Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Sobotín | |||||
Místa pobytu: | Leoben (Rakousko), Pardubice, Sobotín, Šumperk | |||||
Obory působení: | báňský technik | |||||
Anotace: |
1848–1852 studoval na hlavní škole v Šumperku, 1852–1854 na nižší reálce v Pardubicích, 1854–1857 dokončoval studia na reálce v Šumperku, 1858 studoval kurz na báňské akadenii v Leoben. Pracoval v Sobotínských železárnách a zasloužil se o jejich rozvoj. Podnikl studijní cesty do Anglie, Německa a Belgie. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.63.; |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uničov | |||||
Obory působení: | technik | |||||
Anotace: |
Ing. Igor Kleiner studoval gymnázium v Uničově, poté Vysokou školu dopravní v Žilině. Do roku 1995 pracoval v podniku Automatizace železniční dopravy v Olomouci, od r. 1995 ředitelem Ústředního hřbitova v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list/2000. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Její tvorba je hlavně německá, psala verše, prózu a divadlení hry pro ochotníky. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava,1995, S.65–66. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Pensylvánie (USA), Praha, Prostějov, Tábor | |||||
Obory působení: | historik, vědecký pracovník | |||||
Anotace: |
Jeho otec Jaroslav Kořalka byl v roce 1930 knihovníkem České veřejné
knihovny ve Šternberku a taky byl činný v Národní jednotě. Jiří K.
studoval gymnázium v Prostějově a díky stipendiu v americké Pensylvánii
výborně odmaturoval. Pokračoval studiem na Vysoké škole politických a
hospodářských věd a FFUK v Praze. Promoval r. 1955. V roce
1958 nastoupil do Historického ústavu ČSAV, kde pracoval do roku
1974. Tehdy byl z politických důvodů přeřazen na pozici v Husitském
muzeu v Táboře, kde působil do roku 1991. V letech 1991–1995 působil na
Institutu historie při Technické vědecké akademii v Praze. Bohatá
publikační činnost, autor 12 knih. Jako hostující profesor přednášel na
univerzitách v Německu a Velké Británii. Byl tajemníkem Česko-rakouské
komise historiků a členem vícera vědeckých kolegií. V roce 1992 obdržel
cenu Gottfried Herdes-Preis a r. 2007 Cenu Antona Gindelyho. |
|||||
Zdroj: |
Šternberské listy. č.2, 3, 2006, S.6., Kdo je kdo v ČR, osobnosti české současnosti, Praha 2002. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 64–65. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Jiří Kořalka DrSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Rhodos (Řecko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Rýmařov, Štěpánov, Šternberk, Troubelice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, právník, redaktor, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Studoval Právnickou fakultu UK v Praze, poté VŠ Ekonomickou v Praze. 50. léta – působil v ochotnickém divadle, 1956 – hanácký lidový vypravěč v soutěži Čs. rozhlasu, 1960 / 1967 pracoval v Rýmařově, poté do r. 1981 v Sigmě Olomouc, 1981 / 1990 Pozemní stavby, prac. Šternberk. Po r. 1990 v Sigmii, investiční fond – předseda představenstva. 1995 pracoval v Advokátní kanceláři Ritter – Šťastný v Olomouci. Psal odborné články z oblasti financování a technického rozvoje. 2 x se zúčastnil v soutěži ČsT " Buď a nebo", v oboru česká dramatická tvorba. Překladatelem ze slovenštiny a ruštiny. Ze slovenštiny přeložil : Rok s Evou. Ostrava Profil 1984, Chorvátová, Z. : Kosmetikou ke kráse. 1987. ;1991 autorem knihy Rybářská kuchařka. Šéfredaktor místního tisku : Naše noviny. – |
|||||
Zdroj: |
Kráčmar,J. Tak u nás bývávalo.Olomouc: Danal, 2004.; Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova, č.12/2006, S.6; Ze Štěpánova 6/2006, S. 5–6; |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Jiří Kráčmar |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolní Újezd, Lazničky, Příbor, Sobíšky, Tršice, Velké Prosenice, Velký Újezd, Výkleky | |||||
Obory působení: | učitel, včelař, vlastivědný spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval nižší třídy Slovanského gymnázia v Olomouci a přešel na učitelský ústav v Příboře. Po absolutoriu působil postupně ve Velkém Újezdě, Staměřicích (Dolní Újezd), Výklekách, Lazničky a v obci Prosenice. Vynikající znalec včelařství. Založil včelařské oddělení Vlasteneckého muzea v Olomouci a věnoval mu rozsáhlou sbírku včelařských starožitností, jež sám shromáždil a zachránil. Věnoval se také rodopisnému bádání, sepisoval obecní kroniky obcí, kde působil. Sepsal dějiny obce Velké Prosenice a paměti obce Výkleky. V důchodovém věku žil v Olomouci a mnoho let byl poručníkem ex offo města Olomouce. Pohřben v Olomouci. Jeho hrob opatřen bronzovým reliéfem akad. sochaře Julia Pelikána. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1962, S.336.;. Hynek, Zdeněk: Olomoucké hřbitovy. Olomouc 1987.Rkp. |
|||||
Poznámka: |
Staměřice je místní část obce Dolní Újezd Zákřov – místní část obce Tršice |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Šumvald | |||||
Obory působení: | rytíř řádu železné koruny | |||||
Anotace: |
Sloužil jako voják u pluku arcivévody Wilhelma č.12. V roce 1849 sloužil v Budíně a za svou statečnost dosáhl hodnosti hejtmana(kapitána). Byl vyznamenán řádem železné koruny III. stupně. Napsal o sobě podrobný životopis. |
|||||
Zdroj: |
Batroněk,Fr.: Rytíř řádu železné koruny. Šumvaldské noviny.12/2005.S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Cheb, Praha | |||||
Obory působení: | dramatik, herec, pedagog vysokoškolský, režisér divadelní, umělecký vedoucí | |||||
Anotace: |
Vystudoval JAMU v Brně, po studiích nastoupil nejprve do divadla v Chebu. Pak působil několik let v Hradci Králové, kde na sebe v roce 1982 upozornil režií Romea a Julie, která byla považována za poněkud „divokou“. Od roku 1984 pracoval v pražském Realistickém divadle. V letech 1985 získal cenu Českého literárního fondu za režii představení Čáry na dlani a v roce 1998 získal cenu Českého literárního fondu za hru Merlin. Ve druhé polovině 80. let začal hostovat v Národním divadle. V roce 1990 do něj nastoupil jako kmenový režisér a například zde režíroval hry Ze života hmyzu bratří Čapků, Goldoniho Mirandolínu a Gogolovu Ženitbu. Od roku 1990 vyučoval na katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU Praha. V roce 1996 se stal uměleckým vedoucím Dejvického divadla. Zde režíruje většinu představení, ale uvedl zde i vlastní hry a v roce 2002 získal Cenu Alfréda Radoka v kategorii talent roku za ztvárnění postavy otce v Zelenkově autorské inscenaci Příběhy obyčejného šílenství. Pod jeho vedením divadlo získalo řadu prestižních ocenění. Z filmové tvorby: Účastníci zájezdu (2005), Restart(2005), Venkovský učitel (2007), Alois Nebel (2011) a j. Byl hostem v pořadech: Krásný ztráty (2000) a Na plovárně (1998). |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Dolní Moravice, Mírov, Olomouc, Osoblaha, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a ve Vídni, kde se stal magistrem práva a filozofie. Vysvěcen na kněze v Olomouci 1656.1658–1663 byl farářem v Dolní Moravici (u Sovince) a v Osoblaze. 1668 děkanem a farářem v Šumperku. V době čarodějnických procesů vystupoval proti nim a byl Bobligem rovněž obviněn z čarodějnictví. Uvězněn na Mírově, mučen a v Mohelnici 18.9.1685 upálen. V roce 1998 byla při olomouckém arcibiskupství zřízena komise, která zkoumala protokoly, výpovědi i rozsudky inkvizičního soudu. V červnu 2000 odhalil v Šumperku olomoucký arcibiskup Jan Graubner děkanu Lautnerovi pamětní desku. V mohelnických Městských sadech je na místě jeho popravy pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995, S.78.; http://cs.wikipedia.org. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1622 |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Narozen v Šumvaldu na Uničovsku. Bratr Františka L. (1838 – 1897), strýc skladatele Franze Lehára, který u něj v letech studií 1882 – 8 na pražské konzervatoři, i nějaký čas pobýval. |
|||||
Zdroj: |
Valíček, Josef : Hudební skladatel Franz Lehár a severní Morava.Severní Morava, Šumperk, sv.19.S.53 – 54.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Budapešť (Maďarsko) | |||||
Místa pobytu: | Komárno (SR), Praha, Šternberk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kapelník, vojenský hudebník | |||||
Anotace: |
Otec skladatele Franze Lehára, bratr Antonína Lehára (*1840). Vyučil se sklářem, ale brzy se věnoval hudbě. Hudebník u vojenské hudby. Působil ve Šternberku, Vídni, Praze, Komárně. |
|||||
Zdroj: |
Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava 1987. S.36. Valíček, Josef : Hudební skladatel Franz Lehár a severní Morava. SM, Šumperk, sv.19. S. 53–54. (foto domku čp.137 v Šumvaldě.) Kalendárium osobností Moravy 1996–2000. Brno-Olomouc 1995. S.42. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Friedberg (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | chirurg, lékař, pedagog vysokoškolský, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině majitele textilky Huga L. Studoval na nižším gymnáziu v Šumperku a vyšším gymnáziu v Brně. Medicínu vystudoval na univerzitě v Innsbrucku a ve Vídni. Už v době studií praktikoval v šumperské nemocnici. Po promoci r. 1902 pracoval na několika klinikách ve Vídni. V roce 1911 ustanoven docentem chirurgie na univerzitě ve Vídni a vyslán na mezinárodní chirurgické kongresy (v Berlíně, Brémách, Bonnu, Heidelbergu). V r. 1912 byl jmenován primářem chirurgické kliniky Zemské nemocnice v Brně, kde setrval až do r. 1938, kdy byl penzionován. Po 15.3.1939 byl reaktivován a pověřen vedením všech brněnských nemocnic a 1941 mu byl jako zdravotnímu radovi svěřen dohled nad chirurgickými klinikami na celé Moravě. Koncem války se z Brna odstěhoval ke své dceři do rodného Šumperka, ale 1946 odtud musel odejít do Německa. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.10 (22.) Ostrava 2007.S. 45–46. |
|||||
Poznámka: |
Doc. Dr. med. Hugo Leischner |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Mikulov, Olomouc, Opava, Příkazy, Šternberk | |||||
Obory působení: | vypravěč, zámečník | |||||
Anotace: |
Fr. Leiter se dal brzy na dráhu kasaře, ve svých dvaadvaceti letech již měl za sebou třinást ohnivzorných pokladen po celé Moravě. Dvakrát byl odsouzen a dvakrát se mu podařilo uprchnout. Válka Fr. Leitera změnila. Stal se známým vypravěčem historek, vášnivým rybářem i oblíbeným kumpánem. V říjnu 1947 přivedl četníky na stopu hledaného banderovce, který se skrýval v lesích u Hynkova. |
|||||
Poznámka: |
Hynkov – n. m.č. obce Příkazy |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Uničov | |||||
Obory působení: | básník, ilustrátor, knihkupec, knihovník, ochotník, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství žil v Litovli. Střední knihovnickou školu studoval v Brně. Po maturitě působil v letech 1980–1986 v Okresní knihovně v Olomouci. Jako mladý, začínající pracovník nemohl z platu knihovníka uživit rodinu a proto odešel z oboru do obchodního resortu. Vystřídal několik zaměstnání. Výtvarný talent zúročil v propagačním oddělení Jednoty, kde pracoval jako litograf. Po sametové revoluci se opět dostal ke svým milovaným knížkám a vedl prodejnu hudebních kazet, knih a gramofonových desek v Olomouci, poté působil v Uničově a pak krátce vedl prodejnu TYCHO. V červnu 1996 se stal majitelem knihkupectví a posléze Antikvariátu Atlas Alfa v Litovli. Ilustroval a psal leporela. U titulů Tom a Mimi (1992) Znáte je ? (1994), Z pohádky do pohádky (1995), Jedeme, plujeme a létáme (1995), Grimm: Märchen (1995) aj. najdeme v tiráži jeho jméno. Psal texty a básničky, ilustroval učebnice a školní pomůcky pro pedagogická nakladatelství. V letech 2010 a 2015 mu vyšly tyto tituly hanáckých bájí a pověstí „Tož tak“ (2010) a fejetonů, písniček ,básniček a vzpomínek „Tož baď“ (2011).; " No deť" (2012); " Hanácká konverzace" (2013); a " Dež se se narodil a co belo potom" (2014). Je aktivním členem ochotnického divadelního odboru Sokola v Litovli, kde se uplatnil nejen jako herec, ale i režisér. Spolupracuje i s Hanáckou Mozekou – zejména o adventu, ale i v pořadech Hanácké ambasády „Přendite si splknút“, které se konají dvakrát či třikrát za rok. V roce 2000 stál u zrodu Klubu litovelského petanque , kde byl osm let prezidentem KLIPu. Každoročně pořádá turnaj pro děti a mládež pro Modrou velrybu v Bílé Lhotě. Vášnivě se věnuje také sběratelské činnosti – sbírá pohledy, zejména kulaté, staré pohlednice, zápalkové etikety, a dětské knihy. Od podzimu roku 2010 je členem zastupitelstva v Litovli, kde působí v Letopisné komisi. Jeho velkým snem je prosadit v Litovli muzeum dětské knihy. |
|||||
Zdroj: |
Červencová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2011, červenec.S.7. emailová zpráva ze dne 20.6.2016. |
|||||
Poznámka: |
http://otavinka.blog.cz (50 Petr Linduška 50 ) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | kronikář obce, písmák | |||||
Anotace: |
Písmák, kronikář, publicista, činovník řady spolků, autor nedochované kroniky obce a vedoucí redaktor sborníku Štěpánov sobě (1911). |
|||||
Zdroj: |
Koudela, Miroslav:Paměti obce Štěpánova.Štěpánov.Danal, 1997. S.69., Kráčmar, Jiří: Naše výročí, Naše noviny, č.196. 1.11.1997.fot. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuňovice, Lutín, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | dramaturg, herec divadelní, režisér divadelní, učitel jazyků | |||||
Anotace: |
V roce 1924 mu zemřel otec a vychovávala jej maminka s babičkou. V roce 1938 maturoval na obchodní akademii. Po záboru Sudet v roce 1939 byla rodina odsunuta do Bohuňovic u Olomouce a Josef zde založil Kroužek mladých. V roce 1940 se odstěhoval do Lutína. Zde režíroval, hrál a zpíval v Divadelním spolku. V roce 1945 se vrátil do rodiště a spoluzakládal Jednotu divadelních ochotníků. Jeho manželce Jarmile, roz. Pospíšilové (1925–2004) a jemu se zde v listopadu 1945 narodila dcera Hana. V roce 1949 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde Josef pracoval v Moravských železárnách jako technický úředník. V roce 1950 založil divadelní kroužek DS ZK MŽ. Byl znám též jako učitel cizích jazyků – němčiny, francouzštiny, angličtiny. Zemřel v 97 letech. U příležitosti 100. výročí narození se konala zádušní mše v Praze v kostele U sv. Ludmily vedená někdejším duchovním otcem Sv.Kopečka u Olomouce Jakubem K. Berkou. |
|||||
Zdroj: |
Databáze českého amatérského divadla. Hlůzová, Vlasta: Ochotnické divadlo ve Šternberku . 2012. http://otavinka.blog.cz/…oci-narozeni |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | herečka, pedagožka, recitátorka | |||||
Anotace: |
Vyrůstala v uměleckém rodinném prostředí. Její otec byl učitelem |
|||||
Zdroj: |
ČBS .Praha 1992.S.420., Kdo je kdo v ČR na přelomu 20.stol., Praha 1998. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S.83–84. http://www. otavinka. blog.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | dramaturg opery, pedagog vysokoškolský, pěvec | |||||
Anotace: |
Střední všeobecně vzdělávací školu absolvoval v Prostějově, 1967–1971 studoval JAMU v Brně, působil 1971 – 1974 sólista opery DOS Olomouc, 1974–1977 ND Praha, od r. 1979 sólista olomouckého divadla do r. 2006 a v letech 2002–2003 současně i dramaturgem oepry. Doc. MgA hudební katedry Pedagogické fakulty UP v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991.S.96–97; Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988. http://aktualne.centrum.cz/…clanek.phtml?… |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pracuje jako vedoucí katedry politologie a evropských studií FF UP v Olomouci. Zabývá se převážně moderními českými dějinami. Napsal desítky odborných studií, článků, recenzí, monografií. |
|||||
Zdroj: |
Z paměti literání Olomouce. Olomouc: Vlastivědná společnost muzejní,2004,S.258–259 |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Hanušovice, Olomouc, Ostrava, Praha, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | atletka, sportovkyně | |||||
Anotace: |
S atletikou začínala r. 1965 v Hanušovicích, v r. 1966 v Šumperku, 1967 – 68 v Zábřeze, od r. 1969 v Olomouci, 1970–72 závodila za UP Olomouc. 1973 – 77 v Ostravě, od r. 1978 RH Praha do r. 1981. ;Mistr sportu 1977. ;1982–83 opět v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.262.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hulín, Kunovice, Praha, Žilina (SR) | |||||
Obory působení: | letecký inženýr | |||||
Anotace: |
Syn Jaroslava Michala. Po studiích VŠ dopravní v Žilině, absolvoval VAAZ v Brně a ČVUT v Praze. Působil jako letecký inženýr v LET Kunovice do r. 2004. Nyní pracujev Hulíně. |
|
||||||
Místo narození: | Štramberk | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov, Řím (Itálie), Štramberk | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Roku 1912 byl vysvěcen na kněze. Působil jako profesor římskokatolického náboženství a němčiny na prostějovském gymnáziu. Svou učenost rozmnožil studijním pobytem na papežské univerzitě v Římě v letech 1924–1925. Kromě článků do časopisu vydal i velká dílo Duch i nevěsta. Proslavil se knížkou O zvonech. Zemřel ve věku 47 let na rakovinu jater. |
|
||||||
Místo narození: | Štarnov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Mírov, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | vlastivědný badatel | |||||
Anotace: |
Maturoval v r. 1925 na České reálce v Olomouci . 1925–1927 studoval na Vojenské akademii v Hranicích a poté začal působit v čsl. armádě jako poručík. Své vzdělání si ve 30. letech ještě rozšířil jako mimořádný posluchač brněnské techniky. V armádních kruzích proslul jako autor četných odbor. statí ve vojenských časopisech a publikacích, kruhu zasvěcených byl znám jako účastník odboje. Po únoru 1948 byl z armády propuštěna v letech 1949–1951 vězněn na Mírově. Po řadě různých zaměstnání stal v roce 1957 odborným pracovníkem olomoucké hvězdárny. Autor místopisných publikací a článků publikovaných v Severní Moravě, ZVMO, Vlastivědných listech ap. V poslední době žil v Domově důchodců v Olomouci – Chválkovicích. |
|||||
Zdroj: |
Literární pozůstalost v SOKA Olomouc.Dr.Kaňák, Dr.Koudela.
Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S.112–120. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Anotace: |
11. listopadu 1883 byl založen první český spolek Moravan, který sehrál významnou úlohu v upevňování národního sebevědomí českých obyvatel města Šternberka. Ustavující valná hromada se konala v 1. patře domu č. 10 na dnešním náměstí Svobody. Budova patřila Rolnické záložně v Hnojicích. Sešli se zde Češi z města i okolních obcí a za velkého nadšení byl založen „čtenářský spolek Moravan“. Byl zvolen také první výbor, jehož předsedou byl Josef Bukovský, místopředsedou lékař Dr. Jan Picek. Na mimořádné valné hromadě 2. března 1884 bylo rozhodnuto ve spolku rozvíjet i zpěv a tím byl změněn název na „čtenářsko-pěvecký spolek Moravan“. |
|||||
Zdroj: |
Konupčíková, Jana – Prucek, Josef: Sté založení českého čtenářského spolku Moravan ve Šternberku. Šternberk, Městská knihovna 1983. |