Osobnosti Moravy.eu

Mládí prožil v Československu. Studoval konzervatoř v Brně,kde absolvoval v r. 1923 u prof. Neumanna svou symfonickou básní Pouť do Kevlauru. Ředitel Hudební školy v Prostějově v letech 1923–24. Poté dirigent milánské opery 1924–25, v letech 1926–1930 působil v Východočeském divadle v Pardubicích, 1930–36 v Liberci a 1936–1941 v Brně, kde se osvědčil jako operní dirigent a 1936–1942 učil řízení na konzervatoři v Brně. Odešel zpět do Itálie, kde dirigentem Milánské Scaly. Po osvobození řídil na Pražském jaru v r.1954. Pilný skladatel. Složil písně na básně Jiřího Wolkera.

Československý hudební slovník.1.Praha 1963. S.33.;.

V roce 1952 absolvovala konzervatoř v Brně, od r. 1954 působila v Olomouci, poté v Opavě, Ostravě, od r. 1958 v Brně.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.68./uvádí jiné datum narození 29.07./;ČSHS.I­.Praha 1963.S.34.;.

Hudební vzdělání získal na hud. škole v Olomouci a Kroměříži. Zpěv soukromě studoval u R. Vaška v Ostravě, začínal v SD Ostrava v r. 1941, v ND od 1953. Nahrával gramofon. desky, spolupracoval s čes. filmem a rozhlasem. V NDR byl dvakrát vyznamenán národní cenou NDR , 1961 jmenován německým komorním pěvcem 1983 čestným členem Komické opery. V roce 1960 vytvořil sugestivní postavu židovského zpěváka ve filmu Vojtěcha Jasného " Přežil jsem svou smrt."

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.13–14, foto.;. Fabian, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2009, S. 8.; BSSSM, seš. 6 (18.) Ostrava 2005. S.15–16.

Pochází z herecké rodiny. Začínala jako baletka Středoslovenského divadla v Trnavě (1938), zpěv studovala u Jarmily Vavrdové. Zpívala v Pražské Unitarii (1939) a následně v Moderním divadle na Žižkově (1940). V roce 1942 nastoupila jako první subreta do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Po válce dostala angažmá v olomouckém divadle (1946/47), ale zanedlouho byla nucena kvůli nemoci pěveckou kariéru načas přerušit. K divadlu se vrátila až v roce 1949, kdy se stala členkou opery Státního divadla v Ostravě, kde se usadila natrvalo. Na operní a operetní scéně ostravského divadla vytvořila množství hlavních postav, vystupovala v rozhlasových i televizních pořadech, estrádách a koncertech. V roce 1982 odešla do důchodu, avšak svou pěveckou kariéru zakončila až později, ostravskému publiku se představila ještě v mnoha rolích. V roce 1999 jí bylo na návrh Herecké asociace uděleno ocenění Senior prix za celoživotní uměleckou práci.

Hudební kultura na Ostravsku.Ostrava 1984.; Československý hudební slovník. 1.díl. Praha 1963. http://www.seniortip.cz/?…

Po maturitě na reálném gymnáziu v Hodoníně, studoval v Praze AVU u prof. Hanuše Schwaigra a podle jeho příkladu soustředil pozornost na obyčejného venkovského člověka. Mládí prožil v Tisovci na Slovensku u svých rodičů, kde byl jeho starší bratr Jaroslav malířem. Zde taky v letech 1904–1912 vystavoval se Skupinou slovenských malířů. Po skončení vysokoškolských studií působil jako profesor kreslení v Klatovech a Kyjově, v letech 1911–1938 na gymnáziu v Prostějově, kromě let 1915–1918 kdy byl na vojně. Mezi jeho žáky patřil také Jiří Wolker. V roce 1920 se stal po založení Klubu přátel umění, prvním předsedou. K jeho nejoblíbenějším motivům patřila krajina a okolí kolem Stražiska. Své práce vystavoval po roce 1920, nejvíce však s prostějovskými výtvarníky.

Janoušek, D. : Sté výročí narození prof. Karla Augusty.Štafeta 1983, č. 1, roč. 15. S. 19–21. ;. Dolívka, J.: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S.10–11. Augusta, J.: Spomienky. Bratislava Slovenský fond umění 1962.;

V roce 1497 jmenován kanovníkem brněnské kapituly, ikdyž nekněz, 1498 získal hodnost kapitulního probošta v Olomouci. Psal latinsky, některé listy i česky.

Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.92–93.;.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1467

Archivář kláštera augustiánů kanovníků ve Šternberku, probošt kláštera tamtéž v letech 1757–1779, od 1767 člen zemského výboru.

Švábenský, M.: Augustiánské kláštery. Brno 1959.S.55. Hof­fmannová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí.Praha 2000.S.60.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1719

Rodák. Pedagogicky působil v Ochozi, 12 let v Seničce, v letech 1893–1902 v Šumvaldě, poté ustanoven definitivním ředitelem školy v Olomouci, kde působil do roku 1922. V roce 1923 penzionován. Zemřel na odpočinku v Bratislavě. Učil 48, 5 roku.

Fischer, R.: Olomoucký památník …Olomouc 1938.S.9–10.;.

V roce 1965 absolvoval. Průmyslovou školu chemickou ve Zlíně, 1967–69 v Brně, technik. V letech 1969–1974 studoval FFUJEP Brno, obor divadelní věda, sociologie. Poté dramaturgem MěKS Brno, pozd. vedoucí malé poetické scény Múza. Od 1976 dramaturgem v Loutkovém divadle Radost, od r. 1983 dramaturg v Krátkém filmu Praha-Ostrava. Publikovat začal r. 1967 v Hostu do domu a v Mladé frontě. Spolupracuje s Čs. rozhlasem, a ČT.

Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno, KJM 1989, S.24–26.;.

Narozen v Holici u Olomouce.V me­ziváleč. době půs. v Olomouci v Holici, kde pracoval jako samost. architekt. Po vzniku Stavoprojektu, zde pracoval. Tvorba je orientována k neoklasicismu-pomníková tvorba: Husův sbor církve čs. a jihoslovanské mauzoleum v Ol. /1924–26/. Architekt. pozůstalost uložena v OGVU v Olomouci.

Zatloukal, P. : Olomoučtí architekti 20. století. =ZKVMO 1984, č. 229, S. 16–17. ;Toman, P. : Dodatky SNČSVU. Praha 1955, S. 20. ;.

Holice u Olomouce jsou nyní součástí města Olomouc.

Narozen v Křižanově (u Žďáru nad Sázavou). Od r. 1896 působil v Prostějově jako pedagog až do roku 1898. Publikoval do čas. Komenský. Překladatel z němčiny a polštiny. Užíval pseud. Kato Novotný. Přítel Petra Bezruče.

Z díla: Přehled písemnictví českého na Moravě 1830–1870. Prostějov 1898. ;Stryk Drastich. 1935. ;Výlety do dětského ráje. 1925. ;Zapadlý osvícenec dr. Jan Melichar. 1939. Dcera Ludmila Uličná.

Ficek, Viktor: Biogr. slovník širšího Ostravska. Opava, Slezský ústav ČSAV, 1976, S. 11–13. ; Kunc, J. : Slovník soudobých čes. spisovatelů. Praha, 1945, S. 13. .

Žákyně baletní školy I. V. Psoty, později mezi jejími učiteli nalezneme např. rakouskou choreografku Dia Lucu (1942–45). První angažmá jí nabídl Emerych Gabzdyl v Ostravě (1942–45), poté tančila v Brně (1945–71), kariéru završila jako tanečnice, pedagožka a choreografka ve vídeňském Raimund Theater (1969–78). Patřila k hlavním oporám brněnského baletu. Byl to lyrický, ženský typ tanečnice s ladným, harmonickým projevem. Ztvárnila všechny zásadní role poválečného repertoáru brněnského divadla: Odettu i Odilii v Labutím jezeru (1950, 1955), Auroru a Dobrou vílu ve Spící krasavici (1952, 1964), Zaremu v Bachčisarajské fontáně (1953), Julii v Romeovi a Julii (1954), titulní roli v Rudém máku (1954), Dulcineu v Donu Quijotovi (1957), Rumjanu v Hajducké písni (1957), titulní roli v Signorině Gioventù a Nikotině (1959). Jako choreografka nastudovala v Brně např.: Milou sedmi loupežníků (1967). Vyučovala na Taneční konzervatoři v Brně (1958–69) a na JAMU (1969–72). Je držitelkou ocenění ze soutěží v Mariánských lázních 1949 a z SFSM z Moskvy 1965. Zasloužilou umělkyní v roce 1964. Manželem je tanečník a choreograf Jiří Nermut

Český taneční slovník. Praha 2001. S.6. Postavy brněnského jeviště.I. Brno , SDB 1994. S.514–517.

Studoval učitelský ústav v Olomouci. Působil v Hroznové Lhotě, Zdounkách. Správce jednotřídky v Ratajích v letech 1873–1893, řídící učitel v Chropyni až do r. 1909, varhaník, ředitel kůru. Vedl též ratajskou kapelu. Celkem učil 42 let. Ještě za Rakouska-Uherska byl vyznamenán titulem ředitele. Oba jeho synové: Jaroslav (* 1884) a Emil (*1887) se věnovali hudbě.

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.38 .; Fabián, J.: – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí. 2009. S.9.;

Rodák z Olomoucka. Pro Znojmo vytvořil plastiku „Ruce“. Rektor AVU.

Osobnosti Znojemska.Malí­ři.Znojmo, Okresní knihovna 1991.S.1.;

V roce 1983 absolvoval AVU u doc.L.Čepelá­ka.Působí v Praze.

Katalog Vyznání životu a míru. Praha 1985, S. 155.; Dolívka, J.: Výtvarníci prostějovského regionu.Prostějov, KPVU 2007, S. 11–12. ;