Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Náklo, Olomouc, Uničov, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř historických podobizen a kostelních obrazů, od r. 1850 žil v Olomouci. Žák akademie ve Vídni. Byl v Americe. |
|||||
Zdroj: |
Machytka, R.: Malíř Jan Friedrich, uničovský rodák.=ZVÚO, r.63, č.109., S.7–11.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.239.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ratíškovice | |||||
Místo úmrtí: | Münster (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Olomouc, Uherské Hradiště, Velehrad | |||||
Obory působení: | etnolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Velehradě a v Uherském Hradišti. V letech 1953–1958 studoval FFMU v Brně, obor hudební výchova a národopis.docent slovanské etnografie. Profesorem jmenován v roce 1990 pro obor evropský národopis, 1991 DrSc. Pracoval v muzeu Hodonín v letech 1958–1960 a 1961–1992 na FFMU Brno. Prof. MU Brno, obor etnologie. Zabýval se též Hanou. Přítomen na odborné konferenci Lidová kultura na Hané v Olomouci.. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo .Praha 1991.S.214.;Nekrolog LD, 29.5.1992, S.5.;. |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Václav Frolec, DrSc. (Osobně znám, čtenářem regionálního
oddělení Okresní knihovny v Olomouci |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeoložka | |||||
Anotace: |
Po maturitě vystudovala v letech 1977–1981 FFMU Brno. Promovala jako PhDr. Poté pracovala v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci a to v období 1981–1986. Pak v letech 1986–1989 působila ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a od r. 1989 v Archivním ústavu ČSAV. Specializuje se na raně středověkou slovanskou archeologii Velké Moravy. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář, Karel: Biografický slovník českých moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005.S.182.; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Blansko, Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od 1768 stud. v Lipníku gymnázium, v Olomouci, filozofii a 2 ročníky bohosloví, 1778 odešel do Vídně studovat malířství, živil se malováním pokojů, seznámil se s vojen. lékařem a stud. medicinu. Stal se ranhojičem a r. 1784 půs. v Uničově. 1786 ustanoven vrch. lékařem u generál. štábu ve Vídni, od r. 1791 trvale v Hranicích. R. 1811 založil při kostele veřejnou knihovnu. Asi ve 40 letech začal psát básně, náboženské, vzdělávací a vlastivědné spisy, zapisoval pověsti, překládal nábožen. spisy. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.784–786;Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lid.pověstí.Olomouc, UP 1986, S.130–131.;Neruda, Jan: Podobizny.Sv.3.Praha, 1954, S.59–61.;/reg./;Gallaš, J.H.A.: Romantické povídky.Praha, ELK 1941, S.238–263 doslov a poznámky B.Slavíka.. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kostelec na Hané, Mostkovice, Prostějov, Slatinice, Těšetice, Určice | |||||
Obory působení: | archeolog, sběratel, učitel | |||||
Anotace: |
Po absolvování Učitelského ústavu v Brně v letech 1889–1890 učil v Mostkovicích. V období 1891–1925 byl řídícím učitelem v Prostějově. Byl spoluzakladatelem Přírodovědného klubu v Prostějově. Archeologické výzkumy v obcích Domamyslice (n.m.č. Prostějov), v r. 1903 v Kostelci na Hané, v r. 1908 v Určicích a později v obcích Těšetice a Slatinice. Publikoval v odborném a vlastivědném tisku: Pravěk, ČVSMO. |
|||||
Zdroj: |
Prudká, Alena: Archeolog Antonín Gottwald. =Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, 1986, č. 2, S. 1–11, obr. Pozn. ;Štafeta, 18, 1986, č. 3. , S. 11–14, obr. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, S. 35. ;Eliáš-Žáček, B. : A. Gottwald, objevitel pravěku Hané. =ZVÚO 1969, č. 155, S. 1–4. ;. Sklenář, Karek: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 192–193.; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov, Uherské Hradiště, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | dirigent, pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium a učitelský ústav v Přerově, zasloužilý učitel, umělecký vedoucí a dirigent PSMU v letech 1972–1978. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1.P., SHV 1963, S. 394.; Kmoníčková, E.: V roce 1985 zemřeli.Brno, SVK 1986, S.15.; Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | houslistka, majitelka agentury | |||||
Anotace: |
Rozená Leherová Hudební školu absolvovala v Litovli u Aloise Holoubka,
žáka Leoše Janáčka. V tomto čase se stala vítězkou dvou okresních
houslových soutěží. V letech 1965–1971 studovala. Konzervatoř
v Kroměříži.. |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/2001 Petřík, M.: Cena města Olomouce za období 2000, 2001 a 2002. Olomouc 2003. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čop (SR) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Opava, Užhorod (Ukrajina) | |||||
Obory působení: | básnířka, učitelka | |||||
Anotace: |
Učitelství: Měšťanská škola Užhorod, Opava 1938. Na obecných školách: Opava, Olomouc, Kroměříž 1942. Lidová škola umění Žerotín Olomouc, obor varhany 1970. Úřednická činnost ve „Službě veřejnosti“ Olomouc. U Krámáře a Procházky v Olomouci roku 1941 vydala sbírku „Verše“. Manželka Mojmíra Hanuše. |
|
||||||
Místo narození: | Libhošť | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha, Prostějov, Uničov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Abs.r.1950 Prům.šk.textilní v Brně, 1967 VŠUP v Praze, prof.A.Kybal, kde získal I., II. a III.cenu v soutěži tkaných textilií pro EXPO Montreal.Tvorba gobelínů, artprotisů.Žije a pracuje v Olomouci.Opony pro Uničov a Volgograd r.1983; Kamenné mozaiky -Prostějov. |
|||||
Zdroj: |
Katalog Vyznání životu a míru. Praha 1985, S. 171. ;Katalog výtvarných umělců olomouc. oblasti. Olomouc 1989. ;-fk-: Tkáno do krajiny. =Stráž lidu, 1988, 9. 8. , S. 4. ; ;Zatloukal, P. : 1. souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc, Vlast. ústav 1991. /Katalog/ |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Domaželice, Nový Jičín, Olomouc, Praha, Přerov, Turnov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | grafička, ilustrátorka, malířka | |||||
Anotace: |
Rozená Jemelíková Helena. Vystudovala UMPRUM v Uherském Hradišti a VŠUP v Praze, kde studovala knižní kulturu a písmo. Tvoří exlibris, ilustrovala knihu B. Hlinky Už není návratu. (Praha, ČS 1985). Samostatně vystavovala v Novém Jičíně, Turnově, Přerově, Opavě, v Uherském Hradišti. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka./Katalog/.Olomouc, VÚ 1991. 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka.Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci. 1980; Pavelková, Anna: Helena Hašpicová. Katalog výstavy. Přerov, OVM J.A.Komenského 1988. |
|
||||||
Místo narození: | Krnov | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Otaslavice, Slavkov, Újezd u Uničova, Zábřeh | |||||
Obory působení: | varhanář |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc, Příbor, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci na německém gymnáziu. Po maturitě odešel studovat v letech 1862–1866 univerzitu do Vídně. Po promoci dvorním archivářem ve Vídni. V roce 1867 suplentem na piaristickén gymnáziu v Příboře, od r. 1868 učil na reálném gymnáziu v Uh. Hradišti. V r.1870 jmenován profesorem a učil na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V r. 1873 založil čas. Komenský, kde byl nejen redaktorem, ale i přispíval. V r. 1875 se oženil s Vlastou Wanklovou.V r. 1876 vydával časopis Koleda. R.1883 byl spoluzakladatelem Musejního spolku olomouckého. Autor básně Moravě. Povídky publ. v Koledě a Besedě olomoucké. Užíval pseudonym Jan Loštický. Zemřel cestou ze školy v 47 letech. Ranila ho mrtvice. Pohřben v Olomouci na ústředním hřbitově ve společném hrobě, vybudovaném VSMO 11.11. 1912. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, Richard: Profesor Jan Havelka, rodák loštický.Olomouc 1936.; Slovník učitelských osobností okr. Šumperk., Šumperk 1990., S. 45–48. ; Slavík, Bedřich: Jan Havelka a Mladá Morava. In: Severní Morava 1978, sv. 36. S. 20–31.; Melzer, Miloš: Jan Havelka.In: Severní Morava, 1979, sv.38. S. 54–56.; Kunzfeldová, Jaroslava: profesor Jan Havelka. In: Střední Morava, 3, 1997, č. 5. S.84–88. Sklenář, K.: Biografický slovník českých archeologů. Praha, Libri 2005. S.207–208.; Hýbl, F: Tichý génius Moravy Jan Havelka. Loštice 2019. |
|||||
Poznámka: |
Data narození jsou po každé jiná. Fischer uvádí 22.11. 1839 a rovněž pamětní deska na rodném domě. Ostatní dokumenty 23.11.1839 a v knize Dr. Hýbla je též i údaj narození 23. 12. 1839. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Určice | |||||
Místa pobytu: | Určice | |||||
Obory působení: | vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Povoláním úředník záložny. Ve volném čase se zabýval vlastivědou. Publikoval v časopisech ČMM, Selský archiv, ČVSMO ad. |
|||||
Zdroj: |
Kraus, B.: F.X.H.- Hlasy z Hané, 26.2.1944, č.9, S.3–4.; Politický a kulturní kalendář na rok 1984.Olomouc, OK 1983.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dlouhá Loučka | |||||
Místo úmrtí: | Landek (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Řím (Itálie), Uhřice, Zlín | |||||
Obory působení: | statkář | |||||
Anotace: |
R. 1638 byl nucen se svými rodiči opustit zemi. 1655 slavnostně v Římě přestoupil ke katolictví, takže mu zůstal veškerý otcovský majetek na Moravě. 1655 zakoupil statek Uhřice a 1657 statek Lešnou (n.Zlín). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.49.; |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1664 |
|
||||||
Místo narození: | Bohdíkov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Mohelnice, Praha, Prostějov, Štěpánov, Uherský Brod, Uničov, Zlín | |||||
Obory působení: | malíř, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval českou reálku v Olomouci. Po vysokoškolském vzdělání, kde žákem Maxe Švabinského, byl prof.kreslení r.g.Litovel 1929–1957/za okupace v Olomouci/poté ve Štěpánově od roku 1965, bydlel v čp.145..Č.: akty, portréty, zátiší, krajiny, kytice, volná a užitá grafika, dřevoryty, exlibris. Mnoho jeho obrazů je motivováno rodným krajem. Vystavoval v Uničově, Olomouci, Prostějově, Brně, Zlíně, Třebíči, Chrudimi, Litovli, Praze a v Mohelnici. Zemřel v olomoucké nemocnici. |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V.: Výtvarní pedagogové a talentovaní žáci.In: Osmdesát let gymnázia v Litovli 1901–1981.Litovel, 1981.S.126–127.. Kulturní kalendář Mohelnice 1968, č.2. Toman, P.: Slovník nových výtvarných umělců.I. Praha 1947. S. 364. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kladno, Písek, Plzeň, Praha, Teplice, Ústí nad Labem | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Od r. 1941 v angažmá divadla Větrník, Intimní divadlo Praha, Ústí nad Labem, Teplice, Písek (uměl. ředitel), Kladno, od r. 1953 Divadlo Jiřího Wolkra Praha. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha 1959, S. 120. ; |
|
||||||
Místo narození: | Buchlovice | |||||
Místo úmrtí: | Buchlovice | |||||
Místa pobytu: | Hradečná, Libina, Olomouc, Praha, Slavkov, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | grafik, kněz | |||||
Anotace: |
Byl nejstarší z devíti dětí vesnického listonoše Karla Hrabala. Studoval na německém gymnáziu v Uherském Hradišti, kde maturoval v roce 1906. Po maturitě odešel studovat teologii do Olomouce, kde byl vysvěcen 5. 7. 1910. Poté působil v Německých Libinách (n.Libina). V letech 1911 – 1914 studoval grafiku ve Vídni a poté semestr AVU v Praze u prof. Obrovského a pak další semestr u prof. Hofbauera ve Vídni. Po r. 1918 působil v Hradečné. |
|||||
Zdroj: |
Maliva, J. : Soupis grafiky. 1966. ;sf-: Arnošt Hrabal. Severní Morava, 1970, seš. 19, S. 75–76. /foto/, Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk 2001.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kněždub | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Nová Říše, Olomouc, Opava, Praha, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, pedagog středoškolský, publicista, redaktor | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v U.Hradišti r.1900, poté studoval bohosloví, v 4.roč.přestoupil do Prahy, 1904 vysvěcen, 1907 promoce, studia ve Vídni, střed.prof.náboženství.Od r. 1913 v Olomouci- sekretář Cyrilometod.tiskového spolku a Ligy kněží, r.1915 armád.kurát v Opavě, po r. 1918 Olomouc.1927 vstup do premonstrátorského řádu v Nové Říši.Člen DLU od r. 1916.Norbert- řád.jméno.pseud.Dr.F.H.(Archa, 1918), František Nový, Fr.Hrabovský, Fr.Velehradský.redaktor čas.Nový věk, Archa 1918–22, Apoštolát, přisp.Nový život, Našinec. |
|||||
Zdroj: |
Poselství.Olomouc 1938, S.261–262.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha, SPN 1973, S.669.;. |
|||||
Poznámka: |
ThDr. František Norbert Hrachovský |
|
||||||
Místo narození: | Rozstání | |||||
Místo úmrtí: | Penelope (USA) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Řím (Itálie), Uherský Brod | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Teologii studoval v Římě, kde vysvěcen r.1939. Po návratu působil jako kněz v olomoucké arcidiecézi, od r.1943 prof. náboženství na střední škole v Uherském Brodě. V r.1949 emigroval do USA. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, Jožka: Poslední pocta.I a II.svazek, Konfrontace 1985.S.15.;. |
|
||||||
Místo narození: | Říkovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Staré Město, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeolog, muzejní pracovník, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se v Říkovicích u Přerova jako syn zaměstnance ČSD. V roce 1932 složil maturitu na učitelském ústavu. V letech 1933 –1948 působil jako učitel na měšťanských a obecných školách na Uherskohradišťsku. V té době také spravoval archeologickou sbírku Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kde vybudoval archeologické oddělení a prováděl ve spolupráci s Československým státním archeologickým ústavem terénní výzkumy uherskohradišťského regionu. Vypracoval tehdy soupisy nalezišť a nálezů a v místních vlastivědných časopisech publikoval výsledky své práce. Počátky jeho vědecké kariéry jsou ale spojeny s tématikou doby bronzové. Podnětem k jeho disertační práci mu byl systematický výzkum mohylového pohřebiště ze střední doby bronzové u Čeložnic. Dodnes je jeho práce „Mohylová kultura na Moravě“ (Brno 1950) považována za výchozí studii k této problematice, i když nebyla dosud publikována. Hrubý v ní poprvé v úplnosti shromáždil a zhodnotil veškeré nálezy z Moravy a jako první ustálil v odborné literatuře název této kultury, do té doby nejednotný. Zlomovým bodem v jeho životě se stal rok 1948, kdy nastoupil jako vědecký pracovník do Moravského muzea v Brně. V tomto roce byl V. Hrubému svěřen archeologický výzkum Starého Města u Uherského Hradiště. V té době Hrubý asi netušil, že výzkum staroměstské aglomerace bude náplní jeho celého budoucího profesního života. Na samém počátku výzkumů objevil první zděnou architekturu Velké Moravy – základy kostela „Na Valách“. Od svého příchodu do Moravského muzea významně usiloval o vytvoření moderního archeologického pracoviště. V letech 1952–1978 zde působil jako přednosta prehistorického oddělení. Docentem byl jmenován v roce 1960 na brněnské univerzitě a v témže roce získal hodnost kandidáta historických věd. V roce 1966 se stal doktorem věd a o tři roky později se s úspěchem podrobil jmenovacímu řízení na řádného profesora pro obor prehistorické archeologie. Z problematických důvodů souvisejících s léty 1968–1969 mu však titul nebyl nikdy oficiálně předán. Od roku 1978 až do své smrti spravoval funkci vedoucího pracoviště slovanské archeologie prehistorického oddělení Moravského muzea. Vilém Hrubý zemřel nečekaně v Brně. Ve Starém Městě v poloze „Na Dědině“, v blízkosti svého posledního výzkumu, nalezl i místo svého posledního odpočinku. Další významné objevy v Modré u Velehradu, v Hluku, Osvětimanech, na sídlišti z mladší doby římské a časného stěhování národů ve Zlechově a na Sadské výšině v Uherském Hradišti objevil komplex církevních staveb, který spojoval s působením věrozvěsta Metoděje. Jako archeolog vypublikoval stovky příspěvků, studií a statí. Největší význam však nesou jeho dvě monografie, které jsou dodnes velmi ceněné, a to „Staré Město, velkomoravské pohřebiště Na Valách“ z roku 1955, kde zveřejnil výsledky dlouhotrvajícího výzkumu pohřebiště. Práce je nejen rozsáhlou nálezovou zprávou, ale i analýzou zjištěných nálezů. A druhá monografie „Staré Město – Velkomoravský Velehrad“ z roku 1965, která předkládá výsledky výzkumů ve staroměstské oblasti. Významná byla i jeho činnost pedagogická. Od roku 1952 působil jako externí pedagog na katedře prehistorie filozofické fakulty brněnské univerzity. Mimo to přednášel přechodně v letech 1954–55 na přírodovědecké fakultě UJEP v Brně a v roce 1969 na filozofické fakultě KU v Bratislavě. Nejčastějšími tématy jeho přednášek byly: Úvod do studia slovanské archeologie, ČSSR v době slovanské, Materiální kultura a společenské poměry říše velkomoravské, Seminář pro slovanskou archeologii, Evropa v době bronzové, Terénní teorie a praxe, Úvod do muzeologie aj. Jeho zásluhou byla též činnost muzejní. Už v roce 1949 uspořádal v Moravském muzeu výstavu „Z moravských archeologických výzkumů, kde prezentoval veřejnosti první objevy a nálezy z velkomoravského centra ve Starém Městě. V roce 1954 je to výstava „Staroslovanská Morava“. Ve Starém Městě „Na Valách“ pak v letech 1958–1959 vybudoval památník Velké Moravy. V roce 1950 vytvořil v Moravském muzeu expozici „Pravěk Moravy“, kterou pak reinstaloval v roce 1966. Nesl též významný podíl na vybudování výstavy „Velká Morava“ z roku 1963, která putovala po světě (Rusko, Švédsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko). Z uvedeného výčtu je patrné, že výstavní činnost V. Hrubého je velmi rozsáhlá, počet výstav, na kterých se podílel přesahuje číslo 80. Za svého života se věnoval i přednášení na vědeckých konferencích, na vzdělávacích fórech. Psal také pro denní tisk, spolupracoval s rozhlasem a s Československou televizí. Skutečnost, že dílo Viléma Hrubého je dobře známo nejen u nás, ale i v zahraničí, dokládá i to, že se s jeho jménem setkáváme v zahraničních encyklopediích ( v encyklopedie „Who is who in the world“ bylo jeho jméno zařazeno do šestého vydání). |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|||||
Poznámka: |
Staré Město ( u Uherského Hradiště). |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Uherský Brod, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | umělecký kovář | |||||
Anotace: |
Vyučil se u otce ve Valašském Meziříčí a pracoval s ním až do znárodnění v r. 1959. Účastní se pravidelně každoročních setkání na Helfštýně. Držitel titulu " Nositel tradice lidových řemesel." |
|||||
Zdroj: |
Www. Valašské Athény. Slovník osobností východní Moravy. |
|
||||||
Místo narození: | Kosov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Trnávka, Uničov, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen na Zábřežsku. |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Příspěvek k poznání lidového oděvu na Bouzovsku. Olomouc 2010. Rkp. |
|
||||||
Místo narození: | Želeč | |||||
Místo úmrtí: | Huštěnovice | |||||
Místa pobytu: | Huštěnovice, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeolog, kněz, regionální publicista | |||||
Anotace: |
Narozen na Vyškovsku. Absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Poté vystudoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen r. 1895. Jako duchovní působil od r. 1904 v Uherském Hradišti, od r. 1910 byl až do smrti farářem v Huštěnovicích. Tady založil místní archeologické muzeum a provedl pak řadu výzkumů. Zabýval se církevními dějinami Velké Moravy, velehradskou otázkou. V letech 1924–1936 byl předsedou archeologického spolku Starý Velehrad. Literárně činný, užíval pseudonym J. H. Žlebovský. Literární prvotiny v brněnském Obzoru, v Našem domově; Knižně vydal: Spolky v duchovní správě.Olomouc, Promberger 1912; Dějiny Velké Moravy.Přerov 1930; |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.P., NK 1962, S.92; Sborník velehradský 1937. S.3–6 a 1938, S.12–14; Vopravil: Slovník pseudonymů…P., SPN 1973, S.680;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 239.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Ostrava, Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | divadelní režisér, herec divadelní, publicista odborný, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1940 maturoval na gymnáziu v Litovli. Vystudoval Hudební a
dramatickou konzervatoř v Brně, odd. dramatické a klavírní,
1944. Působil v Horáckém divadle Jihlava 1944–46, Svobodné div. v Brně
1946–47. Poté ředitelem Horácké div. Jihlava 1947–51, Státní div.
Ostrava + Čs. rozhlas Ostrava 1951–59 (šéfem činohry), Mahenova činohra
Brno 1959–71 (šéfem činohry), Janáčkova akademie 1960–70, kde vedoucím
divadelní katedry. Počátkem let sedmdesátých v době normalizace musel ze
školy odejít do Slováckého div. Uh. Hradiště 1971–81, Divadlo
pracujících Gottwaldov 1981–89 + zahran. zájezdy. V roce 1960-docentem
JAMU Brno, herecká a režijní tvorba, kam se mohl vrátit až v r.
1989. Také mohl působit v Brně v Mahenově divadle. Věnoval se
publikační činnosti. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.Praha ČTK 1969., Kdo je kdo v ČR – osobnosti české současnosti, Praha 2002. Šik, L.: Osobnosti Litovle. rkp. 2009 |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Chudobíně, nyní součást města Litovle. Vl.jm. Miloslav (křestní list) Doc. Miloš Hynšt |
|||||
Fotky: |