde-co 2014, S.1. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Květné ve Stráni (na Slovácku) |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | písmák, starosta obce | |||||
Anotace: |
Narodil se v Březcích, škola ve Štěpánově. Pracoval na statku. Zajímal se o dějepis. Hodně cestoval. V letech 1900–1903 byl starostou obce Březce. Když se v roce 1886 stal obecním hospodářem, převzal Pamětní knihu březeckou tu psal až do roku 1938. |
|||||
Zdroj: |
Naše noviny.č.215, listopad 2000.S 11. |
|||||
Poznámka: |
Březce (n. část obce Štěpánov). |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Obory působení: | lékárník, meteorolog, přírodovědec | |||||
Anotace: |
Syn šumperského lékárníka Josefa Paula (1804–1892). Po otci zdědil nejen prosperující lékárnu, ale i řadu veřejných funkcí ve městě.Přední znalec přírody, významný meteorolog. Stal se jedním z prvních, kdo zaznamenával tyto údaje a posílal jejich výsledky říšskému ústavu ve Vídni a za Moravu do Brna. Za tuto průkopnickou činnost obdržel zlatý záslužný kříž. Jeho meteorologické záznamy jsou uchovány v SOKA Šumperk. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.2 (14.). Ostrava, 2001. S. 100–101. Nejstarší šumperští botanikové.In: Severní Morava,79, Šumperk 2000. S.31–42. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brtnice, Příseka, Šternberk, Znojmo | |||||
Obory působení: | politický vězeň, projektant stavební, učitel | |||||
Anotace: |
Po studiích ve Znojmě vyučoval od roku 1936 na obecních školách ( Příseka, Brtnice u Jihlavy), po roce 1945 ve Šternberku na měšťanských školách předměty: matematika, výtvarná výchova, těsnopis. Byl aktivním členem loutkářského souboru Kašpárkova divadla. V roce 1950 byl zatčen a odsouzen za šíření Pastýřských listů. Původní trest smrti mu byl změněn na 14 let žaláře. Deset let pak pracoval jako politický vězeň v uranových dolech v Jáchymově. Na základě amnestie byl pak propuštěn v roce 1960. Vystudoval si potom stavební průmyslovku a živil se nějakou dobu jako stavební projektant. Pak začal vyučovat v odborném učilišti Chronotechny. Zde působil až do důchodu. Morální rehabilitace ani jakékoli satisfakce se již nedočkal. U příležitosti 80. výročí Československé republiky v roce 1998 mu byla udělena Konfederací politických vězňů ČR Pamětní medaile in memoriam za účast v protikomunistickém odboji v letech 1948–1981. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberkem. Šternberk 2010. S.94. |
|
||||||
Místo narození: | Šubířov | |||||
Místo úmrtí: | Šubířov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brodek u Konice, Konice, Kroměříž, Olomouc, Šubířov | |||||
Obory působení: | básník, historik, lesní inženýr, odborný publicista, sběratel pověstí | |||||
Anotace: |
Základní školu vychodil v rodišti a v Brodku u Konice. RG studoval
v Jevíčku, kde byl žákem prof. Václava Stratila (1911–1993). Maturoval
až po osvobození, protože za okupace musel studium přerušit a odejít na
nucené práce do lesa. V letech 1946 – 1950 absolvoval olomouckou
bohosloveckou fakultu. Po dramatickém uzavření fakulty odešel do Brna, kde
studoval Vysokou lesnickou školu. Po promoci v roce 1956 pracoval jako lesní
inženýr v Lesprojektu Kroměříž až do roku 1982, kdy odešel do důchodu.
Teprve tehdy se mu otevřely naplno všechny brány k činorodé vlastivědné
práci. |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V. : Historiograf a kronikář moravských obcí. =ZVSMO, 1983–1984, č. 19–20, S. 32. , . Pinkava,J.: Olomoucké vzpomínky.In: Rok na Hané 1994. Olomouc 1993.S.8–9. ; Ševčíková,H.: Říjnová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy 2004,č.10, S. 9. ; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha 1996.S. 123. ; Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií.In: Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Chobyni (n.č. Šubířova) |
|
||||||
Místo narození: | Třeština | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Veřovice, Životice | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor učitel. ústavu v Kroměříži, , farář v Životicích a Veřovicích (u Nového Jičína) Náboženský spisovatel, autor cestopisné literatury. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan : Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974.S.17.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Mikulov, Olomouc, Šumperk, Terst (Itálie), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium v Olomouci. Jako student založil v Šumperku tělocvičnou akademii. 1855 odešel na univerzitu do Vídně, kde studoval matematiku a přírodní vědy, současně na polytechnice geometrii a chemii. 1963 byl promován na doktora filozofie. Vyučoval na gymnáziu v Jihlavě, Mikulově, Brně, Terstu. 1870 se vrátil do Šumperka, kde byl jmenován ředitelem reálky. 1880–1897 byl okresním školním inspektorem. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.105; |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, skladatel | |||||
Anotace: |
U otce se vyučil se řezbářem. Láska k hudbě jej táhla do Prahy, kam odešel v roce 1939. Hral na harmoniku, zpíval či konferoval vystoupení Šebkova souboru v hotelu Miramare ve Strašnicích. S Pepou Dostálem vytvořil populární harmonikové duo. Hudbu skládal už v rodišti a pokračoval v v Praze. Z četných jeho polek a valčíků byla nejznámější píseň „Moravo krásná“. Vyšla i na gramofonové desce a nazpíval ji Standa Procházka. V roce 1941 spolupracoval s Karlem Valdaufem v rozhlase. Po r. 1945 nastoupil na vojnu a dostal se do Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V r. 1947 se vrátil domů a z existečnčních důvodů přijal místo učitele na na hudební škole v Šumperku. Od r. 1970 byl ředitelem Lidové školy umění v Šumperku. Při škole vytvořil 30 členný akordeonový soubor a stal se uměleckým vedoucím 40 členného školního dechového orchestru v Zábřehu. Kromě toho byl dirigentem populárního dechového orchestru při Železničních opravnách a strojírnách, nazv. Modrá muzika. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.101–102.;
|
|
||||||
Místo narození: | Velká Bíteš | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | básník, kamenosochař, překladatel, restaurátor, učitel | |||||
Zdroj: |
Kolář,B.: Životní pouť básníka a překladatele Josefa Sedláka. In: Z paměti literární Olomouce. Olomouc 2004.S. 189–192.; Všetička, F.: Také červený prunus. In: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc 2006. S. 305–306. Kolář, Bohumír : Haná v poezii. Antologie. Olomouc 2008. S.503.; |
|
||||||
Místo narození: | Červená Voda | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bernartice, Kelčany, Loučná nad Desnou, Pavlovice, Sudkov | |||||
Obory působení: | cukrovary, podnikatel, politik komunální, textilní | |||||
Anotace: |
Syn Ignaze S., obchodníka s přízí ( 1788–1863), který se přestěhoval s rodinou do Šumperka, kde si otevřel obchod. ( V r. 1833 byl jmenován na prvním místě mezi kapitálově nejsilnějšími obchodníky s přízí na severní Moravě. V roce 1840 se stal senior I.S. společníkem otce v obchodě s přízí. Měl přádelnu konopí a lnu ve Vizmberku (n. Loučná nad Desnou), r. 1852 se kapitálově podílel na vybudování cukrovaru v Bernarticích (o.Jeseník), 1859 cukrovaru v Kelčanech na Hodonínsku a ještě v 80. letech cukrocaru v Otmuchově (nyní Polsko). R. 1863 spoluzakladatelem a prvním předsedou plynárenské společnosti v Šumperku a r. 1869 se podílel na založení městské kruhové cihelny tamtéž a 1863 zakoupil mlýn s rybníkem v Sudkově a vybudoval tam 1864–1865 přádelnu lnu, řízenou jak na vodní, tak parní pohon. R.1873 mu byl za zásluhy o rakouský průmysl u příležitosti světové výstavy ve Vídni propůjčen rytířský kříž Řádu Františka Jozefa. Byl čestným občanem Červené Vody a 1873–1885 členem obecního zastupitelstva v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 111–112. Spurný, F.: Moravolen Sudkov. Šumperk 1973. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Lipsko (Německo), Loučná nad Desnou, Olomouc, Petrov nad Desnou, Sudkov | |||||
Obory působení: | cukrovar, činitel veřejný, podnikatel, politik komunální, textilní | |||||
Anotace: |
Syn seniora (1824–1898). Od mládí vychováván pro dráhu obchodníka a průmyslníka. Nejprve studoval na německé reálce v Olomouci, poté absolvoval známý chlapecký institut Pilka ve Vídni a obchodní i technické vzdělání si doplnil praxí v Lipsku a v několika přádelnách v cizině, zejména v Německu a s Belfastu. V 70. letech se stal společníkem fy I.Seidl a spol. Z jeho iniciativy byla sudkovská přádelna rozšířena o přádelnu bavlny r. 1882. Junior byl také prezidentem cukrovaru v Otmuchově (Polsko), ve správní radě cukrovaru v Břeclavi a též v cihelně v Šumperku. Od r. 1885 byl členem obecního zastupitelstva v Šumperku a za zásluhy byl jmenován čestným členem dobrovolných hasičů, jejichž spolek založil a čestným občanem města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.), Ostrava 2001.S.112. Spurný, F.: Moravolen Sudkov. Šumperk 1973. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Belfort (Irsko), Heidelberk (Německo), Kolín nad Rýnem (Německo), Lille (Francie), Loučná nad Desnou, Olomouc, Sudkov, Vídeň (Rakousko), Ženeva (Švýcarsko) | |||||
Obory působení: | politik komunální, průmyslník | |||||
Anotace: |
Syn seniora Ignaze Seidla (1824–1898). Studoval na německé reálce v Olomouci a na Vysoké škole technické ve Vídni. Doktorát chemie získal na univerzitě v Heidelberku R. 1888 vstoupil do fy Sudkovská mechanická přádelna lmu a 1911 se stal veřejným společníkem fy Seidl a spol., na což se připravil dlouhodobými stážemi ve Francii, v Irsku, Německu. Záhy byl zvolen víceprezidentem rakouské lnářské centrály. Byl též členem výboru Mezinárodního svazu lnářských přádelen a v této funkci se účastnil kongresu v Belfortu r. 1910, Lille 1911, Kolíně nad Rýnem 1912, Ženevě (1913 a ve Vídni r. 1914. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F.: Moravolen Sudkov. Šumperk 1973. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.) Ostrava 2001. S. 113. |
|||||
Poznámka: |
dr. Max Seidl |
|
||||||
Místo narození: | Šenov | |||||
Místo úmrtí: | Šenov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karlovy Vary, Olomouc, Opava, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | literární historik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, prozaik, rusista | |||||
Anotace: |
V letech 1951–56 studoval na FFUP v Olomouci obor ruský jazyk a literatura, poté působil na VŠB v Ostravě, od r. 1957 na katedře rus.jaz.na ped.šk.v Opavě, 1958–60 středošk.prof.v Ostravě, 1960–62 asist.katedry rus.jaz.na Pedag.inst.v K.Varech, 1962–72 na Ped.fak.v Ostravě, 1972–77 na ČSAV v Brně . |
|||||
Zdroj: |
Z díla-studie: Umění mezi lidmi. /1972/;Angažované diagnozy. /1973/;Maturity. /povídky1975/;redig. edici Kmen od r. 1975. ; Biografie: Bibliografie SČS 1979. Praha. S. 138; Bílek, Petr: 175 autorů. P. , ČS 1982, S. 128–129; Blahynka, Milan: Denní chléb Praha, ČS 1978, S. 273–275, doslov;Slovník česlé literatury 1970–1981. Praha, 1985, S. 311–312;. |
|||||
Poznámka: |
Šenov u Frýdku-Místku |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | kreslíř | |||||
Anotace: |
Vyučil se v oboru seřizovač textilních strojů. Namáhavou práci však pro nemoc kyčelních kloubů nemohl dlouho vykonávat a tak vystřídal několik zaměstnání. V šumperském divadle působil jako kašér a malíř kulis. Když zůstal trvale v invalidním důchodu, stala se mu výtvarná tvorba jeho životní náplní. Do roku 1991 se pravidelně účastnil přehlídek neprofesionální tvorby v Šumperku. Později samostatně vystavoval v Olomouci, Zábřehu a Šumperku ad. Jeho práce vlastní Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích. |
|||||
Zdroj: |
Umělci čistého srdce. Muzeum umění, Olomouc 2001, S. 73; Severní Morava, sv.90., 2005, S.44–46. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | galeristka, pedagožka, sběratelka ex libris, výtvarnice textilní | |||||
Anotace: |
Rozená Forejtová. Studovala na přírodovědecké fakultě, pak působila jako pedagožka, později mimo školu. Řadu let pracovala ve výboru Klubu přátel výtvarného umění v Olomouci. Účastnila se organizace čtyř sjezdů sběratelů ex libris a organizací výstav v olomouckém muzeu. Ve Šternberku založila Galerii Šternberk 16.4.1991 a byla její první vedoucí. Výrazná kulturní osobnost Olomouce i Šternberka. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. 2015. S.145–146. |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Libina, Oskava, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | botanik, učitel | |||||
Anotace: |
Absolvoval učitelský ústav ve Vídni. Působil jako učitel na vesnických školách v Čechách i na Moravě. Zejména za svého učitelského pobytu na Šumpersku se věnoval botanickému výzkumu. Působil od r. 1905 ve Václavově (n.m.č. Oskava), v Temenici (n.m.č.Šumperk a v obci Obědné (n.m.č.Libina).Jeho bohaté sbírky jsou uloženy v muzeích v Brně, Olomouci a v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.122; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Strážnice, Šumperk | |||||
Obory působení: | podnikatel, starosta města | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu ve Strážnici a vyučil tkalcem. V roce 1848 byl podporučíkem šumperské Národní gardy, v roce 1849 stál u zrodu šumperského pěveckého spolku. V letech 1851–53 vybudoval reprezentativní hotel a založil plátenickou obchodní firmu. 1861 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu, 1864 se stal starostou Šumperka do roku 1870. Podílel se na založeno vědeckého osvětového spolku Kosmos, kterému věnoval svou knihovnu a zřídil pro něj čítárnu.V roce 1866 zřídil městskou spořitelnu. Za své statečné počínání v období okupace v roce 1866 obdržel rytířský kříž. byl významným mecenášem, založitl městský siročinec a několik nadací. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z. Šumperské portréty. In Šumperk město a jeho obyvatelé. Šumperk 1996.S.206–207. |
|
||||||
Místo narození: | Mělník | |||||
Místo úmrtí: | Šubířov | |||||
Místa pobytu: | Moravská Třebová | |||||
Obory působení: | kněz řádový, sochař | |||||
Anotace: |
Františkánský kněz působící v Moravské Třebové. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, J.: Kdo byl Beda Scholz ? Hanácké noviny, 8, č.8, 18.1.1997. Příl. Na neděli.S.10. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Kopřivnice, Luhačovice, Nimes (Francie), Prostějov | |||||
Obory působení: | automobilový závodník | |||||
Anotace: |
Narozen v Bystrci u Brna (n.m.č. města Brna). Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a studoval v Nimes ve Francii, kde se léčil na tbc. Byl velmi jazykově nadaný, ovládal téměř všechny evropské jazyky a velmi dobře hrál na klavír. Po roce 1926 se začal věnovat automobilové krasojízdě. Účastnil se krasojezdeckých turnajů v Prostějově, Luhačovicích a v Hradci Králové a v r. 1929 získal i několik cen. Když mu otec koupil v r. 1929 závodní vůz Bugatti 37 A přesedlal na rychlostního jezdce. Zprvu závodil soukromě, od r. 1931 se účastnil závodů Velké ceny na brněnském okruhu, kde se umísťoval na předních místech (1933 byl druhý). Závodil nejen doma, ale i v Polsku, ve Švýcarsku, Belgii, Rakousku, v Monaku ad. Po 2. svět. válce startoval na vozech BMW a také na Cisitaia, kterou pro poruchovost prodal. V r. 1949 přešel jako závodník do kopřivnické Tatry, kde se stal instruktorem mladých závodníků. Stal se pracovníkem vývojového oddělení. V r. 1949 vyhrál na VC ČSR 1. místo, r. 1950 na VC ČSR na Tatře monopost 2. místo. V roce 1951 v druhém ročníku rychlostního automobilového závodu na horském okruhu Ecce homo ve Šternberku při druhé cvičné jízdě tragicky zahynul. Automobilový závodník a reprezentant ČSR. Pracovník vývojového oddělení závodu Tatra Kopřivnice. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.103–104; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník, novinář, překladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Žešově (n. součást města Prostějov) Do obecné školy chodil v Prostějově, poté navštěvoval piaristické gymnázium v Kroměříži, ostatní třídy v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu r. 1878. Poté vstoupil na bohosloví, které však brzy opustil pro dráhu novinářskou a spisovatelskou. Roku 1882 vstoupil do vídeňské redakce „Der Parlamentär“, po zániku do pražské redakce „Politik“ a krátce působil v olomouckém Našinci. V Praze pracoval pro různé časopisy, vedl red. Kutnohorských listů a Šubrtovy Divadelní listy. Básnické jméno Žeranovský přijal podle ulice Žeranovská v Prostějově, kde bydlela jeho studentská láska. Literárně překládal do češtiny klasická díla a puvodní tvorbu (např. J. Vrchlického, K.H. Borovského) do němčiny. Psal přírodní lyriku : První jaro; Motivy z Hané atd. Básně publikované v časopisech psal hanáčtinou. Užíval též pseudonym P. S. Eudonym. Zemřel v ústavu choromyslných, pohřben v Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Hanácké písemnictví.Olomouc 1940.S.120 – 122, 238 ad.; Fischer, R.: Olomoucký památník, Olomouc 1938, S. 235–236; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů, Praha 1973, S. 1211./B.Slavík uvádí den úmrtí 9.1., ost.10.1.; ; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Bouzov, Brno, Hanušovice, Olomouc, Opava, Rýmařov, Šumperk, Úsov, Velké Losiny | |||||
Obory působení: | archivář, historik, kronikář města, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Středoškolské studium – gymnázium v Prostějově byl nucen přerušit v roce 1943, protože byl nacisty totálně nasazen na " technische Nothilfe". Gymnázium dokončil maturitou až po válce v roce 1945.Poté studoval Masarykovu univerzitu v Brně, na které promoval r. 1950. O rok později získal PhDr a začal pracovat jako archivář na zámku v Janovicích u Rýmařova, kde zejména jeho přičiněním vznikl základ archivu Olomouckého kraje. V roce 1958 byl jmenován ředitelem Okresního archivu v Šumperku. Od roku 1959 pravidelně publikoval ve sborníku Severní Morava. Stál u zrodu Kulturního měsíčníku Šumperka, kde působil jako předseda redakční rady až do smrti. V roce 1976 odešel pracovat do Vlastivědného ústavu Šumperk, kde působil do března 1990. Od r. 1992 dojížděl do Opavy na Slezskou univerzitu přednášet a r. 1993 získal docenturu. na UP v Olomouci.V devadesátých letech se výrazně angažoval v Moravskoslezské křesťanské akademii a díky svým jazykovým schopnostem i v partnerské spolupráci města Šumperka s německým městem Bad Hersfeldem. Jeho erudovanost v Řádu německých rytířů jej předurčila i ke členství ve Společnosti přátel hradu Bouzova, kde byl zvolen čestným členem. Řadu let byl i městským kronikářem v Šumperku a o jeho dějinách napsal stovky článků i několik knižních monografií. Redaktor regionálních periodik i aktivista Filmového klubu, Socialistické akademie..V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Vlastivědné listy 1987, č.2, S.45./fotografie/.;. Balatková, Jitka: Docent PhDr. František Spurný, CSc. slaví sedmdesátiny. In: Severní Morava, vl.sborník,sv.73, Šumperk 1997. S.65–69. BSSSM, seš. 7 (19.).Ostrava 2005. S. 126–129. (Bibliografie). Štipl, Ctirad: Historik František Spurný. In: Ročenka 2010 1990–2010 * 20 let SACB Vydala Společnost přátel hradu Bouzova ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku.. S.24–25. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. František Spurný, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, filozof, pedagog vysokoškolský, překladatel, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
Narodil se v učitelské rodině, hlásící se prokrové tradici rodu Stunů ( Matěj Stuna byl herec a spisovatel v době národního obrození). Do 11 let bydlel s rodiči v Jihlavě a pak v Prostějově, kde maturoval na prostějovském klasickém gymnáziu v roce 1950, poté studoval FFUP v Olomouc, obor filozofie a historie a promoval r. 1954. Po vojně v letech 1956 – 1960 byl redaktorem Stráže lidu. Poté působil na Univerzitě Palackého (1960–1981). Překládal z ruštiny.Řadu let byl vysokoškolským učitelem, v roce 1970 jmenován docentem. Byl publicisticky činný, zabýval se oblastí kultury a poezie. Do Filozofického časopisu psal recenze a zprávy o nových knihách. Pravidelně přispíval do olomouckého tisku, a sborníku Střední Morava. Terezínské listy, Nová Svoboda, Právo, Tvorba. V brněnské Rovnosti publikoval řadu medailonů moravských kulturních osobností. Spolupracoval s ČRo Ostrava a Olomouc. Jeho syn Jan Stuna, též publikuje v regionálním tisku. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých filozofů. Brno MU 1998.S.546. Galerie rodáků a nejen jich (7.8.2014) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Rudolf Stuna, CSc. |
|||||
Fotky: |