Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Vejprty | |||||
Místa pobytu: | Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog | |||||
Anotace: |
Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Milevsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše |
|||||
Poznámka: |
P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Frýdek-Místek | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Chlebovice, Metylovice, Olomouc, Paříž (Francie) | |||||
Obory působení: | kněz, misionář, odbojář, publicista | |||||
Anotace: |
Chtěl se stát misionářem v Alžíru a proto vystudoval teologii v Paříži. 1939 zaútočili Němci na Francii a přihlásil se do armády. Byl zajat a utekl do Španělska a do Anglie. Účastnil se vylodění v Normandii. Po demobilizaci vstoupil do semináře v Olomouci a dostudoval bohoslaví na UP. 1947 přijal kněžské svěcení. 1948 emigroval a vrátil se ož po revoluci v roce 1990. Od r. 1991 farářem v Metylovicích. Jako důchodce působil v Chlebovicích. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.13; |
|
||||||
Místo narození: | Svébohov | |||||
Místo úmrtí: | Teplice | |||||
Místa pobytu: | Jablonec nad Nisou, Litvínov, Ukrajina, Zábřeh | |||||
Obory působení: | politický vězeň, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen na Zábřežsku, kde jeho rodiče vlastnili malé hospodářství. Po vychození měšťanky si už další studia nemohl dovolit. Nemohl najít zaměstnání a tak posléze se přihlásil na výzvu, jít učit na Ukrajinu a odjel tam v říjnu 1927. Bylo mu přikázáno místo učitele na české škole ve Vyšehradu v makarovském okrese. Koncem roku 1928 se zde oženil. Dne 18.6.1930 byl v Kyjevě zatčen a obviněn za „protistátní činnost českých učitelů.“ Byl odsouzen k smrti a vězněn v Charkově, v Jaroslavi a 1933 byl odtransportován na Solovecké ostrovy. V červnu 1935 mu bylo oznámeno, že trest smrti mu byl změněn na pětiletý žalář a pět let vyhnanství. Hned byl deportován na Sibiř. Tam živořil do pozdního léta 1936, kdy zcela nečekaně dostal povolení k odjezdu do vlasti. Po návratu do ČSR v září 1936 hledal způsob jak upozornit na utrpení svých druhů.K učitelskému povolání se nevrátil, protože neměl k němu vzdělání. Střídavě žil v rodišti a v Praze. K práci s mládeží se vrátil až po válce, když se uchýlil jako vychovatel do učiliště v Litvínově. Za „pomlouvání Sovětského svazu“ se dostal lednu 1952 opět do vězení a byl odsouzen na 18 let vězení ( Pankrác, Litoměřice, Mírov). Na svobodu byl propuštěn v r. 1960, už těžce nemocný. Uchýlil se do Jablonce. V březnu 1967 dostal z Kyjeva vyrozumění, že rozsudek z června 1931 byl yrušen a že byl plně rehabilitován.Zrušení stejně bezprávného rozsudku čs. soudu z r. 1952 se už nedožil. Zemřel v Teplicích, kde byl na léčení. |
|||||
Zdroj: |
Filip,Z.: Případ učitele B. Severomoravský příspěvek k dějinám stalinských represí.In: Severní Morava,59, 1990.S.28–38. Filip,Z.: J.B. In: Učitelské portréty.Olomouc 1996. S.69–71. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003.S.17–19. |
|
||||||
Místo narození: | Neplachovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, zoolog | |||||
Anotace: |
Maturoval v Opavě 1957, Promoval 1961 na PřF UP, , 1987 jmenován univ.profesor pro obor zoologie. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B. Olomouc dosud neví, že má svého Coubertina. In Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci 2001–2005. Olomouc,2005. S.46–47 |
|||||
Poznámka: |
Prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Přemyslovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Působil jako prof. na Slovanském gymnáziu. Suplujícím profesorem byl od 16.3.1908 – 1910, profesorem řádným od roku 1912 – 1.11. 1939, a od roku 1945 do 31.1. 1947. Učil češtinu a němčinu. Zasloužil se o vznik pravoslavného kostela v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Símě hořčičné. Olomouc 1947. ; . Smejkal , Bohuslav -datum úmrtí z ohlašovacího úřadu Olomouc;. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SG 1997. S.387. ' |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Grygov, Olomouc | |||||
Obory působení: | publicista, trenér šachu | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v rodišti. Poté VŠ v Olomouci, kterou nedokončil. Působí jako šachový trenér A 64 a dalších uskupení na Moravě. Autor publikace: Šachová zahájení (Praha, HSH Sport 2010). |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list Galerie rodáků (25.5.2011) |
|||||
Poznámka: |
adr.: Dvořákova 22, 75002 Přerov tel. 725877819 Navštívil Jana Ševčíka 25.5.2011. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | germanista, překladatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvent Filozofické fakulty UK Praha, PhDr na MU Brno, středoškolský profesor na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, Kroměříži a Olomouci. V letech 1953–1971 působil na Katedře germánské a anglické filologie FFUP. Pravidelný recenzent, studie v odborných časopisech. Překládal z němčiny pro Acta UP. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S. 341. Cizí jazyky ve škole, 29, 1985/1986, č.5, S.231–232. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | archivář, historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Vedoucí sekce archivnictví na katedře historie FFUP. Po absolvování FFUM v Brně nastoupil do Státního archivu a Olomouci zůstal již věren. Autor historických publikací o Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Olomouc od minulosti k současnosti. Olomouc ER 1981.;Olomoucká radnice. Olomouc, PKO 1990. ;Olomoucký orloj. Olomouc 1977. ;Radnice a orloj v Olomouci. Olomouc 1983. . ;Sborník k 850. výročí posvěcení katedrály sv. Václava v Olomouci. Olomouc, Apošt. adm. 1982. ; O něm: Přispívá k poznání dějin Olomouce. =Kdy-kde-co v Olomouci 1980, červenec; S.13. Schulz, J. : = Jižní Morava, 26, 1990, sv. 29, S. 224 – 225. ;. Archivní časopis, 58, 2008, č.4. (Nekrolog). |
|||||
Poznámka: |
Doc.PhDr. Jan Bistřický, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Beaulieu (Francie) | |||||
Obory působení: | odbojář, palubní radista | |||||
Anotace: |
Občanským povoláním obchodní příručí. Od srpna 1939 do července 1940 byl v cizinecké legii. Poté působil ve Velké Británii. Zahynul při havárii letounu. Nositel Čs. medaile za chrabrost před nepřítelem. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.17; Čejka, E.: Zlomená křídla. Praha 1972. S. 233.; Loucký, F.: Mnozí nedoletěli. Praha 1989. S.59.; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Krumlov | |||||
Místa pobytu: | Basilej (Švýcarsko), Ivančice, Kroměříž, Mladá Boleslav, Prostějov | |||||
Obory působení: | archeolog, archivář, básník, kněz, pedagog, spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1532–40 studoval školu v Přerově. Poté do r. 1543 v Kroměříži. Po r. 1545 na škole v Prostějově. Po zahraničních studiích v Basilleji byl v r. 1553 vysvěcen na kněze v Přerově. 1557 zvolen biskupem jednoty bratrské. Mezi první zmínky o nálezech v českých zemích patří zpráva o mamutích klech z Předmostí v Gramatice J. Blahoslava. Pohřben v Ivančicích. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.246–248.; Slovník českých spisovatelů.Praha ČS 1964.;. Sklenář,Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.78–79.; |
|
||||||
Místo narození: | Horní Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jevíčko, Lyon (Francie), Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Třebíč, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | autor skript, lékař internista, pedagog vysokoškolský, ředitel nemocnice | |||||
Anotace: |
Narozen na Třebíčsku. V roce 1910 maturoval na gymnáziu v Třebíči, pak studoval LF UK v Praze s přerušením v době války, kdy na frontě a v italském zajetí. Za univerzitních studií pracoval u prof. Thomayera, r. 1920 v Brně až do r. 1928, mezitím ve Vídni v r. 1922, Lyonu 1923 a pak v Paříži. Dne 1.7.1927 jmenován ředitelem Zemské plicní léčebny v Jevíčku. R. 1932 habilitace. Od 1.3.1935 ustaven primářem Zemského ústavu v Olomouci, kde i za okupace 1939–1945. R. 1945 ředitelem Zemské nemocnice a r. 1946 1. prof. vnitřního lékařství LFUP a 14.1.1948 řádným profesorem. R. 1948 proděkan LF, 1948–1949 člen akademického senátu UP. Autor prvních skript vnitřního lékařství, které vyšly v šesti dílech r. 1949. Pohřben na Ústředním hbitově v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973, S 161–162. Čtyřicet let lékařské fakulty UP v Olomouci. Olomouc, UP 1986, S. 121. M. V. : V. Blatného den. =Pacemaker, I. 1988, č. 8, S. 4 /fotografie/. ;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Holíč nad Moravou (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Horka nad Moravou, Mohelnice, Náměšť na Hané, Olomouc, Písařov, Těšetice, Úsov | |||||
Obory působení: | publicistka regionální, učitelka | |||||
Anotace: |
V letech 1929–1933 bydlela s rodiči v Horce nad Moravou. Od r. 1934 žije v Olomouci. Absolventka SGO v r. 1946. Studovala Pedagogickou fakultu UP Olomouc a poté působila čtyři roky na školách v pohraničí na severní Moravě Písařov, Úsov, Mohelnice,, pak v okrese Olomouc (Náměšť na Hané, Těšetice, Olomouc-Holice) a od r. 1961 přímo v Olomouci na ZŠ Zeyerova a ul. 8. května. Až do roku 1983 byla fakultní učitelkou a zastávala funkci okresní metodičky pro literární výchovu na základních školách. Až do roku 1997 brigádně učila a zastupovala nemocné učitelky na různých školách. Věnovala se problematice školních knihoven, recitačním a literárním soutěžím. Je členkou výboru Literární sekce VSMO od r. 1984. Bohatá publikační činnost v denním, odborném a vlastivědném tisku. Užívá šifru: -ebl- : Autorka textů Literární Olomouc, CD-ROM pro stř. a ZŠ, Olomouc v literatuře 20. stol. a Průvodce literárně historickými místy Olomouce. Olomouc 1996.; |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gynmázium, 2000.S.192; O múze olomoucké a lidech kolem ní. Olomouc 2003.; Literární sekce VSMO 1984–1993. Olomouc 1998. S.19.; Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc 2006. S.411.; |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Eliška Blažejová bude mít pohřeb ve čtvrtek dne 16.2.2017 ve 12:40. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Pustiměř | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Německé Prusy (n. m.č. obce Pustiměř). Budovatel živnostenských škol pokračovacích .Ředitel školy. |
|||||
Zdroj: |
Starý, F. : Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov, 1931, S. 39 |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrov nad Ohří, Vídeň (Rakousko), Zlín | |||||
Obory působení: | filozof, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Gymnáziu v Ostrově nad Ohří studoval (1976–81) na FF UK filozofii a historii. V l. 1982–91 učil na SOU ve Zlíně dějepis a občanskou nauku. R. 1985 složil rigorózní zkoušku (PhDr.), v l. 1985–86 absolvoval pedagogické minimum na univerzitě v Brně. Od r. 1991 působí na katedře filozofie FF UP v Olomouci. Externě přednáší filozofii na Fakultě ekonomie a managementu VUT Brno se sídlem ve Zlíně. R. 1992 obhájil na FF MU kandidátskou práci Jan Patočka a nové problémy fenomenologie. V r. 1994 byl na studijním pobytu na Institutu věd o člověku ve Vídni. Je členem ediční řady Orbis phaenomenologicus při Alber Verlag ve Freiburgu i. Br. Hlavní okruh B. zájmů tvoří kritická interpretace Husserlovy fenomenologie a jejího dalšího vývoje zejména u Heideggera, Finka a Patočky. Pokouší se o konfrontaci fenomenologie s tradiční novověkou filozofií (zvl. s Kantem) i s klasickou metafyzikou. Domnívá se, že by specifické pojetí bytí v pohusserlovské fenomenologii mohlo ve smyslu Patočkova „negativního platonismu“ přinést důležité podněty k překonání substanční metafyziky a šíře i k diskusi o soudobém postavení ontologie a o přínosu a mezích novověkého racionalismu v rámci moderny. Kromě toho se pokouší o pohled na fenomenologii v celku (Fenomenologie a existencialismus, 1994), popřípadě o celkový výklad filozofického vývoje jejích představitelů (monografie o Husserlovi a Patočkovi, studie o Finkovi). Bibliografie: Základní problémy filosofie, 1994; Fenomenologie a existencialismus, 1994; Filosofie (základní problémy), 1994, 2. vyd. 1996; Jan Patočka a ohlas fenomenologie v české filosofii, 1995; Husserl, 1996. Sborníky: Fenomenologie a otázka po bytí, Konec ontologie? ed. I. Holzbachová, J. Krob, J. Šmajs, 1993; Filosofický slovník (hesla zejména z fenomenologie, existencialismu a novověké filozofie), 1995; Kritik der pluralen Vernunft. Phänomenologie versus Postmoderne, Facetten der Wahrheit. Festschrift für Meinolf Wewel, ed. E. G. Valdés, R. Zimmerling, München 1995; Intentionalität in der asubjektiven Phänomenologie, Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl – Ingarden – Patočka), ed. J. Bloss, W. Stróżewski, J. Zumr, 1995; Jan Patočka a ohlas fenomenologie, ČF ve 20. století, 1995. Čas. přísp.: Czasowo\‚s\‘c egzystencji ludzkiej i życia w prawdzie (Patočka jako krytyk Husserlowskiego pojęcia czasu), Folia philosophica 10/1, Katovice 1992; Paradox Husserlovy epoché, AUPO 1993; Konec ontologie? FČ 1994; K problému nespekulativní metafyziky, Reflexe 1995; Husserl a kartezianismus, Acta Oeconomica pragensia 5, 1996; K pojetí světa u Eugena Finka, FČ 1996. |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místo úmrtí: | Plumlov | |||||
Místa pobytu: | Plumlov | |||||
Obory působení: | pedagog, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Ředitel měšťanské školy, publikoval stati z historie zeměpisu, geologie a vlastivědy. |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.32.;. |
|||||
Poznámka: |
Rodiště Podolí u Bouzova – patří dnes pod obec Bouzov. |
|
||||||
Místo narození: | Nový Bohumín | |||||
Místo úmrtí: | Vidnava | |||||
Místa pobytu: | Javorník, Řím (Itálie), Těšín | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Všeobecné vzdělání získal ve svém rodišti.Ve studiu pokračoval v Bílsku na c.k. státním gymnáziu a pak v Těšíně, kde r. 1911 maturoval. Poté odešel studovat do Říma na papežskou Gregoriánskou univerzitu. Během čtyřletého pobytu dosáhl titulu bakaláře a licenciáta a 14.7.1914 doktora filozofie. V roce 1915 odešel do Innsbrucku, kde po tříletém studiu teologie na místní univerzitě byl 26.6.1917 místním sídelním biskupem vysvěcen. Počátkem r.1918 se vrátil do Říma a na Gregoriánské univerzitě vykonal 22.6.1918 doktorskou zkoušku z teologie. Po návratu do Slezska byl jmenován kooperátorem ve farnosti Narození Panny Marie ve Starém Bohuníně. Vynikající znalec jazyků. Znal slovem i písmem češtinu, francouzštinu, italštinu, latinu, němčinu a polštinu. Dne 1.10.1920 byl jmenován profesorem dogmatiky a apologetiky při vidnavském kněžském semináři. V tomto období se začal psát deník, z něhož se dochovalo 12 sešitů v pozůstalosti od ledna 1945 di června 1960. Své příspěvky publikoval v seminárním časopise. V roce 1951 se na vlastní žádost vrátil do aktivní kněžské služby ve Vidnavě, kde byl kooperátorem a duchovním správcem řádových sester internovaných ve Vidnavě a Javorníku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM,seš.3 (15.). Ostrava 2002. S. 32–33. |
|
||||||
Místo narození: | Frenštát pod Radhoštěm | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Majetín, Olomouc, Přerov, Sovinec, Tvrdkov | |||||
Obory působení: | katecheta, kněz, kronikář farnosti, pedagog, redaktor | |||||
Anotace: |
Roku. 1879 maturoval na gymnáziu v Přerově, bohosloví studoval v Olomouci, vysvěcen 1885. R. l890–6 profesorem češtiny a katechetou na Vyšší lesnické škole na Sovinci. 1896 založil spolkový kněžský časopis SS Eucharistia., Opatřil zasvěceným komentářem Dantovu Božskou komedii a díky tomu je dodnes považován za zakladatele české dantologie. Blokšova zásadní stať „Dante Alighieri, jeho doba, život a spisy“ vznikala právě v době jeho pobytu na severní Moravě. Jako farář působil v Rudě (n.Tvrdkov) v letech 1897 až 1901. Díky své stati, kterou vydal v roce 1891, se seznámil i s překladatelem Danta, básníkem Jaroslavem Vrchlickým, s nímž v následujících letech udržoval intenzivní přátelskou korespondenci. Během svého pobytu v Rudě začal P. Jan Blokša psát kroniku farnosti a pořádat velké misie s náboženskými poutěmi, které lákaly do Rudy věřící až z Hané. V roce 1901 byl přeložen do Olomouce, kde se stal redaktorem náboženského časopisu Moravan. V letech 1905–8 farář v Majetíně. Při slavnostní pouti v roce 1991 byla odhalena pamětní deska P. Jana Blokši v Rudě. R. 1879 absolvoval G v Přerově, bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1885. r. l890–6 Sovinec-profesor češtiny. 1896 založil spolkový kněžský čas. SS Eucharistia, 1901–4 redigoval list Moravan, 1905–8 farář v Majetíně. Pohřben v Olomouci. Znalec a překladatel Danta. Překládal z franc. , italštiny, němčiny a polštiny. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha, Academia 1985, S.254.;Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.26–27.;Lid.demokracie, 8.8.1991, . |
|||||
Poznámka: |
Ruda – (n. m. část obce Tvrdkov, na Bruntálsku) |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Hlubočky | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | mechanik, politik komunální, varhaník, zpěvák | |||||
Anotace: |
V roce 1946 se rodina přestěhovala do Mariánského Údolí. Měl čtyři
sourozence, bratra Oldřicha a tři sestry: Adélu, Boženu a Ludmilu. V roce
1958 maturoval na Jedenáctiletce v Olomouci. Protože nemohl studovat na
vysoké škole vyučil se mechanikem kancelářských strojů. Na vojně byl
v Přerově, kde mechanikem letadel. Poté studoval při zaměstnání SPŠS
v Olomouci a po maturitě trvale zakotvil v Moravii, kde pracoval 36 let.
Čtyři roky před důchodem zvolen místostarostou obce Hlubočky. Měl tři
syny (Vlastimil, Jaroslav, Pavel). |
|||||
Zdroj: |
Rukopis od Marie Peřinové z V. Bystřice 2014. |
|||||
Poznámka: |
Mariánské Údolí (m.č. obce Hlubočky) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kyjov, Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | prozaik | |||||
Anotace: |
Manžel Heleny Dittrichové, grafička, malířka a spisovatelka, s níž cestoval po Evropě, Americe,… |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce, 1.díl A-G, Praha 1985; |
|
||||||
Místo narození: | Vranová Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Olomouc | |||||
Obory působení: | církevní historik, pedagog vysokoškolský, publicista odborný | |||||
Anotace: |
V letech 1927–1935 absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, poté 1935–1940 bohosloveckou fakultu v Olomouci (1950 ThDr. ), 1940–1951 kaplanem v Lipníku, 1951 –1954 u PTP, zakázána duchovní činnost. 1954 se oženil s Evou Černou a pracoval ve stavebnictví až do r. 1986, kdy odešel do důchodu. Disertační práce s tématikou Tradice piaristické koleje v Lipníku. Rozsáhlá publikační činnost ve vlastivědném tisku Čech a Moravy, spoluautor knihy „Piaristé“. Prievidza 1992. Členem VSMO, sekce HO. Po roce 1990 externě přednášel na UP. |
|||||
Zdroj: |
.Fabián, Josef: Slovník osobností východní Moravy. A-Fi. Valašské Meziříčí 2001. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Ostrava | |||||
Obory působení: | architekt, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Zabývá se zejména tvorbou interiérů a desingem nábytku ve vlastním ateliéru STUDIO „i“, člen Obce architektů, člen AIT. Publikační činnost v Technickém magazínu 1985, Rozhledy 1988, Desing 1989 ad. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.27.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tišnov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Šumperk | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, projektant | |||||
Anotace: |
Projektant a stavitel. Jeho tvorba zaměřena na projekce občanských a průmyslových staveb.Realizace 22 staveb.V letech 1975 – 1978 stavěl v Kroměříži, rehabilitační středisko v.d., 1983 –1985 středisko výrobních družstev Šumperk.Externí pedagog na katedře vývoje architektury FA VUT Brno 1971 – 1979. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.28.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | farmakolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V roce 1942 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Působí v Brně na Masarykově univerzitě. Autor publikací z farmakologie. |
|||||
Zdroj: |
V sýpkách ducha. Olomouc 1992. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhMr., CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Morkovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Ostrava, Praha, Uherské Hradiště, Uničov, Velká Bystřice, Zlín | |||||
Obory působení: | pedagog hudební, pedagog vysokoškolský, pěvec, sbormistr | |||||
Anotace: |
Absolvent pražské HAMU, r. 1958 insp. kultury ONV Uher. Hradiště, od r. 1960 pedagog- v Ostravě, Zlíně a Uherském Hradišti. Od r. 1966 působil na Pedagogické fakultě UP Olomouc, autor skript, studií a článků, sbormistr pěveckých dětských sborů, hlasový poradce. Spolupráce s národopisným souborem Haná ve Velké Bystřici. Smíšený pěvecký sbor v Uničově vedl v letech 1991–1994. Pod jeho vedením sbor natočil v roce 1991 v olomouckém rozhlase pět uničovských písniček a o rok později vánoční koledy v úpravě Otmara Máchy. Sytý baryton. |
|||||
Zdroj: |
Lisická, H. /Roubic, A. : Jaromír Borovička šedesátiletý. ZVSMO 1986–1987, č. 23–24, S. 32–33. . Stárek, Z. : Slovník čes. sbormistrů. Praha, Div. ústav 1982, S. 47. Nekrolog. Velkobystřické noviny. 2009,č.6.S.1. |
|||||
Poznámka: |
Na fotografii je J.Borovička v roce 2003 v Muzeu umění Olomouc. |
|||||
Fotky: |